Bitva u Abúkíru

Autor: Radek Enžl / Rad 🕔︎︎ 👁︎ 43.860


Bitva na Nilu, 1. srpna 1798
Bitva u Abúkíru, Bataille d'Aboukir, Battle of Aboukir Bay

Nicholas Pocock, National Maritime Museum, commons.wikimedia.org

Na jaře roku 1798 Napoleon Bonaparte chystal velkou invazi do Egypta. Direktorium v jeho osobě cítilo hrozbu, proto ochotně dalo k tomuto tažení svolení. Smyslem této akce bylo odříznout Anglii od jejích kolonií a ohrozit kolonie v Indii.

Reklama

Proto Napoleon začal v jihofrancouzských přístavech shromažďovat velké množství obchodních a válečných lodí. Francouzská flotila čítající 13 řadových lodí a 400 transportních plavidel vylodila francouzské oddíly v červenci u Alexandrie. Transportní lodi se poté vrátily do Francie a v blízkosti egyptského pobřeží nakonec zůstala jen válečná eskadra, jíž velel viceadmirál François-Paul Brueys D'Aigalliers z paluby 120dělového L´Orientu.

Admirál Brueys se se svojí flotilou 13 řadových lodí, 4 fregat a 5 dělových člunů uchýlil do zálivu Abú Kír, 15 mil od Alexandrie. Jeho úkolem bylo podporovat Napoleonovy oddíly a zabezpečit námořní komunikaci pro zásobování jeho armády.

Angličané se zatím pouze dohadovali, co má být cílem francouzské akce. K dostižení francouzské eskadry byl vyslán Nelson s flotilou čítající 13 čtyřiasedmdesátidělových řadových lodí, jedné 50dělové lodi a jedné brigy. Jeho vlajka vlála na stěžni 74dělového Vanguardu. Rozkazy mu ukládaly „pronásledovat Francouze do libovolného přístavu Středozemního a Jaderského moře, řeckého souostroví, ba i v Černém moři“ a po jejich nalezení „zajmout, potopit, spálit nebo jinak zničit nepřátelské loďstvo“.

Po dlouhém hledání nakonec Nelson na kotvící francouzskou eskadru narazil 1. 8. 1798 krátce po poledni. Rozrušený Nelson dal ihned signalizovat „Připravte se k boji!“, potom se však uklidnil a pozval důstojníky na oběd. Rozloučil se s nimi samolibými slovy: „Zítra touto dobou budu už mít vysloužený titul lorda nebo Westminsterské opatství.“ Zatímco titul lorda byla obvyklá odměna pro vyšší důstojníky, ve Westminsteru se pohřbívají nejslavnější osobnosti Anglie.

Navečer kolem 17. hodiny Francouzi spatřili anglické lodě připlouvající k zálivu. V té době právě část posádek většiny francouzských lodí odplula v člunech na břeh pro pitnou vodu. Brueys svolal válečnou poradu, na níž padlo rozhodnutí vyčkat a bojovat na místě, protože s neúplnými posádkami nebylo možné obsluhovat současně děla i manipulovat s plachtami. Ačkoliv bylo námořníkům na člunech signalizováno k okamžitému návratu, zjevně se nemohli vrátit včas. Francouzi navíc doufali, že Britové se leknou převahy a k bitvě nedojde. Angličané sice měli o jednu řadovou loď více, Francouzi ale disponovali silnějšími plavidly. Zatímco Angličané měli celkem k dispozici 1 012 děl a 8 000 mužů, proti nim stálo 1 183 děl a 10 000 francouzských námořníků. Brueys navíc spoléhal na ochranu mělčin, mezi nimiž kotvily jeho lodě, a doufal, že Nelson se mezi ně neodváží.

Nelson se ovšem nezalekl vysokého rizika a jeho lodi začaly proplouvat mezi mělčinami. Uvázl na nich pouze Culloden kapitána Troubridge, který pak nemohl zasáhnout do boje až do dvou hodin v noci. Ostatní lodi však úzkými pásmy propluly bez úhony a začaly realizovat Nelsonův bitevní plán.

Reklama

Nelson zavrhl klasickou řadovou taktiku , která předpokládala postavení vždy jedné anglické lodi proti jejímu francouzskému protějšku. Místo toho zcela nečekaně a odvážně část jeho lodí vedená kapitánem Thomasem Foleyem na lodi Goliath vplula mezi zakotvené francouzské koráby a břeh. Tím byl přední voj a střed linie francouzských lodí sevřen ze dvou stran a Nelson tak dosáhl značné místní převahy.


