Hradec u Němětic

hradiště - slovanské
     
Název:
Name:
Hradec u Němětic Hradec u Nemetic
Další názvy:
Other Names:
-
Typ:
Style:
hradiště hillfort
Stav:
Condition:
nepatrné zbytky small relics
Přístupnost:
Accessibility:
volně přístupno open free
Obec:
Municipality:
Němětice Nemetice
GPS souřadnice:
GPS Coordinates:
49°11'33.00"N 13°53'07.00"E
První písemná zmínka:
First Written Reference :
DD.MM.RRRR
Památky a muzea v okolí:
Places of Interest and Museums in the Vicinity:
- -
Poznámka:
Note:
- -
Zdroje:
Sources:
cs.wikipedia.org
URL : https://www.valka.cz/Hradec-u-Nemetic-t50591#546604 Verze : 1
Hradec u Němětic



Obsah


Obsah
Stručná charakteristika použité literatury
Hradec u Němětic z hlediska lokalizace na území ČR
Historie výzkumu Hradce u Němětic
Areál Hradce u Němětic a jeho historické a stavební vymezení
Hmotná kultura
Vysvětlivky
Literatura


Stručná charakteristika použité literatury


Použil jsem rozsáhlé dílo autorské dvojice Michálek – Lutovský, Hradec u Němětic – Sídlo halštatské a raně středověké nobility v česko-bavorském kontaktním prostoru. Toto dílo sestává se tří knih – první, textová popisuje nálezy, lokalitu samotný Hradec a doplňuje text nákresy, fotkami a hypotetickými rekonstrukcemi z hlavním zaměřením na existenci lokality v době halštatské a ranného středověku, dále je pak doplněná o samostatné odborné přílohy. Druhá kniha pak obsahuje katalog jednotlivými nálezy jako je keramika, kovové nástroje aj. A konečně třetí kniha obsahuje volně uložené mapy a nákresy lokality, plány objevených objektů a další podobné informace. Tento soubor svým rozsahem pak dává značné množství informací a vyplňuje tak mezery v naší neznalosti.
Nicméně kdo si nechce přečíst takové rozsáhlé vědecké dílo má i druhou možnost, pokud se nespokojí jen s nějakým strohým sdělením v jiné literatuře, může si přečíst dílo stejné autorské dvojice – Archeologie knížecího sídla, Halštatský dvorec a slovanské hradiště na Hradci u Němětic. Jedna se spíše o populárně naučnou literaturu, ale pro laickou veřejnost je spíše vhodná a to také tím že rozebírá období kdy bylo toto hradiště osídleno. Nicméně i odborník si z něj může vzít svá pozitiva – zvláště je kniha dobrá pro základní seznámení s lokalitou a je bezesporu i čtivější, nehledě na to že je i přenosnější.



Hradec u Němětic z hlediska lokalizace na území ČR


Tato archeologická lokalita v poloze Hradec u obce Němětice (okres Strakonice, kraj Jihočeský) se nachází v Jihozápadní části dnešního jihočeského okresu Strakonice, zhruba 8 km jihozápadně od středu okresního města Strakonice a 2,5 km severně od středu města Volyně.
Geograficky spadá Hradec u Němětic do podcelku Šumavy – Šumavského podhůří, v části Bavorovská vrchovina, podcelku Volyňská vrchovina. Nachází se ve výšce 452,0 m (okolní převýšení krajiny není velké – tedy není z hlediska svého okolního prostředí vysoko).
Z hlediska vodopisu je situován Hradec u Němětic na levém břehu 46,8 km dlouhé řeky Volyňky, pramenící na východním svahu Světlé hory, jižně od osady Lipka nedaleko Vimperka. Tato řeka pak vtéká do největšího levostranného přítoku Vltavy – řeky Otavy.



