Mauser K98k

     
Název:
Name:
Mauser K98k Mauser K98k
Originální název:
Original Name:
Mauser K98k
Kategorie:
Category:
opakovací puška repeating rifle
Výrobce:
Producer:
DD.MM.1934-DD.MM.1945 Waffenfabrik Mauser AG, Oberndorf am Neckar /
DD.MM.1934-DD.MM.1945 J.P. Sauer & Sohn Gewehrfabrik, Suhl /
DD.MM.1935-DD.MM.1942 Erfurter Maschinenfabrik Berthold Geipel GmbH, Erfurt /
DD.MM.1935-DD.MM.1945 Waffenfabrik Mauser AG, Borsigwalde /
DD.MM.1936-DD.MM.1943 Berlin-Lübecker Maschinenfabrik Bernhard Berghaus, Lübeck /
DD.MM.1937-DD.MM.1945 Berlin-Suhler-Waffen-und Fahrzeugwerke, Suhl /
DD.MM.1939-DD.MM.1945 Steyr-Daimler-Puch A.G., Steyr /
DD.MM.1939-DD.MM.1945 Gustloff Werke, Weimar /
DD.MM.1942-DD.MM.1945 Waffen Werke Brünn AG,, Považská Bystrica /
DD.MM.1943-DD.MM.1945 Waffen Werke Brünn AG, Brno /
Technické údaje:
Technical Data:
 
Hmotnost nenabité zbraně:
Weight Unloaded:
3.7–4.1 kg 8.2–9.0 lb
Ráže:
Calibre:
7,92 mm
Náboj:
Cartridge:
8 x 57 IS
Délka:
Length:
1110 mm 3 ft 7 ¾ in
Délka hlavně:
Barrel Length:
600 mm 1 ft 11 ⅝ in
Kapacita zásobníku:
Magazine Capacity:
5
Výkony:
Performance:
 
Rychlost střelby:
Rate of Fire:
- ran/min - rpm
Úsťová rychlost:
Muzzle Velocity:
860 m/s 2821.5 ft/s
Uživatelské státy:
User States:




...




...
Poznámka:
Note:
nazývána také Karabiner 98 kurz, Karabiner 98k also known as Karabiner 98 kurz, Karabiner 98k
Zdroje:
Sources:
https://en.wikipedia.org/wiki/Karabiner_98k
www.policejninoviny.cz

URL : https://www.valka.cz/Mauser-K98k-t8556#614698 Verze : 3
Mauser K98k

Historie
Ze závěrečných bojů první světové války na podzim 1918 Německo vyšlo jako hlavní poražený stát a jeho další osud byl plně v rukou vítězných dohodových mocností - Velké Británie, Francie a Itálie (Rusko s Německem uzavřelo separátní mír již 3. března 1918 v Brestu Litevském) - které se sešly na konferenci ve francouzském Versailles. Výsledek konference byla takzvaná Versailleská smlouva, která Německu povolila na svou dobu malou, dobrovolnickou, armádu - Reichswehr - čítající 100 tisíc příslušníků. Reichswehr měl smlouvou také povolen jen určitý druh výzbroje (například bylo zakázáno letectvo nebo tankové vojsko), která, stejně jako celý německý zbrojní průmysl, podléhala neustálému dohledu inspektorů dohodových mocností. S postupem let však pozornost francouzských zbrojních inspektorů klesala, fašistická Itálie na inspekční činnosti neměla zájem a Velká Británie činnost svých inspektorů dokonce ukončila. V této situaci německé zbrojní firmy, kterým jinak hrozil krach, začaly s podporou německé vlády pracovat na tajném vývoji nových zbraní. Obecně známá je oboustranně výhodná spolupráce Německa a Sovětského svazu v oblasti letecké a obrněné techniky na přelomu 20. a 30. let dvacátého století, ale vývoj probíhal i v oblasti ručních zbraní. Veškerá činnost, směřující k vývoji nových zbraní, byla v Německu přísně utajována, ale od nástupu Adolfa Hitlera k moci v roce 1933 stupeň utajení klesal, až v roce 1935 bylo oficiálně oznámeno zřízení "nové" německé armády, založené na braneckém principu - Wehrmachtu - a započaty plány na znovuvyzbrojení Německa. Od toho okamžiku němečtí fašisté nastolili cestu postupné militarizace nejen průmyslu, ale i celé německé společnosti a agresivní politikou vůči okolním zemím, především Československu a Polsku, tak otevřeli dveře největšímu a nejstrašnějšímu válečnému konfliktu v lidských dějinách - druhé světové válce.

