Panther u 4 Bn Coldstream Guards

Autor: Palič / palič 🕔︎︎ 👁︎ 31.715

Panther u 4 Bn Coldstream Guards
neboli
KUKAČKA, KTERÁ SNÁŠELA DO VLASTNÍHO HNÍZDA


Použití cizí výzbroje, zvláště ručních střelných či chladných zbraní není v historii válek ničím neobvyklým – ve vypjatých okamžicích boje v zákopech, v momentě selhání nebo poškození vlastní zbraně, ve stavu nouze nejvyšší či v jinak popsatelné a pro moderního Evropana přitom tak těžko představitelné situaci voják učinil vše, aby získal jakoukoliv zbraň a využil ji pro vlastní přežití na bojišti.
Navíc, podle starého a dosud bezesporu platného přísloví „Za plotem je tráva vždy zelenější“, voják vždy považuje protivníkovu výzbroj za o něco lepší a poněkud účinnější (oni přece netrpí pod naší dělostřelbou tak, jako my mezi výbuchy granátů jejich těžkých děl), než vlastní… Toto vše nepřestalo platit ani v okamžiku, kdy se na bojišti objevily stroje a vozidla – zpočátku technika přepravní (automobil) a zanedlouho také bojová (tank, přepravník děla či houfnice). Právě nové zbraně byly vždy, v míru i za války, předmětem jistého vzývání na straně vlastní (snaha o posílení pozice země v míru, zvrat či urychlení průběhu operací ve válce) a obav na straně protivníka, které vyplývaly z jejich neznalosti, zkreslených zpravodajských informací o nadhodnocených počtech a přeceňovaných bojových vlastnostech, obav z vyššího účinku nových či neznámých zbraní, vlastního oslabení atd.

Již v průběhu 1.světové války bylo jedním z úkolů, vydávaných frontovým jednotkám, cíleně získávat zbraně a výzbroj protivníka, v mnoha případech však takto činili vojáci v poli samostatně, z vlastní iniciativy. Dobové snímky zachycují nejen vojáky, se zájmem si prohlížející nepřátelskou těžkou výzbroj, ale dokumentují i její použití proti původnímu uživateli v boji. V takovém případě byly zpravidla použity vlastní rozpoznávací znaky co největšího rozměru a počtu, které měly minimalizovat nebezpečí napadení takových vozidel vlastní palbou – „friendly fire“.

Přesto a nebo právě proto, že 2. světová válka byla již válkou více či méně mechanizovaných armád, používání nepřátelské techniky nabylo vyšší intenzity… Toto bylo typické pro Wehrmacht v prvních letech konfliktu, kdy do jeho výzbroje byly zařazeny trofejní tanky, vozidla a dělostřelecká technika československá, některé polské a francouzské typy a po katastrofě BEF (British Expeditionary Force – Britský expediční sbor) u Dunkerque také tanky a jiná vozidla britského původu. Nejinak tomu bylo v bojích v severní Africe a později v Evropě a to na straně jak Osy, tak armád Spojenců.
Za zajímavé můžeme, právě vzhledem k určité technologické a od určitého okamžiku i početní převaze Spojenců, považovat použití ukořistěných či na bojišti zanechaných tanků a samohybných děl v průběhu posledního roku války, po invazi do Normandie a v bojích za osvobození Evropy.
Tolik tedy na úvod, přestaňme teoretizovat a zabývejme se fakty….

V prvním článku jsme rozebírali zájem Britů o německé tanky PzKpfw Panther a krátce jsme zmínili i dvě konkrétní vozidla, která byla na britské straně použita v boji. Mezi ně patří mediálně známější Panther, nazvaný CUCKOO („Kukačka“), používaný tankisty 4 Bn Coldstream Guards na evropském bojišti a zřetelně méně známý (a méně fotografovaný) DESERTER („Dezertér“), použitý příslušníky 145 RAC (8 Bn Duke of Wellington’s Regiment) v Itálii.

Po neúspěchu operace Market Garden v září 1944 byla 6 Guards Tank Bde zasazena do bojů o ovládnutí holandské osady Overloon. V průběhu těchto bojů, někdy v říjnu 1944, byl tankisty 4 Bn Coldstream Guards objeven ve stodole opuštěný PzKpfw Panther, původně zařazený v sestavě Panzerabteilung 2 Panzerbrigade 107. Vozidlo bylo (v zásadě) provozuschopné a po nezbytné malé opravě se skutečně po vlastní ose přesunulo do brigádních dílen. Zde byly na vozidle provedeny další opravy a nezbytné úpravy s využitím dílů jiných nenávratně poškozených vozidel téhož typu, vozidlo bylo opatřeno novým nátěrem a opatřeno předepsanými spojeneckými rozpoznávacími znaky…
Vzhledem k tomu, že šlo o skutečnou raritu, právě další použití tohoto Panthera bylo několikrát zmíněno v historii útvaru a bylo také předmětem zájmu spojeneckých válečných korespondentů a fotografů.
Panther byl zařazen k velitelství útvaru, který jej získal, tedy k velitelství 4 Bn Coldstream Guards a byl „pokřtěn“, jak již bylo několikrát řečeno, jménem CUCKOO. To je vcelku logické, neboť všechny tanky velitelství byly označeny „ptačími“ jmény. Jistě však sehrál svou roli suchý humor britských vojáků – tank jistě mohl být pojmenován jinak, ale v tomto případě to asi byla skutečně první „Kukačka“, která „snášela vejce do vlastního, (tedy) německého hnízda“.

