Sopwith 7F.1 Snipe Mk.I

     
Název:
Name:
Sopwith 7F.1 Snipe Mk.I Sopwith 7F.1 Snipe Mk.I
Originální název:
Original Name:
Sopwith 7F.1 Snipe Mk.I
Kategorie:
Category:
stíhací letoun fighter aeroplane
Výrobce:
Producer:
DD.MM.1917-DD.MM.191R The Sopwith Aviation Co., Ltd., Kingston-upon-Thames /
DD.MM.1918-DD.MM.1919 Boulton & Paul Ltd., Norwich /
DD.MM.1918-DD.MM.191R Coventry Ordnance Works Ltd., Coventry /
DD.MM.1918-DD.MM.191R Kingsbury Aviation Co. Ltd., Kingsbury /
DD.MM.1918-DD.MM.191R D. Napier & Son Ltd., Acton /
DD.MM.1918-DD.MM.191R Nieuport & General Aircraft Co., Ltd., Cricklewood /
DD.MM.1918-DD.MM.191R Portholme Aerodrome Ltd., Huntingdon /
DD.MM.1918-DD.MM.191R Ruston, Proctor & Co., Ltd., Lincoln /
Období výroby:
Production Period:
DD.MM.1918-01.03.1919
Vyrobeno kusů:
Number of Produced:
2097:
604 Sopwith
395 Boulton & Paul
110 Coventry Ordnance Works
30 Kingsbury
135 Napier
100 Nieuport & General
153 Portholme
570 Rushton Proctor
První vzlet:
Maiden Flight:
DD.10.1917
Osádka:
Crew:
1
Základní charakteristika:
Basic Characteristics:
 
Vzlet a přistání:
Take-off and Landing:
CTOL - konvenční vzlet a přistání CTOL - conventional take-off and landing
Uspořádání křídla:
Arrangement of Wing:
dvouplošník biplane
Uspořádání letounu:
Aircraft Concept:
klasické conventional
Podvozek:
Undercarriage:
pevný fixed
Přistávací zařízení:
Landing Gear:
kola wheels
Technické údaje:
Technical Data:
 
Hmotnost prázdného letounu:
Empty Weight:
592 kg 1305 lb
Vzletová hmotnost:
Take-off Weight:
914 kg 2015 lb
Maximální vzletová hmotnost:
Maximum Take-off Weight:
? kg ? lb
Rozpětí:
Wingspan:
9.14 1) m 30ft1)
Délka:
Length:
6.05 2) m 19ft 10in2)
Výška:
Height:
2.9 m 9ft 6in
Plocha křídla:
Wing Area:
23.78 3) m2 2563) ft2
Plošné zatížení:
Wing Loading:
? kg/m2 ? lb/ft2
Pohon:
Propulsion:
 
Kategorie:
Category:
pístový piston
Počet motorů:
Number of Engines:
1
Typ:
Type:
Bentley B.R.2 o výkonu 172 kW
dvoulistá dřevěná vrtule
Bentley B.R.2, power 230 hp
two-blade wooden propeller
Objem palivových nádrží:
Fuel Tank Capacity:
175 l 38.5 Imp gal
Výkony:
Performance:
 
Maximální rychlost:
Maximum Speed:
194.7 km/h v 3048 m 121 mph in 10000 ft
Cestovní rychlost:
Cruise Speed:
? km/h v ? m ? mph in ? ft
Rychlost stoupání:
Climb Rate:
? m/s ? ft/min
Čas výstupu na výšku:
Time to Climb to:
5.17 min do 1981 m 5.17 min to 6500 ft
Operační dostup:
Service Ceiling:
5944 m 19500 ft
Dolet:
Range:
? km ? mi
Maximální dolet:
Maximum Range:
? km ? mi
Výzbroj:
Armament:
2x pevný 7,7mm kulomet Vickers


4x 9kg bomba
2x fixed .303 Vickers machine gun


4x 20 lb bomb
Uživatelské státy:
User States:

(3 testovány)


(1 testován)
(několik testováno)

(3 evaluated)


(1 evaluated)
(few evaluated)
Poznámka:
Note:
1) 9,47 m s vyváženými křidélky
2) 5,84 m s původní měrovkou
3) 25,18 m2 s vyváženými křidélky


