Bitva v Korálovém moři - II.díl

Autor: Luky / luky 🕔︎︎ 👁︎ 25.978

Počáteční pohyby loďstev 1.-6.5. 1942

Většina japonských svazů začala opouštět Rabaul a Truk koncem dubna.

1.5. opustila Truk i 5. Divize letadlových lodí viceadmirála Takagiho, ale byla zdržena přepravou stíhaček do Rabaulu.

Reklama

3.5. vyložil letadla a pokračoval v plavbě do Korálového moře. Invazní svaz kontradmirála Abeho pro Port Moresby vyplul z Rabaulu teprve 4.5. a a 5.5 se k němu připojila eskorta v čele s kontradmirálem Kadžiokou a vyrazil k Jomardově průlivu. Mezitím 3.5. připlul svaz kontradmirála Šimy k Tulagi a vylodil zde vojska. Tento ostrov obývala slabá australská posádka a několik civilních úředníků, kteří byli varováni a včas opustili ostrov, takže japonská invaze proběhla bez jakéhokoliv odporu. Jakmile byl ostrov obsazen Japonci začali vykládku materiálu pro hydroplánové kotviště, které zde měli v úmyslu založit. Ani Američané nezaháleli a 1.5. se spojil svaz TF-11 (viceadmirál Fitch na LEXINGTONU) s TF-17 (viceadmirál Fletcher na YORKTOWNU) 250 mil západně od Espiritu Santo na Nových Hebridách. Jelikož o sobě obě strany stále nevěděly,

2.5. začali Američané s doplňováním paliva z tankerů NEOSHO a TIPPECANOE. Vše probíhalo pomalu a v klidu, takže se tankování protáhlo až do 3.5. Večer v 19 hod se viceadmirál Fletcher dozvěděl od průzkumu, že byl Tulagi obsazen, nečekal až LEXINGTON doplní zásoby, odpoutal se a sám zamířil severním kursem k ostrovu.

Ráno 4.5. byl YORKTOWN jižně od později proslulého Guadalcanalu. Jelikož byl výpad připravováván ve velkém spěchu, nikdo neměl o Tulagi žádné ověřené informace. Nakonec se nějaké informace, dokonce i s fotografiemi , našly v časopise National Geographic.

Po briefingu odstartovala první vlna v 7.30 hod. Vlna se skládala z 28 SBD (13 VB-5 poručík Short a 15 VS-5 korvetní kapitán Burch) a 12 TBD (VT-5 korvetní kapitán Taylor) bez doprovodu F4F, které si viceadmirál Fletcher ponechal pro obranu lodi. Američanům se podařilo Japonce překvapit a již v počátku byl sestřelen plovákový letoun Nakajima typ 95 DAVE. Poté Američané rušeni protiletadlovou palbou úspěšně odbombardovali a v 10.50hod všech 40 útočníků úspěšně dosedlo na palubu YORKTOWNU. Letci optimisticky ohlásili zásah dvou torpédoborců a „lehkého křižníku“.

Po vyhodnocení hlášení viceadmirál Fletcher rozhodl o vyslání druhé vlny, která odstartovala v 11.00hod v čele s VB-5 (14 SBD, poručík Short), VS-5 (13 SBD, korvetní kapitán Burch) a VT-5 (11 TBD, korvetní kapitán Taylor). Vlna dolétla k Tulagi a v přístavu se nenalézal žádný vhodný cíl, přesto byly rozptýlené lodě nalezeny.

Při vyhledávání cílů se objevily nad ostrovem japonské hydroplány, které se chovaly agresivně a proto byla vyslána žádost na YORKTOWN o podporu stíhačů. Viceadmirál Fletcher vyhověl a vyslal 4 F4F pod velením poručíka McCuskeye. Po přeletu ostrova Guadalcanal uviděl rojení letadel nad Tulagi. Žádné Japonce neobjevil a tak se rozhodl, že bude eskortovat zpět SBD a TBD.

