Obrana Brestu v září 1939

Autor: stary 🕔︎︎ 👁︎ 68.395

V roce 1939 byl Brest (polsky Brześć nebo Brześć nad Bugiem) hlavním městem poleského vojvodství. Byl významným dopravním uzlem a vojenským centrem středního úseku východní části Polska. V březnu 1921 se na základě polsko-sovětské smlouvy stal součástí Polska i se svými pevnostními stavbami. Bylo zde zřízeno Velitelství sborové oblasti IX (Dowództwo Okręgu Korpusu (DOK) IX), které využilo prostory v pevnostech jako sklady výzbroje, munice, intendančního, ženijního a vozatajského materiálu. Jeho velitelem byl v roce 1938 jmenován Gen. bryg. Franciszek Kleeberg. V blízkém okolí se nacházelo významné vojenské letiště Małaszewicze a v Trauguttově bylo zřízeno Školící středisko protiletecké a protiplynové obrany (Centrum Wyszkolenia Obrony Przeciwlotniczej i Przeciwgazowej - CWOPP). V obranném plánu „W“ pro případ války se sovětským Ruskem měla být v prostoru Brestu rozvinuta záložní armáda. V roce 1939 byl posádkovým městem těchto jednotek:

35. pěšího pluku (ze stavu 9. pěší divize)
82. sibiřského pluku střelců im. Tadeusza Kościuszki (ze stavu 30. pěší divize)
30. pluku lehkého dělostřelectva (ze stavu 30. pěší divize)
9. oddílu protiletadlového dělostřelectva
4. obrněného praporu

Protivzdušná obrana Brestu a cesta německého XIX.AK (mot.) k boji o Brest

Reklama

Letiště v Małaszewiczích, jenž se nacházelo 10 km jihozápadně od Brestu, bylo uvedeno do provozu na jaře 1939 roku a plnilo úlohu doplňovací základny polského bombardovacího letectva. Právě zde měly být kompletovány nové P.37 a předávány bojujícím jednotkám, včetně zde vyškolených záložních osádek. Byl zde rovněž mobilizační sklad leteckých pohonných hmot. 1. září 1939 se zde nacházely následující jednotky:
XX. záložní bombardovací peruť ve složení 21. a 22. bombardovací letky – 20 bombardovacích P.37 „Łoś“ bez zkompletovaného palubního vybavení a s nekompletní výzbrojí.
Cvičná bombardovací letka – 7 strojů P.37 + 5 LWS 4 „Zubr
Samostatná pokusná peruť – 5 strojů P.37
Vojenské parašutistické středisko – 5 strojů Fokker F-VIIB/3m
Kierownictwo Zaopatrzenia Lotnictwa (KZL) - Vedení zásobování letectva zde mělo 4 stroje P.37.

Celkem bylo v Małaszeviczích soustředěno na 90 důstojníků, kolem 600 členů mužstva a cca 70 letounů.

Polská PVO Brestu. Německá strana si uvědomovala význam této základny a proto na ni podnikala silné nálety už od prvního dne války. Nálety se nevyhnuly ani Brestu, v jehož prostoru probíhala od 30. srpna mobilizace četných jednotek ve všeobecné mobilizaci. 9. oddíl protiletadlového dělostřelectva zmobilizoval pro obranu Brestu pět polomobilních čet po dvě děla Bofors vz. 38 ráže 40 mm. Samotná základna byla chráněna 901. a 902. četou a četou vystavenou letectvem, k nimž se k večeru 1. září připojila polomobilní protiletadlová baterie vyzbrojena dvěma moderními děly vz.37St ráže 75 mm. Celkem tedy šest děl ráže 40 mm a dvě ráže 75 mm. 903. četa chránila most na Bugu v prostoru Łęgi – Kołodno. 904. a 905. četa děl ráže 40 mm společně s 93. a 95. rotou protiletadlových kulometů typu “B“ měly chránit samotné město. K ochraně důležitého komunikačního uzlu v Žabince byly soustředěny jedna četa ráže 40 mm (dvě děla) a četa ráže 75 mm vz.37St. (čtyři děla) vystavené Náhradním střediskem protiletadlového dělostřelectva č. 2 v Brestu vytvořeným na bázi 9. protiletadlového oddílu a Důstojnické školy protiletadlového dělostřelectva z CWOPP. Celkem bylo první den války v prostoru Brestu rozmístěno dvacet moderních protiletadlových děl – z toho čtrnáct typu Bofors vz.38 ráže 40 mm, šest typu vz.37St ráže 75 mm a 32 starých kulometů Maxim vz. 08 ráže 7,92 mm přizpůsobených ke střelbě na vzdušné cíle. Ve dnech 2.-5. září byly mobilizovány a připraveny k boji další protiletadlové jednotky - polomobilní baterie děl 75 mm byla rozmístěna v prostoru CWOPP, polomobilní četa děl 40 mm vz.38 v prostoru 2 km západně od CWOPP, další četa v prostoru Terespol – Błotków Mały a třetí četa u hlavního nádraží v Brestu.