Historie výzkumu Hradce u Němětic


Tato archeogická lokalita, vešla ve známost laické i odborné veřejnosti v listopadu roku 1891. V té době právě prováděl polní úpravy správce velkostatku z nedalekých Nihošovic, pan V. Zeman. Pří těchto pracích byly porušeny a částečně vybrány na čtyřech místech pozdněhalštatské a ranně středověké objekty. Nalezené předměty pak byly předány řídícímu učiteli v Nihošovicích panu J. Fialovi, ten je pak později předal do Volyňského muzea. Tyto nálezy pak publikoval geolog a paleontolog J. V. Želízko.
Rovněž probíhal i povrchový sběr a mezi předměty nalezené na této lokalitě a spadající do sledovaného období patří mj. železné ranně středověké kopí s osmihrannou tulejkou západní provenience, nalezená někdy v roce 1891.
V rozmezí let 1907-1908 zkoumal areál J. V. Želízko, zvláště pak jeho východní část. Nebyla vedena prakticky žádná dokumentace jen s výjimkou jednoduché mapy Hradce u Němětic. Nalezené předměty byly předány do NM.
Prakticky na den přesně 29 let od zjištění lokality, tj. v listopadu 1920 na Hradci u Němětic uskutečnil další výzkum tentokráte učitel a archeolog B. Dubský. Objevil několik objektů z nichž 3 byly ranně středověkého stáří. Materiál byl pak uložen v NM a v muzeu města Strakonice včetně dokumentace.
V letech 1958, 1972 a 1980 pak byly prováděny jen povrchové sběry – nálezy z doby Hradištní pak byly uloženy do Jihočeského muzea ve Českých Budějovicích.
Hlavní boom ve výzkumu této lokality pak přišel v letech 1981-1989 a 1997-1998. Po rekognoskaci a provedení povrchových sběrů J. Bouškem, M. Vávrou a J. Michálkem bylo rozhodnuto provést na lokalitě systematický plošný odkryv, realizovaný v letech 1982-1983, 1988-1989 a poté ještě v roce 1998, ale to již v rámci řešení grantového úkolu.
Všechny tyto výzkumy pak potvrdily osídlení nebo užívání lokality nejen v době Hradištní, ale i v pozdním Paeolitu, pozdním Halštatu a v Laténu.
Z hlediska činnosti tzv. „nedestruktivní“ archeologie bylo realizováno první snímkování lokality v roce 1992 a následně pak v letech 1998-1999. V rámci řešení grantového úkolu byl pořízen podrobný výškopisný plán Hradce u Němětic v měřítku 1:500, provedena redukce (narovnání) leteckých snímků v měřítku 1:1000, měření magnetometrické, doplněné o elektrickou odporovou metodu a to nejen přímo na lokalitě, ale i v blízkém okolí.



