Jo jutsu - JoDo

Tyč používaná tímto bojovým uměním je vyrobena v bílého dubu a je asi 120 cm dlouhá. Používá se k úderům, jako oštěp, k sekům proti nohám protivníka jako využívá naginata, a k sekům podobným s mečem. Rozvinulo se v období Edo jako umění proti ozbrojeným soupeřům s mečem, nebo jinou zbraní. V prefektuře Fukuoka je Jojutsu velmi známé, také díky škole Shindo Muso. Jojutsu je nejpopulárnější ze všech starodávných bujutsu. Japonská policie převzala s některými úpravami techniky školy Shindo Muso pro svou potřebu. V roce 1955 se pro toto staré bojové umění začal používat název Jodo.

Techniku s tyčí Jo zavedl Gonnosuke Muso, který prohrál v souboji s Miyamoto Musashim (1584 - 1645), snad nejslavnějším japonským šermířem všech dob. Poté Muso odešel do chrámu na hoře Homan, kde po třicetisedmi dnech meditace a hloubání vytvořil tyč o třicet centimetrů delší než japonský meč a nazval ji Jo. Její délka byla okolo 130 cm, byla kruhového průřezu s průměrem okolo 3 cm. Při opětovné konfrontaci dokázal Musashiho již porazit.

Gonnosuke pak založil svou školu krátké tyče, kterou nazval Shindo Muso. Ta přetrvala až do dnešní doby, boj s touto tyčí se však až do roku 1955 nazýval jojutsu. Pak se název změnil na Jodo. Neprovozuje se ve sportovní formě.

Existuje však další směr Jodo, který se rozvíjí pod řízením federací Kendo spolu se šermem a Iaido.

Pramen:
Se souhlasem od pavels převzato z www.japonsko.tnet.cz