Versaillská mírová smlouva (české znění) - Část IV. - Práva a zájmy německé mimo Německo. Čl.118- Čl.158. 1.díl

Autor: František Vach / Quatí 🕔︎︎ 👁︎ 16.612

Část IV.
Práva a zájmy německé mimo Německo.

Čl.118- Čl.158.

Čl.118

Mimo své hranice v Evropě, jak jsou určeny touto smlouvou, vzdává se Německo všech práv, právních titulů nebo jakýchkoli výsad na územích nebo stran území, která náležejí jemu nebo jeho spojencům, jakož i všech práv, právních titulů nebo výsad, jež by mu snad z jakéhokoli důvodu náležely vůči mocnostem spojeným a sdruženým.

Německo se zavazuje již od nynějška uznati a schváliti opatření, jež učinily nebo učiní Čelné mocnosti spojené a sdružené, bude-li třeba, v dohodě s třetími mocnostmi, aby byly upraveny důsledky předchozího ustanovení.

Reklama

Zejména prohlašuje Německo, že schvaluje ustanovení následujících článků, týkajících se některých zvláštních předmětů.

Oddíl I.

Německé osady.

Čl.119.

Německo se vzdává ve prospěch Čelných mocností spojených a sdružených všech svých práv a právních titulů na své državy zámořské.

Čl.120.

Veškerá práva k věcem movitým i nemovitým, náležející v těchto územích říši německé nebo kterémukoli státu německému, přejdou na vládu vykonávající právní moc nad těmito územími za podmínek určených v článku 257 Části IX (Klausule finanční) této smlouvy. Spory o povaze práv těchto vzniklé rozsuzovány budou s konečnou platností místními soudy.

Čl.121.

Ustanovení Oddílů I a IV Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy budou platiti, pokud jde o tato území, ať jest jakákoli forma vlády přijatá pro tato území.

Čl.122.

Vláda vykonávající právní moc nad těmito územími bude moci učiniti opatření, která bude pokládati za nutná, pokud jde o návrat německých příslušníků, kteří tam jsou, do vlasti, a pokud jde o podmínky, za nichž němečtí poddaní evropského původu dostanou nebo nedostanou povolení, aby tam bydlili, nabývali majetku, provozovali obchody nebo živnosti.

Čl.123.

Ustanovení článku 260 Části IX (Klausule finanční) této smlouvy bude použito na úmluvy uzavřené s německými příslušníky o provádění veřejných prací nebo těžení z nich v německých zámořských državách, jakož i na další koncese neb obchody uzavřené s těmito příslušníky na základě těchto úmluv.

Čl.124.

Německo béře na sebe náhradu škod, které utrpěli francouzští příslušníci v osadě Kamerunu nebo v pohraničním pásmu činy vojenských neb občanských úřadů německých nebo německých soukromníků v období od 1. ledna 1900 do 1. srpna 1914 podle ocenění, které bude předloženo vládou francouzskou a schváleno komisí reparační.

Čl.125.

Reklama

Německo se vzdává všech práv vyplývajících z úmluv a ujednání uzavřených s Francií dne 4. listopadu 1911 a 28. září 1912 o rovníkové Africe: Zavazuje se, že podle ocenění, které bude předloženo vládou francouzskou a schváleno komisí reparační, zaplatí této vládě všecky kauce, otevřené účty, zálohy atd. zřízené na základě těchto smluv ve prospěch Německa.

Čl.126.

Německo se zavazuje, že uzná a schválí úmluvy, které byly nebo budou uzavřeny mocnostmi spojenými nebo sdruženými nebo některými z nich s kteroukoli jinou mocností o obchodu se zbraněmi nebo s lihovinami, jakož i o jiných předmětech, o nichž pojednávají generální akty berlínské ze dne 26. února 1885 a bruselské ze dne 2. července 1890 a úmluvy, jež je doplnily nebo změnily.

Čl.127.

Domorodci sídlící v někdejších německých državách zámořských budou míti právo na diplomatickou ochranu vlády, která bude vykonávati pravomoc na těchto územích.

Oddíl II.

Čína.

Čl.128.

Německo se vzdává ve prospěch Číny veškerých výsad a výhod vyplývajících z ustanovení závěrečného protokolu podepsaného v Pekinu dne 7. září 1901, počítaje v to veškeré přílohy, noty a listiny doplňkové. Rovněž se vzdává ve prospěch Číny všech náhradních nároků na základě tohoto protokolu ode dne 14. března 1917.

Čl.129.