Areál Hradce u Němětic a jeho historické a stavební vymezení


Tam kde kdysi stával ranně středověký Hradec u Němětic, dnes již skoro nic viditelného, snad jen s výjimkou hrany severovýchodního a východní okraje, nepřipomíná že zde bylo vůbec nějaké lidské osídlení – natož pak ranně středověké fortifikované osídlení.
Nicméně archeologické prameny nás přesvědčují o pravém opaku. Bylo nalezeno více nálezů z více období, ale jen ve dvou bylo na této lokalitě vybudováno opevněné sídlo. První bylo osídlení Halštatské. Poté následovalo zhruba jedno tisíciletí, kdy se zde snad výjimečně něco dělo (svědčí o tom Laténské nálezy). Ale další oživení lokality jakožto opevněného sídla přišlo až za doby ranného středověku v 9. století ale spíše až od poloviny nebo její poslední třetiny. A to jen proto aby zde bylo velmi krátce a pak zaniklo násilnou cestou a posléze vyhořelo a to úplně na konci 9. století nebo na začátku století 10. a měli jej na svědomí s ohledem na nálezy mimo jiné četných rombických šípů a dále se pak na nedalekém hradišti u Libětic, které zaniklo přibližně ve stejné době jako Nemětické, našel fragment keramického závěsného kotlíku. Tyto všechny stopy ukazují na staré Maďary, kteří se v Podunají objevují již na počátku 2. poloviny 9. století.
Proč se tehdejší lidé rozhodli osídlit právě toto místo se již nikdy přesně nedovíme, ale bezesporu je k tomu vedly stejné či velmi podobné důvody jako lidi asi tisíc let před nimi. A možná, že zde byly ještě dostatečně znatelné pozůstatky halštatského opevnění, mimochodem dalo by se říci, že středověká fortifikace tu halštatskou kopíruje a to značně přesně. V konečném efektu to mohlo zjednodušit práci a zkrátit dobu potřebnou pro vybudování tohoto fortifikovaného sídla. A není to jediné místo, kde Slované stavěli svá sídla na místě kde již jednou kdysi stálo opevněné sídlo – příkladem takového jednání může být třeba hradiště Chotěbuz-Podobora, které je ale lépe rozpoznatelné již pouhým okem (zbytky valů apod.).
Sídlo by se dalo, jestliže by jsme postupovali od vnějšku do nitra hradu, popsat asi takto: „ vnější příkop, hradba a fortifikace vnitřní, která dělí Hradec na dvě části – jednu větší rozměrů asi 2/3 a jednu menší rozměrů asi 1/3, ta sestává z příkopu a z výhradami taky z palisády. Problém pak činí brány.“ Vymezen je areál asi takto – délka asi 120 až 150 m a šířka asi 75 až 80 m. Výzkum dodnes nevyřešil otázku spjatou rovněž s fortifikačním systémem a to s dodnes pozorovatelnou výraznou terasovitou úpravou východního svahu. Ze dvou stran je Hradec obehnán příkopem – ze západní strany má délku 70 m a ze severní 110 m. Současně tento příkop s terénním převýšení terénu na východní a jižní hraně sídla určuje maximální rozsah opevněné plochy. Vnější příkop v době raného středověku zřejmě nebyl vybudován, nelze to s jistotou popřít, ale v jeho výplni tomu nic nenaznačuje. Výjimkou by snad mohl být úsek severozápadního nároží, sice se tam našla jen halštatská keramika, ale jelikož se jedná o exponovanou část nedá se vyloučit, že krátký úsek příkopu v západní části severní větve opevnění byl v raném středověku obnoven. Další neznámou je, kde je místo odkud se brala hlína na stavbu hradebního tělesa – z halštatského příkopu zřejmě nevyhovovala, ale zase se nedá předpokládat že by ji dováželi z daleka.