Hlavní výzbrojí Reichswehru byla od roku 1923 karabina Mauser K98b ráže 7,9 mm (náboj 8x57JS), která vycházela z předválečné opakovačky Mauser G98. Bylo však jasné, že zbraň o délce 1250 mm již zcela zaostává za požadavky, kladenými na základní zbraň jednotlivce v poválečné éře. Již v roce 1924 proto firma Mauser předložila nový typ "civilní" pušky, nazvaný "Standard Model". Zbraň opět vycházela z předválečné pušky G98, od které se lišila především hlavní, zkrácenou na 600 mm (G98 měla hlaveň o délce 740 mm) a z výrazných prvků si naopak ponechala rovnou kliku závěru a spodní uchycení řemenu. "Standardní model" se však vyráběl pouze na export, především do Číny. Zbraň nesla tehdy běžné značení Mauserových civilních zbraní - znak výrobce (soudek Mauser) na horní ploše objímky závěru a označení "Standard Model" a rok výroby na levé straně pouzdra závěru. V letech 1929 až 1930 Reichswehr provedl porovnávací zkoušky "standardního modelu" s karabinou K98b, ovšem vojáci se přiklonili k původní K98b, ale se zkrácenou hlavní a bočním uchycením nosného řemene.
Na základě výsledků těchto zkoušek Mauser v roce 1933 předložil takzvanou "Gewehr für Deutsche Reichspost", neboli "pušku pro Německou říšskou poštu". Ačkoli se jednalo o zbraň ryze vojenskou, poněkud neobvyklý název vznikl z důvodu již popsaného utajení vývoje vojenských zbraní. Puška již nesla většinu prvků, kterými se později vyznačovala karabina K98k - hlaveň o délce 600 mm, dolů ohnutou klikou závěru, upevněním řemene, hledím,... Pušky "pro říšskou poštu" byly na levé straně pouzdra závěru označeny soudkovým znakem Mauser a rokem výroby. Většina těchto zbraní byla přidělena nacistickým stranickým jednotkám SA a SS. Z důvodu utajení však byly vlevo na hlavišti pažby značeny písmeny "D.R." (Deutsche Reichsbahn - Německá říšská železnice) nebo D.R.P. (Deutsche Reichspost - Německá říšská pošta).
S takto vytříbenými poznatky výzbrojní úřad Reichswehru počátkem roku 1934 vypsal požadavky na novou standardní pušku německé armády. Výzbrojnímu úřadu byly firmami Mauser a J. P. Sauer předloženy prototypy prakticky identických zbraní (lišily se pouze detaily kování pažby), vycházejících z "poštovní pušky". Puška byla 21. června 1935 oficiálně přijata do výzbroje pod označením "Karabiner 98 kurz" (karabina 98 krátká), zkratka "K98k". Asi čtvrt miliónu pušek však bylo vyrobeno a předáno armádě ještě před oficiálním rozkazem o zavedení do výzbroje.

Puška K98k se stala základní pěchotní zbraní německého Wehrmachtu a od jejího zavedení, až do rok 1945, s ní byl cvičen každý německý voják a pro většinu z nich to byla, po celou dobu vojenské služby, i války, jediná zbraň. V okamžiku začátku druhé světové války měl Wehrmacht celkem 2 769 533 pušek K98k, celkem jich pak bylo vyrobeno přes 14 miliónů kusů. Cena jednoho K98k v roce 1939 byla 70 říšských marek.

Další vývoj
Přestože první série K98k byly dodávány ještě před oficiálním zavedením do výzbroje, byl nových pušek zpočátku nedostatek. Hlavním důvodem byla nedostatečná kapacita výrobních závodů. Vzhledem k tlaku na co nejrychlejší přezbrojení Wehrmachtu novou puškou bylo proto přistoupeno i k úpravě starších pušek G98 a K98b na standard K98k. Tyto zbraně jsou snadno identifikovatelné podle původního označení vlevo na pouzdře závěru.

Pažba byla zpočátku vyrobena z plného ořechového nebo bukového dřeva, od roku 1937 ze dřeva laminovaného. Výroba laminované pažby spočívala ve složení asi 1,5 mm silných bukových dýh, jejich stlačení lisem a napuštění fenolovou pryskyřicí (podobnou technologií byly v Sovětském svazu za války vyráběny i skořepinové trupy a křídla mnohých stíhaček). Laminovaná pažba měla mnohem vyšší pevnost a odolnost než plné dřevo, ale její obrábění bylo podstatně obtížnější. Malá série pušek K98k byla pokusně zapažbena do pažby z umělé hmoty. Zkoušky prokázaly, že zvolený plast má vyhovující mechanické vlastnosti, ale sériově se tyto zbraně nevyráběly, především proto, že v chladném počasí se zvolený plast choval jako kov a bez rukavic k němu přimrzaly prsty. Do dneška se dochovaly pouze čtyři exempláře pušky K98k s plastovou pažbou (z nich jeden vlastní i Vojenský historický ústav AČR).

Od počátku roku 1943 byla konstrukce zbraní (nejen K98k) zjednodušována s ohledem na co nejnižší náklady a co nejvyšší masovost výroby. Zpočátku byly jednotlivé díly pušky K98k vyráběny frézováním, povrch dílů byl broušen a následně černěn. Třískové obrábění je však finančně i časově náročnou technologií, proto bylo mnoho součástí postupně překonstruováno tak, aby k jejich výrobě bylo možno použít mnohem levnějšího a produktivnějšího lisování.
Dále byl změněn (rozuměj zjednodušen) tvar některých součástí tak, aby se snížil počet výrobních operací. Na pušce K98k byl postupně změněn tvar odfukovacích otvorů v závěru z oválných na kruhové, bylo vynecháno vodící žebro závěru a disk pro rozborku závěru nahradil prostý otvor v botce pažby...
Dalším směrem zefektivnění výroby zbraní byla redukce výrobních operací, jejichž vynechání nebo zjednodušení nemělo vliv na funkčnost zbraně. V průběhu války byly čím dál více přesně obráběny pouze funkční plochy jednotlivých součástí.