Do první akce byl Panther zasazen při dělostřeleckém přepadu a ostřelování hradu Geijsteren, na řece Meuse (Maas), severně Venlo…, který následoval po neúspěšném útoku pěchoty proti silně bráněným německým pozicím. Objekt hradu a německé uzly odporu byly relativně malým cílem pro brigádní (těžké) dělostřelectvo a tak byly zasazeny do boje tanky Churchill velitelství praporu. Jejich 6ti liberní a 75 mm kanóny sice nebyly až tak účinné proti silným kamenným zdem hradu, podle bojového hlášení však jejich palba však byla velmi přesná a zvláště 95 mm houfnice zaznamenaly dostatek zničujících zásahů jednotlivých odporů. Panther se svým 75 mm kanónem vedl naprosto přesnou palbu na palebné prostředky v oknech hradu a zaznamenány byly i zásahy cílů uvnitř hradu skrze tato okna…
Později je zmiňováno použití Panthera v průběhu operace „BLACKCOCK“ v oblasti jižně od Venlo při útoku proti německému městu Waldenrath, kdy byly, kromě palebné síly a přesnosti optiky hlavní výzbroje tanku, vyzdvihovány zvláště jeho manévrovací schopnosti v členitém terénu. Jak historické prameny Coldstream Guards konstatují, podmínky na komunikacích i v terénu byly v okolí Waldenrathu velmi složité. Všude tam, kde hladké pásy Churchillů a plamenometných tanků Churchill Crocodile prokluzovaly na zledovatělém povrchu a vozidla se smekala po ledu do silničních příkopů, Panther CUCKOO, o osm tun těžší, projížděl bez jakýchkoliv problémů vysokou rychlostí a vedl účinnou palbu na zjištěné cíle v případě nutnosti krýt vyprošťování zapadlých vozidel…
Dalším prostorem, kde 4 Bn Coldstream Guards působil, byla oblast Reichswaldu. Útvar byl zasazen do boje v rámci operace „VERITABLE“ v členitém kopcovitém a hustě zalesněném terénu. Právě zde, jak zápis útvarové kroniky zaznamenal, smutně skončil Panther CUCKOO svůj boj na straně Spojenců. Při přesunu do výchozího postavení k útoku na německou osadu Kleve došlo k závadě na palivové soustavě vozidla (vysadila palivová pumpa a vhledem k nedostatku náhradních dílů nebylo možno ji opravit) a vozidlo bylo ponecháno opuštěné. Další osud tanku se nepodařilo (jak jinak) dohledat.

Vraťme se zpět, k německému útvaru Panzerbrigade 107, do jejíž sestavy CUCKOO původně patřil. Tato brigáda měla velmi krátkou bojovou kariéru, bojovala prakticky jen v oblasti Limburg a v severní části provincie Noord Brabant, přibližně mezi Eindhoven, Venlo a Roermond na jihovýchodě Holandska. Po rozbití v boji byly zbytky brigády staženy za řeku Meuse (Maas) a staly se základem pro nově formovanou 25 Panzergrenadier Division. Panzerbrigade 107 byla původně vyzbrojena Panthery G časnějších variant, bez zesílení spodní části masky kanónu a bez zvýšeného krytu větráku vstupu vzduchu vlevo na pancíři krytu motoru. Jak dobové snímky dokumentují, k těmto vozidlům patřil i Panther, později ukořistěný Brity a pojmenovaný CUCKOO. Vozidla Panzerbrigade 107 byla ve většině případů kamuflována buď jednolitým nátěrem barvou Dunkelgelb („Evropská žlutá“) a nebo kamuflována kombinací tří barev, s největší pravděpodobností Dunkelgelb-Rotbraun-Grün, s „obláčkovým“ dělením kamuflážních polí. Zdokumentováno je také označení vozidel trojmístnými čísly a kříži na věžích vozidel. Popis původního vzhledu vozidla, známého později jako CUCKOO ani jeho taktické číslo se mi, bohužel, nepodařilo dohledat a všechny dotazy mým zahraničním kolegům se vrátily nezodpovězeny.

