Alfonso I.

Alfonso I de Aragón
     
Příjmení:
Surname:
Alfons I. Aragonský Alfonso I the Battler
Jméno:
Given Name:
- -
Jméno v originále:
Original Name:
Alfonso I de Aragón el Batallador
Fotografie či obrázek:
Photograph or Picture:
Hodnost:
Rank:
- -
Akademický či vědecký titul:
Academic or Scientific Title:
- -
Šlechtický titul:
Hereditary Title:
král King
Datum, místo narození:
Date and Place of Birth:
DD.MM.1073 ?
DD.MM.1073 ?
Datum, místo úmrtí:
Date and Place of Decease:
08.09.1134 Poleñino /
08.09.1134 Poleñino /
Nejvýznamnější funkce:
(maximálně tři)
Most Important Appointments:
(up to three)
král Aragonský a Navarrský king of Aragon and Navarre
Jiné významné skutečnosti:
(maximálně tři)
Other Notable Facts:
(up to three)
válčil proti muslimům He fought with Muslims
Související články:
Related Articles:
Zdroje:
Sources:
http://es.wikipedia.org/wiki/Alfonso_I_de_Aragón
http://en.wikipedia.org/wiki/Alfonso_the_Battler
URL : https://www.valka.cz/Alfonso-I-t25250#92464 Verze : 0
     
Příjmení:
Surname:
Alfons I. Aragonský Alfonso I the Battler
Jméno:
Given Name:
- -
Jméno v originále:
Original Name:
Alfonso I de Aragón el Batallador
Všeobecné vzdělání:
General Education:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
Vojenské vzdělání:
Military Education:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
Důstojnické hodnosti:
Officer Ranks:
DD.MM.RRRR
DD.MM.RRRR
Průběh vojenské služby:
Military Career:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
Vyznamenání:
Awards:
Poznámka:
Note:
- -
Zdroje:
Sources:
http://es.wikipedia.org/wiki/Alfonso_I_de_Aragón
http://en.wikipedia.org/wiki/Alfonso_the_Battler
URL : https://www.valka.cz/Alfonso-I-t25250#640531 Verze : 0
Alfonso I. Aragonský zvaný Válečník
Alfonso I de Aragón el Batallador

Rey de Aragón y de Navarra


Narozen 1073, zemřel 1134.


Nazýván Válečník, byl králem Aragonským a Navarrským od roku 1104 do jeho smrti v roce 1134.


V roce 1109 převzal titul svého tchána - Imperator totius Hispaniae.


Alfonso I. byl druhým synem krále Sancho Ramireze a na trůn se dostal díky smrti dětí jeho bratra. Isabela a Peter, děti vzešlé z manželství Petra I. a Maríi Rodríguez, dcery El-Cida, zemřely krátce po sobě v letech 1103 a 1104, v roce 1104 umírá i Petr I. a na trůn se dostáva Alfonso I. Válečník.



Tento vášnivý bojovník se oženil v roce 1109 s Urracou Kastilskou, vdovou po Raymondu Burgundském, velmi nezřízenou a vášnivou ženou. Sňatek byl domluven jejím otcem Alfonsem IV. Kastilským v roce 1106 s cílem sjednotit dva křesťanské státy proti Almoravidům (muslimské berberské dynastii ovládající sever Afriky a vetší část území současného Španělska a Portugalska). Urraca ale nebyla tou nejvhodnější ženou a král Alfonso I. se nechal slyšet, že pravý bojovník žije se svými muži, ne se ženou. Nakonec byl sňatek Alfonsa a Urracy anulován v roce 1114 papežem údajně proto, že byli bratranec a sestřenice z druhého kolene.


Alfonso I. se po dobu svého manželství nechával titulovat Králem a císařem Kastilským, Toledským, Aragonským, Pamplonským, Sobrarbeským a Ribagorzským, čímž si do svého titulu zahrnul nejen země jeho ženy Urracy, ale i dědičné země po svém otci, království po svém prastrýci i přednostní právo na znovudobytí Andalusie od Maurů. Titul císaře pak používal na znamení toho, že má pod svou vládou tři království.



