MiG-23 / Bedny / 2. část

Autor: Radim Špalek / Bery 🕔︎︎ 👁︎ 55.313

IV. Zbarvení, kamufláže

Mig-23MF Ze SSSR byly Migy-23MF do Československa dodávány pravděpodobně v trojbarevné kamufláži složené z tmavě zelené, světle zelené, světle hnědé barvy na horních plochách a světle modrošedé až modrozelené na spodních částech strojů. Koncem 80. tých let byly "emefky" odesílány na provedení revize do Drážďanského opravárenského závodu v NDR. Zpět se vracely v novém kamuflážním nátěru složeném z odstínů tmavě zelené (FS 34 096), světle zelené (FS 24 227), světle hnědé (FS 30 227) a světle modrozelené (FS 36 314) podle pevně stanoveného schématu kamuflážních polí. Je třeba dodat, že původní sovětská "světle hnědá" barva byla proti té východoněmecké znatelně tmavší. Nová světle hnědá barva navíc postupně během provozu měnila svůj nádech až do světle hnědo-zelené (Mig-23MF č. 7183, který je dnes vystaven v LM Vyškov je toho nejlepším důkazem, i když tam samozřejmě je nutno připočíst dobu cca. 8 let, kdy je letoun umístěn nezakrytý v samotném muzeu). Spodní část trupu od šachet podvozku až po výtokovou trysku dostala ochranný nátěr žáruvzdornou světle šedou barvou. Přední radom RL S-23 a ostatní dielektrické kryty byly také světle šedé (barva nebyla zřejmě příliš kvalitní, protože se z krytů radiolokátorů začala u některých letounů brzy dost masivně odlupovat, např. č. 3641, 3646). Disky kol zůstaly v původní tmavě zelené barvě. Podvozkové šachty a vnitřky brzdících štítů byly nově nastříkány hliníkovou barvou. Vnitřní prostory kabin po opravě dostaly nátěr jasně modrozelenou. Čs. znaky a taktická čísla byly obnoveny v původním provedení. V tomto kamuflážním nátěru také všechny letouny mimo č. 3646 dolétaly.

Mig-23MF č. 3922 ze stavu 2. letky, 1. slp se "žraločí" tlamou na stojánce českobudějovického letiště.

Reklama

Pravděpodobně v roce 1992 dostala "emefka" č. 3922 u 1. slp na příď bílo-černou "žraločí" tlamu s červeným jazykem a nad ní malé bílé oči s červenými panenkami a černým lemem. Pod kabinou nesla z obou stran "stříkané" znaky netopýra. Vřeteno na vrchu SOP bylo bílé s černým "tygrováním". Čs. znak na pravé straně SOP se začal brzy po revizi odlupovat, což dokumentuje výše zobrazená fotografie. Kromě tohoto stroje se motiv "žraloka" u 1. slp objevil ještě na "emelku" č. 4645 a "účku" č. 7905, které si představíme dále.

Příď Migu-23MF č. 3922 s detailem "žraločí" tlamy a umístěním znaku netopýra. Tento stroj je dnes vystaven v kryté hale LM Kbely.

Na letouny 2. letky 1. slp se netopýři dostávali ve dvou provedeních. Vpravo je zobrazena jednoduší varianta pouze s černou konturou "nočního lovce," která byla na stroje stříkána přes šablonu. Toto provedení je známo např. z výše uvedeného "emefka" č. 3922 nebo z "bedny" stejné verze č. 3645. Jiné letouny obdržely samolepky, na kterých byl netopýr vylepšen stříbrnými detaily jeho tělesné konstrukce. Příkladem pro použití samolepky je třeba "spárka" č. 7905. Mimo Migů-23 se netopýři dostali také na L-39ZA a V zařazené v letech 1992-94 také u 2. letky.

