Záznam rozhovoru Stalina s Hopkinsem

Autor: Jan Flieger / Dav 🕔︎︎ 👁︎ 30.152


Hokins se Stalinem v roce 1941

Záznam Hopkinsova rozhovoru se Stalinem

31. července 1941

Část I.

Reklama

Řekl jsem p. Stalinovi, že presidentovi velmi záleží na tom, aby měl jeho - Stalinovo - ocenění a analýzu války mezi Německem a Ruskem. P. Stalin nastínil situaci následujícím způsobem:

Prohlásil, že podle jeho názoru německá armáda měla na západoruské frontě při vypuknutí války 175 divizí a od vypuknutí války zvýšila tento počet na 232 divizí; věří, že Německo může zmobilizovat 300 divizí. Prohlásil, že Rusko mělo při vypuknutí války 180 divizí, ale mnohé z nich byly daleko za frontovou linií a nemohly být rychle mobilizovány, takže když Němci udeřili, bylo nemožné postavit se jim přiměřeně na odpor. Linie, která je nyní držena, je daleko vhodnější než předsunutá linie, kterou mohly sovětské divize držet, kdyby byly bývaly připraveny. Od té doby, co vypukla válka, byly divize postaveny do příslušných pozic a v současné době se domnívá, že Rusko má o několik divizí více než Německo, a uvádí, že počet ruských divizí na frontě je 240 divizí a 20 v záloze. Stalin řekl, že asi jedna třetina těchto divizí ještě nebyla v ohni.

P. Stalin prohlásil, že může mobilizovat 350 divizí a že bude mít mnoho divizí ve zbrani ve chvíli, kdy začne jarní kampaň v květnu 1942. Chce mít co nejvíce z těchto divizí v dotyku s nepřítelem, protože pak se mužstvo naučí, že Němci mohou být zabíjeni a že nejsou nadlidé. To dodává jeho divizím stejnou sebedůvěru, jakou dostává pilot po svém prvním vzdušném boji. Stalin řekl, že „nic ve válečném umění nemůže nahradit skutečný boj“ a že chce mít tolik připravených oddílů, jak jen možno, pro velkou kampaň, která přijde na jaře. Prohlásil, že německé oddíly se zdají být unavené a že důstojníci a vojíni, kteří byli zajati, naznačovali, že „mají války dost“.

Německé rezervy jsou nejméně 400 km za frontou a spojení mezi rezervami a frontovou linií je krajně obtížné. Přísunové cesty vyžadují mnohatisícové německé oddíly k ochraně před ruskými útoky.

Řekl, že v bitvě, která se právě vyvíjí, velmi mnohé ruské i německé oddíly nyní bojují daleko před svými vlastními liniemi vzhledem k pohyblivosti motorizovaných sil. Ruské motorizované síly postupují při útoku často mnoho mil za německými liniemi. To, že Němci prorazili ruskou linii, neznamená, že Rusové jsou ztraceni. Bojují za Němci, umějí se krýt a probijí se zpátky v noci. Pravil: „I německé tanky jednou spotřebují benzin.“ Je to prostě fáze moderního válčení a rozhodující je fakt, že nikde se vojska masově nevzdávají. Rusové mají proto mnoho „povstaleckých“ oddílů, které operují za německými tzv. liniemi fronty. Tyto oddíly neustále útočí na německá letiště a dopravní linie. Rusové lépe znají terén a lépe vědí, jak používat přirozeného krytí, které příroda poskytla, než Němci. Tyto „povstalecké“ oddíly se jeví jako velká hrozba pro německou ofenzívu.

Věří, že Německo podcenilo sílu ruské armády a nemá nyní na celé frontě dostatek vojsk, aby vedlo úspěšnou útočnou válku a současně aby hlídalo své rozsáhlé spojovací linie. Opětovně poukazoval na velký počet mužstva, jež musí Německo k tomuto účelu používat, a věří, že Němci budou muset sami přejít do obrany. Jsou zřejmé důkazy, že už tak činí. Zakopávají mnoho svých velkých tanků do země k obranným účelům. Rusové už našli 50 takových obranných pozic.