Od doby, kdy nabude tato úmluva působnosti, budou se Vysoké smluvní strany říditi, pokud se jich týče:

1. ujednáním ze dne 29. srpna 1902 o nových čínských celních tarifech,

2. ujednáním ze dne 27. září 1905, týkajícím se Whang-Poo, a prozatímným doplňkovým ujednáním ze dne 4. dubna 1912.

Čína však nebude již povinna poskytovati Německu výhody nebo výsady, jež mu povolila v těchto ujednáních.

Čl.130.

S výhradou ustanovení Oddílu VIII této Části postupuje Německo Číně všecky své budovy, nábřeží, přístaviště, kasárny, opevnění, zbraně, válečné střelivo, lodi všeho druhu, zřízení bezdrátové telegrafie a jiný veřejný majetek náležející vládě německé, pokud leží nebo by mohl býti v německém koncedovaném území v Tien-Cinu a v Han-Keu nebo v jiných částech území čínského.

Reklama

Rozumí se však, že budovy sloužící za diplomatická nebo konsulární sídla neb úřadovny nejsou zahrnuty do tohoto postupu. Mimo to neučiní vláda čínská nijakého opatření, aby disponovala německým veřejným nebo soukromým majetkem v Pekinu v tak zvané čtvrti legací bez souhlasu diplomatických zástupců mocností, které v době, kdy nabude tato smlouva působnosti, zůstanou stranami závěrečného protokolu ze dne 7. září 1901.

Čl.131.

Německo se zavazuje vrátiti Číně ve lhůtě dvanácti měsíců od doby, kdy nabude působnosti tato smlouva, veškeré hvězdářské přístroje, které jeho vojsko odvezlo z Číny v letech 1900-1901. Rovněž tak se zavazuje zaplatiti veškeré výlohy, které by mohly vzniknouti prováděním tohoto navrácení, počítaje v to výlohy demontování, balení, dopravy, opětného postavení v Pekinu a krytí pojistného.

Čl.132.

Německo souhlasí se zrušením ujednání, jichž dosáhlo od vlády čínské a o něž se opírá držba německých koncesí v Han-Keu a v Tien-Cinu.

Čína, nabývajíc opět neomezeného výkonu svých výsostných práv nad těmito územími, vyhlašuje svůj úmysl otevříti je mezinárodnímu bydlení a obchodu. Prohlašuje, že zrušení smluv, o něž se opírá nynější držba koncesí, nedotkne se vlastnických práv příslušníků mocností spojených a sdružených, kteří jsou držiteli přídělů v těchto koncedovaných územích.

Čl.133.

Německo se vzdává všech nároků proti vládě čínské nebo proti kterékoli vládě spojené nebo sdružené z důvodu internování německých příslušníků v Číně nebo jejich dopravy do vlasti. Rovněž se vzdává všech nároků z důvodu zabavení německých lodí v Číně, likvidace, sekvestrace, dispozice nebo konfiskace majetku, práv nebo zájmových účastenství německých v této zemi od 14. srpna 1917. Toto ustanovení se však nedotýká práv stran majících zájem na výtěžku některé z těchto likvidací, poněvadž tato práva jsou upravena ustanoveními Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy.

Čl.134.

Německo se vzdává ve prospěch vlády Jeho britského Veličenstva státních statků německých v britském koncedovaném území Shameen v Kantonu. Ve společný prospěch vlády francouzské a čínské vzdává se vlastnictví německé školy na koncedovaném francouzském území v Šanchaji.

Oddíl III.

Siam.

Čl.135.

Německo uznává, že ode dne 22. července 1917 pozbyly platnosti veškeré smlouvy, úmluvy nebo dohody, jež uzavřelo se Siamem, dále veškerá práva, právní tituly a výsady, jež by mohly z nich vyplývati, jakož i veškerá práva na konsulární soudnictví v Siamu.

Čl.136.

Veškeré jmění a majetek německé říše nebo německých států v Siamu, mimo stavby používané za sídla nebo úřadovny diplomatické nebo konsulární, ipso facto připadají vládě siamské bez jakékoli náhrady.

Se soukromým jměním, majetkem a právy německých příslušníků v Siamu bude naloženo podle ustanovení Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy.

Čl.137.

Německo se vzdává veškerých nároků jak jménem svým, tak jménem svých příslušníků vůči vládě siamské, pokud jde o zabrání německých lodí, likvidaci německého majetku nebo internování německých příslušníků v Siamu. Toto ustanovení se nedotýká práv stran majících zájem na výtěžku některé z těchto likvidací, poněvadž tato práva jsou upravena ustanoveními Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy.