Nebyly to ale manželské hádky, ani fantaskní tituly, které králi Alfonsovi vynesly přídomek Válečník. Alfonso I. strávil většinu svého života bojem proti muslimské nadvládě.


V roce 1105 dobyl města Ejea a Tauste a obnovil opevnění Castellar a Juslibol. V roce 1106 porazil Ahmada II al-Musta'ina u Valtierra. V roce 1107 dobyl Tamarite de Litera a Esteban de la Litera. V období do roku 1117 převažovaly zejména vnitrostátní problémy, ale v roce 1117 se Alfons I. obrátil opět proti muslimům a dobyl města Fitero, Corella, Cintruénigo, Murchante, Monteagudo, a Cascante.


V roce 1118 koncil v Toulouse vyhlásil křížovou výpravu na pomoc v znovudobytí Zaragozy od muslimské nadvlády. Mnoho Francouzů se připojilo k Alfonsovi u Ayerbe a spojené síly brzy dobyly Almudévar, Gurrea de Gállego, a Zuera. Zaragoza byla obklíčena na konci května 1118. 18. prosince 1118 město padlo, a Alfonso I. z něj obratem udělal hlavní město své říše.


O dva roky později, v roce 1120, porazil muslimskou armádu u Cutandy, když se snažila na jeho nové hlavní město zaútočit. Muslimská populace byla vytlačena z města do předměstských oblastí.


V roce 1119 postupně dobyl další města - Cervera, Tudejen, Castellón, Tarazona, Ágreda, Magallón, Borja, Alagón, Novillas, Mallén, Rueda, Épil a nakonec oblehl Calatayud. Stáhl se zpět, aby se střetl s muslimy u Cutandy, ale pak se vrátil a Calatayud dobyl, stejně tak i města Bubierca, Alhama de Aragón, Ariza, a Daroca.


V roce 1123 oblehl a dobyl město Lérida, které patřilo hraběti z Barcelony, a od zimy roku 1124 až do září 1125 provedl riskantní výpad do oblasti Pena Cadiella v Andalusii.


V letech 1125-1126 bojoval proti Granadě, kde se snažil dosadit na trůn křesťanského prince, a Cordobě, ale nedostal se dále, než k městu Motril.

V roce 1127 znovu dobyl Longares, ale zároveň ztratil všechna území v Kastilii, která nyní patřila Alfonsovi VII. Smlouvou s Kastilií z roku 1128 v Tamare se dohodli hranice těchto dvou království.


V roce 1129 dobyl Molina de Aragón a znovuosídlil Monzon, krátce nato oblehl Valencii, která byla dobyta krátce po smrti El-Cida.


V říjnu 1130 vyrazil na sever, do Pyrenejí, aby ochránil Val d'Aran, a na začátku 1131 oblehl Bayonne.


Tři roky před svou smrtí odkázal ve své poslední vůli své království templářům a dalším řádům bojujícím ve Svaté zemi. Tato jeho poslední vůle ale nebyla jeho následovníky nikdy vykonána.


Posledním tažením krále Alfonsa I. Válečníka se stala kampaň za dobytí měst Mequinenza a Fraga v letech 1133-1134. Při tomto posledním tažení jej v boji doprovázel i García Ramírez, budoucí král Navarský a více jak 500 rytířů, Fraga byla dobyta 17.07.1134.


Král Alfonso I. zemřel krátce nato, v září 1134.


Jak již bylo řečeno, jeho poslední vůle nebyla dodržena - Aragonské království převzal biskup Ramiro, navarští vyhlásili samostatnost a dosadili na svůj trůn Lorda Garciu Ramireze z Monzónu.


Král Alfonso I. Válečník se do dějin Španělska a Francie zapsal více než čím ostatním krví svou i svých nepřátel, válkami a zabíjením. Přesto a nebo právě proto se také stal jednou z klíčových postav španělské rekonkvisty - vytlačení muslimské nadvlády z Pyrenejského poloostrova.



Zdroj : www.wikipedia.com
Encyclopedia Britannica
URL : https://www.valka.cz/Alfonso-I-t25250#190138 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více