Tank proti torpédoborci

Dne 22.5.1940 bylo 2. tankové divizi Wehrmachtu  přikázáno postoupit k přístavu Boulogne (Francie, kanál La Manche) a zablokovat ho. Ostatní tankové divize byly poslány k přístavům Calais a Dunkirk. Do konce Západního tažení zbývá ještě jeden měsíc.

Na večer dalšího dne  (23.5.) dorazil 3.tankový pluk  druhé tankové divize k Bolougne. Tankisté za sebou měli více než úspěšný den . Všechny pobřežní pevnosti byly obsazeny, nebo vyřazeny z boje. Osádky tanků si připravovaly večeři a odpočívaly. Anglické torpédoborce nikým a ničím nerušeni hlídkovali v kanálu La Manche. Nemaje tušení o blízkém nebezpečí v podobě německých tanků, nabral jeden z torpédoborců kurs do přístavu Boulogne. V tu chvíli ho ve svém dalekohledu spatřil velitel čtvrté roty, Oberleutnant von Jaworski a okamžitě vyburcoval odpočívající tankisty: „Poplach! Torpédoborec se chystá vylodit vojáky! Dva těžké tanky připravit k boji!“  (jednalo se o Pz.Kpfw. IV, tank vybavený krátkým 75 mm kanónem). Řidiči nastartovaly motory a stroje byli téměř okamžitě připraveny zahájit boj. Velitel roty se vyhoupl na věž jednoho z tanků a skupina vyrazila vpřed. 

Oba tanky se řítí ulicí. Jejich pásy při dotyku s dlážděnou cestou vrhají jiskry na všechny strany. Když je ulice pokryta sutí, změní tanky  směr a ignorujíce stromy i ploty  řítí se  napříč krajinou.  Postupují až k přístavním dokům a zastavují 70 metrů před nimi. Velitel skupiny zakřičí – „Jedna hodina, pásmo 500 metrů, torpédoborec!“  Okamžitě přichází odpověď střelce: „Cíl rozpoznán!“ – první granát opouští hlaveň – dopadá 50 metrů za torpédoborcem, příliš dlouhá rána. Střelec zkoriguje zaměření, druhá střela opouští hlaveň a  zasahuje příď plavidla před můstkem. O malou chvíli později další výstřel zasáhne torpédoborec o pět metrů výše. Ze zasažené lodi odletují trosky vysoko do vzduchu. Zbytky příďové paluby jsou rychle zahaleny dýmem.

Změření cíle je dokončeno. Nabíječ pracuje rychle a efektivně, granát za granátem opouští hlaveň. Explodující projektily způsobují na plavidle paniku, všichni muži, kteří nejsou smeteni z paluby si hledají úkryt. Torpédoborec zvyšuje svou rychlost a snaží se uniknout z dosahu tankových kanónů. Neúspěšně. Změna pozice přeruší střelbu tanků jen na okamžik. Teprve nyní se posádka napadené lodi vzpamatovává a zkouší  se bránit– ze zádi torpédoborce je směrem k pobřeží odpalována salva za salvou. Kouř z požárů na palubě však houstne a chvílemi zahaluje celou loď, což znesnadňuje vedení účinné palby. Na opačném konci přístavu se z letargie probouzí spojenecké protivzdušné dělostřelectvo a  zahajuje palbu na německé tanky. Je možné rozpoznat nejméně deset pálících hlavní. Rozmístění tanků je pravděpodobně oznámeno vysílačkou ostatním torpédoborcům, které bezodkladně pokryjí tanky krupobitím vysoceexplozívních a šrapnelových projektilů.  Tankisté uzavírají všechny poklopy svých strojů. Oberleutnant von Jaworski seskakuje z tanku a hledá úkryt – zem se  otřásá a chvěje. Kvílející a řinčící  granátové úlomky dopadají na pancéřování tanků, ale osádky  neochromí. Tanky pokračují v palbě. Kouř z vypálených nábojnic začíná znesnadňovat výhled střelci a veliteli. Pokaždé když je prázdná nábojnice vyhozena ze závěru , nabíječ je do obličeje zasažen žhnoucími spalinami. Vzduch ve věži tanku se stává hustší a žíravější. Řidič a radista pomáhají nabíječi, takže rychlá střelba může nerušeně pokračovat. 

Pokračující boj donutí torpédoborec přesunout se ke kraji přístavu. O několik hodin později se přes veškerou snahu o záchranu potápí.

Po vítězném boji si jedna z tankových osádek nakreslí torpédoborec na velitelskou věž svého tanku.

Bolougne kapitulovala o dva dny později. 

Od 23.5. do 29.5. se 3.tankový pluk zmocnil více než 25.000 zajatců  (12.000 Francouzů, 2.500 Angličanů, 10.700 Belgičanů a 600 Holanďanů).

Osádka jednoho z tanků:

Oberfeldwebel Langhammer, velitel tanku
Palmreuther, střelec
Ivantschitz, nabíječ
Denscheilmann, řidič
Sichelstiel, radista

Žádný z německých tankistů nebyl za tuto akci vyznamenán Rytířským křížem. Oberleutnant von Jaworski padl ještě před tím, než invaze do Francie skončila. Byl jedním z pouhých tří důstojníků 3.tankového pluku druhé tankové divize, který zemřel během invaze do Francie.

Podle neověřených zdrojů některý z členů tankové osádky stále žije.

Stále však zůstávají nezodpovězené otázky:
Jak se jmenoval britský torpédoborec?
Kolik mužů na palubě bylo zraněno nebo zemřelo během tohoto boje?
Ke které jednotce patřilo torpédoborcem přepravované mužstvo?

​

Ve Vídni byla v listopadu za přítomnosti říšského Maršála Göringa otevřena výstava branné moci „Vítězství na západě“. Naše fotografie zobrazuje říšského maršála Göringa, kterak zdraví  mužstvo pancéřového bojového vozu, jenž u Boulogne potopil anglický torpédoborec.
Popiska u fotografie přepsána slovo od slova, viz. Zdroje.

 ​

 Pz.Kpfw. IV z bojů ve Francii. Zde od 5. Pz.Div.

Zdroje:

text - http://members.aol.com/ladung/destroy.htm

foto - snímek tankové osádky je z časopisu „Freude und Arbeit“ , sešit č.12, 1940

        - snímek tanku Pz.Kpfw. IV je odsud.

Za překlad děkuji Kätzchen.

Poznámka na závěr: Vzhledem k tomu, že anglický jazyk je pro mne španělskou vesnicí, svěřil jsem překlad kamarádce, pro kterou je ovšem španělskou vesnicí vojenská terminologie. Společný úsilím vzniklo dílo, které jste právě přečetli. Uznávám, že k dokonalosti má daleko. Proto prosím omluvte překladatelské, pravopisné, terminologické a stylistické nedostatky. Koneckonců Vám nic jiného nezbývá, lepší to nebude. :)