XIX.AK (mot.)XIX.tankový sbor byl jedním z několika rychlých sborů Wehrmachtu, které byly schopny svými tankovými a motorizovanými jednotkami prolomit jakoukoliv polskou obranu a rychle proniknout do týlu nepřítele. Proto mu také byl před vypuknutím války přidělen významný úkol – vybojovat pozemní propojení mezi Říší a Východním Pruskem v prostoru pomořanského koridoru, překročit hranici v prostoru Sępolno – Chojnice, překročit řeku Brdu a co nejdříve dosáhnout Visly. Jeho velitel, gen. Heinz Guderian, měl k dispozici dvě motorizované pěší divize - 20. ID (mot.), 2. ID (mot.), jednu tankovou divizi (3. PzD) a sborové jednotky - mezi nimi instrukční tankový prapor (Pz.Lehr-Abt.).

Průběh operací

Reklama

1. 9. 1939 První nálet provedla skupina asi třiceti Do 17Z ze Stabstaffel a II./KG 2 mezi 5.40 – 7.00 jednotlivými roji. Jedna část Dornierů zaútočila na letiště Małaszewicze. Polská PVO začala bezúspěšnou palbu až po dopadu prvních bomb. První vlna náletu v 5.40 hod. zničila dva P.37 od KZL . Další vlna v 6.00 – 6.20 zasáhla tři hangáry a zničila čtyři P.37, čtyři LWS 4 od Cvičné bombardovací letky a čtyři Fokkery parašutistů. Útok si vyžádal 12 padlých a 35 raněných. Druhá část zaútočila na most přes řeku Bug v prostoru Łęgi – Kłodno. Polská 903. četa zahájila palbu a byla úspěšná. Podařilo se jí zasáhnout stroj Stabstaffel, na jehož palubě byl smrtelně zraněn pozorovatel Fw. Heinrich Ott. Stroj se však vrátil na svou základnu s 20% poškozením. Třetí část bombardovala železniční stanici v Brestu a sportovní letiště v Grajevském předměstí. Ihned po náletu byly nezničené stroje (v tom 25 kusů P.37) přemístěny na okraje letiště a zamaskovány.

XIX.AK (mot.) Několika kolonami překročil hranice a zahájil boj s jednotkami polské operační skupiny „Czersk“. Motorizovaným a tankovým kolonám se dařilo obcházet střediska polského odporu a tak už v noci na 2. září se 3. tanková divize probojovala přes řeku Brdu a proťala magistrálu Bydhošť – Gdyně, čímž zahrozila odříznutím polských jednotek rozmístěných v pomořanském koridoru. Na jeden z pluků 20. motorizované pěší divize provedl u obce Krojanty jízdní útok 18. pluk hulánů ze stavu Pomorské jízdní brigády a tím ji přibrzdil.

2. 9. 1939 V 7.00 hod. zaútočily na brestskou pevnost Dorniery Do 17Z ze 4./KG 2. Bomby dopadaly do prostoru železniční stanice, kasáren 82. pěšího pluku, ale větší škody nebyly zaznamenány. V citadele dostala přímý zásah důstojnická kantýna, ve které našli smrt tři důstojníci. Dorniery 5./KG 2 zaútočily na letiště v Małaszewiczích a způsobily vážnější škody. Vzletové dráhy byly posety krátery, několik pozemních objektů bylo zničeno a stanoviště protiletadlových děl byla umlčována kulometnou palbou palubních střelců. Byly poškozeny další tři P.37 (2 ze 21. a jeden pravděpodobně ze 22. bombardovací letky). Po tomto útoku byly všechny letu schopná letadla přelétnuta na záložní letiště do Žabczyc a Kuplina.

XIX.AK (mot.) Sbor pokračoval v postupu na východ a sváděl boje v koridoru s obkličovanými jednotkami polské armády „Pomorze“.

3. 9. 1939 Toho dne byl proveden nálet na letiště i pevnost. Byly poškozeny další hangáry a budovy kasáren. Jeden člověk byl zabit a několik zraněno. Jednotku Luftwaffe provádějící tento nálet se mi však dosud nepodařilo identifikovat.

XIX.AK (mot.) 3. tanková divize dorazila k Visle a ukončila obkličovací manévr od jihu a východu. Její levé křídlo prodloužila 23. pěší divize ze zálohy 4. armády. Od západu byly polské síly blokovány 2. motorizovanou pěší divizí a 20. motorizovaná pěší divize uzavírala blokádu od severu.

Reklama

4. 9. 1939 Ráno kolem 7.30 hod. bombardovalo šest He 111H od 5.Staffel/LG 1 letiště v Małaszewiczích. Byly další lidské oběti.

XIX.AK (mot.) Prováděl likvidaci obklíčeného seskupení polských jednotek (9. a 27. pěší divize, Pomorská jízdní brigáda, několik samostatných praporů a praporů ON) a odrážel snahy o jejich průlomy ve směru na Grudziądz a Bydhošť.

5. 9. 1939 Tentokrát kolem 8 hodiny ráno udeřila na letiště Małaszewicze 6./LG 1. Osádky několika He 111H hlásily škody v severovýchodní části letiště, zapálené skladiště pohonných hmot a hořící hangáry. Útok byl proveden z výšky 5500 m a tak i přes pozorovanou silnou palbu 75mm děl se všechny stroje vrátily na své letiště v pořádku.

