Generálplukovník Heinz Guderian

Autor: Hadrian 🕔︎︎ 👁︎ 30.732

Heinz Wilhelm Guderian se narodil v rodině armádního důstojníka 17. června 1888 v Kulmu (dnešní Chelmno v Polsku). Po absolvování vojenské školy byl v roce 1908 vyřazen jako podporučík, nakrátko sloužil u Jaegerbatalionu, načež pak odešel studovat na Válečnou akademii do Berlína. Po ukončení výcviku se ještě před válku stihl oženit s Margarete Goerne, se kterou měl pak 2 syny. Během první světové války sloužil v Berlíně jako štábní důstojník, své nadřízené obvlášť zaujal svými znalostmi o motorizaci vojsk a tak byl doporučen ke generálnímu štábu, kde dosáhl hodnosti kapitána. Za celou válku nevelel bojující jednotce a přesto se mu podařilo získat Železný kříž II. i I. stupně.
 
Po válce došlo v rámci Versaillského míru k redukci německé armády a k zákazu rozvoje tankových zbraní, což byla pro Guderiana rána. Tak se musel spokojit pouze s funkcí inspektora motorizovaných vojsk, kde sloužil od roku 1922 a kde dosáhl hodnosti majora. Také se zabýval studiem myšlenek významných britských stratégů Lidella Harta a Fullera. Ti ho přivedli na myšlenku, že obrněné formace můžou sice operovat nezávisle, ale ještě lépe by mohli kooperovat s motorizovanou pěchotou a vzdušnými silami. Tyto velice mobilní obrněné skupiny by pak mohli velice rychle prolomit nepřátelskou linii a provést obklíčení a zničení nepřítele. Aby si prohloubil své teoretické znalosti navštivil v roce 1929 výrobnu tanků ve Švédsku a posléze i tajná výrobní zařízení v Kazani v Sovětském Svazu. 
 
Roku 1931 se stal podplukovník Guderian velitelem Truppenamt Abtl. Heeres-Transport , což byl vlastně smíšený transportní oddíl zahrnující všechno, co mělo v tehdejším Reichswehru kola, od motocyklů po těžká nákladní auta. Po Hilterově nástupu k moci Guderian už v hodnosti plukovníka začal výrazněji lobbovat za svoji tankovou koncepci. Jeho nápad se však nesetkal na nejvyšších místech s pochopením a tak až roku 1935 se dočkaly jeho ideje plné podpory od nejvyšší možné instance, Adolfa Hitlera. S vůdcovou podporou byly vytvořeny 3 tankové divize a generálmajor Guderian se stal velitelem 2. tankové divize. V té době také napsal své nejslavnější dílo, Achtung! Panzer!, kde dopodrobna rozebíral jednotlivé strategie vedení tankové války. V roce 1938 se Guderianovy 16. tankový sbor podílel na anexi Rakouska a zabrání Sudet, to už zastihlo Guderiana jako čerstvého generálporučíka.
 
Na začátku 2. světové války velel Guderian během invaze do Polska 19. tankovému sboru a získal Rytířský kříž. Během invaze do Francie v květnu 1940 si dokázal přes Kleistův odpor prosadit svůj vlastní plán útoku, kterým rozetnul spojenecké armády ve dví, což následně vedlo k evakuaci Britského expedičního sboru u Dunkerque a následnému zhroucení francouzského odporu. 
 
Během operace Barbarossa v červnu 1941 velel generálplukovník Guderian 2. tankové armádě. Přes počáteční úspěchy (k Rytířskému kříži získal dubové ratolesti) musel na začátku ruské zimy zastavit útok a přejít do obrany, což rozzuřilo jak Hitlera tak velitele armád Střed von Klugeho, a tak byl Guderian zbaven 25. prosince 1941 velení. V nečinnosti pak strávil téměř rok a půl, teprve drtivá porážka u Stalingradu přiměla Hitlera povolat Guderiana zpět a udělit mu hodnost generálního inpektora tankových vojsk, který byl zodpovědný za produkci a kvalitu tanků.
 
Po neúspěšném pokusu o atentát na Hitlera a následné čistce mezi vojenskými veliteli v roce 1944 byl Guderian jmenován náčelníkem generálního štábu. Když se ale dostal do konfliktu s Hitlerem ohledně strategických plánů, byl v březnu 1945 znovu odvolán. Po kapitulaci pak byl zajat americkou armádou, v jejímž zajetí strávil 3 roky v Allendorfu v Hessensku. V červnu 1948 americké úřady Guderiana propustili, s tím, že se nedopustil žádných válečných zločinů a ani za ně nebyl zodpovědný. Dělo se tak k velké nelibosti Poláků a Sovětského Svazu, kteří ho chtěli postavit před vojenský soud.

Po propuštění se dal na psaní další knih, Erinnerungen eines Soldaten (Vzpomínky vojáka) a   Kann Westeuropa verteidigt werden? (Je možné ubránit západní Evropu?) vyšly v letech  1950 a 51. Další díla již však Guderian napsat nestihl. Zemřel 14. května 1954 ve Schwangau u Füssenu ve věku 66 let.

Reklama

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více