Reklama

Po zformování útočné vlny zahlédli stíhači tři japonské letouny Micubiši F1M PETE na které ihned zaútočili. Ačkoliv byla tato letadla velmi obratná podařilo se je všechny sestřelit. Poručík Leonard si připsal dva a praporčík Bassett jeden sestřel. Když zamířili domů objevili jeden zatoulaný TBD, připojili se k němu a chtěli ho doprovodit. Bohužel vlétli do oblačnosti, kde se rozdělili. TBD zabloudil a poručík Ewold s ním nouzově přistál u Guadalcanalu a F4F poručíka Leonarda a prap. Adamse přistáli na pláži téhož ostrova. Všichni byli později zachráněni torpédoborcem HAMMAN. Zbytek vlny i se zbylými F4F přistál na YORKTOWNU. Letci opět hlásili zásahy 2 torpédoborců, 3 dělových člunů a 3 transportních plavidel, střelcům z SBD byl přiznán sestřel PETE.

Přesto byla ještě v 14.20hod vyslána třetí vlna složená z 21 SBD pod velením korvetního kapitána Burche. Když se vlna vrátila ohlásili piloti potopení dalších tří minolovek bez vlastních ztrát. Nastal čas vyúčtování. Celkem bylo ohlášeno potopení 14 lodí, ale ve skutečnosti byl potopen torpédoborec KIKUZUKI, minolovka TAMA MARU, 2 výsadkové lodě a poškozen torpédoborec JUKUZUKI s minonoskou OKUNIŠIMA, která se později potopila.


Mapa bitvy

Američané se týž den navečer začali vracet zpět na místo setkání s viceadmirálem Fitchem. Tento nájezd bohužel nevyzněl pro US Navy příliš lichotivě. Při značné spotřebě paliva a munice nezpůsobil Japoncům významné ztráty. Horší bylo, že Japonci byli upozorněni na přítomnost letadlové lodě v blízkosti Tulagi.

Kontradmirál Gótó dostal rozkaz nepřítele najít a zničit, ale byla to marná snaha, viceadmirála Fletchera již nezastihl. Zatímco viceadmirál Fletcher plul k Tulagi, viceadmirál Fitch doplnil palivo a plul na místo setkání s svazem kontradmirála Cracea se kterým se spojil 4.5. okolo 10hod a čekal na návrat na viceadmirála Fletchera. Oba svazy se setkaly 5.5. před 8.00hod. Jelikož viceadmirál Fletcher nevděl nic o pohybu Úderného svazu nařídil opětovné doplnění paliva.

Obě strany prováděly průzkum Korálového moře, ale ani jedna strana neměla štěstí. Američané pátrali nesprávným směrem a Japonci zase nemohli Američany najít, poněvadž ti se nacházeli pod frontální oblačností. Asi v 8.15hod byl sestřelen japonský H6K MAVIS z 25. letecké flotily kontradmirála Jamady nadporučíkem McCormakem z VF-42. MAVIS neměla šanci vyslat jakoukoliv zprávu, ovšem kontradmirál Jamada neinformoval nikoho o této ztrátě a tak Japonci propásli šanci zaútočit na Američany.

I 6.5. probíhal intenzivní průzkum na obou stranách a opět to byli Japonci (25. let. flotila), kteří Američany našli, ale zpráva nebyla přesná a byla dodána viceadmirálu Takagimu až 7.5. kdy měl již zprávy z vlastního průzkumu. Opět selhala komunikace mezi 25. letecká flotilou a Úderným svazem.

I Američanům se podařilo najít Japonce, 4 B-17 FLYING FORTRESS z Austrálie našli Invazní svaz kontradmirála Gótóa s letadlovou lodí ŠÓHÓ a pokusili se ho bombardovat. Bohužel nezdařil se jim ani jeden zásah. Tuto zprávu obdržel i viceadmirál Fletcher. K večeru byla přijata zpráva i z Pearl Harboru, která potvrdila zprávu o dodržení cílů Operace MO. Ihned poté vyslal viceadmirál Fletcher tanker NEOSHO a torpédoborec SIMS k jihu na určenou pozici k pozdějšímu doplnění paliva. Japonci měli zase jistotu, že se v Korálovém moři pohybuje minimálně 1 letadlová loď US Navy. Vše napovídalo tomu, že 7.5. dojde ke střetu.