2. letka, 1. slp se na jaře 1992 vrátila k použití svého bývalého znaku z přelomu 60./70. let - netopýrovi. Na mnoha letounech ve stavu letky byl znak v letech 1992-94 nanesen stříkáním přes šablonu nebo v podobě samolepky. Netopýři jsou doloženi na "emefkách" č. 3645, 3646, 3887, 3922, 3924, 7182, 7183 a na "spárkách" č. 7827, 7905. Samolepky byly naneseny určitě na "spárku" č. 7905. U "sóláků" to naopak vypadá, že byla naproti tomu většinou použita šablona. Mig-23MF č. 3646 dostal ve dnech 3. - 5. 6. 1994 výroční nátěr podle návrhu známého leteckého malíře Stanislava Hájka u příležitosti 50 let od založení 1. slp. Větší část letounu byla nastříkána tmavě černou lesklou barvou, do které z centroplánu zasahovala červená barva v podobě plamenů. Na SOP se z obou stran objevil stylizovaný pekelník včetně nezbytného trojzubce. Na přídi dostal letoun tlamu, oči a světle šedé "tygrování." Zleva pak pod kabinou nesl červenou "50" a zprava nápis "Hell Fighter". Dnes je možné tento stroj vidět v LM Kbely, ale pobyt pod otevřeným nebem již zanechal na kamufláži "pekelníka" znatelné stopy.

V červnu 1994 dostal Mig-23MF č. 3646 nátěr do podoby "pekelného Hellfightera" u příležitosti výročí 50 let od založení 1. slp. Autorem návrhu a finálního provedení byl známý malíř letecké tématiky a ilustrátor pan Stanislav Hájek.


Na snímcích z LM Kbely můžeme stále ocenit propracovanou kresbu čerta s vidlemi i celkovou stylizaci přídě, přestože dlouhodobé stání stroje pod volným nebem se na nátěru již znatelně podepsalo.


Mig-23ML "Emelky" přicházely ze SSSR v dosud ojedinělé šestitónové kamufláži, která se na vrchních plochách skládala z nepravidelných polí tří odstínů zelené: tmavé (FS 34 083), střední (FS 34 096), světlé (FS 24 227) a tří odstínů hnědé: tmavé (FS 30 045), střední (FS 30 140), světlé (FS 30 227). Na spodních částech letounů byla nastříkána světlá šedomodrá až šedozelená barva (FS 36 314). Pro rozdělení kamuflážních polí zřejmě u výrobce neexistoval jednotný předpis, takže se dá říci, že každá "třiadvacítka" byla svým způsobem originál. Dielektrické kryty včetně radomu na přídi nesly zpočátku nátěr tmavší šedou (FS 36 118), ale později během oprav a revizí dostaly některé stroje na tyto části velmi světle šedou barvu (např. 2406, 2425, 4645).

Reklama

Dvojice emblémů, která se objevila na některých letounech Mig-23ML 1. letky, 1. slp začátkem 90. tých let. Vpravo znak letky, vlevo znak pluku vycházející z tradic roku 1968.

1. letka 1. slp létající na "emelkách" nechtěla zůstat proti svým kolegům z 2. letky pozadu a v roce 1992 představili svůj znak - supa nesoucího pivní soudek Budvaru. Kruhový emblém byl doplněn černým textem "1. letka" a mottem "Vae Victis." Jeho rozšíření se však s "netopýry" u 2. letky nedalo vůbec srovnat. Samolepky o průměru cca. 30 cm byly prokazatelně umístěny pouze na strojích 33. série a to č. 3303, 3304 a 3307. V červenci 1991 se na stroji č. 4644 objevila velká samolepka starého známého "čerta s vidlemi." Autor znaku převzal podobu pekelníka z roku 1968, ale celý motiv byl navíc doplněn dokola nápisem "Zvolenský stíhací letecký pluk - Czechoslovakia." Důvod nanesení samolepky na levou stranu pod kabinu byl prostý. 16. 7. 1991 s tímto strojem odlétl pplk. Josef Miler spolu s celým Display Teamem čs. letectva do Anglického Fairfordu na zdejší letecký den. Výroba samolepky byla zjevně nákladná, takže se mimo č. 4644 prokazatelně dostalo již jen na č. 2402 a 2409 (+ 1 vrtulník Mi-8 č. 0910). 4644 o tento znak přišla v říjnu 1994, když dostala nový šedý "tygří" kabát.