Poněkud lepší situace je v otázce vzhledu vozidla po jeho ukořistění tankisty 4 Bn Coldstream Guards a v průběhu jeho používání v boji. Sice nelze určit přesný odstín barvy, která byla pro kamufláž ukořistěného Panthera použita v brigádních dílnách před jeho „zařazením do služby“, ale je více než jisté, že šlo o jednolitou kamufláž jediným odstínem barvy.
Prakticky můžeme vyloučit možnost, že by byl CUCKOO ponechán v původní kamufláži Dunkelgelb (která by se jevila na snímcích ve srovnání s ostatními vozidly velitelství praporu výrazně světlejší) a nebo dokonce v případné třítónové kamufláži barvami Dunkelgelb-Rotbraun-Grün. Na snímcích vozidla nejsou patrné žádné zbytky původních křížů či číselného označení a můžeme tedy s vysokou jistotou usuzovat na to, že vozidlo bylo kompletně překamuflováno, podle tehdejších britských zvyklostí pravděpodobně barvou odstínu Olive Green, eventuálně Khaki Drab…
Snímky dále dokazují použití od ruky malovaných (a přitom vcelku pravidelných) bílých spojeneckých hvězd v relativně tenkém kruhu na obou stranách věže se středem mírně za hranou/ohybem jejího bočního pancíře. Za více než pravděpodobné lze považovat použití tohoto označení hvězdou v kruhu také na pozici „Allied (Air) Recognition Sign“, tedy na stropě věže, eventuálně na krytu pohonné jednotky. Za pravděpodobnější pozici umístění této třetí hvězdy považuji strop věže Panthera, neboť u valné většiny ostatních vozidel 4 Bn Coldstream Guards byla právě zde. Prostě a jednoduše, CUCKOO shora fotografován nebyl a pokud ano, pak přiznávám, že mi tyto snímky nejsou dostupné.
Mně dostupné snímky (na rozdíl od některých sdělení zahraničních kolegů) však nepotvrzují použití dalších prvků standardního markingu 4 Bn Coldstream Guards, tedy „praporního“ čísla 153, jež by mohlo být (a údajně alespoň na počátku služby Panthera u útvaru bylo) namalováno bílou barvou na pravé schránce na nářadí na zádi vozidla (správně mělo být na zeleném poli s bílou čarou podél jeho spodního okraje) ani čísla WD registrace (ve tvaru T 123456) na žádné z jeho předepsaných pozic.
Jediným dalším identifikovatelným označením vozidla je jméno CUCKOO, namalované na obou stranách věže podél spodní hrany jejího bočního pancíře. Z fotografií je patrné, že tento nápis je proveden barvou poněkud jiného odstínu, než bílé hvězdy a nelze vyloučit, že šlo skutečně o jiný (přibližně krémový nebo dokonce žlutý odstín) a nebo byla barva podkladu nedostatečně zaschlá a vyrazila na povrch nápisů….

Jak jsem se již zmínil, volba jména CUCKOO pro tank nebyla náhodná, neboť „ptačí“ jména nesla i ostatní obrněná vozidla velitelství 4 Bn Coldstream Guards. Tak například Churchill velitele praporu byl pojmenován EAGLE („Orel“), Churchill jeho pobočníka nesl jméno SEAGULL (Racek“), M-3 White Scout Car zástupce velitele praporu byl pojmenován VULTURE („Sup“) a M-3 White Scout Car velitele velitelské čety praporu nesl jméno OWL („Sýček“), další vozidlo tohoto typu neslo jméno ROBIN („Červenka“). Humber Scout Car spojovacího důstojníka byl pojmenován PIGEON („Holub“), Humber zpravodajského důstojníka pak prozměnu jméno OWLET („Sovička“), vozidlo styčného důstojíka bylo pojmenováno LINNET („Stehlík“), další vozidla typu Humber Scout Car nesla jména WREN („Střízlík“), EAGLET („Orlík“) a GULL („Racek“)…
Ve výše popsané kamufláži (jednolitá, pravděpodobně odstínem Olive Green či Khaki Drab) byl Panther CUCKOO zasazen 27.listopadu 1944 při dělostřeleckém přepadu hradu Geijsteren, na řece Meuse. V průběhu operace „BLACKCOCK“, někdy v lednu 1945, však byl terén pod silnou sněhovou pokrývkou a vozidla praporu byla kamuflována buď pruhy a plachtami tkaniny bílé barvy (nelze vyloučit prostěradla z „místních zdrojů“) a nebo byla přímo kamuflována smytelnou bílou barvou. To byl také případ Pantheru CUCKOO, podle přiložených snímků byla korba a pojezdová kola kryta v podstatě jednolitým nátěrem se znatelnými tahy štětkou, na přední část boků věže pak byly naneseny vodorovné vlnovky s nepravidelnými mezerami prosvítající podkladovou barvou a markingem. Záď věže nebyla bíle kamuflována stejně jako část masky kanónu.
V průběhu operace „VERITABLE“, tedy někdy na začátku února 1945, byl Panther CUCKOO zachycen opět v jednolité kamufláži jediným odstínem pravděpodobně zelené barvy, jen „praporní“ číslo na zádi vozidla již prakticky zmizelo…

Tak také, jak dokazuje fotografie, vypadal v okamžiku, kdy byl ponechán opuštěný poblíž cesty na přístupech k německé osadě Kleve.

S využitím zdrojů a databází volně přístupných na Internetu, podle připomínek "zkušenějších" a z vlastní palice zpracoval palič

 

Reklama

fotogalerie je ve foru - https://www.valka.cz/viewtopic.php/t/40205

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více