XIX.AK (mot.) Dokončoval likvidaci polských sil v pomořanském koridoru. Celkem bylo zajato několik tisíc mužů, zničeno nebo ukořistěno více než 200 děl. Sbor splnil svoji úlohu v první fázi války beze zbytku. Bitva v Borach Tucholskich byla vítězně ukončena a tak obdržel nový úkol – přepravit se na pravý břeh Visly a soustředit v prostoru Elbląg – Malbork – Kwidzyń ve Východním Prusku. Zároveň vešel do podřízenosti von Küchlerovy 3. Armády.

6. 9. 1939 V tomto dni nebyl zaznamenán žádný nálet. Je nutno podotknout, že nálety byly od 2. září prováděny z výšek nad 4000 m a tak šance na účinnou obranu byly minimální. V noci na 7. září vyjela z Varšavy do Brestu kolona vozidel Hlavního stanu Vrchního velitele polských vojsk – maršála Edwarda Rydza-Śmigłeho, který nařídil evakuaci části svého štábu z důvodu ohrožení Varšavy blížícím se Hoepnerovým XVI. tankovým sborem. Spolu s Hlavním stanem byla z Varšavy do Brestu evakuována část protiletadlového dělostřelectva, která později obráncům Varšavy hodně chyběla.

XIX. AK (mot.) Prováděl přesun do soustřeďovacího prostoru ve Východním Prusku,

7. 9. 1939 Brzy ráno se v Brestu objevil první sled vozidel Hlavního stanu. Pevnost však nebyla připravena na příjezd štábu vrchního velitele. Jeden z fortů byl sice vybrán jako místo pobytu tohoto štábu v případě války se Sovětským svazem, ale přístupová cesta k němu byla rozestavěná a dojezd k němu nebyl možný. Byly tedy vybrány skladištní úkryty ve staré brestské pevnosti a ty bylo třeba teprve vyklidit. Byly problémy se spojením. Spojení s Varšavou se podařilo navázat teprve kolem 21. hodiny. Do Brestu dorazily také evakuované protiletadlové baterie z Varšavy: 102. polomobilní oddíl děl ráže 75 mm byl ihned odvelen dál do Łucku. 101., 102. a 156. polomobilní baterie děl ráže 75 mm byly spojeny do jednoho oddílu pod velením pplk., Leona Przybytki a byly rozmístěny v okolí pevnosti. 905. četa děl ráže 40 mm byla odvelena k posílení obrany mostu na Bugu v Siemiatyczích. Nálety tohoto dne provedly He 111P ze stavu I./KG 27. Ty měly za úkol ochromit železniční dopravu v prostoru Brestu. Kolem 11 hodiny to byla 3. Staffel, jejíž Staffelkapitän, Hptm. Konrad Aschenbrenner, odlétal od Brestu se strojem poškozeným několika zásahy. Životně důležité části letounu však byly v pořádku. Hůře dopadl o půl hodiny později He 111P od 1.Staffel. U Terespolu byl bezprostředně zasažen protiletadlovým granátem a zřítil se dolů. Pilot Uffz. Johann van Beckum, Uffz. Wilhelm Emde, Uffz. Hermann Drees a radiooperatér Uffz. Kurt Wachtel padli. Přesnou střelu vystřelila osádka děla pod velením kpr.pchor. Ottona Maciąga. Kolem 13.30 hod. u Brestu operovaly He 111P od 2./KG 27. Polskou PVO byly zasaženy 3 stroje této letky – 1G+HK s osádkou Oblt.Göpperta byla nucena nouzově přistát v Insterburgu (dnešní Černiachovsk), 1G+AK (Fw. Eckert zraněn) a 1G+DK. Obě letadla však přistála na vlastním letišti. Celá posádka letecké základny Małaszewicze se z důvodu neustalého ohrožení přesunula do nedaleké obce Koroszczyn.

XIX. AK (mot.) Dokončoval koncentraci ve Východním Prusku.

8. 9. 1939 Toho dne se bojová činnost leteckých sil Luftflotte 1 soustředila do prostoru Varšavy s úkolem zamezení odchodu polských vojsk přes Vislu na její východní břeh a ničení vojenských přesunů východně od Varšavy. Vzdušné útoky na Brest nebyly prováděny. Po celý den přicházely na štáb maršála Rydza-Śmiglého neutěšená hlášení o hroutící se frontě. Pod jejich vlivem se zde zrodilo důležité rozhodnutí o přeskupení co největší masy polské armády do východního Malopolska. Večer byly vydány první rozkazy. Mezi jinými i Samostatné operační skupině „Narew“, která se měla co nejrychleji stáhnout do prostoru Biała Podlaska – Brest. Rozkazy obdržel rovněž velitel DOK IX – gen. Kleeberg. Z jednotek na území jeho působnosti měl sestavit operační skupinu pro obranu Polesí a postavit obrannou hráz na čáře Brest – Pińsk s úkolem zajistit ustupující jednotky operační skupiny „Narew“ od severovýchodu. Brest měla bránit skupina „Brześć“, jejímž velitelem byl jmenován brigádní generál ve výslužbě Konstanty Plisowski. K večeru se na letiště Adamków (severně od Brestu) přesunula 151. stíhací letka ze stavu armádního letectva SGO „Narew“ se svými devíti zastaralými a pomalými letouny PZL P.7a.