Zjednodušeně lze konstrukční a technologické úpravy rozdělit do jednotlivých let. V roce 1938 bylo ořechové dřevo pažby nahrazeno bukovou dýhou (viz výše). V roce 1939 byl zaveden tunelový kryt mušky (byl vyroben ze stočeného pružinového plechu, který zapadal do drážek v nosiči mušky - to ještě nebylo zjednodušení, spíše naopak) a kovová krytka ústí hlavně byla nahrazena gumovou (to však mělo nesporné výhody, protože ji nebylo nutno před střelbou sundávat a bylo možné ji prostřelit; ke každé zbrani byly dodávány čtyři krytky). V roce 1940 došlo k první náhradě obráběného dílu za díl lisovaný - botka pažby, která navíc dostala vyšší stěny, obepínající hlaviště pažby (botka vlastně tvořila jakýsi kalíšek), které bránily štěpení laminované pažby. V roce 1941 k žádné změně konstrukce K98k nedošlo, ale od roku 1942 začíná vlna zjednodušování zbraně - je zjednodušen tvar horní hlavňové objímky (již nemá typický tvar písmene H, ale stále je vyráběna frézováním) a zjednodušeno bylo i cejchování hledí. Další zjednodušení byla zavedena v roce 1943 - horní hlavňová objímka začíná být vyráběna svařením z lisovaného plechu, lisovat se začíná i lučík spouště a dno nábojové schránky.
K mnohem pronikavějším zjednodušením došlo v roce 1944 - namísto černění dílů se začíná používat fosfátování (barva fosfátu se liší podle aktuálního složení lázně u jednotlivých dodavatelů), jsou vynechány závěrečné jemné obráběcí operace na nefunkčních plochách (povrch nese zřetelné stopy obrábění), čím dál více dílů se vyrábí lisováním (spodní hlavňová objímka, podavač nábojů,...) přestávají se používat pojistné šrouby dna nábojové schránky, je zjednodušeno hledí, nyní cejchované v rozmezí pouze 100 až 400 metrů, a hlavně K98k se vyrábí z dobrých částí zmetkových hlavní pro kulomet MG 34.

Koncem roku 1944 nabyla nutnost zjednodušení té míry, že bylo rozhodnuto o výrobě válečného modelu pušky (Kriegsmodell K98k/a), která je hrubě zpracovanou a velmi zjednodušenou variantou K98k. Například byl zcela vypuštěn záchyt bodáku, byl vypuštěn vytěrák, jednoduché hledí bylo napevno připájeno na hlaveň (před nábojovou komorou), lisované hlavňové objímky byly k pažbě připevněny vruty, chybí lůžko pro rozborku závěru a na závěrnici bylo vypuštěno vodící žebro. Mimo to ke konci války přicházely k jednotkám i zbraně bez jakékoli povrchové úpravy pažby.

Obecně se dá říci, že po roce 1942 byla kvalita všech německých zbraní proměnlivá z důvodu kolísavé kvality materiálu, narušování výroby spojeneckým bombardováním, nedostatkem surovin, nedostatkem kvalifikovaných pracovníků a v neposlední řadě i "nedostatek pracovní kázně" zahraničních dělníků ať již v okupovaných zemích nebo totálně nasazených v Německu, či vězňů z koncentračních táborů.

Po válce
Velké množství pušek K98k zůstalo ve službě i po druhé světové válce, jenom změnily majitele. Poválečnými uživateli se stalo Československo, Čína, Dánsko, Francie, Izrael, Jugoslávie, NDR, Norsko a SRN.
Službě K98k v Československu se věnuje poslední odstavec článku.
Zbraně zakoupené Čínou byly zařazeny do armády a některé z nich se počátkem padesátých let dostali i na bojiště Korejského poloostrova.
Dánské K98k byly zařazeny do výzbroje domobrany, ale před tím prošly generální opravou ve zbrojovce Schultz & Larsen v Otterupu, kde zbraně dostali nové hlavně, komorované pro náboj 6,5x55SE a logicky i nové hledí. Vzhledem k větší tloušťce stěny nové hlavně byla celková hmotnost takto upravené zbraně asi o půl kilogramu vyšší, než u standardní K98k s laminovanou pažbou.
Izraelské K98k, zakoupené většinou v Československu, odvedli vynikající práci ještě v roce 1956 při takzvané Sinajské válce. Na přelomu 50. a 60. let byly přerážovány na náboj 7,62x51 NATO a malé množství jich sloužilo v izraelské domobraně ještě v 80. letech.
Norské K98k byly, po zavedení americké samonabíjecí pušky M1 Garand jako standardní zbraně, v královské zbrojovce v Kongsbergu přerážovány na náboj 30-06 Springfield a rovněž předány norské domobraně.
Ve Spolkové republice Německa byly pušky K98k krátkou dobu používány jednotkami pohraniční policie. Tyto zbraně pocházely z poválečné výroby v závodě Mauser v Oberndorfu.

Varianty K98k
Od základního modelu K98k byla v roce 1941 odvozena i puška odstřelovací. Vyznačovala se montáží optického teleskopického zaměřovače ZF41 (zkratka ZF znamená Zielenfernrohr) s 1,5-násobným zvětšením. Zajímavostí, odlišující tento model od ostatních odstřelovaček, byla montáž optiky na rybinu, upevněnou na levé straně základny hledí. To umožňovalo nízkou montáž optiky, která navíc nepřekážela při nabíjení z pásků; nevýhodou však byl malý zorný úhel optiky.
Menší množství odstřelovaček K98k bylo osazeno optickým teleskopickým zaměřovačem ZF4 se 4-násobným zvětšení, který byl původně určen pro odstřelovací verzi samonabíjecí pušky G43. Montáž zaměřovače ZF4 byla připevněna k levé straně pouzdra závěru. Kvůli optice musel být změněn tvar křidélka pojistky, aby jím bylo možno pohybovat pod tubusem optiky.
Podle některých pramenům byl na K98k montován i teleskopický zaměřovač ZF42 s 5-ti násobným zvětšením.