Reklama


Yorktown


Potopení Šóhó

Den omylů a ran do prázdna 7.5. 1942

Již od východu slunce probíhal intenzivní průzkum na obou stranách. V 6.45 odstartovalo 10 SBD k severozápadu, aby do vzdálenosti 250 mil pátrali po letadlových lodích. Dále byl odeslán svaz TF.44 (kontradmirál Crace) k Jomardově průlivu, aby zabránil proplutí Invazního svazu kontradmirála Góta. Tento svaz byl záhy objeven japonskými průzkumnými letouny z Rabaulu a kontradmirál Jamada proti němu vyslal 9 G4M BETTY a 12 G3M NELL s bombami, 12 G3M NELL s torpédy, eskortovanou několika A6M.

V 7.35 hod ohlásil jeden SBD 2 nepřátelské křižníky daleko na severozápad od YORKTOWNU. O deset minut později oznámil sestřel H6K MAVIS poručík Nielsen a pochvíli to samé i npor. Bigel . V 8.15 hod přijal YORKTOWNU depeši o nálezu dvou letadlových lodí a 4 křižníků. To samé se povedlo i Japoncům.

O 5 min. později přijal viceadmirál Takagi zprávu o nálezu letadlové lodě a křižníku. Oba admirálové nařídili okamžitý start útočných vln. Bohužel oba udělali tu samou chybu. Neověřili si přijaté zprávy. Američané nalezli Invazní svaz kontradmirála Gótóa a Japonci zase tanker NEOSHO a torpédoborec SIMS. V 8.40hod Úderný svaz vyslal pod velením korvetního kapitána Takahašiho 36 A6M, 36 D3A a 25 B5N.

Američané reagovali později a útočná vlna vzlétla v 9.20hod. 50 letounů z LEXINGTONU pod vedením fregat.kapitána Aulta (VF-2 10 F4F korvetní kapitán Ramsey, VS-2 10 SBD korvetní kapitán Dixon, VB-2 15 SBD korvetní kapitán Hamilton, 13 SBD fregat. kapitána Ault a VT-2 12 TBD korvetní kapitán Brett), které se v 9.47hod zformovaly a odlétly. To 43 letounů z YORKTOWNU pod vedením korvetního kapitána Flatleye (VF-42 8 F4F korvetní kapitán Flatley, VB-5 17 SBD por. Short, VS-5 8 SBD korvetní kapitán Burch a VT-5 10 TBD korvetní kapitán Taylor) zvolili jiný postup pro zformování a v 10.30hod odlétla též.

Ovšem v 10.22hod ohlásila průzkumná B-17 FLYING FORTRESS z Austrálie nález 1 letadlové lodě, 10 transportních lodí a asi 15 dalších. Hlášení udávalo polohu 60 mil severněji než hlášení z SBD. U Fletcherova štábu to vyvolalo dohady, neboť věděli, že Úderný svaz operuje samostatně. V 10.38hod byla záhada rozřešena. Průzkumný SBD DAUNTLESS se vrátil na YORKTOWNU a zjistilo se, že zpráva byla špatně zakódována. Nicméně viceadmirál Fletcher nechal útočnou vlnu zaútočit na Invazní svaz.