XIX. AK (mot.) Večer došlo k upřesnění dalšího úkolu pro sbor. Ten přešel do podřízenosti von Bockovy armádní skupiny „Nord“ s tím, že za 2. pěší motorizovanou divizi, která byla vyčleněna do zálohy skupiny, byly sboru přiděleny 10. tanková divize gen. Schaala a dočasně rovněž pěší brigáda „Lötzen“ gen. Ottenbachera. Tyto dvě jednotky už bojovaly od 7. září v místě nového nasazení sboru a prolamovaly opevněnou pozici „Wizna“ na soutoku řek Biebrza a Narew. Po prolomení polské obrany měly jednotky sboru provést mocný úder východně od řeky Bug ve směru na Brest, dostat se do hlubokého týlu polských armád a tím znemožnit vytvoření nové obranné linie na Bugu.

9. 9. 1939 Pro tento den byl prostor nad Brestem přidělen bombardérům Flieger Div.1 ze stavu Luftflotte IV. Jejich úkolem bylo narušování formování nových polských jednotek v Brestu a východně. Odpoledne kolem 16. hodiny se nad Brestem objevilo 25 He 111P od I./KG 4 a těžce zbombardovalo město i železniční stanici. Zhruba v tom samém čase bombardovalo deset He 111P od 7. Staffel KG 4 brestská letiště. Útoky byly provedeny z výšky nad 4000 m a proto byla obrana bezvýsledná. Poprvé se na brestském nebi objevily polské stíhačky. Ráno se proti neurčenému (Ju 87 ?) nepříteli vydali do vzduchu nejdříve por.pil.Wesołowski spolu s kpr.pil.Hofmanem, pak ppor.pil.Grzech a pchor.pil. Bondar. Odpoledne se pchor.pil.Słomski a kpr.pil. Cichoń snažili dostihnout výpravu 7./KG 4. Letouny Luftwaffe jim ale snadno unikaly. Pravděpodobně při těchto náletech zahynulo v Brestu kolem 300 osob. (Polské zdroje datují nálet na 10.září).

Skupina “Brześć“ Generál Plisowski jmenoval náčelníkem svého štábu ppłk. Alojzego Horaka a velitelem pěchoty ppłk. Juliana Sosabowského. Kontaktoval velitelé přidělených jednotek.

XIX. AK (mot.) Opevněná obranná pozice u Wizny byla k večeru prolomena, i když se tři betonové pevnůstky ještě držely. Divize sboru se vějířovitě rozešly a zahájily postup k Brestu. 10. tanková jednou kolonou po ose Wysokie Mazowiecké – Braňsk, druhou podél cesty Zambrów – Czyžew – Ciechanowiec. 3. tanková směřovala na Sokoły a 20. motorizovaná útočila ve směru na Zambrów, kde měla ulapit do kleští ustupující polskou SGO „Narew“. K bezprostřední podpoře byla sboru přidělena bombardovací skupina III./KG 27 vyzbrojená kolem 30 He 111P. Jejím úkolem bylo zajištění východního křídla postupující 3. tankové divize.

10. 9. 1939 V ranních hodinách provedla nad Brestem průzkum jedna osádka Stabstaffel KG 1. Výsledek průzkumu není znám, ale byla zpozorována palba polské PVO. Podle polských zdrojů byly už v 6 hodin ráno bombardovány letiště Małaszewicze a obec Wólka Dobryňska. Kromě toho byly dvakrát bombardovány železniční stanice a město Brest. Mohlo se jednat o nálety střemhlavých Ju 87“Stuka“, jejichž působnost nad Brestem nebyla dosud publikována. 151. stíhací letka však stíhání neprováděla a tento den vykonala pouhé dva lety: průzkumný podél cesty Siemiatycze – Ciechanowiec – Czyżew – Zambrów – Wysokie Mazowieckie a kurýrní s rozkazy pro 152. stíhací letku. Štáb Rydza-Śmiglého si začal uvědomovat ohrožení hlubokého týlu na východním břehu Visly. Těžký sled Hlavního stanu byl vyslán po železnici do Złoczowa.

Skupina “Brześć“ Skupině byly přiděleny následující jednotky:
Pochodový pěší prapor 34. pěšího pluku (tři pěší roty)
Pochodový pěší prapor 35. pěšího pluku (jedna pěší a jedna kulometná rota)
Pochodový pěší prapor 82. pěšího pluku (dvě pěší roty)
56. ženijní prapor (dvě ženijní roty a ženijní kolona)
49. lehký dělostřelecký oddíl (tři baterie po čtyři děla ráže 75 mm a šest starých pevnostních děl)
Strážní prapor
Improvizovaná četa průzkumných tanků (kolem šesti tančíků TK-3)
Štáb zvažoval nejlepší možnosti obrany Brestu.