Druhou variantou K98k byla puška s granátometem, zavedená v roce 1942. Na ústí hlavně takové zbraně bylo namontováno zařízení pro odpalování puškových granátů. V každém pěším družstvu Wehrmachtu byl jeden voják vybavený puškou s granátometem a zásobou příslušné munice.
Granátomet má ráži 30 mm, vodící část vývrtu je opatřena osmi drážkami a jeho celková hmotnost je 0,78 kg. Granátomet mohl vystřelovat různé druhy tříštivých i protipancéřových (kumulativních) granátů až do vzdálenosti 250 metrů.
Pro zamíření granátometu sloužila speciální mířidla, upevněná na levé straně zbraně pod nábojovou komorou.

Konstrukce
Puška Mauser K98k je opakovací zbraň s otočným odsuvným závěrem. Náboje jsou uloženy ve dvouřadé, pevné nábojové schránce, situované před lučíkem spouště. Schránka se plní shora pomocí nabíjecího pásku.

Hlavními částmi pušky jsou: Hlaveň s mířidly, pouzdro závěru, závěr, nábojová schránka a pažba.

Hlaveň o délce 600 mm je opatřena čtyřmi pravotočivými drážkami, s konstantním stoupáním 240 mm. Zadní část vývrtu hlavně přechází v nábojovou komoru.
Na zadní části hlavně je připájena základna hledí; v přední části hlavně je připájena základna mušky. Hlaveň má v zadní části závit, kterým je zašroubována do pouzdra závěru.

Pouzdro závěru spojuje všechny základní části zbraně v jeden celek. V přední části pouzdra závěru, v objímce pouzdra, je závit, do kterého je zašroubována hlaveň; ve zbývající délce pouzdra je vývrt, ve kterém se pohybuje závěr. V bočních stěnách vývrtu jsou vyfrézovány podélné drážky, které při podélném pohybu závěru vedou uzamykací ozuby a tím i závěr. Zadní část pouzdra závěru je shora uzavřená a tvoří takzvaný můstek pouzdra; v přední části můstku jsou vyfrézovány výřezy pro nasazení nabíjecího pásku.
Na levé straně zadní části pouzdra závěru je pomocí šroubu připevněn odpružený držák závěru. Výstupek držáku závěru zasahuje do boční drážky v pouzdře, tvoří tím zadní doraz závěru a zároveň zabraňuje jeho neúmyslnému vytažení.

Závěr se skládá ze závěrnice, vytahovače, kroužku vytahovače, úderníku, bicí pružiny, úderníkové matice, uzávěry, čepu uzávěry s pružinou a pojistky.
V závěrnici jsou vyfrézovány tři uzamykací ozuby (dva vpředu a jeden vzadu), které zapadají do příslušných vybrání v pouzdře závěru; ze závěrnice rovněž vybíhá dolů zahnutá klika závěru.V přední části závěrnice je lůžko dna nábojnice, uprostřed lůžka vyčnívá zápalník úderníku. Na pravé straně závěrnice je otočný vytahovač.
Na úderníku je navlečena bicí pružina a na jeho zadní konec je bajonetovým spojem nasazena úderníková matice.
Úderníková matice má ve spodní části lištu, jejíž přední konec je zkosen. Toto zkosení svým úhlem odpovídá šroubové ploše ve výřezu závěrnice; při otáčení závěrnice doleva je úderníková matice odtlačována vzad a tím je napínána bicí pružina. Ve spodní části lišty úderníkové matice jsou dva ozuby, které slouží k zachycení ozubem spoušťové páky.
Uzávěra, která je sešroubována se závěrnicí, spojuje jednotlivé části závěru. V uzávěře je uložena pojistka a čep uzávěry s pružinou. Čep zajišťuje správnou polohu uzávěry vůči závěrnici a také zabraňuje otáčení odemčeného závěru.
Křidélková pojistka je svým čepem uložena v uzávěře a má tři polohy - vlevo odjištěno, nahoru zajištěno a při poloze křidélka pojistky vpravo je zajištěno a navíc blokován pohyb závěru.
V pouzdře závěru je umístěno i spoušťové ústrojí, které se skládá ze spouště s čepem, spoušťové pružiny a spoušťové páky s čepem. Pružina tlačí spoušťovou páku nahoru, kde svým ozubem zachycuje úderníkovou matici. Stisknutím spouště dojde ke snížení zadní části spoušťové páky, ozub vyjde ze záběru a úderníková matice se uvolní. Po uvolnění tlaku na spoušť se spoušťová páka vrátí do původní polohy.

Nábojová schránka je dvěma šrouby zespodu přišroubována k pouzdru závěru. Schránka je tvořena tělem schránky, která tvoří jeden celek s lučíkem spouště, dnem, podávací pružinou a podavačem. Dno schránky je k tělu připevněno pomocí odpruženého čepu. Ve dnu schránky je zasunuta skládaná plochá pružina, která tlačí vzhůru podavač nábojů. Náboje jsou ve schránce uloženy šachovnicově ve dvou řadách.

Pažba a nadpažbí jsou vyrobeny z plného ořechového dřeva nebo, častěji, z laminované bukové dýhy; výjimečně byla pažba vyrobena z jiného druhu plného dřeva. Pouzdro závěru je k pažbě připevněno pomocí dvou průběžných šroubů, které zároveň spojují pouzdro s nábojovou schránkou. Před pouzdrem závěru je v pažbě po celé její délce uložena hlaveň, která je k pažbě připevněna pomocí dvou hlavňových objímek; z přední hlavňová objímky dopředu vyčnívá záchyt bodáku. Zpětný ráz výstřelu je na pažbu přenášen pomocí čtyřhranného čepového lůžka, umístěného pod nábojovou komorou.
V hlavišti pažby je otvor pro provlečení nosného řemene a za ním je lůžko pro rozborku závěru. Zadní část hlaviště pažby je proti poškození chráněno ocelovou botkou.