Skutečná pozice francouzské flotily, jak kotvila poblíž ústí Nilu, a způsob, jakým na ni lord Nelson zaútočil.
Robert Dodd, National Maritime Museum (PW4704), commons.wikimedia.org

První dělové výstřely padly za soumraku a již půl hodiny po začátku palby byla zničena první francouzská loď.

Kapitán francouzské fregaty Serieuse udělal chybu, když na relativně velkou vzdálenost zahájil palbu na připlouvajícího Goliathe. Než stačili Francouzi znovu nabít, připlul k Serieuse na krátkou vzdálenost Orion a salvou rozerval její bok. Serieuse se zakrátko potopila.

Také ostatní anglické lodi se zapojily do bitvy. Audacious odvážně vplula mezi francouzské lodi Guerrier a Conquerant. Čtyřiasedmdesátidělový Bellerophon se neohroženě postavil L´Orientu, jenž měl se svými 120 děly téměř dvojnásobnou palebnou sílu. Padesátidělový Leander využil další mezery ve francouzské linii a odřízl francouzský přední voj od zbytku flotily. Nelsonův Vanguard zakotvil naproti stejně silné Spartiate a zahájil s ní dělostřelecký souboj.

Výcvik anglických dělostřelců byl na mnohem vyšší úrovni. Angličané byli schopni vypálit salvu každou minutu, zatímco francouzská děla střílela jednu salvu za tři minuty. Také se ukázalo, že děla francouzských lodí na straně k pevnině jsou zavalena sudy, lany a množstvím jiných předmětů denní potřeby, což omezovalo jejich palebnou sílu. Přesto Francouzi srdnatě bojovali.

Admirál Brueys byl dvakrát raněn, zůstal však na velitelském můstku do chvíle, kdy kolem půl osmé v nepřátelské palbě padl. Dělová koule statečného admirála téměř roztrhla ve dví. Velení převzal vlajkový kapitán Luc-Julien-Joseph Casabianca, jenž byl však těžce zraněn na hlavě o hodinu později.

Avšak i Bellerophon byl drcen palbou L´Orientu. Kolem osmé hodiny večerní těžce poškozený a stěžňů zbavený Bellerophon přeťal kotevní lana a se 197 mrtvými a raněnými na palubě se unášen proudem snažil dostat z dosahu francouzských děl. Palbu na L´Orient nyní přenesly Swiftsure a Alexander.


Mapa pozic a pohybu lodí během Bitvy u Abúkíru, 1.-2. srpna 1798. Červeně jsou vyznačeny britské lodě, modře francouzské. Mezipolohy lodí jsou znázorněny bledě červenou/modrou barvou. 
commons.wikimedia.org

Také mezi Vanguardem a Spartiate pokračovala zuřivá bitva. V osm hodin byl Nelson zraněn; střepina dělové koule ho zasáhla do hlavy. Byl odnesen do kajuty, po ošetření se však vrátil na palubu, kde spatřil nepřátelskou vlajkovou loď v plamenech. L´Orient stál v jednom ohni.

Francouzští námořníci v zoufalém zápase s plameny uhasili několik požárů ještě v zárodku, bohužel plameny brzy vyšlehly znovu a jinde. Oheň byl vydatně živen olejovými nátěry, jimiž byla opatřena paluba L´Orientu. V 21.45 se situace stala kritickou, požár se šířil i takeláží. Od 24liberních děl byla odvolána celá posádka druhé dělové paluby a zapojena do boje s ohněm. Situace však byla beznadějná, vědra byla rozházena, k požárním sekerám nebylo možno se dostat a anglické koule zničily vodní pumpy. Loď stála do přídě po záď v plamenech.

