Otevřená vrátka, aneb na návštěvě u Gripenů...

Autor: Joey Pytlák Říha / Pytlák 🕔︎︎ 👁︎ 17.125

Dobré přistání je takové, po němž můžeš odejít od letadla. Skvělé přistání je takové, po němž se letadlo dá znovu použít...

Reklama

Na hloupou otázku hloupá odpověď. Jinak řečeno, co jsem mohl čekat, že ano? Zeptal jsem se Jardy Klacka, kdo se vydá do Čáslavi na letecký den (myšleno kdo z osobností československého a českého letectva...). A odpověď? Každý, pro koho letectví a létání něco znamená. No,... můžu si za to sám... Každopádně jsem mu ale následně musel dát za pravdu. Minimálně dopoledne se na letišti ukázali jen pravověrní a nebo úplní šílenci. My dorazili už v osm...

Předpověď počasí se měnila prakticky hodinu od hodiny. Ještě večer slibovali jakž takž přijatelně, déšť a bouřky někde jinde. Ráno cestou do garáže jsem se ještě uklidňoval, že Čáslav je poměrně daleko, takže ty mraky, velký a napěchovaný vodou, určitě jako obvykle shodí svůj náklad jinde. U Kolína jsem si říkal, no,... na kroupy to nevypadá,... snad... No,... aspoň že ty kroupy nakonec nepřišly. A svojí výhodu to celkem i mělo. Při prvotní obhlídce stojánek a strojů a techniky na statice nemotalo se kolem moc lidí, což z pohledu fotografa bylo více než žádoucí. Navíc ta voda a lesklá plocha plocha pojížděcích drah spolu s tmavými nádherně vykreslenými mraky,... oku lahodící, povídám...

Krom toho, co je to pár mráčků pro armádní mašiny? Krátce poté, co jsme prolezli zadní stojánku (z našeho pohledu, nalevo od věže, jak je to ve skutečnosti, nevím...), odstartovala do nízkých mračounů hotovostní dvojice naježených Gripenů a odletěla plnit svoje úkoly v rámci NATO. Dle informací plk. "Pepína" Hlavy, který celý Den otevřených vrátek provázel zasvěceným a humorným komentářem, se v hlídání vzdušného prostoru v regionu čáslavští Gripenové střídají s německými Phantomy..

Vždycky je lepší být na zemi a přát si být ve vzduchu, než být ve vzduchu a přát si být na zemi.

Vzhledem k počasí byl však letový program přeci jen dosti omezen. Startovat a přistávat mohly na mokré dráze pouze jednotlivé stroje, z bezpečnostních důvodů samozřejmě, malé cvičné letouny, akrobatické stroje, větroně, či ultralehké repliky nemohly létat vůbec. Povětrnostní podmínky, nízká viditelnost, déšť, způsobené obrovským frontálním pásem směřujícím od Českých Budějovic na Liberec, ke vší smůle právě přes Čáslavu, jim to prostě neumožnily. A i kdyby snad přeci jen nějaká ta menší poletucha opustila lůno země a vznesla se do vzduchu, předvedla se a v bezpečí přistála, neměla stále ještě vyhráno. Není to totiž pouze o tom, předvést se se svým "miláškem" ve vzduchu, stroje se do Čáslavi museli nějak dostat a přeprava na domácí letiště je čekala i po skončení leteckého dne. Vždyť právě boleslavské "Vrány", jak mě Jarda informoval, nakonec svoji účast odmítli kvůli dopravě tam a zpět. Sice by se mohli do Čáslavi dostat a v klidu odlétat, při návratu by je však čekal prudký déšť, možná i bouřka. A nechat si stroj, pracně vypiplaný, stavěný několik let a stojící tolik peněz, že by se za to dal pořídit slušný automobil střední třídy či garsonka v centru Prahy, prostřílet kroupobitím, rozmáčet lijavcem a potrhat větrem, složit tu hromádku do baťohu a odjet domů stopem,... to by si nedovolil ani šílenců král...

