Osvobození Podluží I. část

Autor: Petr Tichý / glgačka 🕔︎︎ 👁︎ 40.168

Po osvobození hlavního města Slovenska, Bratislavy, dne 4. dubna 1945, se uvolnily síly pro postup na Vídeň a Brno. Pro osvobození jižní Moravy a města Brna byly určeny 40. (velitel generálporučík F. F. Chmačenko), 53. (velitel generálporučík I. M. Managarov) a 7. gardová armáda (velitel generálplukovník M. S. Šumillov) spolu s 1. jezdecko-mechanizovanou skupinou (velitel generálporučík I. A. Plijev) 2. ukrajinského frontu pod vedením Rodiona Jakovleviče Malinovského. Po osvobození Vídně se připojily další svazky, s 53. armádou útočila 1. rumunská armáda a s armádou 40. to byla 4. rumunská armáda.

Pro osvobození Podluží a dalších obcí na břeclavském okrese byla vyčleněna 53. a 7. gardová armáda s 1. jezdecko-mechanizovanou skupinou.Čára tvořená státní silnicí Šaštín, Kúty, Břeclav, Pohořelice, Náměšť, tvořila rozhraní, kdy 7. gardová armáda s 27. střeleckým sborem byla vlevo od ní, v pravo útočil v prvním sledu 4. gardový jezdecký sbor (tvořený 9., 10. a 30. jezdeckou divizí), spolu s 6. gardovým jezdeckým sborem (tvořen 8. a 13. gardovou jezdeckou divizí a dálně východní kavkazskou divizí), ve druhém sledu pak 53. armáda.

Reklama

Už od 5. dubna začalo německé težké dělostřelectvo umístněné u Lanžhota ostřelovat postupující jednotky, které už 6. dubna bojovaly v Brodském a Kútech, v posledních vesnicích před Slovensko-Moravskou hranicí. Sovětské dělostřelectvo odpovědělo 5. dubna ve večerních hodinách, kdy byl proveden také první letecký útok na Lanžhot, nádraží, trat i vojenské transporty byly bombardovány a poničeny.

7. dubna začaly první jednotky překračovat hraniční řeku Moravu. První, kdo překročil řeku, byl 6. 4. 1945 ve 22.10 průzkumník Vasilij Vasiljevič Jendovický a za ním celý oddíl podporučíka Karabanova. Od 7. dubna byl také Lanžhot téměř bez přestání bombardován jak letectvem, tak dělostřelectvem. Letadla kroužila nad obcí a pátrala po tancích ukrytých v průjezdech a stodolách, odkud vyjížděly jen krátce, aby ostřelovaly útočící jednotky. Němci si uvědomovali nebezpečí a udělali vše, aby postup Rudé armády na Moravu zastavili. Podminovali a zničili většinu mostů přes Moravu, všech 8 mostů na státní silnici Kúty – Lanžhot, taktéž mosty železniční.

Ještě horší překážku tvořila řeka Morava, rozlitá do lužních lesů a po lukách do šířky až 8 kilometrů. Hloubka vody dosahovala více něž metr, toto jezero se táhlo proti proudu až po Hodonín, ze strany od Rakouska podobnou překážku tvořila řeka Dyje uměle rozvodněná vypouštěním Vranovské přehrady u Znojma. Nadto byl celý Lanžhot mohutně opevněn a bráněn, přístupové cesty silně zaminovány.

Proti RA stály 42., 46., 72, a 98. pěší pluk, 141. dělostřelecký pluk, 153. pěší divize, 2/66. minometný pluk, 661. střelecký prapor, 13. záložní prapor, 13. tanková divize s dělostřelectvem, tanky a obrněnými transportéry. 7. dubna ráno se 33. jezdeckému pluku 8. jezdecké divize podařilo obsadit poškozený železniční most přes Moravu a postupovat po nezaplaveném železničním náspu k Lanžhotu, přitom čistit lesy pod ním od Němců.

8. dubna Němci přisunuli 21. policejní pluk SS, 4. ženijní prapor a 10. dělostřelecko-minometnou baterii, posílili obranná postavení na čáře Lanžhot – Kostice – Tvrdonice – Týnec. Ve večerních hodinách už 6. gardový jezdecký sbor bojoval na jižním, východním a severovýchodním okraji Lanžhota. Ve stejné době začal s přepravou přes Moravu i 4. gardový jezdecký sbor, ten postupoval severně od Brodského směrem na severní okraj Lanžhota.

Reklama

9. dubna padl při ničení telefonního vedení mezi německými bateriemi místní partyzán Cyril Bystřický.

Ve stejný den střílelo z obce a jejího okolí na 60 německých tanků, na jejich ničení byly tohoto dne poprvé použity „kaťuše“.

9. a 10. dubna dosáhly jednotky Rudé armády několikrát okrajů Lanžhota, ale bez podpory těžkých zbraní byly zatlačeny zpět. Bylo nutné přisunout tanky a dělostřelectvo, proto ženijní jednotky pod nepřátelskou palbou a za obrovských ztrát na životech musely mosty na silnici Kúty – Lanžhot obnovit. 10. dubna bylo za obcí směrem na Břeclav sestřeleno ruské pozorovací letadlo.

11. dubna zasáhl do bojů na německé straně čerstvě přisunutý 10. záložní výcvikový prapor SS. Přesto zahájily hned ráno jednotky 1. jezdecko-mechanizované skupiny útok.

Okolo 16. hodiny vnikla 30. jezdecká gardová divize do Lanžhota a spolu s 6. gardovou střeleckou divizí obsadila jeho střed. Ve 20. hodin byl Lanžhot definitivně osvobozen

Ztráty byly obrovské. Zahynulo 56 místních občanů, 258 jich bylo zraněno. Z 924 obytných domů zbylo jen 104, 230 domů bylo zničeno úplně a zbylé byly poškozené. Přímo v obci padlo 232 sovětských vojáků, stovky dalších zahynuly v lesích a na lukách pod obcí, část z nich se nikdy nenašla a nedočkala se důstojného pohřbu. Německé ztráty se zmapovat nepodařilo, ale šly do desítek či spíše stovek. Osvobození první obce na jižní Moravě stálo životy stovek mladých lidí.

Zdroje:
Kronika osvobození Břeclavska – sborník k 20. výročí osvobození: kolektiv autorů
Svědkové nemlčí: Josef Blažek a kolektiv
Památná místa protifašistického boje – jihomoravského kraje:František Mainuš
Kronika obce Lanžhot
Kronika osvobození jihomoravského kraje: Konečný, Mainuš
Kronika slavných dnů Lanžhota: Holobrádek
Tři partyzáni z Lanžhota: Uher

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více