Technické údaje
Ráže - 7,9 mm
Náboj - 7,9 mm mod. 98 (dnešní označení 8x57JS)
Délka - 1110 mm
Délka s bodákem - 1340 mm
Délka s granátometem - 1265 mm
Prázdná hmotnost - s ořechovou pažbou - 3,7 kg
Prázdná hmotnost - s bukovou pažbou - 3,9 kg
Prázdná hmotnost - s laminovanou pažbou - 4,1 až 4,2 kg
Prázdná hmotnost - s umělohmotnou pažbou - 4,06 kg
Hmotnost nabité zbraně s bodákem - 4,33 kg (s ořechovou pažbou)
Hmotnost s granátometem a zaměřovačem - 5,35 kg (s ořechovou pažbou)
Délka hlavně - 600 mm
Počet drážek v hlavni - 4
Stoupání vývrtu - 240 mm
Smysl stoupání - pravý
Hloubka drážek - 0,12 mm
Šířka drážek - 4,40 mm
Úsťová rychlost - 860 m/s
Kapacita nábojové schránky - 5 nábojů
Rozsah hledí - 100 až 2000 m

Zacházení s puškou K98k:
Levou rukou uchopíme zbraň pod nábojovou schránkou. Pravou rukou uchopíme kliku závěru, pootočíme jí doleva nahoru a zatáhneme závěr dozadu. Pravou uchopíme nabíjecí pásek s náboji a zasadíme ho do výřezu v můstku pouzdra závěru. Potom podepřeme čtyřmi prsty pravé ruky dno nábojové schránky zespoda, palec položíme na nejvyšší náboj a tlakem palce vtlačíme náboje do schránky. Pravou rukou uchopíme kliku závěru, posuneme závěr dopředu, čímž zasuneme nejvyšší náboj do komory. Po doražení závěru do přední polohy a otočíme klikou doprava. Nabíjecí pásek odpadne při pohybu závěru vpřed.
Po výstřelu znovu nabijeme zbraň otočením kliky doleva nahoru, stažením závěru dozadu na doraz, čímž z komory vytáhneme a vyhodíme prázdnou nábojnici. Poté posuneme závěr dopředu na doraz a uzamkneme otočením kliky doprava. Zbraň je připravena k dalšímu výstřelu.

Výroba
Celkem bylo vyrobeno asi 14 miliónů pušek K98k. Poslední série pušek K98k byla v Německu vyrobena mezi srpnem 1945 a červnem 1946 pro potřeby francouzské armády. Výroba K98k pro potřebu Československé armády po válce probíhala i v Brněnské zbrojovce.

Výroba v jednotlivých závodech:

Závody v Německu:
5 154 000 ks - Mauser-Werke A.G., Oberndorf am Neckar
1 089 000 ks - Mauser-Werke A.G., Berlin-Borsigwalde
1 981 000 ks - J. P. Sauer -und Sohn Gewehrfabrik, Suhl
654 000 ks - Erfurter Maschinenfabrik Berthold Geipel GmbH (ERMA), Erfurt
878 000 ks - Berlin-Lübecker Maschinenfabrik Bernhard Berghaus, Lübeck
131 000 ks - Berlin-Suhler-Waffen-u. Fahrzeugwerke, Suhl
1 216 000 ks - Gustloff Werke, Weimar

Závody v okupovaných zemích:
965 000 ks - Steyr-Daimler-Puch A.G., Steyr
1 030 000 ks - Waffenwerke Brünn A.G. (Zbrojovka Brno a.s.), závod Brno
942 000 ks - Waffenwerke Brünn A.G., závod Povážská Bystrica

Značení
Označení pušek K98k se skládalo z několika prvků: označení typu, výrobního čísla, označení výrobce, roku výroby, zkušební značky a přejímací značky.

Označení typu se nacházelo na levé straně pouzdra závěru a mělo tvar "Mod. 98" (bez přídomku "k"). Před rokem 1936 byly však takto značeny pouze zbraně, vyrobené v Mauserově mateřském závodě v Oberndorfu. Toto značení bylo provedeno běžnými tiskacími písmeny, u zbraní vyrobených firmami Sauer a Erma pak švabachem.
Některé pušky K98k, upravené z původních G98, nesly na stejném místě původní označení "Gew. 98". Většinu těchto zbraní používala nacistická stranická organizace SS.

Výrobní číslo se nacházelo na levé straně objímky pouzdra závěru, na spodní straně kliky závěru a na hlavni. Výrobní číslo se zpočátku skládalo ze tří číslic, později ze čtyř číslic a jednopísmenného sufixu. Na některých dílech se výrobní číslo opakovalo ve zkrácené podobě.

Kód výrobce se nejprve skládal z velkého tiskacího písmene "S" a za lomítkem následovalo dvou až třímístné číslo, identifikující výrobce - například Mauser-Werke v Oberndorfu měl kód "S/42".
V roce 1938 bylo z kódu vypuštěno písmeno "S" i s lomítkem a výrobce byl identifikován již jen podle číselného kódu, který zůstal zachován.
V roce 1940 došlo k zavedení zcela nového systému kódového označení výrobce, které se skládalo ze dvou až tří malých tiskacích písmen - například Mauser-Werke v Oberndorfu měl kód "byf".
Výjimkou z tohoto systému značení byly výrobky firmy Berlin-Suhler-Waffen-und Fahrzeugwerke ze Suhlu, které byly až do roku 1939 značeny stylizovanými písmeny "BSW", čili zkratkou názvu firmy.

