Bernartice 1942

Autor: Achard 🕔︎︎ 👁︎ 34.584

Koncem dubna 1942 seskočilo z anglického letadla u Zelené louky v Brdech pět parašutistů. Tři členové čs. paraskupiny INTERANSITIVE, Václav Kindl, Vojtěch Lukaštík a Bohumil Grabovský, se od výsadku oddělili. Část výstroje si ukryli u několika vlastenců na Rožmitálsku a různými cestami se dali do Bernartic u Písku. Bohumilu Grabovskému se koncem dubna nebo začátkem května 1942 podařilo do Bernartic dostat. Dle pamětníků přišel do Bernartic v noci, zadem od Zámeckého rybníka, a uchýlil se v domě Františka Lukeše. Ten tehdy pracoval jako revizor bernartické Kampeličky, kde byl též zaměstnán jeho syn Jaroslav Lukeš. Později se zde objevili i zbylí dva parašutisté.

Pro členy výsadku měly být Bernartice jen přechodnou stanicí, než dostanou prostřednictvím smluveného hesla další pokyny. Hlavním úkolem skupiny mělo být poškození rafinérie v Kolíně (což se ukázalo jako nereálné), a tak se pokoušeli o destrukční činnost na bohumínsko-košické dráze, po které se přepravovala vojenská technika, výzbroj a výstroj na frontu.

Reklama

Veliteli parašutistů nadpor. Kindlovi se podařilo navázat spojení s Prahou. Pro kurýrní službu a další potřeby partyzánů bylo třeba najít skupinu věrných spolupracovníků. V tom byl nápomocen i starosta obce František Švec a vše se zpočátku dařilo. Josef Knott byl pověřen doručením dopisu do Prahy, pokladník hospodářské záložny Štěpán Bartůněk zase navázáním spojení s ilegálním hnutím na Táborsku a Písecku. Obstarání průkazů dostal na starost Ferdinand Tupý a parašutisté měli být zaměstnáni u několika rolníků sympatizujících s odbojem. Nemocného Grabovského ošetřil MUDr. G. Weiszkopf, který rovněž obstaral léky a obvazy pro celou skupinu (narodil se r. 1906 v Rožnově, v Bernarticích pracoval jako lékař. 22. června 1942 byl zatčen gestapem a 29. června pak v Táboře zastřelen). Okruh spolupracovníků se stále rozrůstal - holič a listonoš František Hrubec při roznášení pošty nosil jídlo a totéž dělal i kočí Alois Partaj. To, že o parašutistech vědělo hodně lidí, se spolu s nedodržením základů konspirace stalo počátkem tragédie.

Jeden z občanů Bernartic, který přechovával parašutisty, byl na schůzi hospodářské záložny v Bechyni, kde přečetl dopis parašutistů. Přítomni byli Josef Mrzena za Svatkovic, Karel Kazimíra z Viktorova mlýna u Bechyně, Haškovec se Senožat, Rypáček z Hodětína a další. Mrzena měl syna na studiích v Písku, který bydlel u vrchního strážmistra ve výslužbě Hronka, rodáka z Olešné. Mrzena mu důvěřoval a svěřil se mu. Ten však vše řekl Reinholdu Strizikovi, který věc předal gestapu v Klatovech.