Detail hlavy tygra a stylizovaných tygřích stop na záďovém kýlu Migu-23ML č. 4644. Podobně jako u "Hellfighteru" byl autorem tohoto zbarvení z podzimu 1994 pan Stanislav Hájek. Tato "třiadvacítka" byla také udržována letuschopná u 31. LOZ i po oficiálním vyřazení z výzbroje VzS AČR. Poslední let vykonala až 26. 10. 2000.

V říjnu 1994 byl letoun č. 4644 vybrán, aby symbolizoval převzatou tradici "tygří" letky, kterou 1. letka 1. slp zdědila po 1. letce 11. slp. Podle návrhu osvědčeného tvůrce pana Stanislava Hájka vznikl "šedý tygr," na kterém byly použity dva odstíny šedé barvy, které vzájemně na SOP, vrchní ploše křídel a trupu vytvářely tygří pruhy. Na přídi před kabinou byla z obou stran vyvedena v bílé, červené a šedivé barvě hlava tygra. Velmi efektní zbarvení si tato "bedna" poté udržela až do současnosti. Od roku 2001 je přitom umístěna jako památník "doma" u vstupní brány 31. LOZ v Českých Budějovicích. Na přelomu let 1994/95 dostal ještě v LOZ ČB letoun č. 4645 na příď "žraločí" tlamu jako v pořadí třetí "třiadvacítka" (po "emefku" č. 3922 a "spárce" č. 7905). Autor nátěru Petr Kýbus zjevně vycházel z tlamy na Migu-23MF č. 3922, ale proti ní udělal na "emelce" více drobnějších zubů. Panenky očí byly provedeny černou barvou. Mimo toho se tato "bedna" odlišovala výrazně světle šedou barvou použitou na spodních plochách trupu a křídel, kterou dostala také během revize v LOZ ČB (tlama přitom po tomto zásahu do zbarvení letounu zůstala zachována). Tento letoun byl vyřazen k 23. 6. 1998.

Reklama

Mig-23ML č. 4645 nebyl ojedinělý pouze v tom, že jako jediný stroj verze ML nesl "zřaločí" tlamu, ale také díky použití velmi světle šedé barvy na spodních plochách.

Další 2 "třiadvacítky" dostaly u 41. slt v Čáslavi "tygří" doplňky na důkaz toho, že letka byla čestným členem NTA (Nato Tiger Asociation), které podědila postupně po 1. letce 11. slp a 1. letce 1. slp. "Emelka" č. 3303 nesla na pitotově trubici miniaturní nápis "2nd Tiger of CzAF," na levé straně trupu pod kabinou měla hlavu tygra s heslem letky "Vae Victis" psaném modrou barvou a množství různých samolepek. Směrovka pak z obou stran nesla žluto-černé "tygrování".

Mig-23ML č. 3303 aneb "2nd Tiger of CzAF." Malá hlava tygra byla pouze na levé straně pod pevným čelním štítkem kabiny. Naopak dobře je vidět, že samolepky byly umísťovány na obou stranách trupu.

Druhou mašinou s částečným tygřím markingem byla "bedna" č. 4855, která nesla na přídi pod kabinou žlutý pruh s černými pruhy orientovaný proti směru letu. "Tygrování" ve stejných barvách bylo navíc provedeno na koncových obloucích křídel a VOP.

"Emelka" č. 4855 nesla u 41. slt v Čáslavi tygří doplňky podobně jako č. 3303.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více