Pan Stalin prohlásil, že podle jeho názoru se Hitler bojí, že má příliš mnoho lidí na ruské frontě, což může hrát roli při přípravě nějaké defenzivní pozice tak, aby některá jejich divize se mohla vrátit do západních německých oblastí současných nebo budoucích operací.

Myslí, že Němci mají nyní na jeho frontě asi 70 tankových a motorizovaných divizí. Tvrdí též, že rusko-německá válka už změnila charakter organizace divizí. Němci rozbili své velké pancéřové divize a jejich výzbroj rozdělili mezi to, co Stalin nazývá „jejich tankové a motorizované divize“. Stalin tvrdí, že válka už ukázala, že divize pěchoty musí zahrnovat větší počet mechanizovaných jednotek. Protože Rusko mělo velký počet tankových a motorizovaných divizí, žádná z nich nebyla pro německé divize lehkým oříškem. Odtud velký tlak na německé pěší divize, který způsobil rozdělení německé pancéřové výzbroje po celé linii.

Reklama

Stalin soudí, že Německo mělo na začátku ruské války 30 000 tanků. Rusko samo mělo 24 000 tanků, a to 60 tankových divizí s 350 až 400 tanky v každé divizi. Stalin se domnívá, že velký počet divizí byl německým generálním štábem rozpuštěn a že s postupem války se počet mužů v divizích bude zmenšovat v obou armádách...

Stalin říká, že ačkoli válka trvá teprve 6 týdnů, jeho oddíly se setkávají na frontě s divizemi zbrusu novými a některé z původních divizí byly staženy. Věří, že morálka jeho vlastních oddílů je krajně vysoká, a uznává, že je to částečně způsobeno skutečností, že bojují za své domovy a na známém území. Řekl, že Německo už poznalo, že „pohyb mechanizovaných sil na ruském území je velmi odlišný od pohybu na belgických a francouzských bulvárech“.

Stalin řekl, že ruská armáda byla postavena tváří v tvář překvapivému útoku; on sám věřil, že Hitler neudeří, ale učinil všechna opatření k mobilizaci své armády. Hitler nevznesl na Rusko žádné požadavky, jinak by byli museli organizovat defenzivní bitevní linii. Nyní vedou Rusové protiútok na mnoha místech... Věří, že jeho největší tanky jsou lepší než německé tanky a že opětovně ukázaly svoji převahu v současné válce. Prohlásil, že 2 největší ruské tanky mají 48 a 52 tun, každý se 75 mm pancéři a 85 mm děly. Mají v současné době asi 4 000 těchto tanků. Ruský střední tank má něco přes 30 tun se 46 mm pancéři a 75 mm děly. Tank pěchoty má 13 tun a má 37 mm pancéř a 45 mm dělo. Mají teď asi 8 000 středních (třicetitunových) tanků a 12 000 lehkých (třináctitunových) tanků. Prohlásil, že současná měsíční výroba je 1 000 tanků. Řekl také, že tato výroba je rovnoměrně rozdělena mezi střední a těžké tanky na jedné straně a lehké tanky na straně druhé. Prohlásil dále, že budou mít nedostatek oceli pro výrobu tanků, a naléhal, aby zakázky na ocel byly zadány okamžitě. Dále řekl, že by bylo mnohem lépe, kdyby tyto tanky mohly být vyrobeny v USA. Chtěl též koupit co nejvíc našich tanků, aby byly připraveny pro jarní kampaň. Stalin řekl, že nejdůležitější věcí je výroba tanků během zimy - ztráty na tancích na obou stranách jsou velmi velké, ale že Německo může během zimy vyrábět měsíčně více tanků než Rusko. Proto pomoc USA v dodávkách tanků a oceli je podstatná. Prohlásil, že by dal USA své návrhy na tanky.