Dne 4. června 1942 přijelo do Bernartic gestapo a deset lidí odvezlo k výslechu do Singrovy vily v Klatovech. Za šest dní (12.6. 1942) v době, kdy šly děti do školy, přijela skupina německých vojáků směrem od Písku, která zastavila na kraji obce. Druhá skupina obklíčila obec z východu směrem od Tábora a neprodyšně kruh okolo obce uzavřela. Pak vjela další vozidla s vojáky a příslušníky gestapa na náměstí. Němci utvořili skupinky pěti až šesti mužů a prohledávali stavení od stavení. V městečku nastal zmatek a zavládl strach. Na příkaz velitele nikdo nesměl opustit dům, dokonce ani jít nakrmit dobytek. Vojáci vešli do stavení a začali zjišťovat, kdo umí německy. Kde se takový člověk nacházel, tak kontrola proběhla relativně v klidu. Tam, kde nikdo neuměl, to bylo horší. V každé skupině byl sice voják, který česky trochu uměl, ale jeho překlad byl většinou velice subjektivní. Vojáci prohlíželi policejní přihlášky a legitimace a jeden člen rodiny musel vysvětlovat, kdo patří k rodině a co tam dělá. Prohlíželi skříně, truhlice, rozebírali gauče a hledali zbraně, střelivo, zakázanou literaturu a letáky. Prohledávali půdy a sklepy a u každé fotografie si nechávali vysvětlit, kdo je na ní vyobrazen. Vojáci se netajili tím, že pokud najdou podezřelé osoby, Bernartice vyhodí do povětří. Že se neopakoval osud Lidic, je považováno za malý zázrak...

Druhá skupina vojáků, která obklíčila město, po prohlídce vpustila dovnitř každého, ale ven již nikoho. Po skončení prohlídky s sebou odvezli dalších 22 osob. V dalších dnech bylo zatčeno a převezeno do Klatov 14 osob. Tam byli všichni vyslýcháni a mučeni a 23 bernartických občanů pak bylo v Lubském lese u Klatov popraveno. Dalších 5 osob bylo posláno do koncentračních táborů. V bojích na samém konci války bylo v obci zabito 14 místních obyvatel. Po válce se z klatovské věznice gestapa vrátilo 16 občanů. Celkem 16 bernartických obyvatel židovského původu bylo posláno do koncentračního tábora, v r. 1945 se z nich vrátila jediná žena... Celkem zahynulo na popravištích, v koncentračních táborech a v boji o městečko 6 % z tehdejšího počtu obyvatel.

Seznam bernartických občanů popravených v době od 31.5. 1942 do 3.7. 1942 v Lubském lese u Klatov:

Doubek Jan, nar. 1880, rolník
Doubková Marie, nar. 1881, v domácnosti
Doubek Alois, nar. 1916, syn rolníka
Doubek Karel, nar. 26.1. 1906
Doubek Václav, nar. 1906, obchodník
Hrubec František, nar. 1896, listonoš
Hrubec Josef, nar. 26.4. 1918
Hrubcová Cecílie, nar. 1889, v domácnosti
Krzák Severín, nar. 1882, rolník
Krzáková Jiřina, nar. 1921, dcera rolníka
Krzáková Antonie, nar. 1887, manželka rolníka
Krzáková Zdeňka, nar. 1924, dcera rolníka
Lukeš František, nar. 1893, rolník
Lukeš Jaroslav, nar. 1917, syn rolníka
Lukešová Marie, nar. 1883, manželka rolníka
Mrzena Josef, nar. 1.3. 1886
Partaj Alois, nar. 1901, dělník
Rybáková Terezie, roz. Krzáková, nar. 24.9. 1889
Suttý Josef, nar. 1892, vrchní četnický strážmistr
Tomková Marie, nar. 1916, manželka doz. fin. stráže
Tomek Bohuslav, nar. 28.10. 1913, dozorčí finanční stráže
Tupý Ferdinand, nar. 1902, vrchní fin. inspektor
Tupá Marie, nar. 1912, manželka vrch. fin. insp.

Reklama

Z koncentračního tábora se nevrátili:
Sutá Milada
Švec Jaroslav
Švec Václav

Dále byli v Táboře zastřeleni:
Švec František - starosta
Weiszkopf Géza MUDr. - lékař

Zdrojem pro článek je neprodejná publikace - kolektiv: Přehled umučených, popravených a padlých píseckých občanů v letech 1939 - 1945, vydal ČSPB v Písku, 1988 a údaje ověřeny u starosty Bernartic Pavla Souhrady v listopadu 2006.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více