Tento areál byl alespoň ze tří lépe přístupných stran, tj. ze západu, severu a východu vymezen hradbou, která tak ohraničila plochu o 0,96 hektaru. Nicméně ne všude kolem obvodu sídla byl typ fortifikace stejný. Zatímco snadněji přístupná místa byla chráněna hradebním tělesem, pro obranu jižní strany bohatě postačilo – vzhledem k téměř kolmému skalnímu srázu – lehčí opevnění. Ovšem mnohé údaje o opevnění vzali za své díky intenzivnímu zemědělskému užívání plochy, nebo také díky prvním výzkumům, které se zaměřily spíše na vytěžení nálezů než na nějakou konkrétnější vědeckou činnost, jakož i tehdejší „vedení“ dokumentace – to se týká třeba výzkumu vedeném J. V. Želízkem, své dílo zkázy mohla vykonat i případná eroze. I přesto se ale podařilo objevit místy zbytky hradby – někdy se jedná jen o zbytek kamenné konstrukce, jindy je dokonce i části dřevěné konstrukce hradby – například na místě mírného terénního zlomu při severním obvodu hradu. Na některých místech jsou patrná – kromě menšího či většího množství kamení (dle toho zda byl či nebyl odebírán pro zkvalitnění pole k zemědělským účelům), které bylo místního původu, se zde najde i množství přepálené hlíny a místy i zuhelnatělá dřeva zřícená buď souběžně nebo kolmě na hradbu. U dřev bylo zjištěno že se jednalo výhradně o dub (nicméně byly zkoumány jen některé zuhelnatělá dřeva, tedy ne všechna nalezená dochovalá).
Pakliže by jsme si chtěli opevnění představit tak jak vypadala, jeho konstrukce byla dřevo-hlinitá hradba s výrazným zastoupením kamene. Dá se usuzovat že by konstrukce mohla být roštová, z níž se ovšem moc nedochovalo – prakticky jen spodní vrstva kolmo na hradbu kladených trámů. Zpevnění svislými dřevěnými konstrukčními prvky je stále otázkou, protože nebyla identifikovaná v průběhu hradby jediná kůlová jáma, která by se dala se stoprocentní jistotou spojit s raně středověkou fází hradby.
I samotné rozměry hradebního tělesa jsou nejisté a čistě hypotetické. Dá se soudit že celková šíře fortifikace patrně nepřesahovala 3 m. Nalezené destrukce pokud se dají rozpoznat jsou totiž šíře přibližně v rozmezích 2,5 až 3 m. Ovšem výška se dá jen těžko určit, avšak vzhledem k tomu, že v menší části Hradce byly stavení blízko hradby bylo by nelogické se domnívat že by střechy mohly převyšovat hradbu, a tak se výška odhaduje na asi 2,5 až 3 m.
Jak již bylo uvedeno výše, Němětický Hradec byl v příčné ose rozdělen další hradbou, spíše ale jen obyčejnou palisádou, k níž náležel i příkop. Příkop je mírně obloukovitě prohnut, toto prohnutí ovlivnila zřejmě konfigurace terénu, táhne se přibližně mezi vrstevnicemi 448 až 450 m n. m. a na svém jižním konci sestupuje až pod 447 m, je možné že tak byl vyhotoven proto, aby usnadnil odtok dešťové vody. Jeho délka činí přibližně 70 m. Bezpochyby se v průběhu své existence měnil ať to již byl stavebními úpravami nebo jeho případným čištěním, své mohla provést i případná eroze. Zatímco jeho hloubka byla až na jeho zakončení stejně – tedy 1,1 m šířka byla proměnná od více než 9 m až k více než 4 m. Dále se dá soudit, že byl postaven dříve než došlo k ohrožení Hradce – tj. nebyl vystavěn v hektických okamžicích, ale plánovitě pro účely lepší obrany.