Označení roku výroby se postupem času rovněž měnilo. První dva roky výroby byly pušky K98k označovány jednopísmenným kódem - zbraně vyrobené v roce 1934 nesly kód "K", v roce 1935 pak kód "G". Kód roku následoval hned za označením výrobce, někdy však byl od něj oddělen lomítkem, výjimečně tečkou. Písmeno bylo většinou velkým tiskacím písmen, někdy však také malým tiskacím písmem. Příklad: puška vyrobená v Mauser-Werke v Oberndorfu v roce 1934 nesla označení "S/42K", puška vyrobená firmou J. P. Sauer v Suhlu v roce 1935 nesla označení "S/147/G", zbraň vyrobená v Erfurter Maschinenfabrik v roce 1935 byla označená "S/27.g".
Od roku 1936 byl rok výroby zbraně označen celým číslem roku, které se nacházelo v zadní části horní plochy objímky pouzdra závěru.
Od konce roku 1940 byl rok výroby označen pouze uvedením posledního dvojčíslí roku výroby. V roce 1940 však tímto způsobem byly značeny pouze zbraně, vyrobené v rakouském Steyru, ostatní výrobci na tento způsob přešli až od počátku roku 1941. Výjimkou z tohoto systému byly zbraně, vyrobené brněnskou Zbrojovkou, která se nyní nazývala Waffenwerke Brünn A.-G. Její zbraně byly až do konce roku 1944 značeny celým rokem výroby.

Mimo označení výrobce se vpravo na pouzdře závěru vyskytovala i vojenská přejímací značka. V každém výrobním závodě fungovala skupina důstojníků Waffenamtu (výzbrojního úřadu), která byla zodpovědná za přebírání zbraní pro armádu. Velící důstojník každé skupiny měl přidělenou sadu razidel ověřovacích značek (Abnehmestempel) s přiděleným číslem. Razidel bylo samozřejmě více, ale všichni členové skupiny používali stejné číslo. Po přejímací kontrole byla na zbraň označena vyražením orlice a přiděleným číslem skupiny, před kterým někdy předcházela zkratka "WaA". Zajímavostí je, že číslo skupiny nebylo vázáno na výrobní závod, ale na osobu velícího důstojníka skupiny - pokud ten byl přeložen do jiného závodu, čísla putovala s ním. Velitel, přicházející na uvolněné místo, si s sebou přinášel svoje vlastní číslo, přestože se skupina jinak nezměnila.

Velmi často je možné na jednotlivých součástech pušek K98k (i jiných zbraní) najít několik kódů výrobců či skupin Waffenamtu, odlišujících se od označení na objímce pouzdra závěru. Tyto součásti byly vyrobeny různými subdodavateli a u finálního dodavatele zbraně byly pouze smontovány.

Kódové označení výrobců K98k:

Do roku 1938:
BSW - Berlin-Suhler-Waffen-u. Fahrzeugwerke, Suhl
S/27 - Erfurter Maschinenfabrik GmbH, Erfurt
S/42 - Mauser-Werke A.G., Oberndorf
S/147 - J. P. Sauer -und Sohn Gewehrfabrik, Suhl
S/237 - Berlin-Lübecker Maschinenfabrik, Lübeck
S/243 - Mauser-Werke A.G., Berlin-Borsigwalde

V letech 1938 až 1940:
BSW - Berlin-Suhler-Waffen-u. Fahrzeugwerke, Suhl
27 - Erfurter Maschinenfabrik GmbH, Erfurt
42 - Mauser-Werke A.G., Oberndorf
47 - J. P. Sauer -und Sohn Gewehrfabrik, Suhl
147 - J. P. Sauer -und Sohn Gewehrfabrik, Suhl
237 - Berlin-Lübecker Maschinenfabrik, Lübeck
243 - Mauser-Werke A.G., Berlin-Borsigwalde
337 - Berlin-Suhler-Waffen-u. Fahrzeugwerke, Suhl
660 - Steyr-Daimler-Puch A.G., Steyr

V letech 1940 - 1945:
ar - Mauser-Werke A.G., Berlin-Borsigwalde
ax - Erfurter Maschinenfabrik GmbH, Erfurt
ayf - Erfurter Maschinenfabrik GmbH, Erfurt
bcd - Gustloff Werke, Weimar
bnz - Steyr-Daimler-Puch A.G., Steyr
byf - Mauser-Werke A.G., Oberndorf
ce - J. P. Sauer -und Sohn Gewehrfabrik, Suhl
dot - Waffenwerke Brünn A.G. (Zbrojovka Brno a.s.), závod Brno
dou - Waffenwerke Brünn A.G. (Zbrojovka Brno a.s.), závod Povážská Bystrica
duv - Berlin-Lübecker Maschinenfabrik, Lübeck
swp - Waffenwerke Brünn A.G., závod Brno (jen v roce 1945)
svw - Mauser-Werke A.G., Oberndorf (jen v roce 1945)
svw MB - Mauser-Werke A.G., Oberndorf (zbraně vyrobené v roce 1945 pro okupační správu)