Zdůraznil, že Německo má velmi mocné letectvo a že jejich produkce letadel je nyní pravděpodobně 2 000 stíhaček a bombardérů měsíčně, ne však více než 3 000 měsíčně. Německo má nyní na frontě více letadel než Rusové, ale kvalita některých německých letadel není prvotřídní... Někteří piloti, které zajali, poukazovali na to, že jejich školení bylo krátké a byl to vlastně jen praktický kurs... Rusové přesunuli na frontu své staré stíhačky, které mají rychlost jen 440 km za hodinu, ale byly velmi užitečné a úspěšné proti mnohým letadlům, které Němci nasadili na ruské západní frontě. Mají 7 000 - 8 000 letadel tohoto starého typu. Nové stíhačky jsou tří typů. Mají jich asi 2 000 na frontě a vyrábějí 1 200 měsíčně. Nejrychlejší z těchto jednomotorových stíhaček je MIG 3 s těžkým pancéřováním a dělem a rychlostí 650 km za hodinu. Druhá stíhačka je LAGG 3, která nese dělo, má těžké kulomety a rychlost 590 km za hodinu. Třetí je JAK 1; nese dělo a má rychlost 590 km za hodinu.

Stalin řekl, že Rusové mají 3 nové typy středních bombardérů. Prvý je jednomotorový bombardér létající 510 km za hodinu k bombardování na malou vzdálenost. Druhý je dvoumotorový hloubkový bombardér, létající 540 km za hodinu, s rádiem doletu 800 km. Třetí bombardér, který je teprve ted' vyráběn ve větším množství, je dvoumotorový hloubkový bombardér s doletem 2 200 km a rychlostí 610 km v hodině, nese l tunu bomb po celou dobu letu, avšak s dvojnásobným množstvím bomb je schopen letět přes polovinu této dráhy. Má 7 těžkých kulometů. Stalin o něm hovořil jako o „velmi dobrém bombardéru“.

Řekl, že má tři typy bombardérů dalekého doletu. Jeden, dvoumotorový bombardér, který je dosti pomalý, udělá 440 km za hodinu s doletem 3 000 km. Druhý je dvoumotorový bombardér - právě ve výrobě s Dieselovým motorem; dolet 5 000 km, unese jednu tunu bomb, 2 tuny do 4 000 km; rychlost 500 km za hodinu. Třetí je čtyřmotorový bombardér, který právě jde do výroby; dolet 3 500 km, nese 3 tuny bomb. Řekl, že nyní mají 600 těžkých bombardérů dalekého doletu.

Řekl, že celá výroba letadel je nyní 1 800 měsíčně; k 1. lednu bude zvýšena na 2 500 měsíčně... Rusové mají přibližně 3 500 školních letadel. Stalin řekl, že školení pilotů trvá 8 měsíců...

Prohlásil, že v některých leteckých továrnách byly způsobeny škody, ale že značná část strojního zařízení byla rozmontována dříve, než došlo k destrukci...

Ptal jsem se pana Stalina na umístění jeho muničních závodů. Neodpověděl na to v podrobnostech, ale poukázal na to, že více než 75 % celkového množství muničních továren... je v oblastech, jejichž centry jsou Leningrad, Moskva a Kyjev.

Reklama

Nabyl jsem dojmu, že kdyby se německá armáda dostala na 150 mil od každého z těchto center, zničila by více než 75 % ruské průmyslové kapacity.

Stalin řekl, že rozptylují množství svých větších továren a mnoho strojového zařízení odsouvají na východ, aby unikli leteckým útokům...

Řekl, že ruská armáda potřebuje hlavně lehká protiletecká děla, 20 mm, 25 mm, 37 mm a 50 mm a že potřebují velké množství těchto děl k ochraně svých spojovacích cest proti náletům nízko létajících letadel.

Dále potřebují naléhavě hliník na výrobu letadel. Třetím požadavkem jsou kulomety kalibru přibližně 60 a čtvrtým pušky kalibru přibližně 30. Prohlásil, že potřebuje velká protiletecká děla pro obranu měst. Podle jeho názoru jsou ruské zásoby munice uspokojující...

Pan Stalin opětovně vyjádřil svou důvěru, že ruské linie se udrží ne dále než 100 km od současných pozic...

Ptal jsem se p. Stalina, zda viděl některou z italských divizí na své frontě nebo Frankovy dobrovolníky, o nichž se psalo v novinách. Stalin se smál a řekl, že nic by si jeho muži nepřáli více než vidět Italy nebo Španěly na své frontě. Řekl, že sovětská armáda nepočítá všechny divize, ani Finové ani Rumuni ani Italové ani Španělé se nepočítají...