Výše uvedené skutečnosti nám rozdělují Hradec na již výše zmíněné dvě nerovnoměrné poloviny –na vnější Hradec, který by se dal popsat jako plošně větší relativně obdélného tvaru a na vnitřní Hradec, plošně menší s více méně nepravidelným tvarem, který zároveň zaujímá nejvyšší místy až příkře se zvedající část terasy. Tuto nepravidelnost, ale dává přírodní zakončení ostrohu. A právě vnitřní Hradec by se dal snad určit jako sídlo tehdejší honorace. Jednalo by se tedy o dvorec raně středověké nobility.
Co se vstupu do samotného Hradce týče, ale také i vstupu do jeho vnitřní části, nevíme skoro nic – nevíme ani kde přesně byly, natož jak mohly přibližně vypadat. Nicméně vstup do Hradce jako takového by mohl snad být na jižním konci západní části hradby – jednak na to poukazují geofyzikální měření jednak se to dá vyvodit i z toho, že se našel na ploše vnějšího Hradce s určitostí jen jeden raně středověký objekt (obj. 2/20), jenž snad mohl sloužit jako příbytek strážce navíc byl by hned u takového vstupu. Horší to je s branou dělící vnější část Hradce od vnitřního geofyzikální měření na přerušení neukázalo, ale vstup by se dal analogicky předpokládat naproti prvního a dále se na tomto místě nalézá objekt který mohl snad také sloužit jako strážnice (obj. 28).
Na ploše Hradce bylo zachyceno mnoho objektů, pomineme-li ty nevýrazné, které se nedají ani přesně určit dostaneme se tak k celkovému počtu asi 16 až 17 objektů. Nicméně lze některé opravdu těžko určit.
Zatímco v prostorech vnějšího Hradce byl doposud zachycen jediný objekt sledovaného období objevený B. Dubským, jenž má čtvercový půdorys o rozměrech 3,8 x 3,8 m se svisle zapuštěnými kameny do hloubky 0,45 m při východní straně a nepravidelně slouženými kameny při straně západní a při jeho středu, přičemž je zarážející neexistence otopného tělesa. Tak vnitřní část Hradce je jeho pravým opakem. Je zde mnohem více objektů, z nichž je zhruba 11 výraznějších sídlištních objektů. Tyto objekty se pak koncentrovaly až na jednu výjimku (obj. 28) kolem severovýchodní a východní části hradby ( obj. : 30, 30A, 32, 33, 37, 36, 39-41, 42-44, 45, a 46). Dále se zde pak nachází v centrální části dvorce na jihozápadním svahu rozsáhlá zahloubená stavba (obj. 1/20), objevená B. Dubským. Přesné určení polohy objektu již dnes nelze zjistit. Stavba měla mít údajně rozměry 18x8,25 m, zahloubená až 0,6 m a byla nejspíš dvouprostorová, obdélníkového tvaru. Na severní straně byla lemována nasucho kladenými kameny, od nichž směrem k jihu probíhala příčná kamenná zídka, přepažující budovu na širší východní a užší západní část. Ve středu západní části (dle nákresu B. Dubského ve východní) se nalézalo ohniště o průměru 1x0,8 a hloubce 0,6 m. Podoba objektu není bohužel zcela jasná, dokonce se vyskytly i pochyb, zda jde vůbec o dům. Jednalo se bezesporu o objekt s centrální, snad i shromažďovací funkcí, nedá se vyloučit ani to že se jednalo o příležitostné sídlo vládce. Na to jednoznačně ukazuje nález průvlečky k řemení meče, zdobené stříbrnou tauzií. I přes jisté výhrady by se tato stavba dala označit jako halová o přibližném rozměru 150 m².