Přejímací značky Waffenamtu :
1 - Gustloff-Werke, Weimar (1940-1941 a 1944-1945)
2 - Mauser Werke A.G., Oberndorf
4 - Berlin-Suhler-Waffen-u. Fahrzeugwerke, Suhl (1937-1939)
26 - Berlin-Lübecker Maschinenfabrik, Lübeck (1936-1938)
26 - Gustloff-Werke, Weimar (1942-1943)
26 - Mauser Werke A.G., Berlin-Borsigwalde (1939-1944)
42 - Mauser Werke A.G., Oberndorf
46 - Berlin-Suhler-Waffen-u. Fahrzeugwerke, Suhl (1939)
63 - Mauser Werke A.G., Oberndorf (1936-1939)
63 - Waffenwerke Brünn A.G., závod Brno (1943-1944)
63 - Waffenwerke Brünn A.G., závod Povážská Bystrica (1945)
74 - Mauser Werke A.G., Oberndorf (1934)
77 - Erfurter Maschinenfabrik GmbH, Erfurt (1937-1938)
77 - Steyr-Daimler-Puch A.G., Steyr (1942-1944)
80 - Waffenwerke Brünn A.G., závod Brno (1942)
80 - Waffenwerke Brünn A.G., závod Povážská Bystrica (1943-1945)
91 - Mauser Werke A.G., Oberndorf (1934)
114 - J. P. Sauer -und Sohn Gewehrfabrik, Suhl (1934-1935)
116 - J. P. Sauer -und Sohn Gewehrfabrik, Suhl (1934-1936)
132 - Erfurter Maschinenfabrik GmbH, Erfurt (1935)
135 - Mauser Werke A.G., Oberndorf (1942-1945)
149 - Berlin-Lübecker Maschinenfabrik, Lübeck (1938)
165 - Mauser Werke A.G., Oberndorf (1935)
167 - Mauser Werke A.G., Oberndorf (1935)
211 - Mauser Werke A.G., Berlin-Borsigwalde (1935-1936)
214 - J. P. Sauer -und Sohn Gewehrfabrik, Suhl (1936-1940)
214 - Berlin-Lübecker Maschinenfabrik, Lübeck (1941-1941)
280 - Erfurter Maschinenfabrik GmbH, Erfurt (1936-1940)
280 - Mauser Werke A.G., Berlin-Borsigwalde (1937-1938)
280 - Berlin-Lübecker Maschinenfabrik, Lübeck (1938)
280 - J. P. Sauer -und Sohn Gewehrfabrik, Suhl (1942-1944)
280 - Erfurter Maschinenfabrik GmbH, Erfurt (1940-1941)
359 - J. P. Sauer -und Sohn Gewehrfabrik, Suhl (1936-1943)
359 - Erfurter Maschinenfabrik GmbH, Erfurt (1941)
411 - Erfurter Maschinenfabrik GmbH, Erfurt (1936)
613 - Mauser Werke A.G., Berlin-Borsigwalde (1941)
623 - Steyr-Daimler-Puch A.G., Steyr (1939-1945)
655 - Mauser Werke A.G., Oberndorf (1939-1941)

K98k v Československu
První pušky K98k se na území bývalého Československa objevily v druhé polovině 30. let za známých tragických okolností - ocitly se v rukou teroristů ze sudetoněmecké polovojenské organizace Freikorps. Příslušníci Freikorpsu, ochotně zásobovaní a ideologicky podněcovaní z hitlerovského Německa, vedli teroristickou kampaň v českém pohraničí a hlavními cíly jejich zákeřných útoků byly především symboly československé státnosti - vojáci, četníci, příslušníci Finanční stráže a pracovníci státní správy.
Druhá vlna pušek K98k na naše území "přišla" za okolností ještě tragičtějších - spolu s okupačními silami Wehrmachtu v březnu 1939, které se u nás usadily na příštích šest let.

V průběhu války v německém Wehrmachtu neustále stoupala potřeba (i spotřeba) všech druhů zbraní. Počátkem roku 1942 byla ukončena výroba pušek K98k v erfurtském závodě Erma, který plně přešel na výrobu samopalu MP-40, a bylo nutno rychle najít nové výrobní kapacity. Ty byly nalezeny v bývalém pobočném závodě brněnské Zbrojovky v Povážské Bystrici na Slovensku, který měla z předválečného období zkušenosti s výrobou československé armádní pušky vz.24. Osvojení výroby proběhlo poměrně rychle a ještě v roce 1942 bylo v vyrobeno 95 tisíc pušek K98k. Celkem bylo Povážské Bystrici vyrobeno 942 tisíc těchto zbraní.
V roce 1943 začala nabíhat výroba pušek K98k i v hlavním brněnském závodě Zbrojovky, jako náhrada za ukončení výroby v Berlin-Lübecker Maschinenfabrik, která se od té doby soustředila na výrobu samonabíjecích pušek G43. V prvním roce výroby, 1943, brněnský závod opustilo 220 tisíc pušek K98k a do konce války celkem 1,03 miliónu zbraní.

Po druhé světové válce na našem území zůstalo rozsáhlé "dědictví" po německých okupantech, které obsahovalo i značné množství pušek K98k. Vzhledem k nedostatku jiných zbraní a nutnosti jednotného vyzbrojení obnovené armády, byly pušky K98k zařazeny do výzbroje Československé armády pod označením vz.98N. Dalšími takto zařazenými německými zbraněmi byly například útočné pušky StG44, kulomety MG34 nebo pistole P38. Kromě toho bylo nezjištěné množství kořistních pušek dodáno ze Sovětského svazu. Tyto zbraně byly v naší armádě nazývány "stalingradskými puškami", protože údajně byly ukořistěny právě v průběhu stalingradské bitvy.
Co je však podstatnější, výroba pušek vz.98N pro čs. armádu v brněnské Zbrojovce probíhala ještě několik let po skončení války. Ve výzbroji čs. armády pušky vz.98N vydržely do počátku 50. let, kdy byly postupně nahrazovány samopaly vz.23/24/25/26 a samonabíjecími puškami vz.52.
Část kořistních zbraní byla v roce 1948 prodána do Izraele, zbylé vz.98N byly po vyřazení z armády prodány do zahraničí.
URL : https://www.valka.cz/Mauser-K98k-t8556#104605 Verze : 1
Ráže: 7,92 mm
Zásobník: integrováná nábojová schránka
Kapacita: 5 nábojů
Záchyt zásobník: není
Typ zbraně: opakovací s odsuvným válcovým závěrem
Režim střelby: jednotlivými ranami
Uzamčení závěru: dvěma uzamykacími ozuby
Celková délka: 1120 mm
Délka hlavně: 610 mm
Hmotnost: 3,8 kg
Mířidla: posuvné hledí
Manuální pojistka: v zadní části závěru
Pažba: dřevo