Mezitím v 9.35hod nalezl korvetní kapitán Takahaši „letadlovou loď“ NEOSHO a „křižník“ SIMS. Jako první se potopil SIMS, po 3 zásazích 250kg pumami se rozlomil a zmizel v hlubinách. NEOSHO utrpěl 7 zásahů, dokonce se na něj zřítil i hořící D3A, přesto tanker vydržel a bezvládně se pohupoval na vlnách. Torpédové letouny nezasáhly ani jednou. Depeše odeslaná na Novou Kaledonii ovšem špatně určila polohu , posádka v panice opustila loď a byla odehnána od lodě. Ti byli nalezeni až 11.5. hydroplány a torpédoborcem HENLEY, který vzal na palubu 123 mužů. Později byl nalezen vrak tankeru a několika torpédy byl potopen. Další trosečníci byli nalezeni až 17.5. torpédoborcem HELM. Bohužel živí byli jen 4, dalším 64 již nebylo pomoci.

Okolo 12.00hod se konečně podařilo lokalizovat TF-17 hydroplánem z těžkého křižníku KINUGASA. V 12.50hod konečně zahlédl korvetní kapitán Hamilton japonské uskupení . Při přibližování se podařilo sestřelit Kawaniši typ 94 ALF npor. Bakerovi z VF-2. V 13.07hod konečně dorazila útočná vlna nad Krycí svaz kontradmirála Gótóaa zaútočila na nejcennější cíl, což byla letadlová loď Šóhó..

Jako první šla do útoku VS-2 a ohlásila 3 zásahy. Při vybírání střemhlavého letu byla atakována čtyřmi A6M a dvěmi A5M. Npor. Leppla a jeho střelec ARM3/c John Liska (typické americké jméno) nahlásili sestřel tří A6M. Ovšem A6M se podařilo sestřelit SBD por. Allena a poškodit letoun npor. Quigleye, který to dotáhl až k Russellovu ostrovu, kde nouzově přistál. Další šla do útoku VB-2 a zasáhli minimálně pětkrát. VT-2 nahlásila 5 zásahů torpédy, ale byla napadena stíhačkami ze ŠÓHÓ. Ty byly pohotově atakovány stíhači z VF-2 a odraženy beze ztrát.

V 13.25hod. dorazila nad ŠÓHÓ i vlna z YORKTOWNU. VS-5 ohlásila 15 zásahů, VB-5 4 zásahy a VT-5 zásahy 2. V 13.36hod. ohlásil korvetní kapitán Dixon okřídlenou větu „Scratch on the flattop“, což v překladu přibližně znamená „Vyškrtněte ze stavu letadlovou loď“. Obě vlny se otočily a zamířily zpět k TF-17. Na zpáteční cestě zabloudil por. Rawley z VB-5 a jeho SBD nouzově přistál u Port Moresby. Npor. Leppla při zpáteční cestě ješte sestřeli jeden neidentifikovaný nepřátelský hydroplán.

V 13.50hod dosedl poslední americký letoun na palubě LEXINGTONU a YORKTOWNU. Ztraceny byly 3 SBD (2 z VS-2 a 1 z VB-5). Stíhači ohlásili 6 sestřelů (4 VF-42 a 2 VF-2). Uznány byly jen 4. Nadporučík Baker a korvetní kapitán Flatley po jednom A5M a prap. Haas jedno A6M a jedno A5M CLAUDE. Pilotům z SBD byl přiznán 1 ze 6 ohlášených a to npor. Lepplovi hydroplán. ŠÓHÓ nakonec inkasovala 13 zásahů pumami, 7 torpédy a během 20min byla pod vodou. Z posádky 785 lidí zahynulo 545 včetně nám. kapitána Izawy. Byla to první potopená japonská loď vetší než torpédoborec. Po této zprávě viceadmirál Inouye nařídil, aby Invazní svaz otočil na sever, pryč od původního záměru Operace MO.

