Versaillská mírová smlouva (české znění) - Část III. - Politické klausule Evropské. Čl.31.- Čl.117. 3.díl

Autor: František Vach / Quatí 🕔︎︎ 👁︎ 13.718

Hlava třetí.

Hlasování lidu.

§ 34.

Po uplynutí patnácti let od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, bude obyvatelstvo pánve Saarské povoláno, aby projevilo svoji vůli takto:

Reklama

Hlasování bude provedeno po obcích neb okresích o těchto třech možnostech:

a) zachování vládní formy zavedené touto smlouvou a přílohou,

b) spojení s Francií,

c) spojení s Německem.

Právo hlasovati budou míti všechny osoby bez rozdílu pohlaví, kterým je v době hlasování víc než 20 let a které bydlí v době podpisu této smlouvy v území pánve Saarské.

Reklama

Ostatní pravidla, bližší podmínky a datum hlasování ustanoví Rada Společnosti národů tak, aby byla zajištěna svoboda, tajnost a čistota hlasování.

§ 35.

Společnost národů rozhodne o tom, jaké svrchovanosti bude území podrobeno, hledíc k přání vyjádřenému hlasováním lidu:

a) Jestliže Společnost národů rozhodne o celém území nebo části jeho, že má býti zachována vládní forma zavedená touto smlouvou a touto přílohou, Německo se tímto zavazuje vzdáti se ve prospěch Společnosti národů své svrchovanosti, pokud to Společnost národů bude pokládati za nutné. Společnosti národů bude příslušeti, aby učinila nutná opatření k úpravě definitivní vládní formy, přizpůsobené trvalým zájmům území a obecným zájmům;

b) jestliže Společnost národů rozhodne o celém území nebo jeho části, že má býti připojeno k Francii, Německo se již nyní zavazuje postoupiti Francii, provádějíc souhlasné rozhodnutí Společnosti národů, veškerá práva a nároky na území, které bude zevrubně označeno Společností národů;

c) jestliže Společnost národů rozhodne o celém území nebo jeho části, že má býti připojeno k Německu, bude povinností Společnosti národů postarati se, aby Německo bylo opět uvedeno ve vládu nad územím, které bude blíže označeno Společností národů.

§ 36.

Rozhodne-li Společnost národů, že část nebo celé území pánve Saarské má býti připojeno k Německu, bude vlastnické právo Francie k dolům v této části území Německem zpět koupeno v celku za cenu splatnou ve zlatě. Tato cena bude stanovena třemi znalci rozhodujícími většinou hlasů, z nichž jeden bude jmenován Německem, jeden Francií a jeden, kterým nesmí býti ani Francouz ani Němec, Společností národů.

Závazek se strany Německa, provésti toto zaplacení, bude vzat v úvahu komisí reparační a k tomu účelu bude Německo moci jakýmkoli způsobem určeným touto komisí zříditi zástavní právo v prvém pořadí na svém jmění a důchodech.

Jestliže Německo přes to do roka po tom, kdy mělo býti placení uskutečněno, nezaplatí, učiní komise reparační ve shodě s instrukcemi,které jí mohou býti dány Společností národů, příslušná opatření, a pokud toho bude potřeba, bude příslušná část dolů likvidována.

§ 37.

Jestliže zpětnou koupí ve smyslu paragrafu 36 přejde vlastnictví dolů neb jejich části na Německo, budou stát a příslušníci Francie míti právo kupovati tolik uhlí z pánve Saarské, kolik je v té době odůvodněno jejich potřebou pro průmysl a domácnosti. Rada Společnosti národů ustanoví v pravý čas dohodou, vyhovující zásadám slušnosti, množství uhlí, trvání smlouvy, jakož i cenu.

§ 38.

Jest ujednáno, že Francie a Německo mohou zvláštními úmluvami uzavřenými před uplynutím lhůty pro zaplacení ceny za zpětnou koupi dolů změniti ustanovení paragrafů 36 a 37.

§ 39.

Rada Společnosti národů učiní opatření potřebná k organisaci vládní formy, která má býti uvedena v život po tom, kdy rozhodnutí Společnosti národů vzpomenuté v paragrafu 35 nabude působnosti. Tato opatření budou obsahovati spravedlivé rozdělení všech závazků vlády pánve Saarské z půjček uzavřených vládní komisí nebo vzniklých z jiných opatření.

Jakmile vstoupí v život nová vládní forma, zanikne pravomoc vládní komise, vyjímajíc případ uvedený v paragrafu 35a).

§ 40.

Ve věcech, na které se vztahuje tato příloha, rozhoduje Společnost národů většinou hlasů.

Oddíl V.

Reklama

Alsasko-Lotrinsko.

Vysoké smluvní strany, uznavše mravní závazek napraviti křivdu, které se dopustilo Německo v roce 1871 jak na právu Francie, tak i na vůli obyvatelstva alsaského a lotrinského, odloučeného od své vlasti přes slavnostní protest svých zástupců ve sněmu bordeauxském, shodují se na těchto článcích:

Čl.51.