Vytrvalost: 3 h
1) 31ft 1in with balanced ailerons
2) 19ft 2in with first rudder
3) 271 ft2 with balanced ailerons


Endurance: 3 hr
Zdroje:
Sources:
Sopwith Snipe, Windsock Datafile No.. Albatros Publications, Berkhamsted 1994. ISBN 0-948414-61-8.
Bruce, J. M. The Sopwith 7F.1 Snipe, Profile No.50. Profile Publications, Leatherhead 1965.
Shennan, A. Sopwith Snipe Described. Kookaburra Technical Publications, Toronto 1967.
Lamberton, W. M. Fighter Aircraft of the 1914-1918 War. Harleyford Publications Ltd, Letchworth 1960.
Davis, Mick. Sopwith Aircraft, Crowood Press, Ramsbury 1999. ISBN 1-86126-217-5.
www.britishaircraft.co.uk
www.aviastar.org

Sopwith 7F.1 Snipe Mk.I -


Sopwith 7F.1 Snipe Mk.I -


Sopwith 7F.1 Snipe Mk.I -


URL : https://www.valka.cz/Sopwith-7F-1-Snipe-Mk-I-t42645#397384 Verze : 1
Sopwith Snipe byl v továrně Sopwith Aviation Company zkonstruován jejím hlavním konstruktérem Herbertem Smithem v roce 1917. Smithovým cílem bylo zkonstruovat stíhačku, která by svojí obratností a výkony překonala do té doby nejúspěšnější britskou stíhačku Sopwith Camel. Vzal proto za základ původní Camel u kterého překonstruoval přední část trupu ve které snížil hrb kryjící dvojici kulometů Vickers a posunul pozici pilota nahoru aby dosáhl lepšího výhledu z pilotní kabiny. V přídi byl namontován nový rotační motor Bentley B.R.2 s většími výkony (i když stejně jako u Camelu patřily výkony obou motorů spíše do kategorie nižších výkonností). Křídlo dostalo nový profil a další dvojici vzpěr takže Snipe měl oproti Camelu větší pevnost a bezpečnost konstrukce při střemhlavém letu. Ocasní část letounu prošla jen malými úpravami přičemž jejich cílem bylo dosáhnout větší bezpečnosti při startu a přistání kdy u Camelu malý rozměr svislé ocasní plochy jen stěží kompenzoval rotační sílu motoru, která letoun vychyloval z přímého letu a způsoboval velké potíže především méně zkušeným letcům. Výzbroj letounu zůstala zachována stejná jako u Camelu, tedy dva synchronizované kulomety Vickers ráže 0.303 a bowdenem ovládané čtyři podtrupové a podkřídelní závěsy pro bomby ráže 25 kg.
První vzlet prototypu Sopwith Snipe proběhl v červnu 1918 a ještě tentýž měsíc začala sériová výroba z níž do roku 1919 vzešlo 1567 letounů Sopwith Snipe. První bojové letouny Sopwith Snipe se na frontu k 43. peruti RAF dostaly v červenci 1918 a následně začaly rychle nahrazovat letouny Sopwith Camel. V bojových podmínkách se ukázala řada předností, které měl nový letoun oproti původním Camelům a letouny Snipe dokázaly že překonají i moderní německé stíhačky Fokker D.VII, které Camelům způsobovaly velké ztráty a technicky je překonávaly. Do konce války získali piloti Snipů pravděpodobně 250-300 (přesný údaj neexistuje, jde o odhadované limity na základě dostupné literatury) vítězství nad německými letouny.
Po skončení války se letouny Sopwith Snipe dostaly mimo vlastních jednotek Velké Británie také k zahraničním letectvům a to konkrétně do Ruska, kde bojovaly na obou stranách bojujících v občanské válce (byly zde používány především britskými piloty na straně bělogvardějců a piloty Rudé armády, která několik poškozených letounů ukořistila a po opravě je užívala). Australské a kanadské letectvo si svoje Snipe dovezly přímo z fronty, kde na nich bojovali jejich vlastní piloti. Po válce byly náhradou za bojem poškozené Snipy továrnou Sopwith Aviation Company dodány zcela nové stroje.
Kanadští letci si také připsali asi nejznámější čin v historii bojů letounů Sopwith Snipe. 27.10.1918 se Kanaďan William Barker utkal nad frontou s formací 15-20 německých letounů Fokker D.VII (napaden byl po předchozím sestřelu německého dvoumístného letounu) z nichž tři sestřelil (odhady svědků hovoří že bojoval najednou až z 60 německými letouny). Sám byl přitom zraněn dvěma střelami do levého stehna a předloktí. Za svůj souboj byl následně vyznamenán Victoria Cross, nejvyšším britským vyznamenáním. Jeho letoun byl po válce přepraven do Kanady a je dodnes součástí sbírky Canadian War Museum v Ottawě.