Reklama


Bitva na Nilu (uprostřed hořící L´Orient)
Thomas Luny, commons.wikimedia.org

Velící důstojník kontraadmirál Honoré-Joseph-Antoine Ganteaume (jenž převzal velení po raněném Casabiancovi) se v osudné situaci odhodlal k poslednímu zoufalému činu – nařídil zaplavit prachárnu, i když to znamenalo, že loď bude bezbranná. Bylo však již pozdě. Oheň se zjevně šířil rychleji, než stačila postupovat voda. Ganteaume proto ve zcela bezvýchodné situaci nařídil opustit loď. Za pokřiku „Zachraň se kdo můžeš!“ francouzští námořníci horečně spouštěli čluny nebo se vrhali přímo do vln, kde se přidržovali dřevěných trosek z jejich rozstřílené lodi, jimiž bylo moře doslova poseto. Asi stovka mužů se vměstnala do šalupy, další se zachránili na polospáleném člunu, mnoho raněných však na krví zbrocených palubách L´Orientu uhořelo zaživa. Kolem půl jedenácté L´Orient explodoval s děsivou silou. Mohutný výbuch zabil velkou část posádky, patnáctitunové kormidlo bylo vymrštěno do výše jako kus prkna. Exploze silně poškodila sousední lodě, hlavně anglický Alexander a francouzský Franklin. Na okolní plavidla se snesl déšť hořících dřevěných úlomků a trosek.

Není zcela jasné, kolik mužů z více než tisícové posádky L´Orientu děsivé inferno přežilo. Angličané tvrdili, že pouhých 70, což odpovídalo počtu námořníků z posádky francouzské vlajkové lodi zachráněných anglickými loděmi. Stanovení přesného čísla je také ztíženo faktem, že posádka L´Orientu nebyla během bitvy úplná, chyběla např. minimálně polovina obsluh dvanáctiliberních děl. Francouzský velitel fregat kontradmirál Denis Decres po bitvě udával, že se z posádky L´Orientu zachránilo celkem asi 760 mužů.

Strašlivá událost přerušila boj na několik minut, děla se téměř nábožně odmlčela, potom se však kanonáda rozpoutala nanovo. Na jihu bojiště měli Francouzi zatím ještě určitou převahu. Stály tu proti nim jen Alexander a ošklivě rozbitý Majestic, zarputile bojující proti dvěma francouzským lodím. Na pomoc jim proto přispěchaly Goliath a Theseus. Poměr sil se rychle zvrátil. Francouzská fregata Artemis vzplanula, její posádka spustila vlajku a opustila ji na člunech. Potopila se druhého dne.

Francouzské řadové lodi Heureux a Mercure hořely, jedna po druhé přeťaly kotevní lana a v plamenech driftovaly k pevnině. Uvízly na mělčinách a jejich posádky se, ostřelovány loděmi Goliath, Theseus, Alexander a Leander, vzdaly. Rozstřílený francouzský Tonnant se proměnil v plovoucí vrak. Naopak jiná francouzská loď Timoleon téměř nepoškozena najela na mělčinu, když se pokoušela vyplout ze zátoky.

Bojovalo se až do rána, vyčerpané obsluhy děl místy usínaly za plné palby. Nad ránem se velitel zadního voje admirál Pierre Villeneuve oddělil a unikl se dvěma řadovými loděmi (Genéréux a Guillaume Tell) a dvěma fregatami (Justice a Diane). Po celou dobu do bitvy nezasáhl, údajně pro nepříznivý vítr.

Vycházející slunce ozářilo děsivou scénu. Francouzská flotila byla zcela zničena, 1 700 francouzských námořníků zahynulo, 600 jich bylo zraněno a 3 000 jich padlo do zajetí. Za vítězství Angličané zaplatili smrtí 213 mužů a zraněním 677.

Díky tomuto vítězství Angličané dosáhli nadvlády ve Středozemním moři. Následná blokáda Egypta znemožnila zásobování Napoleonovy armády a zabránila jeho potencionálnímu tažení do Indie. Napoleon musel opustit svoje jednotky a vrátil se do Francie, jeho armáda byla zničena.