Život na hradišti byl bezpochyby velmi podobný jako na ostatních hradištích. Hradiště té doby patřila k elitní sídelní struktuře. V případě Hradce u Němětic to nejlíp dokládá vyčlenění vnitřního areálu a ostatní již výše zmíněné skutečnosti. Nicméně se předpokládá, že nesloužilo jako výlučné a trvalé sídlo knížete. Mimo jiné třeba proto, že ostatní hradiště byla bezesporu bezpečnější. Hradiště pak jako takové plnilo zřejmě asi hlavně funkci vojenskou a to hlavně proto, že se nacházelo na hranicích v té doby hustě obydleného území a stezka procházející kolem tohoto hradiště byla dozajista velmi důležitá.
Je možné že na hradišti byla kovářská dílna, o čemž svědčí nálezy strusky, bohužel přímé pozůstatky takové dílny se nepodařilo najít, nejspíš nebyla totiž vůbec (nebo jen minimálně) zapuštěná do země a zemědělská činnost na tomto území pak zničila jakékoliv možné pozůstatky.
Bezesporu na hradišti probíhaly činnosti spojené s požadavky na zajištění jeho schopnosti existovat. Bezesporu se k tomu řadilo i zemědělství, ale na hradišti samotné nebyly nalezeny zásobnícové jámy, ale je možné že byly umístěny někde mimo samotný areál hradiště. Na hradišti se pak nalezli mezi jinými i skelety chovaných zvířat, ale ty se nejspíš chovaly převážně taky mimo samotný areál hradiště.
O násilném zániku Hradce vypovídají, kromě výše zmíněných faktů, i šípy nalezené na Hradci, mnohé ve velkých množstvích na jednom místě, což by svědčilo o tom, že střelba lučištníků byla koncentrována na nějaké určité cíle – například na jednotlivé stavby (nutně se nemuselo jednat o místa odporu). Jednak mohly hradby přelétnout šípy při první fázi útoku (v tomto případě měly hroty s křidélky, tedy byly těžší než ostatní šípy, dráha takového šípu pak byla oblouková a tím pádem byly vhodné pro střelbu například přes hradby) mohly být zápalné a tím pádem mohly pomoci oblehatelům při dobývání hradiště. Jiné šípy (převážně měly hroty s řapem) svědčí o bojích uvnitř obytné části. Například v jednom z objektů bylo takové množství hrotů šípů, které předčily (s výjimkou střepů z keramiky) všechny ostatní nalezené předměty. I když byla hradba chráněna proti zapálení zřejmě čelní kamennou plentou, nezabránilo to požárům uvnitř hradiště na stavbách, z nichž se pak mohly plameny přesunout na hradby, i když k jejímu definitivnímu vypálení a případných zbytků zástavby došlo zřejmě až po definitivním dobytí Hradce. Bezesporu se obyvatelé snažili hasit vzniklé požáry, ale kvantitativně jich muselo být tolik, že zřejmě byly nezvladatelné jak s ohledem na lidské zdroje tak i na množství vody, která se na hradišti vyskytovala. Dále byly nalezeny ve dvou objektech zuhelnatělé zbytky kostí minimálně dvou lidí. Pochopitelně že mrtvých na obou stranách bylo určitě více než zmíněné dva případy, ale ti ostatní se z různých důvodů nedochovali. Z hlediska vyplenění pootavského knížectví do kterého Hradec u Němětic spadá si určitě přišli nájezdníci na značnou kořist, protože nepadlo pouze toto hradiště a již zvýšené Libětice, ale patrně i zbývající dva opevněná sídla středního Pootaví, tedy Řepice a Katovice. Nelze vyloučit ani násilný zánik dalších jihočeských hradišť. Zhruba tedy od třetího desetiletí 10. století by bylo střední Pootaví bez jakéhokoliv hradiště, protože Prácheň nad Horažďovicemi byla založena až někdy na přelomu 10. a 11. století.