Přehled frontových jednotek u kterých byl v průběhu I.světové války používán letoun Sopwith Snipe (převzato se serveru www.wikipedia.org)

RFC (Royal Flying Corps) / RAF (Royal Air Force)
23.peruť
25.peruť
29.peruť
43.peruť
70.peruť
78.peruť
87.peruť
201.peruť
208.peruť

AFC (Australian Flying Corps)
4.peruť
8.peruť

CAF (Canadian Air Force)
1.peruť

Zdroje:
www.wikipedia.org
V.Němeček:Vojenská letadla I
Publikace Vindsock
URL : https://www.valka.cz/Sopwith-7F-1-Snipe-Mk-I-t42645#185654 Verze : 0
Sopwith Snipe.Fotografie je převzata ze serveru www.earlyaviator.com
Sopwith 7F.1 Snipe Mk.I -


URL : https://www.valka.cz/Sopwith-7F-1-Snipe-Mk-I-t42645#185670 Verze : 0
Lietadlo zo zbierky Canada Aviation Muzeum
Sopwith 7F.1 Snipe Mk.I - Sopwith 7F.1

Sopwith 7F.1
URL : https://www.valka.cz/Sopwith-7F-1-Snipe-Mk-I-t42645#202607 Verze : 0
.
Sopwith 7F.1 Snipe Mk.I - Sopwith 7F.1 Snipe, sériové číslo E8102, 201. peruť RAF, říjen 1918, pilot W. G. Barker. Dne 27.10.1918 na tomto stroji Barker prodělal svůj poslední boj, když se utkal sám s několika velkými formacemi německých stíhaček. Dosáhl čtyř sestřelů, čímž počet svých vítězství zaokrouhlil na 50. Sám byl v tomto boji třikrát zraněn a spasil se nouzovým přistáním. Za hrdinství v tomto boji obdržel nejvyšší britské vyznamenání - Viktoriin kříž. Jeho Snipe byl vybaven starším typem SOP a nesl na horních a bočních plochách nátěr khaki PC 10. Spodní plochy zůstaly v barvě lakovaného plátna. Kovové panely přídě nesly nátěr Battleship Grey. Svislé pruhy na zádi (ve skutečnosti jich bylo pouze 5) nebyly znakem 201. perutě, šlo o Barkerovu vzpomínku na své působení u 139. perutě. Trup tohoto stroje je dodnes vystaven v Kanadském válečném muzeu v Ottawě.

Sopwith 7F.1 Snipe, sériové číslo E8102, 201. peruť RAF, říjen 1918, pilot W. G. Barker. Dne 27.10.1918 na tomto stroji Barker prodělal svůj poslední boj, když se utkal sám s několika velkými formacemi německých stíhaček. Dosáhl čtyř sestřelů, čímž počet svých vítězství zaokrouhlil na 50. Sám byl v tomto boji třikrát zraněn a spasil se nouzovým přistáním. Za hrdinství v tomto boji obdržel nejvyšší britské vyznamenání - Viktoriin kříž. Jeho Snipe byl vybaven starším typem SOP a nesl na horních a bočních plochách nátěr khaki PC 10. Spodní plochy zůstaly v barvě lakovaného plátna. Kovové panely přídě nesly nátěr Battleship Grey. Svislé pruhy na zádi (ve skutečnosti jich bylo pouze 5) nebyly znakem 201. perutě, šlo o Barkerovu vzpomínku na své působení u 139. perutě. Trup tohoto stroje je dodnes vystaven v Kanadském válečném muzeu v Ottawě.
Zveřejněno s laskavým svolením autora