XIX. AK (mot.) Jednotky sboru obsadily Zambrów a odřízly ústupovou cestu SGO „Narew“. Velitel SGO „Narew”, generál Młot-Fijałkowski, vydává rozkaz svým jednotkám k probití na východ. Do prostoru příští bitvy směřuje celá 20.pěší motorizovaná a část 10. tankové divize. Zbytek 10. tankové postupuje na Wysokie Mazowieckie. 3. tanková se chystá překročit Narew. Její 6. tankový pluk má ve svém stavu 55 tanků Pz-I, 55 Pz-II, tři Pz-III a šest Pz-IV.


11. 9. 1939 Ráno dorazila do Brestu 9. samostatná mobilní protiletadlová baterie 75 mm, která zaujala palebné postavení u fortu Dubienniki poblíž CWOPP. Protiletecká obrana Brestu disponovala tento den 46 moderními děly 40 mm a 75 mm. 151. stíhací letka prováděla pro štáb Vrchního velitele průzkum situace v prostoru bojových operací. Při plnění tohoto úkolu byly ztraceny tři stroje. Kolem poledne byl ppor.pil. Zygmunt Kinel sestřelen německou protivzdušnou obranou (pravděpodobně 10. tankové divize) u Zambrowa a těžce zraněn. V tom samém čase byl ppor. pil. Michał Andruszko sestřelen PVO u Drohiczyna. Další dvojice vystartovala na průzkum v 16 hodin. Pchor. pil. rez. Jerzy Pawlak byl napaden německými stíhači a v prostoru města Włodawa, byl zasažen a donucen k nouzovému přistání. Jeho sestřel však nikdo z německých letců nenárokoval. S největší pravděpodobností však stačil sestřelit Bf 109E Lt. Bernharda Schultena od 2./JG 76, který také nouzově přistál - poškození stroje 40 %. Bylo rozhodnuto o evakuaci vojenských jednotek (kromě jednotek určených k obraně Brestu), včetně všech protiletadlových čet a baterií ve směru na Równe – Łuck – Tarnopol. Měla být odvezena i veškerá protiletadlová munice. Po obdržení zprávy, že se německé jednotky nacházejí 70 km od Brestu, odjelo v noci z pevnosti mezi 21.-23. hodinou polské Vrchní velitelství. K večeru do Brestu dorazila 3. mobilní protiletadlová baterie 40mm typu „A” (jedna četa – dvě děla) a byla ihned přidělena skupině gen.Plisowského. Spolu s ní se do Brestu vrátila i 905. polomobilní četa. Baterie si ještě stačila doplnit munici na osm palebných průměrů. Tento den operovalo u Brestu beze ztrát šest He 111P od 9./KG 4 a devět He 111P od 7./KG 4.

Skupina “Brześć“ Kromě 3. protiletadlové baterie byly do skupiny včleněny 112. a 113. roty lehkých tanků, jež dorazily železničním transportem jako dispoziční asistenční jednotky Vrchního velitele. Vzhledem k pochybným bojovým možnostem jejich Renaultů FT-17 (rychlost po silnici pouhých 8 km/hod a v terénu 6 km/hod.!! ) bylo rozhodnuto o jejich využití jako pevných kulometných postavení.


Poškozený Renault FT-17 ze 112.roty lehkých tanků

XIX. AK (mot.) 10. tanková divize postupuje z Brańska na Bielsk. Její části společně s 20. pěší motorizovanou bojují u Andrzejeva s marně se snažící proklouznout z obklíčení polskou 18. pěší divizí. 3. tanková překročila Narew .

12. 9. 1939 Brestské nádraží a železnice v blízkém okolí jsou přeplněny evakuačními vlakovými soupravami. K některým z nich byly připojeny odkryté vagóny se 40mm protiletadlovými děly. Kolem 2. hodiny v noci zaujala 3. mobilní baterie palebná postavení v severní části pevnosti. V průběhu dne byla posílena ještě dalšími děly a to když se do Brestu stáhla z Siedlec tovární polomobilní četa 40mm „Ursus“ a v blízkosti města byla objevena dvě opuštěná děla 40 mm. Ta zaujala palebná postavení na náspech u kasáren 30. pluku lehkého dělostřelectva. Ráno provedla Luftwaffe nad Brestem vzdušný průzkum. Kolem 6. hodiny tam dva stroje od Stab/KG 1 objevily soustředěné polské transporty. Poprvé byly bombardovány kolem 10 hodiny Heinkly 111 od 8./KG 27. Odpoledne zaútočily 1./KG 27 a 2./KG 54. Dle polských pramenů měla PVO sestřelit nebo poškodit 11 německých strojů. V 1.Staffel KG 27 byl PVO poškozen pouze jeden He 111P - 1G+CH. Celá Luftwaffe však ztratila tento den nad Polskem pouhých šest strojů. Polští stíhači se na odpor nepostavili, protože 151. stíhací letka ještě za tmy vystartovala a přelétla na letiště v Liliatyni. Základnu Małaszewicze opustila její posádka i s protileteckou obranou.