Území postoupená Německu mírovým preliminářem podepsaným ve Versailles dne 26. února 1871 a frankfurtskou smlouvou ze dne 10. května 1871 vracejí se opět pod svrchovanost francouzskou ode dne příměří ze dne 11. listopadu 1918.

Působnost smluvních ustanovení obsahujících určení hranice před rokem 1871 se obnovuje.

Čl.52.

Vláda německá odevzdá neprodleně vládě francouzské archivy, knihy, plány, listiny a doklady všeho druhu týkající se civilní, vojenské, finanční, soudní nebo jiné správy území vracejícího se pod svrchovanost francouzskou. Jestliže některé z těchto dokladů, archivů, knih, listin nebo plánů byly přeneseny na jiné místo, budou německou vládou vráceny na požádání vlády francouzské.

Čl.53.

Zvláštními úmluvami mezi Francií a Německem bude postaráno o úpravu zájmů obyvatelstva území, o němž mluví článek 51, zejména pokud jde o jejich práva občanská, jejich obchod a vykonávání jejich povolání, při čemž se předpokládá, že se Německo zavazuje od nynějška uznati a schváliti pravidla určená v příloze připojené a týkající se státního občanství obyvatelů řečených území neb osob z nich pocházejících, nereklamovati nikdy a nikde jakožto německé příslušníky ty, kdo budou prohlášeni za Francouze na základě jakéhokoli právního důvodu, přijmouti ostatní na svém území, a pokud jde o majetek německých státních občanů na územích, o nichž mluví článek 51, přizpůsobiti se ustanovením článku 297 a přílohy Oddílu IV Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy.

Němečtí státní občané, kteří, nedosáhnouce státního občanství francouzského, dostanou od francouzské vlády povolení, aby měli bydliště na řečeném území, nebudou podléhati ustanovením uvedeného článku.

Čl.54.

Pokud jde o provádění předpisů tohoto oddílu, budou uznávány za Alsasany-Lotrinčany osoby, které znovu nabyly státního občanství francouzského na základě paragrafu 1 připojené přílohy.

Osoby vzpomenuté v paragrafu 2 řečené přílohy budou ode dne, kdy se budou dovolávati občanství francouzského, pokládány za Alsasany-Lotrinčany se zpětným účinkem ode dne 11. listopadu 1918. U těch, jejichž žádost bude zamítnuta, končí se tato výhoda dnem odmítnutí.

Rovněž budou pokládány za alsasko-lotrinské ty právní osoby, jimž bude tato vlastnost přiznána buď správními úřady francouzskými, nebo soudním rozhodnutím.

Čl.55.

Území, o kterém mluví článek 51, vrátí se k Francii zproštěno a osvobozeno všech veřejných dluhů za podmínek stanovených článkem 255 Části IX (Klausule finanční) této smlouvy.

Čl.56.

Ve shodě s ustanoveními článku 256 Části IX (Klausule finanční) této smlouvy vstoupí Francie v držbu všeho majetku a statků říše nebo států německých, pokud tento majetek nebo statky jsou na území, o kterém mluví článek 51, a nebude z toho důvodu zavázána žádnému postupujícímu státu cokoliv platiti nebo ku prospěchu připsati.

Toto ustanovení se týče všech statků movitých i nemovitých, ať náležejí k majetku veřejnému či soukromému, vůbec veškerých práv jakéhokoli druhu, jež náležela říši nebo německým spolkovým státům aneb jejich správním okrskům.

Statky korunní, jakož i soukromé statky bývalého císaře a bývalých panovníků německých budou postaveny na roveň statkům majetku veřejného.

Čl.57.

Německo neučiní nijakého kroku směřujícího k tomu, aby okolkováním nebo jakýmkoli jiným opatřením zákonným nebo správním, které by se nevztahovalo na jeho ostatní území, uškodilo zákonné hodnotě nebo platební schopnosti německých platidel nebo peněz majících zákonný kurs v den podpisu této smlouvy a jsoucích téhož dne v držení vlády francouzské.

Čl.58.

Zvláštní úmluva určí podmínky, podle kterých budou zaplaceny v markách výjimečné válečné výlohy, jež poskytly během války zálohou buď Alsasko-Lotrinsko nebo veřejné korporace alsasko-lotrinské na účet říše ve smyslu německého zákonodárství, jako: příspěvky rodinám mobilisovaných, rekvisice, ubytování vojska, podpory evakuovaným.

Při stanovení výše těchto částek bude se vůči Německu přihlížeti k podílu, jímž by bylo přispělo Alsasko-Lotrinsko říši na výlohy plynoucí z těchto plateb. Tento příspěvek bude čítán podle podílu, kterým k příjmům říše přispívalo Alsasko-Lotrinsko roku 1913.

Čl.59.

Stát francouzský bude vybírati na vlastní účet říšské poplatky, daně a dávky všeho druhu splatné na území, o kterém mluví článek 51, a nezaplacené v den příměří, 11. listopadu 1918.

Čl.60.