Okolo 14.30hod zaútočila vlna letounů vyslaných z Rabaulu (9 G4M BETTY a 12 G3M NELL s bombami, 12 G3M NELL s torpédy, eskortovanou několika A6M) na svaz TF-44. Svaz vedený kontradmirálem Cracem zvýšil rychlost a všechny lodě vymanévrovaly letouny tak, že neutrpěly ani škrábnutí. Byl to vynikající výsledek s porovnáním se zkázou svazu Z v prosinci 1941. Zato torpédoborec FARRAGUT měl po chvíli co dělat, aby se vyhnul pumám shozenými B-17 FLYING FORTRESS, které se ocitly nad svazem. Tito letci nebyli vycvičeni na rozpoznávávní lodí a proto po zahlédnutí svazu své pumy svrhly. Japonci, ač nic netrefili, ve svých hlášeních si to vynahradili. Nicméně viceadmirál Inouye vidouc, že TF-44 pokračuje dále v plavbě , odvolal Invazní svaz kontradmirála Kadžioky zpět do Rabaulu, čímž Američané dosáhli strategického vítězství.

Viceadmirál Takagi se rozhodoval o provedení náletu na TF-17, protože letadla z Úderného svazu ještě nepřistála. Přičemž údržba, doplnění paliva a munice bude trvat dlouho, takže vyslaná vlna by teoreticky měla přistávat za tmy. Jelikož naprostá většina japonských pilotů neměla noční výcvik dostal se viceadmirál Takagi do sporu s kontradmirálem Harou, který velel 5. divizi letadlových lodí a zodpovídal za letecké operace. Nakonec se dohodli na kompromisu s korvetním kapitánem Takahašim , že do útoku vyšlou jen nejzkušenější osádky.

Bylo vybráno 15 B5N vyzbrojených torpédy a 12 D3A vyzbrojených 250kg bombami a odstartovali v 16.30hod pod vedením korvetního kapitána Takahašiho. Jelikož se TF-17 se nacházel v pásmu oblačnosti studené fronty, japonská vlna jej minula. Po vylétání paliva s útočníci otočili a začali se vracet zpět, bohužel zpáteční kurz vedl přímo přes TF-17. V 17.50hod. se na radaru LEXINGTONU objevily první odrazy japonských strojů. Bohužel právě v okamžiku, kdy se 12 členná hlídka F4F vracela z pronásledování 2 japonských průzkumníků.Ta měla málo paliva a chystala se přistát. Důstojník stíhací kontroly por. Gill zvedl z paluby LEXINGTONU 6 a z YORKTOWNU 12 F4F a nasměroval je na nepřátelská letadla. Prvních 12 F4F si ponechal poblíž TF-17 jako zálohu.

Mezitím Japonci začali odhazovat pumy a torpéda, která je zbytečně zatěžovala. V tu chvíli je napadli F4F a během 15min. bylo sestřeleno 7 B5N a 1 D3A, další B5N byla poškozena tak těžce, že musela později nouzově přistát. Zmatení Japonci prchali na plný plyn a v 18.00hod se objevili přímo nad TF-17, který si spletli s palubami ZUIKAKU a ŠÓKAKU a začali provádět manévry pro přistání. Američané si je zase spletli s F4F a proto se nezmohli ani na obranu. Jedna trojice D3A dokonce málem smetla do moře signálního přistávacího důstojníka por. Campbella z paluby YORKTOWNU. Vše se odehrálo během pár minut a nakonec útočníci zmizeli v šeru. Žokejové US Navy nahlásili 8 sestřelů B5N a 1 D3A (VF-2 7 B5N a 1 D3A; VF-42 1 B5N) při ztrátě npor. Bakera z VF-2 a jednoho F4F z VF-42. Nakonec útočná vlna dorazila zpět k Údernému svazu. Bohužel spoustě letounů došlo během návratu palivo a tak v naprosté tmě přistálo na palubách ZUIKAKU A ŠÓKAKU jen 6 letounů včetně stroje korvetního kapitána Takahašiho. Zbytek přistál ve vlnách Korálového moře. To byla další porážka Císařských orlů toho dne a tak nebylo divu, že byli nedočkaví na následující den, aby Američanům tuto porážku oplatili.


TBD+F4F


Šókaku


Zuikaku

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více