Shuriken jutsu

Autor: Nippon 🕔︎︎ 👁︎ 30.450

Pravděpodobně nejznámější chrakteristickou zbraní ninjů jsou shurikeny neboli vrhací ostří. Historický ninja používal shuriken, který zahrnoval velké množství tvarů a vzhedů a byl založen na dvou základních typech. První byl hira shuriken, plochý středově souměrný kus plechu s jakýmkoliv množstvým rohů od tří do osmi. Bo shurikeny neboli rovné stří s jedním nebo dvěma osřími na koncích. Každý typ ostří měl svůj charakteristický způsob házení a vrhání. Techniky vrhání kamenů k odvrácení nepřátel existovaly od středověku. Jak se toto umění boje vyvíjelo, hrubé házení kamenů bylo přeměněno na techniky vrhání kovových plátků a bylo zaznamenáno ve slavných obdobích japonské historie jako jsou Heike Monogatari nebo Yoshitsune ki. Umění vrhání kovových plátků mělo velký vliv na rozvoj vrhání nožů a dalších zbraní s rovným ostřím. Jednou ze specialit historického Togakure ryu bylo použití čtyřhraného senban shurikenu. Senban shurikeny byly dost tenké na to, aby jich ninja mohl nést několik ve skryté kapse svého kimona. K tomu, aby jsme začali trénovat vrh shurikeny s rovným ostřím nebo hvězdicemi je nutné se nejdříve naučit správnému pocitu uvolnění tohoto shurikenu pro let. V počátečním stadiu nemusí být cíl dále než tři stopy. Začněte lehkým vrháním ostří do dřevěné desky bez jakéhokoli znepokojování se vzdáleností nebo silou hodu. Pracujte na vyvinutí pocitu, že ostří se vyplíží z vaší ruky samo od sebe a ne pocitu, že vy vrháte ostří. Lehké napětí v zápěstí v poslední vteřině, právě když špička míří na cíl, podpoří pocit správného vypuštění ostří. Vrhající ruka musí být zaměřena přesně na cílový bod v momentě, kdy se uvolňuje shuriken. Senban shurikeny mohou být v zásobě na sobě v levé ruce, zatímco jeden z nich je vrhán pravou rukou. Bo shurikeny mohou být drženy v hrsti v levé ruce a po jedné házeny pravou rukou. Shurikeny jsou lehce drženy prsty v poloze pro házení. Když máme vyvinut správný pocit vrhání, můžeme pokročit dále od cíle. Jsme-li dále, musíme vygenerovat více síly pohybem těla při vrhu, švihnutím předloktí a ruky najednou. Tělo se může při každém hodu zhoupnout zpět a dopředu nebo se zadní noha může přemístit dopředu. Pocit váhy těla za hodem bude stejný jako pocit využití váhy těla v pohybu při generování síly pro úder v taijutsu. Naučit se umění shurikenů znamená zároveň naučit se jim vyhnout. V technikách totoku hiyoshi jsou ninjové trénováni v uhýbání nebo odražení shurikenu, který na ně byl vržen. K odražení shurikenu vrženého vzduchem lze také použít meče.

Japonský výraz slova Shuriken je složen ze slov: „SHU“ - ruka, „RI“ - vypustit, uvolnit a „KEN“ - ostří, čepel. Obdoba Bo shurikenu byl Itaken - ploché ostří, ocelový plochý profil také s jedním, nebo oběma konci zašpičatělými. Druhým základním typem shurikenu je Hira - plochý shuriken - tenký kovový plát, který měl od 3 do 8 hrotů, umístěných radiálně ke středu. Někdy byl také označován slovem shaken, neboli kruhová čepel. To pro jejich kruhový tvar.

Reklama

Klasický senban má oprostřed těla otvor v čtvercového tvaru, který složil k více věcem.

Jednou ze základních technik pro odražení útoku vrháním ostří je využití kamae To toku hyo shi, u kterého je meč držen v jedné ruce před tělem obránce tak, že ostří směřuje doleva. U této techniky je duležité neměnit pozici meče ale těla. V opačné případě se obránce odkrývá a nabízí tak zbytečně své tělo jako cíl pro letící čepele.

Tsubute jsou velmi silné masivní shurikenu, většinou vyrobené z kovu nebo kamene.

Shuriken po sevření v dlani mohl být použit jako zbraň, kterou bylo možno trhat části soupeřova těla a přitom bylo zabráněno vlastnímu poranění.

Endokuden je další variantou shurikenu, je na něm umístěna látka, která vytváří jedovatý kouř. Zde bylo důležité aby samotný ninja se rychle vzdálil z dosahu aby se sám nenadechnul.

Shuriken jutsu

Abyste mohli začít trénovat házení čepele, je rozhodující naučit se čepel správně vypouštět. Trénink začněte házením papírových karet, abyste vytrénovali pohyb zápěstím. Tímto pohybem přivedete shuriken do potřebných otáček. V další fázy házejte volně skutečnou čepelí do dřevěného terče bez toho, že by vás zajímala jeho vzdálenost, nebo síla zaseknutí shurikenu. Lehkým zpevněním prstů a zápěstí v momentu vypuštění čepele si pomůžete vytvořit pocit jistoty, potřebný pro přesný a přímý hod. Snažte se docílit toho, že čepel vyklouzne z vaší ruky jakoby sama. Ploché, hvězdicové shurikeny mohou nacházet naskládány v levé ruce a jsou pravou rukou před hodem snímány.

Přímé bodce, nebo ploché shurikeny Itaken mohou být drženy ve svazku v levé ruce a vytahovány pravou rukou. Síla a přesnost při házení shurikenu jsou vytvářeny pohybem celého těla spolu s pohybem ruky, která vrhá shuriken. Nejběžnější chybou při tréninku je ztrnutí postoje a házení pouze švihem ruky. Je mnohem jednoduší naučit se házet pohybem ruky tak, že rukou nepohybujeme po oblouku, ale po přímce.

Reklama

Vrhání plochého shurikenu při sebeobraně je společnou akcí očí, dechu, kolen, celého těla, paže a zápěstí. Tělo se vždy při každém hodu zhoupne dopředu, aby čepeli udělilo energii potřebnou pro let a dostatečný účinek při zásahu. Vyhněte se bodu, ve kterém se budete snažit udělit shurikenu energii pouze paží. Tělo se zhoupne zpět pokaždé, když do ruky berete novou čepel a tím jste připraveni na pohyb dopředu při dalším hodu. Dbejte na koordinaci dýchání s pohybem téla. Nadýchněte se při každém návratu do výchozího postoje a vydechněte při pohybu vpřed při vypouštění čepele. Při hodu přes ruku (z nápřahu za hlavou) se můžete buď zhoupnout, nebo vykročit.

Shuriken nemusí být ovšem využit pouze pro házení. Můžete jej při boji zblízka použít k bodání, nebo škrábnutí.

Účinky zbraně. Na rozdíl od dramatických a smrtelných účinků vržených shurikenů, které můžete vidět ve filmových fantaziích, nebyl shuriken nikdy v historii smrtící zbraní s okamžitým účinkem. Malé čepele zřídka měly dostatečně dlouhé hroty pro proniknutí a byly nedostatečně těžké, aby prorazily tlustou lebeční kost. V dobách, kdy tělo a končetiny byly standartně kryty brněním i u běžného samuraje, byly účinnými místy pro shuriken pouze ruce, tvář a krk.

Text byl upraven z knihy „Historie a tradice Ninjutsu“ od Soke Masaaki Hatsumiho
Pramen:
se souhlasem od pavels převzato z www.japonsko.tnet.cz

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více