Číslo Typ lodi Jméno Počet děl Posádka Velící důstojník Poznámka
I Ř. loď Culloden 74 590 Cpt. T. Troubridge Uvázl na mělčinách, do bitvy nezasáhl
II Ř. loď Zealous 74 590 Cpt. Samuel Hood 1 námořník zabit; 7 raněno
III Ř. loď Audacious 74 590 Cpt. D. Gould 1 námořník zabit; 2 důstojníci, 2 námořní pěšáci a 31 námořníků zraněno
IV Ř. loď Vanguard 74 696 Adm. Sir H. Nelson 3 důstojníci, 20 námořníků, 7 námořních pěšáků zabito;7 důstojníků, 60 námořníků, 8 námořních pěšáků zraněno
V Ř. loď Goliath 74 590 Cpt. T. Foley 2 důstojníci, 12 námořníků, 7 námořních pěšáků zabito; 4 důstojníci, 28 námořníků, 9 námořních pěšáků zraněno
VI Ř. loď Minotaur 74 640 Cpt. T. Louis 2 důstojníci, 18 námořníků, 3 námořní pěšáci zabiti; 4 důstojníci, 54 námořníků, 6 námořních pěšáků zraněno
VII Ř. loď Theseus 74 590 Cpt. R.W. Miller 5 námořníků zabito;1 důstojník, 24 námořníků a 5 námořních pěšáků zraněno
VIII Ř. loď Defence 74 590 Cpt. John Peyton 3 námořníci,1 voják zabit; 9 námořníků, 2 vojáci zraněni
IX Ř. loď Orion 74 590 Cpt. Sir James Saumarez 1 důstojník, 11 námořníků, 1 pěšák zabit; 5 důstojníků, 18 námořníků, 6 pěšáků zraněno
X Ř. loď Leander 50 343 Cpt. T.B. Thompson 14 námořníků zraněno
XI Ř. loď Swiftsure 74 590 Cpt. B. Hallowell 7 námořníků zabito; 1 důstojník, 19 námořníků, 2 pěšáci zraněni
XII Ř. loď Bellerophon 74 590 Cpt. Henry D'E. Darby 4 důstojníci, 32 námořníků, 13 pěšáků zabito; 5 důstojníků, 126 námořníků, 17 pěšáků zraněno
XIII Ř. loď Alexander 74 590 Cpt. A.J. Ball 1 důstojník, 13 námořníků zabito; 5 důstojníků, 48 námořníků, 5 pěšáků zraněno
XIV Ř. loď Majestic 74 590 Cpt. G. B. Westcott 3 důstojníci, 33 námořníci, 14 pěšáků zabito; 3 důstojníci, 124 námořníků, 16 pěšáků zraněno
XV Briga Mutine 16     Vyprošťovala Culloden, do bitvy nezasáhla
Číslo Typ lodi Jméno Počet děl Posádka Poznámka
1 Ř.loď Le Guerrier 74 700 Zajata, spálena 18.9.
2 Ř.loď Le Conquérant 74 700 Zajata
3 Ř.loď Le Spartiate 74 700 Zajata
4 Ř.loď L'Aquilon 74 700 Zajata
5 Ř.loď Le Souverain Peuple 74 700 Zajata
6 Ř.loď Le Franklin 80 800 Vlajková loď adm. Blanqueta, velitele předního voje; Zajata
7 Ř.loď L'Orient 120 1010 Vlajková loď adm. Bruyese, velitele eskadry; Zničena výbuchem
8 Ř.loď Le Tonnant 80 800 Zajata
9 Ř.loď L'Heureux 74 700 Zajata, spálena 16.9.
10 Ř.loď Le Mercure 74 700 Zajata, spálena 18.9.
11 Ř.loď Le Guillaume Tell 80 800 Vlajková loď adm. Villeneuva, velitele zadního voje; Unikla
12 Ř.loď Le Généreux 74 700 Unikla
13 Ř.loď Le Timoleon 74 700 Najela na mělčinu, vyhozena do povětří 3.9.
14 Fregata Serieuse 36   Potopena Orionem, později spálena
15 Fregata Artemise 36   Opuštěna posádkou, najela na mělčinu a byla potopena 3.9.
16 Fregata Diane 40   Unikla
17 Fregata Justice 40   Unikla


Vítězové Bitvy na Nilu (s 15 portréty námořních kapitánů)
Jak řekl Nelson po bitvě na Nilu v roce 1798: „Vítězství není dostatečně výstižné slovo pro takovou chvíli“
Na této oslavné rytině vydané o pět let později jsou připomenuti všichni jeho kapitáni: Thomas Foley, Samuel Hood, sir James Saumarez, David Gould, Ralph Miller, sir Edward Berry, Thomas Louis, John Peyton, Henry Darby, George Westcott (padl v bitvě), Thomas Thompson, Alexander Ball, Benjamin Hallowell, Thomas Troubridge a Thomas Hardy. Nelson byl jmenován baronem Nelsonem z Nilu a přijal heslo „Palmam qui meruit ferat“ (Nechť nosí palmu ten, kdo si ji zaslouží).

John Landseer; Robert Bowyer; Robert Smirke; William Bromley - collections.rmg.co.uk, Public Domain, commons.wikimedia.org

Prameny a použitá literatura:
Vladimír Truchanovskij: Osud admirála Nelsona, MF 1992
Edmund Kosiarz: Námorné bitky, Nakladateľstvo Pravda, 1984
Internet:
www.austerlitz.org
www.nelsonsnavy.co.uk
www.answers.com
en.wikipedia.org

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více