Sopwith 7F.1 Snipe Mk.I -


Zveřejněno s laskavým svolením autora

URL : https://www.valka.cz/Sopwith-7F-1-Snipe-Mk-I-t42645#612174 Verze : 1
.
Sopwith 7F.1 Snipe Mk.I - Sopwith 7F.1 Snipe Nelly, sériové číslo E6351, září 1920,  Alexandrovsk (dnes Záporoží), 1. stíhací letecký oddíl, pilot G. S. Sapožnikov. Letoun původně patřil 1. slovansko-britské peruti, avšak za dosud nevyjasněných okolností jej ukořistili bolševici. Letoun létal v původní britské kamufláži (spodní plochy lakované plátno, horní a boční khaki PC 10, kryty přídě Battleship Grey). Do původních britských kokard byly zprvu vmalovány rudé hvězdy, později byly kokardy zatřeny úplně a na bocích trupu a spodním křídle je nahradily bílé kruhy. V těch se na trupu nacházely  symboly pikového esa. Dle svědectví byly rudé hvězdy na spodních plochách přetřeny na černo, zda se nacházely i na horních (zde však zjevně bez bílých kruhů) není zcela jasné. Na pravé straně trupu za kabinou na šedém panelu bylo jméno Nelly, patrně dívka některého z britských pilotů. Z dostupných fotografií je patrné, že směrovka byla velmi světlá, možná pouze nově potažená plátnem. Letoun byl zničen 5. 9. 1920, když s ním Sapožnikov smrtelně havaroval.

Sopwith 7F.1 Snipe "Nelly", sériové číslo E6351, září 1920, Alexandrovsk (dnes Záporoží), 1. stíhací letecký oddíl, pilot G. S. Sapožnikov. Letoun původně patřil 1. slovansko-britské peruti, avšak za dosud nevyjasněných okolností jej ukořistili bolševici. Letoun létal v původní britské kamufláži (spodní plochy lakované plátno, horní a boční khaki PC 10, kryty přídě Battleship Grey). Do původních britských kokard byly zprvu vmalovány rudé hvězdy, později byly kokardy zatřeny úplně a na bocích trupu a spodním křídle je nahradily bílé kruhy. V těch se na trupu nacházely symboly pikového esa. Dle svědectví byly rudé hvězdy na spodních plochách přetřeny na černo, zda se nacházely i na horních (zde však zjevně bez bílých kruhů) není zcela jasné. Na pravé straně trupu za kabinou na šedém panelu bylo jméno Nelly, patrně dívka některého z britských pilotů. Z dostupných fotografií je patrné, že směrovka byla velmi světlá, možná pouze nově potažená plátnem. Letoun byl zničen 5. 9. 1920, když s ním Sapožnikov smrtelně havaroval.
Zveřejněno s laskavým svolením autora

URL : https://www.valka.cz/Sopwith-7F-1-Snipe-Mk-I-t42645#612310 Verze : 0

Diskuse

Barkerův poslední souboj se odehrál zcela jinak, viz jeho životopis zde na fóru


Výzbroj sice byla stejná jako u Camelu, avšak zásoba munice byla o polovinu vyšší, tedy 750 nábojů na hlaveň


Za zmínku by také jistě stálo, že Snipe byl první britskou stíhačkou vybavenou kyslíkovým dýchacím přístrojem
URL : https://www.valka.cz/Sopwith-7F-1-Snipe-Mk-I-t42645#190279 Verze : 0
Co se Barkerova souboje týče tak jsem vycházel z informací co jsem nalezl na internetu nebo v domácí knihovně. Většinou je uváděna tato verze - bral jsem ji tedy jako správnou (pravděpodobně tedy důkaz tvrzení že opakovaná lež se stává pravdou). Opravím to tedy v souladu s tvým životopisem.


Co se týče kyslíkového přístroje a většího množství munice tak podle Vindsocku toto bylo standartem spíše po válce. V průběhu války se kyslíkový přístroj nepoužíval především pro obavy pilotů o své bezpečí (při průstřelu kyslíkové lahve) a pro poměrně malou výšku soubojů. Schránky na munici byly taktéž často redukovány na standart Camelu aby se tak letoun odlehčil. Uzavřel bych to tak že záleželo na konkrétním letounu
URL : https://www.valka.cz/Sopwith-7F-1-Snipe-Mk-I-t42645#190283 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy


Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více