Upraveno moderátorem (Piti) 20. 10. 2005
URL : https://www.valka.cz/Mauser-K98k-t8556#24452 Verze : 0
Tady je fotka pušky nové výroby:
URL : https://www.valka.cz/Mauser-K98k-t8556#36200 Verze : 0
Zajímavé detailní foto montáže opitky ZF-41 na 98 K.
Mauser K98k - montáž na ZF-41

montáž na ZF-41
URL : https://www.valka.cz/Mauser-K98k-t8556#140694 Verze : 0
Mauser K98k dou - Waffenwerke Brünn A.G. (Zbrojovka Brno a.s.), závod Povážská Bystrica
URL : https://www.valka.cz/Mauser-K98k-t8556#229914 Verze : 0

Citace - jimmy :

Mauser K98k dou - Waffenwerke Brünn A.G. (Zbrojovka Brno a.s.), závod Brno

Mauser K98k dou = Waffenwerke Brünn A.G. (Zbrojovka Brno a.s.), závod Povážská Bystrica.
Závod Brno měl kód "dot".
URL : https://www.valka.cz/Mauser-K98k-t8556#229919 Verze : 0
V letech 1940 - 1945:
ar - Mauser-Werke A.G., Berlin-Borsigwalde
ax - Erfurter Maschinenfabrik GmbH, Erfurt
ayf - Erfurter Maschinenfabrik GmbH, Erfurt
bcd - Gustloff Werke, Weimar
bnz - Steyr-Daimler-Puch A.G., Steyr
byf - Mauser-Werke A.G., Oberndorf
ce - J. P. Sauer -und Sohn Gewehrfabrik, Suhl
dou - Waffenwerke Brünn A.G. (Zbrojovka Brno a.s.), závod Brno
dot - Waffenwerke Brünn A.G. (Zbrojovka Brno a.s.), závod Povážská Bystrica
duv - Berlin-Lübecker Maschinenfabrik, Lübeck
swp - Waffenwerke Brünn A.G., závod Brno (jen v roce 1945)
svw - Mauser-Werke A.G., Oberndorf (jen v roce 1945)
svw MB - Mauser-Werke A.G., Oberndorf (zbraně vyrobené v roce 1945 pro okupační správu)
URL : https://www.valka.cz/Mauser-K98k-t8556#231034 Verze : 0
Přikládám fota mého tlumiče na kar98, zjistil jsem, že byli dva druhy. Jeden, jak je na fotu se šroubovici kolem ( o dost vzacnejši typ ) a pak bez šroubovice. Vše je původní, jen klička je udělaná nová. Bohužel je kopaný ale poškození, které na něm je bych spíše hodnotil jako od výbuchu, protože podobné má i puška, s kterou byl nalezen a je to evidentně od střepin.


Jen pro doplnení puška na které je focen byla vyrobena v roce 1937 v Oberndorfu ( kód S/42 ).
URL : https://www.valka.cz/Mauser-K98k-t8556#247661 Verze : 0
Podle fotky jde o tlumič označovaný HUB L25 (Arado system), subsonická munice samozřejmě existovala a navíc není podmínkou pro použití tlumiče. Pokud není použita subsonická munice je tlumičem utlumen jen hluk výstřelu (tedy expanze plynů za střelou) ale není (to ale tlumičem není nikdy) utlumen sonický třesk letící střely. Tlumič v případě použití běžné munice odstraní zvuk výstřelu který je pro zjištění polohy střelce nejdůležitější a vlastní sonický třesk sice zůstane, ale ten je mnohem hůře možno lokalizovat.
Pro názornost jak ta věc vypadala uvnitř přikládám foto. Typ tlumiče (tady by to mělo být L 25) byl vyražen na objímce upevňující ho k hlavni, podobné se dělaly i pro řadu dalších zbraní včetně kořistních, označení se pak samozřejmě liší.
zdroj fota: www.ww2incolor.com
URL : https://www.valka.cz/Mauser-K98k-t8556#247680 Verze : 0
improvizované zbraně


VHU Praha, 8.5.2010, vlastní foto
URL : https://www.valka.cz/Mauser-K98k-t8556#358845 Verze : 0

Diskuse

Servus chlapi.
Kdo ví k čemu sloužil ten nyt /šroubú/ v pažbě?
URL : https://www.valka.cz/Mauser-K98k-t8556#119303 Verze : 0

Citace - G41M :

Servus chlapi.
Kdo ví k čemu sloužil ten nyt /šroubú/ v pažbě?

K rozborce závěru.
Závěr zajistíš a vyjmeš z pouzdra závěru. Ze závěrnice vyšroubuješ uzávěru s úderníkem s předepnutou bicí pružinou. Pak zápalník úderníku zasadíš do toho lůžka v pažbě, stlačíš uzávěru dolů proti tlaku bicí pružiny, pootočíš úderníkovou matici o 90° a sundáš jí. Pak už jen povolíš tlak na pružinu a úderník s pužinou ti vypadne do ruky. Sborka v opačném pořadí.
URL : https://www.valka.cz/Mauser-K98k-t8556#119357 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více