Neznamenalo to ovšem, že by dopoledne jen tak nudně propršelo. Vojáci samozřejmě počítali se vším a počasím nahlodaný program operativně pozměňovali a doplňovali, aby se divák ani chvilku nenudil. Kdo se nechtěl kochat uměním pilotů vojenské techniky, i na zemi dostal možnost vyžít se vpravdě do sytosti. Ať už při procházce po stojánkách a kochání se nablýskanými "rourami", starými vysloužilci Su-7, MiG-21 a MiG-15, Mi-2, nebo novějšími Mi-17, Mi-24, L-410, L-39, či moderními L-159, Panavia Tornado, F-16 a hlavně JAS-39 Gripen, nebo při prohlídce pozemní techniky, sněhových fréz, pluhů, hasičských vozů, jeřábů, "Followmáků", rozmrazovačů, elektrocentrál, cisteren, či snad sledováním  a užíváním si bohatého doprovodného programu - psovodů, sokolníků, hasičů, mažoretek, speciálních jednotek a podobně... A tak zatímco nám nad hlavou bručely neustále motory nějakých menších sporťáků, provozujících i v tomto počasí vyhlídkové lety (An-2 je menší sporťák? No,... uber, Josef...), prohlídli jsme vystavená letadla, prolezli stánky se suvenýry, něco málo pojedli a popili, užili si simulovaný zásah letištní hasičské jednotky, vyprošťující z nebohé "Stodvacítky " za pomocí hydraulických kleští a nůžek uvězněného "řidiče" a zastříleli si z "Osmapadesátky" (v případě jakékoliv nejasnosti prosím křičte, stále ještě mírně nedoslýchám...)

Reklama

Přistání vzhůru nohama poznáš podle toho, že k pojíždění po dráze potřebuješ plný tah...

Úkolem hotovostních Gripenů nebylo, jak i z fotografií vidno, pouze ochránit vzdušný prostor v předem určené oblasti. Zřejmě šlo také o to, pokud možno rozehnat i mračna nad plochou čáslavského aerodromu. Jak jinak si vysvětlit, že během několika desítek minut hradby temných bouřkových kumulů ustoupily stranou a do betonu a trávy začalo pražit sluníčko. Rázem to na základně vypadalo jak v pařníku. V programu naštěstí následovaly letové ukázky vrtulníků - nejprve výsadek parašutistů z Mi-17 a potom dračí tanec na Mi-24, tak nás těmi svými mixéry aspoň trošku osvěžily. A po dvojím průletu formace pěti Gripenů a tří Alek,... (...nezní to blbě? Jak se skloňuje název ALCA? Sakra pes...) ... jímž byl vrtulníkový program vkusně proložen, začalo se nad letištěm řádit naplno...

Po přistání letounů formace šla do vzduchu další Alca na sólo předváděčku. Super pokoukáníčko. Obzvlášť připočteme-li chvilkové nádherné efekty, vznikající kondenzací par na koncích křídel. Vida, k čemu je dobrá vysoká vlhkost vzduchu!...

Jedním z vrcholů programu, alespoň mi to tak přišlo, byla letová ukázka Gripenu. Ne ani tak našeho, bohužel po příliš medializované nehodě ve Švédsku nesmějí naše Gripeny překročit přetížení 3G (Maminka Peřinová by měla radost. Lítáme nízko, pomalu a v zatáčkách brzdíme...). Opravdický vzdušný kolotoč, alespoň v rámci možností a bezpečnosti, předvedl právě pilot švédského královského letectva. Božínku,... už abychom tohle mohli dělat taky. Když si vzpomenu, co naši chlapi na těch vojenských mašinách vždycky uměli. Takový "Dablvenda" třeba,... nebo Duha na sůčkách... Snad se toho ještě dožijem, ne?

Mohli by třeba utvořit nějakou skupinu z L-159,... Nová Duha by se to mohlo jmenovat. Kdyby ty Alky byly nějak hezky vymalovaný a "vytuněný",... třeba jako ta z Aera Vodochody, co se předvedla po švédským Gripenu. Už jsem jí několikrát zažil a stejně to zase bylo úžasný. Kouřový stopy z dýmovnic na křídelních závěsech ještě zvýrazňovaly ladný pohyby a vůbec celkovou krásu stroje...

A to nebyla poslední Alca, která se ve vzduchu ukázala. Chvilku po krásný lesklý mašině přímo z továrny, odstartovaly do vzduchu další dvě, tentokrát armádní. Předvedly několikerý simulovaný nálet na pozemní cíl, doprovázený pyrotechnickými efekty, ohni a výbuchy, kouřem,... dokonce, a to nevím, jestli byla náhoda nebo schválně, podařilo se jedním z výbuchů vykouzlit i obří kouřový prstenec. ani nevadilo, že se mezi Alky přimíchal dopravní Tupolev Tu-154 ze Kbel. Vlastně vyplnil pauzu mezi vzletem dvojice L-159 a jejich zformováním se před simulovanou ztečí. Dopravní obr přiblížil se nízkým letem, přistál, zaroloval sem a tam, znovu se vznesl do vzduchu a opět nízko nad plochou odletěl zpět na domácí základnu...