Oddíl IV.

Liberia.

Čl.138.

Německo se vzdává veškerých práv a výsad vyplývajících z dohod z roku 1911 a 1912 o Liberii, a zejména práva, aby jmenovalo v Liberii německého výběrčího cel.

Prohlašuje dále, že se vzdává každého nároku, jakkoliv se zúčastniti při opatřeních, která by snad byla učiněna ke znovuzřízení Liberie.

Čl.139.

Německo uznává od 4. srpna 1917 veškeré smlouvy a dohody s Liberií za neplatné.

Čl.140.

Jmění, práva a zájmová účastenství náležející v Liberii Němcům budou upravena podle Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy.

Oddíl V.

Marokko.

Čl.141.

Německo se vzdává veškerých práv, právních titulů nebo výsad vyplývajících v jeho prospěch z generální akty algesiraské ze dne 7. dubna 1906, z dohod francouzsko-německých ze dne 9. února 1909 a 4. listopadu 1911. Veškeré smlouvy, dohody, úpravy nebo ujednání, které uzavřelo s říší šerifskou, pokládají se za zrušeny dnem 3. srpna 1914.

Německo nebude se moci v žádném případě dovolávati těchto akt a zavazuje se, že se nebude nijakým způsobem vměšovati v jednání, k němuž by mohlo dojíti mezi Francií a ostatními mocnostmi o Marokku.

Čl.142.

Německo prohlašuje, že souhlasí se všemi důsledky zřízení francouzského protektorátu nad Marokkem, jím uznaného, a vzdává se platnosti kapitulací v Marokku.

Toto vzdání platí od 3. srpna 1914.

Čl.143.

Šerifská vláda bude míti úplnou volnost, aby upravila právní postavení a podmínky o usazování německých příslušníků v Marokku.

Bude se míti za to, že němečtí chráněnci, poplatníci a zemědělští družstevníci od 3. srpna 1914 přestali požívati výsad spojených s těmito vlastnostmi a podléhají právu obecnému.

Čl.144.

Veškeré jmění a majetek říše německé a německých států v říši šerifské ipso facto přejdou na Maghzen bez jakékoli náhrady.

V této příčině se bude míti za to, že statky německé říše a německých států zahrnují veškeré vlastnictví koruny, říše, německých států, jakož i soukromé vlastnictví bývalého císaře německého a ostatních panovnických osob.

S veškerými movitými i nemovitými statky náležejícími v říši šerifské příslušníkům německým bude naloženo podle Oddílu III a IV Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy.

Horní práva, která by byla přiznána německým příslušníkům rozhodčím soudem, zřízeným marockým horním řádem, budou odhadnuta v penězích; o odhad bude požádán rozhodčí. Tato práva stihne pak osud majetku, který náleží v Marokku německým příslušníkům.

Čl.145.

Německá vláda zabezpečí převod akcií, které představují účast Německa v kapitálu marocké státní banky, na osobu, kterou jí označí vláda francouzská. Hodnota těchto akcií, určená reparační komisí, bude zaplacena této komisi a odečtena ku prospěchu Německa z peněz dlužných za reparace. Bude věcí vlády německé, aby odškodnila v této příčině své příslušníky.

Tento převod bude proveden bez újmy zaplacení dluhů, jež snad udělali němečtí poddaní u státní banky marocké.

Čl.146.

S marockým zbožím bude při dovozu do Německa nakládáno podle předpisů platných o zboží francouzském.

Oddíl VI.

Egypt.

Čl.147.

Německo prohlašuje, že uznává protektorát vyhlášený nad Egyptem Velikou Britannií dne 18. prosince 1914 a že se vzdává platnosti kapitulací v Egyptě.

Toto vzdání platí od 4. srpna 1914.

Čl.148.

Veškeré smlouvy, dohody, úpravy nebo ujednání uzavřené Německem a Egyptem jsou pokládány za zrušeny od 4. srpna 1914.

Německo nebude se moci v žádném případě dovolávati těchto akt a zavazuje se, že se nebude nijakým způsobem vměšovati v jednání, k němuž by mohlo dojíti mezi Velikou Britannií a ostatními mocnostmi o Egyptě.

Čl.149.

Dokud nenabude působnosti egyptské zákonodárství o organisaci soudů, kterým zavedeny budou soudy s obecnou pravomocí, bude dekrety Jeho Výsosti sultána postaráno o vykonávání soudnictví nad německými příslušníky a jejich vlastnictvím konsulárními soudy britskými.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více