Skupina “Brześć“ 1. a 2. baterie 49. lehkého dělostřeleckého oddílu se přepravily ze západního na východní břeh Bugu a zaujaly pozice u letiště Adamkowo. 3. baterie rozestavěla svá tři děla k protitankové obraně do prostoru kasáren 35. pěšího pluku a čtvrté dělo bylo vysunuto do leva k Bugu.

XIX. AK (mot.) 10. tanková divize dosáhla města Wysokie Mazowieckie. 3. tanková dobyla Bielsk, čímž přerušila železniční spojení mezi Białystokem a Brestem. 20. pěší motorizovaná a části 10. tankové stále bojují s obklíčenou 18. pěší divizí u Andrzejewa a Czyžewa. Sboru byla znovu přidělena ze zálohy armádní skupiny „Nord“ 2. pěší motorizovaná divize, která se k frontě blížila po ose Łomža – Bielsk.

13. 9. 1939 Evakuace polských protiletadlových jednotek byla dokončena. Lze předpokládat, že tíhu vzdušných útoků na pevnost převzaly jednotky střemhlavých bombardérů Luftflotte 1, ale nepříznivé počasí ovlivnilo jejich intenzitu. V 16.00 vystartovala III./KG 27 z letiště v Insterburgu s cílem útoku na železnici mezi Brestem a Piňskem. V 16.45 byl z důvodu špatného počasí let přerušen a skupina se musela vrátit zpět aniž shodila jedinou pumu. Do Brestu dorazila i druhá četa 3. mobilní protiletadlové baterie (dvě děla 40mm) a tak doplnila její stav na deset hlavní.


Zničené Boforsy wz. 38 ze stavu 3. protiletadlové baterie

Skupina “Brześć“ Generál Kleeberg, velitel Samodzielnej Grupy Operacyjnej „Polesie“ (Samostatné operační skupiny „Polesie“), jejíž nedílnou součástí byla skupina „Brześć“, vydal operační rozkaz, ve kterém skupině určil prostor její působnosti. V tomto rozkaze byl úkol skupiny označen jako známý (obrana Brestu) a sestava byla označena slovy „dosud přidělené jednotky“. Jižní hranice působnosti Kodeń – Stradecz, východní hranice Widomia – Podleskie – řeka Ryta. Skupina měla navázat spojení na západě se skupinou gen. Przedrzymirského a na severozápadě s jednotkami skupiny gen. Młota – Fijałkowského. Hlavním cílem skupiny bylo udržení dopravního a říčního uzlu probíhajícího městem do chvíle příchodu ustupujících jednotek od Narwi nebo čerstvých polských sil od východu. Měla zajistit manévrovací svobodu na obou březích řek Bug a Muchawiec. Síly pro obsazení všech opevnění v okruhu o délce 30 kilometrů byly nedostačující a tak se gen. Plisowski rozhodl soustředit své jednotky na Kobriňském, Wolyňském a Terespolském opevnění o délce 6,5 kilometru. Obranný plán předpokládal soustředění hlavních sil v prostoru Citadely. Některé pevnostní objekty v předpolí byly vyhozeny do vzduchu. Dvanáct Renaultů 113. lehké tankové roty bylo rozmístěno a částečně zakopáno na přístupových cestách k Citadele. Na nádraží v Brestu se ráno objevily obrněné vlaky č.53 a 55, které měly podpořit polskou obranu. Jejich palebné prostředky nebyly zanedbatelné – dvě houfnice 100 mm, čtyři děla 75 mm, 32 těžkých kulometů, deset průzkumných tančíků TK-3, čtyři lehké tanky přizpůsobené pro jízdu po kolejích Renault FT-17.

XIX. AK (mot.) Sbor se seřadil na vzdáleném předpolí k přímému útoku na Brest. 20. pěší motorizovaná divize gen.lt. Wiktorina dosáhla města Wołoszyn, 10. tanková gen. Schaala – Wysokie Litewskie, 3. tanková gen. Geyra von Schweppenburga - Kamieniec Litewski. Čelní jednotky 2. pěší motorizované dosáhly prostoru západně od obce Kieszczele a měly chránit útok od severovýchodu.