Startuješ s plným rancem štěstí a prázdným rancem zkušeností.
Vtip je v tom naplnit ranec na zkušenosti dřív, než vyčerpáš svůj ranec štěstí...

Bylo to vskutku výtečně vymyšlené. Místo, které před několika málo minutami Alky jakoby "rozbombardovaly", stalo se následně dějištěm další zajímavé ukázky. Přijely dvě hasičské cisterny, přiletěl Sokól s podvěšeným vodním vakem, hasiči napustili hadicemi do vaku vodu a vrtulník se vznesl, zakroužil a poté se snesl nad trávu za dráhou, aby vše skropil vodním proudem. Ano,... šlo o ukázku hasebního zásahu v nepřístupném terénu za pomoci vrtulníku. Vodní "nálet se ještě dvakrát opakoval, dokud předsunutý návodčí nedal znamení, že další proudy vody již nebudou potřeba. Marně vzpomínám, jestli už jsem někdy na vlastní oko podobnou věc viděl? Záchranu osoby za pomoci zavěšeného záchranáře jo,... ale hašení? Možná snad ani ne. a nebo mi to už vynechává. Inu,... každý tam jednou musí...

Improvizovaný program leteckého dne se pomalu chýlil ke svému konci. Nad Čáslaví se znovu začínalo černat a mraky nabývaly hrozivých rozměrů. Konečně, říkal to už ráno Pepa Hlava, odpoledne se měla přihnat buřina, kterážto měla celý program jednoduše spláchnout. Stejně už ale bylo prakticky všechno odlétáno. Ve vzduchu se ještě jednou předvedl bitevník Mi-24, skupinovku odlétaly Albatrosy z Náměště nad Oslavou a na závěr se z nebes sneslo hejno parašutistů. Naposled jsme se podívali po vystavených strojích, Matěj si něco nafotil, zkoukli jsme něco málo z ukázek bojového umění Musado a pokecali s Berym. Opět nezklamal a přifrčel do Čáslavi vyzbrojen kromě nadupaných fotopřístrojů i svojí legrační pokrývkou hlavy, připomínající lehce zohýbaný uzávěr od rumu Tuzemáku. A taky ta srnka namalovaná ze strany,... no,... lepší než slamák...

Zpátky k parkovišti metelili jsme metr nad zemí. Fakt to vypadalo, že stačí kýchnout a všechno se to najednou sesype. kupodivu ale žádná buřina nezačala. Ani cestou nás to nechytlo. A provoz taky ušel,... a tak jsme za necelou hodinu začali klesat na FinAp a požádali letovou kontrolu domácí báze o povolení k přistání. šli jsme na zem dokonce první. Zarolovali do hangáru a už za pět minut pak nadšeně vyprávěli ostatním naše celodenní zážitky. Kolem voněly grilovaný křidýlka, slůníčko padalo za obzor,... bublinky chladily rozpálený útroby,... pohodička....

Reklama

Tři nejzbytečnější věci pro pilota: výška nad tebou, runway za tebou a desetina sekundy, která už uplynula.
Vždy se snaž udržovat počet přistání rovný počtu startů...

Přemýšlím, co říct na závěr, aby to neznělo jako fráze. Ale mě nenapadá nic originelního. Protože asi nejde jinak popsat fakt, že armáda, a tedy i celá tato akce na čáslavském letišti, nezklamaly. Jak se říkalo u nás na rotě, voják zná, voják si poradí. A Čáslaváci si poradili velmi dobře. Byť jim k tomu Sv. Petr házel pod nohy jeden klacek za druhým. Nenudili jsme se ani chvilku, nebyl na to čas. Program se asi nevydařil podle všech plánů, ale i improvizovat se musí umět. Prostě smekám. Líp to asi říct neumím. Bylo to, kluci, skvělý a těšíme se na příště...

Gravitace není jenom dobrý nápad. Je to zákon. A tenhle zákon parlament nikdy nezruší...

Foto: Ing. Jaroslav Klacek

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více