Hmotná kultura


Nalezené předměty svědčí jednak o životě na hradišti a také o jeho rychlém násilném konci.
Nejvíce se pak našlo keramiky a to zhruba 5 300 nejrůznějších střepů, ale počet původních keramických nádob byl bezesporu menší. Mezi nádobami převládají naprostou většinou hrncovité tvary, vejčité profilace s výdutí v horní třetině nádoby. Tvary soudkovité a dvojkónické hrnce se vyskytují v podstatně menších počtech. Ojedinělé jsou mísy. V materiálu nejde jednoznačně identifikovat přítomnost láhví. Jsou zde sice střepy, jenž mají znaky láhví, avšak klidně by se také mohlo jednat o hrnce s výrazně vyklenutými plecemi. Z doposud objevené keramiky se pak nejvíce vymyká velká nádoba s plastickou lištou s výškou asi 370 mm a průměrem okraje mezi 320 až 340 mm – jednalo by se tedy zřejmě o jedinou zásobnici na hradišti, i když tato nádoba nemusela plnit tuto funkci.
Hmota keramiky je spíše hrubší, s ostřivem složeným z písčitých složek a s malým procentem slídy. Většina keramiky je v různých odstínech hnědé – od světlohnědé, přes převažující tmavohnědou až po hnědočernou. Vyskytují se tu pak výjimky, kdy je např. několik střepů okrově zbarvených. Prakticky na všech okrajových zlomcích se pak dají nalézt stopy po obtáčení, výjimečně jsou tyto stopy i na těle nádoby. Vnitřní stěny nádob pak nesou často stopy po svislém vyhlazování, vzácně se pak vyskytnou i na vnějších stěnách nádob.
Tuhování keramiky bylo doloženo zatím jen na dvou nádobách a jak se ukazuje byla záležitost tuhování spíše až doby mladohradištní.
Na keramice se nalezlo mnoho tvarů okrajů nádob a bylo vyčleněno celkově 8 typů okrajů nádob. Rovněž výzdoba nádob je značně různorodá, nejčastější jsou pak hřebenové motivy – několikanásobné vlnice a hřebenové vpichy – jsou možné i různé kombinace. Vyskytují se i jiné druhy výzdoby.
S vybavení bojovníků se našly hlavně šípy a to v počtu 99 kusů dále se našli asi 2 sekery a asi 2 průvlečky. Z předmětů patřícím ke skupině okrasných doplňků a součástem oděvů se našly asi 5 přezek, 1 jehlice, 2 bronzové předměty a minimálně 1 skleněná perla. Zemědělského nářadí se moc nenašlo – jednalo se jen asi o 2 kosy, 3 objímky kos a zřejmě 1 srp. Řemeslnické nástroje a věci domácí potřeby byly zastoupeny hojněji. Našlo se 32 až 35 nožů, 1 ocílka, 1 či 2 dřevoobráběcí nástroje, a cca 26 věder. U věder stojí za zmínku, že se celkem 7 kusů nacházelo v chatě (obj. 30/88) a 10 se jich nalezlo na části hradby ( obj. 13/83) – to bezesporu vypovídá o snaze hasit požár vzniklý útokem na hradiště, v době ještě předtím, než došlo k proniknutí nepřátel do hradiště. Z dalších předmětů lze jmenovat 21 až 22 šídel, 1 až 2 udice, různých hřebů, skob, tyčinek a jiných předmětů podobného využití se našlo minimálně 61, 1 podkova, 16 brousků, 1 žernov a v neposlední řadě i několik přeslenů z nichž bylo 39 hliněných, 3 byly vyrobených ze střepů keramiky, z mastku jich bylo 11 a jeden byl z pískovce.



Vysvětlivky


NM – Národní Muzeum v Praze
obj. – objekt (objekty)



Literatura


MICHÁLEK, J. – LUTOVSKÝ, M., Hradec u Němětic : Sídlo halštatské a raně středověké nobility v česko-bavorském kontaktním prostoru 1. Text. Strakonice – Praha, 2000.
MICHÁLEK, J. – LUTOVSKÝ, M., Hradec u Němětic : Sídlo halštatské a raně středověké nobility v česko-bavorském kontaktním prostoru 2. Tabulky. Strakonice – Praha, 2000.
MICHÁLEK, J. – LUTOVSKÝ, M., Hradec u Němětic : Sídlo halštatské a raně středověké nobility v česko-bavorském kontaktním prostoru 3. Plány. Strakonice – Praha, 2000.
MICHÁLEK, J. – LUTOVSKÝ, M., Archeologie knížecího sídla : Halštatský dvorec a slovanské hradiště na Hradci u Němětic. Praha, 2002.
URL : https://www.valka.cz/Hradec-u-Nemetic-t50591#194230 Verze : 0
Předpokládáná podoba Hradce u Němětic v ranně středověkém období.


MICHÁLEK, J. – LUTOVSKÝ, M., Hradec u Němětic : Sídlo halštatské a raně středověké nobility v česko-bavorském kontaktním prostoru 1. Text. Strakonice – Praha, 2000. str. 199, obr. 77.
URL : https://www.valka.cz/Hradec-u-Nemetic-t50591#194233 Verze : 0
Umístění objektů v areálu hradiště, otazníky označují sporné objekty.


MICHÁLEK, J. – LUTOVSKÝ, M., Hradec u Němětic : Sídlo halštatské a raně středověké nobility v česko-bavorském kontaktním prostoru 1. Text. Strakonice – Praha, 2000. str. 195, obr. 75.
URL : https://www.valka.cz/Hradec-u-Nemetic-t50591#194234 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více