Vláda německá neprodleně opět uvede Alsasany-Lotrinčany (osoby fysické i právnické i veřejná zřízení) v držení veškerých statků, práv a zájmových účastenství, jež jim náležely dne 11. listopadu 1918, pokud leží na německém území.

Čl.61.

Vláda německá se zavazuje, že bez průtahu bude prováděti dále až do konce finanční klausule týkající se Alsaska-Lotrinska, o kterých je řeč v různých úmluvách o příměřích.

Čl.62.

Německá vláda se zavazuje nésti náklad na veškeré pense civilní i vojenské, kterých bylo nabyto v Alsasku-Lotrinsku do dne 11. listopadu 1918, a jež byly hrazeny z rozpočtu říše německé.

Německá vláda opatří každoročně peníz nutný k tomu, by byly vypláceny ve francích za průměrný roční kurs ony částky, na které by bývaly měly právo v markách osoby obývající v Alsasku-Lotrinsku, kdyby Alsasko-Lotrinsko bylo zůstalo pod německou pravomocí.

Čl.63.

Pokud jde o závazek převzatý Německem v Části VIII (Náhrady škod) této smlouvy, poskytnouti náhradu za škody způsobené ve formě peněžitých pokut, uložených civilnímu obyvatelstvu zemí spojených a sdružených, budou obyvatelé území uvedeného v článku 51 postaveni na roveň tomuto obyvatelstvu.

Čl.64.

Ustanovení týkající se správního řádu řek Rýna a Mosely jsou dána v Části XII (Přístavy, vodní cesty a železnice) této smlouvy.

Čl.65.

Ve lhůtě tří neděl po dni, kdy nabude působnosti tato smlouva, ustaví se přístavy štrasburský a kehlský na dobu sedmi let v jednotný organism, pokud jde o provoz.

Správa tohoto jednotného organismu bude obstarávána ředitelem, jejž jmenuje Ústřední rýnská komise, která jej bude moci též odvolati.

Tento ředitel musí býti státním příslušníkem francouzským.

Bude podroben dozoru Ústřední rýnské komise a bude sídliti ve Štrasburce.

V obou těchto přístavech budou zřízeny svobodné oblasti po rozumu Části XII této smlouvy (Přístavy, vodní cesty a železnice).

Zvláštní úmluva, která bude ujednána mezi Francií a Německem a bude závislá na schválení Ústřední rýnské komise, určí způsob této organisace, zvláště se stanoviska finančního.

Jest ujednáno, že ve smyslu tohoto článku přístav kehlský zahrnuje veškeré plochy pozemkové nutné k ruchu přístavnímu a dopravě vlaků konajících službu přístavní, počítaje v to vnitřní přístav, nábřeží a železniční trati, náspy, jeřáby, pobřežní tržnice a skladiště, sklepy, vytahovadla i hydro-elektrárny patřící k zařízení přístavu.

Německá vláda se zavazuje učiniti všechna opatření, která budou od ní požadována k tomu cíli, aby vlaky jakéhokoli druhu dojíždějící do Kehlu nebo odtamtud vyjíždějící, určené ať pro pravý či levý břeh Rýna, byly bezpečně sestavovány a vypravovány co možno nejlépe.

Všechna práva a vlastnictví soukromých osob budou zachována. Zvláště pak zdrží se správa přístavů jakéhokoliv opatření, jež by bylo na újmu vlastnickým právům francouzských neb badenských železnic.

Státním příslušníkům, lodím a zboží kteréhokoliv státu bude v obou přístavech zajištěno rovné zacházení, pokud jde o obchod.

Bude-li Francie, až vyprší šestý rok, míti za to, že stav prací prováděných na přístavu štrasburském nutně vyžaduje prodloužení tohoto přechodního řádu, bude jí volno požádati za prodloužení u Ústřední komise rýnské, která bude moci prodloužení to povoliti na dobu nepřesahující tří let.

Po celou dobu prodloužení budou ponechány v platnosti svrchu uvedené svobodné oblasti.

Než bude jmenován první ředitel Ústřední komisí rýnskou, může za podmínek zde uvedených býti ustanoven Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými ředitel prozatímní, jenž musí býti státním příslušníkem francouzským.

O všech otázkách v tomto článku uvedených bude rozhodovati Ústřední rýnská komise většinou hlasů.

Čl.66.

Železniční a jiné mosty, které vedou nyní v hranicích Alsaska-Lotrinska přes Rýn, budou ve všech svých částech a v celé své délce vlastnictvím francouzského státu, který zajistí jejich udržování.

Čl.67.

Vláda francouzská nastupuje ve všechna práva, která příslušela říši německé stran všech železničních tratí, jež jsou pod správou železnic říše německé, ať jsou již v provozu či v stavbě.

Stejně bude tomu, pokud jde o práva německé říše na koncese železniční a pouličních drah, ležících na území uvedeném v článku 51.

Z tohoto převzetí práv nevzniknou státu francouzskému žádné závazky platební.

Pohraniční stanice železniční budou ustanoveny pozdější dohodou, s podmínkou předem určenou, že na rýnské hranici budou položeny na pravém břehu.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více