Část II

Řekl jsem p. Stalinovi při této konferenci, že naše vláda a britská vláda (Churchill mě oprávnil, abych mu to řekl) chtějí učinit vše možné v následujících týdnech, aby poslaly materiál do Ruska. Tento materiál však musí být teprve vyroben a - Stalin - musí pochopit, že ani tento materiál by nemohl podle veškeré pravděpodobnosti dosáhnout bitevní linie dříve, než přijde špatné počasí...

Řekl jsem mu, že rozhodnutí týkající se dlouhodobého problému zásobování by mohla být učiněna jedině tehdy, kdyby naše vláda měla úplnou znalost nejen vojenské situace v Rusku, ale i typu, počtu a kvality jejich vojenské výzbroje, jakož i plnou znalost kapacity surovin a továren.

Řekl jsem, že vím, že naše vláda a, myslím, ani britská vláda by nebyly ochotny poslat těžkou výzbroj jako tanky, letadla a protiletecká děla na ruskou frontu, aniž by se předtím nekonala porada mezi našimi třemi vládami, na níž by byly prozkoumány příslušné strategické zájmy každé fronty, jakož i zájmy našich jednotlivých zemí. Navrhl jsem mu, že vzhledem k tomu, že je plně zaujat průběhem bitvy, která je v proudu, a že by se nemohl věnovat takové poradě dříve, než bitva skončí, aby se porada konala až po ukončení bitvy.

Stalin předtím řekl, že fronta bude ustálena nejdéle 1. října. Byl jsem si vědom důležitosti toho, aby se žádná porada v Moskvě nekonala dříve, než budeme znát výsledek bitvy, která je v proudu. Považoval jsem za velmi nemoudré konat konferenci, pokud bitva nebyla rozhodnuta. Odtud můj návrh konat konferenci až tehdy, až to bude možné. Pak budeme znát, zda bude možné udržet frontu a pravděpodobnou linii fronty v nadcházejících zimních měsících...

Stalin pak prohlásil, že v případě, že by si naše vláda přála takovou konferenci, přijal by takový návrh sympaticky a věnoval by konferenci osobní pozornost...

Doslovně nikdo v celé vládě nechce podat žádnou důležitou informaci, jen Stalin sám. Proto je podstatné, aby se taková konference konala osobně s panem Stalinem...

Můj návrh je, že by se taková porada neměla konat před 1. říjnem, ne však později než 15. října.

Část III (jen pro presidenta)

Poté, co Stalin ukončil přehled vojenské situace, požádal mě, abych vyjádřil jeho velkou vděčnost presidentovi za zájem, který projevuje jejich boji proti Hitlerovi. Prohlásil, že si přeje zaslat presidentovi osobní poselství.

Stalin řekl, že největší Hitlerova slabina je ve velkém množství porobených národů, které nenávidí Hitlera a jeho nemorální způsoby vlády. Věří, že tyto národy a nespočetné milióny v národech dosud neporobených by mohly dostat ten druh posílení a morální síly, který potřebují k odporu Hitlerovi, pouze z jediného zdroje, a tím jsou Spojené státy. Prohlásil, že světový význam presidenta a vlády USA jsou ohromné...

Stalin vyslovil své přesvědčení, že se nakonec neodvratně dostaneme do křížku s Hitlerem na bitevním poli. Moc Německa je tak velká, že i kdyby se Rusko mohlo samo bránit, bylo by pro Británii a Rusko velmi těžké, aby společně rozdrtily německou válečnou mašinérii. Řekl, že věc, která by mohla porazit Hitlera, a možná bez jediného výstřelu, by bylo oznámení, že USA jdou do války proti Německu.

Stalin řekl, že však věří, že válka bude perná a asi dlouhá; že dostaneme-li se do války, věří, že americký národ bude trvat na tom, aby jeho armády se dostaly do boje s německými vojáky, a že si přeje říci presidentovi, že by uvítal americké oddíly na kterékoli části ruské fronty pod zcela samostatným velením americké armády.

...Nakonec mě žádal, abych řekl presidentovi, že ačkoli věří, že ruské armády mohou zastavit německou armádu, problém zásobování na jaře příštího roku bude vážný a že potřebuje naši pomoc.

Literatura:
Antonín Šnajdárek - Druhá světová válka v dokumentech a fotografiích, nakl. Svoboda, Praha 1968

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více