Průběh Boje o Brest 14. – 17. září 1939


Velitel skupiny "Brześć" gen.bryg. Konstanty Plisowski

14. září 1939
14. září kolem poledne se čelní jednotka divize – 3. rota 3. motocyklového oddílu (3./K.3) dostala k železniční stanici Žabinka na severovýchodním předpolí Brestu. Gen. Plisowski vyslal v tomto směru obrněný vlak č.55, který svedl s nepřítelem dvouhodinový boj. U Žabinky nasadil svou četu průzkumných tančíků. Ty se rozvinuly do rojnice a začaly postupovat k mostu na řece Muchawiec. Tam narazily na připravenou obranu německých motocyklistů. V průběhu několika okamžiků byly tři z nich zasaženy a spáleny (osádkám se podařilo zachránit). V německé palbě ztroskotal rovněž pokus o útok výpadové čety. Teprve dělostřelecká palba přinutila nepřítele k opuštění prostoru boje. Po chvíli dorazily i německé posily – zbytek motocyklového praporu, 6. baterie 75. dělostřeleckého pluku (6./A.R. 75) a tanky 5. tankového pluku (Pz.Rgt.5). Ty se snažily odříznout obrněnci ústup na Brest, ale přesná dělostřelecká palba zastavila jejich postup (dle polských zdrojů bylo zapáleno několik vozidel). Palbu obrněnce opětovala 6. baterie a po třičtvrtě hodinovém dělostřeleckém souboji se vlak stáhl z bojiště. V tom samém čase byl vyslán obrněný vlak č. 53 na průzkum ve směru Wysokie Litewskie. Po ujetí několika kilometrů byl zpozorován boj motorizovaných hlídek 10. tankové divize s polskou ochranou mostu na říčce Leśna. Posádka vlaku se zapojila do boje přímou dělostřeleckou palbou na nepřátelská vozidla. Po návratu do Brestu byl oběma obrněncům vydán rozkaz k evakuaci po jediné ještě sjízdné železnici na Kowel. Tím byla zakončena jejich epizoda při obraně Brestu.

10. tanková vstoupila odpoledne do nebráněného města a navázala kontakt s předsunutými polskými jednotkami severně od citadely. Tam byly v zahrádkách rozmístěny i z části zakopané polské lehké tanky 113. roty. V boji s II. praporem 8. tankového pluku bylo všech dvanáct Renaultů FT-17 zničeno. Rovněž průzkumné TK-3 improvizované tankové čety byly pravděpodobně zničeny 8. tankovým plukem, neboť z hlášení pluku vyplývá, že toho dne zničil nebo ukořistil celkem 18 bojových vozidel. Vozidla 112. roty lehkých tanků byla rozmístěna ve všech vstupních branách do pevnosti a tím je zatarasila. Zbytek byl rozmístěn na náspech pevnosti. 20. pěší motorizovaná udeřila ze severu podél Bugu. Po krátkém boji byly slabé předsunuté hlídky z bezprostředního předpolí zahnány do pevnosti. Tři děla 3. baterie 49. lehkého dělostřeleckého oddílu stačily ustoupit. Čtvrté dělo, které bylo vysunuto až k Bugu, bylo ztraceno.

15. září 1939
3. tanková divize vytvořila bojovou skupinu ve složení: části 6. tankového pluku, 3. motocyklového praporu, 39. ženijního praporu, 4. a 6. baterie 75. dělostřeleckého pluku. Skupina zahájila útok ve 3.45 hodin ráno ve směru na Fort III. 3. rota 3. motocyklového praporu dosáhla polská opevnění a zbytek skupiny ovládl hlavní nádraží. Těžká palba polské obrany zasáhla německé jednotky. První útok 20. pěší motorizované byl zahájen ve 14.30 odpoledne. Spolu s ní útočil III. prapor 86. pěšího motorizovaného pluku (10. tanková divize) a 39. ženijní prapor ze stavu 3. tankové. Byla vytvořena podpůrná dělostřelecká skupina pod velením plukovníka Weidlinga od 20. motorizované, která od 1 hodiny v noci zahájila přípravnou palbu trvající až do 19 hodiny následujícího dne. Pod její ochranou se od jihovýchodu dostaly k pevnosti 4. a 6. rota 6. tankového pluku. Do boje se zapojily i letky střemhlavých Ju 87. Ve večerních hodinách německé jednotky obdržely rozkaz o přerušení útoku. Polská posádka měla značné ztráty odhadované na 40 % padlých a raněných. 3 mobilní protiletadlová baterie ztratila tento den tři děla ale v průběhu obležení sestřelila 4 nepřátelské letouny (z toho dva jistě). Ztráty XIX. sboru nejsou známy.

16. – 17. září 1939
Na pevnost Brest je po celou dobu prováděna dělostřelecká palba. Jednotky 20. pěší motorizované a 10. tankové se snaží prolomit polské obranné pozice. 3. tanková nechala na místě dvě baterie svého dělostřeleckého pluku a zahájila pohyb směrem na Włodawu s úkolem spojit ze směřujícím k Włodawie od jihu XXII. tankovým sborem gen. Kleista. Tři muži od 75. děl.pluku obdrželi tento den E.K.II za podporu útoku 20. pěší motorizované. V 18 hodin vydal gen. Plisowski rozkaz k opuštění pevnosti do 20 hodiny a ústupu ve směru na Kodeń. Přechody přes minová pole a ochranu ústupu zajišťoval 56. ženijní prapor, který ustoupil kolem 1 hodiny v noci. Tanky 112. roty byly v pevnosti poškozeny vlastními osádkami a ponechány na místě. Velitel pochodového pěšího praporu 82. pěšího pluku, kpt. Wacław Radziszewski, odmítl opustit své pozice bez písemného rozkazu a snažil se ustoupit až 17. září ráno. To se už na západním břehu Bugu objevil 76. pěší motorizovaný pluk Obersta Gollnika ze stavu 20. pěší motorizované a brzy ráno vstoupil od strany Terespolu do opuštěné pevnosti. Část polského praporu byla zajata. K večeru se ve městě v budově vojvodského úřadu usídlil i štáb XIX. sboru.


Píše se 17. září 1939 a je kolem 6.30, když první němečtí vojáci ze 76. pěšího motorizovaného pluku vbíhají přes most do pevnosti

Doslov

Obrana Brestu byla vynucena rychlým postupem XIX. tankového sboru a proto byla do značné míry improvizovaná. V podstatě to byla pouhá epizoda v konečné fázi polské kampaně. Brest byl nálety a boji značně poškozen. Polské prameny odhadují ztráty Luftwaffe způsobené protiletadlovým dělostřelectvem v prostoru Brestu mezi 1. až 16. zářím na osmnáct letadel sestřelených jistě a dva pravděpodobně. Tato čísla je však nutno srovnat s německými údaji o ztrátách, které jsou publikovány teprve nyní v pracích Mariuse Emmerlinga. Dosud byly vydány jeho knihy o stíhacích a bombardovacích jednotkách Luftwaffe nad Polskem. Práce o bitevních a střemhlavých jednotkách snad vyjde koncem tohoto roku. Průzkumné jednotky Luftwaffe přijdou na řadu později. Proto tento článek bude doplněn o další údaje teprve po publikování dalších částí Emmerlingovy práce.

Když 17. září překročila sovětská vojska polskou východní hranici, bylo jasné, že Brest připadne sovětům. Dříve dojednaná demarkační čára probíhala západně od Brestu a XIX. sbor měl za ni ustoupit do 22. září. Němci v brestské pevnosti dobyli značné zásoby vojenského materiálu a také určitý počet zajatců, které museli přenechat sovětské armádě. Své raněné a poškozené tanky však mohli evakuovat


22. září bylo město předáno pod sovětskou správu kombrigu Krivošeinovi. Byla uspořádána rozlučková přehlídka za účasti náčelníka štábu XIX. sboru, gen. Kirchnera a sovětských důstojníků

Většina obránců pevnosti později padla do zajetí Rudé Armády, ze kterého se jich už značná část nevrátila. V sovětských zajateckých táborech byli zavražděni mezi jinými –
gen. bryg. Kazimierz Plisowski – velitel skupiny „Brześć“,
kpt. Aleksander Stoma – zástupce velitele pochodového praporu 34.pp,
kpt. Zdzisław Baczyński – velitel pochod. praporu 35.pp,
kpt.Wacław Radziszewski – velitel pochod.praporu 82.pp,
por.Aleksander Gradziuk – velitel 1.roty pochod. praporu 82.pp,
ppor.Witold Skwierczyński – velitel 2.roty,
mjr.Tadeusz Górecki – velitel 56. ženijního praporu,
por. Mieczysław Stankiewicz – velitel 1.roty 56. ženijního praporu a mnoho dalších důstojníků.
Věděli, že zvítězit nemohou a přesto se postavili na odpor. Tím vytvořili jeden z mnoha příkladů bojových tradic polské armády v historii II. světové války. Čest jejich památce

Použité prameny
1) Cynk, Jerzy B.: Samolot bombowy PZL P-37 „Łoś“, Wydawnictwa Komunikacji i Łączności, Warszawa 1990, ISBN 83-206-0836-8
2) Emmerling, Marius: Luftwaffe nad Polską 1939 cz.2 Kampfflieger, Armagedon, Gdyni 2005, ISBN 83-918106-4-X
3) Iwanowski, Wincenty: Wysiłek zbrojny narodu polskiego w czasie II wojny światowej cz. I. Kampania wrześniowa, Instytut Wydawniczy PAX, Warszawa 1961
4) Kopczewski, Marian, Moszumański, Zbigniew: Polska artyleria przeciwlotnicza w wojnie obronnej 1939 roku, Warszawa 1999
5) Pawlak, Jerzy: Polskie eskadry w wojnie obrovnej 1939, wydanie drugie-poszerzone, Wydawnictwa Komunikacji i Łączności, Warszawa 1991, ISBN 83-206-0795-7
6) Polski czyn zbrojny w II wojnie światowej – Wojna obronna Polski 1939, MON, Warszawa 1979, ISBN 83-11-06314-1
7) Sadzewicz, Marek: Ostatnia bitwa kampanii 1939, Książka i Wiedza, Warszawa 1971
8) Szubański, Rajmund: Polska broń pancerna w 1939 roku, MON, Warszawa 1982, ISBN 83-11-06771-6
9) Szubański, Rajmund: Siedemnasty września, MON, Warszawa 1990, ISBN 83-11-07811-4
10) Truszkowski, Stanisław: Działania artylerii przeciwlotniczej w wojnie 1939r., Cz.1, Wojskowy Przegląd Historyczny Nr.1/1977
11) Truszkowski, Stanisław: Działania artylerii przeciwlotniczej w wojnie 1939r., Zakończenie, Wojskowy Przegląd Historyczny Nr.2/1978
Internetové stránky
12) www.wwiidaybyday.com
13) www.dws.org.pl/viewtopic.php?t=15670
14) www.fortification.ru/forum/
15) www./en.wikipedia.org./wiki/Konstanty_Plisowski

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více