Záznam Teheránské konference - 2. díl

Autor: Jan Flieger / Dav 🕔︎︎ 👁︎ 23.154

PRVNÍ ZASEDÁNÍ KONFERENCE ŠÉFŮ VLÁD SSSR, USA A VELKÉ BRITÁNIE
Teherán 28. listopadu 1943
Začátek zasedání v 16 hodin, konec zasedání v 19 hodin 30 minut

Roosevelt: Jako nejmladší z přítomných šéfů vlád bych rád promluvil jako první. Chci příslušníky nové rodiny - členy této konference, kteří zasedli u tohoto stolu - ujistit, že jsme se zde sešli všichni s jedním cílem, s cílem co nejrychleji vyhrát válku.
Chtěl bych říci ještě několik obecných slov ke konferenci. Nemáme v úmyslu zveřejnit nic z toho, o čem zde budeme mluvit, ale obracejme se k sobě jako přátelé, otevřeně a upřímně. Myslím, že tato porada bude úspěšná a že tři národy, které se v průběhu nynější války spojily, utuží vzájemné svazky a vytvoří předpoklady pro těsnou spolupráci budoucích generací. Naše štáby mohou projednávat vojenské otázky, kdežto delegace, i když nemáme přesně vymezený pořad jednání, by mohly projednávat jiné problémy, jako například problémy poválečného uspořádání. Jestliže si však projednávat takové problémy nepřejete, nemusíme o nich mluvit.
Než přejdeme k práci, chtěl bych vědět, zda si pan Churchill nepřeje říci několik všeobecných slov o důležitosti této schůzky, o tom, co tato schůzka znamená pro lidstvo.
Churchill: Je to největší koncentrace světových sil, jakou kdy dějiny lidstva poznaly. Je v naší moci zkrátit válku, dosáhnout vítězství a rozhodnout o budoucím osudu lidstva. Modlím se, abychom dokázali využít jedinečné možnosti, kterou nám dal bůh - možnosti sloužit lidstvu.
Roosevelt: Možná že by chtěl maršál Stalin něco říci?
Stalin: K zahájení konference představitelů tří vlád bych chtěl říci několik slov. Myslím, že dějiny nás hýčkají. Daly nám do rukou značně velké síly a značně velké možnosti. Doufám, že uděláme všechno, abychom na této poradě plně a v duchu spolupráce využili této síly a moci, kterou nám daly naše národy. A teď přistupme k práci.
Roosevelt: Možná že bych měl začít celkovým přehledem války a jejích potřeb v současné době. Budu ovšem hovořit o tom z hlediska USA. Stejně jako britská říše a Sovětský svaz doufáme i my v brzké vítězství. Chci začít přehledem té části války, která se týká spíše Spojených států než Sovětského svazu a Velké Británie. Mám na mysli válku v Tichomoří, kde Spojené státy nesou hlavní břemeno války a dostávají pomoc od australských a novozélandských vojsk...
Přecházím k důležitější otázce, která už více zajímá Sovětský svaz - k invazi přes Kanál. V této souvislosti chci říci, že pracujeme na našich plánech již půldruhého roku, a pro nedostatek tonáže jsme nemohli určit termín této operace. Chceme nejen překročit Kanál, ale i pronásledovat nepřítele do vnitrozemí. Anglický Kanál je takový nepříjemný pruh vody, který vylučuje možnost zahájit expedici přes Kanál před 1. květnem, a proto plán, který byl vypracován v Quebeku, vycházel z toho, aby invaze byla podniknuta kolem 1. května 1944. Ke všem vyloďovacím operacím jsou nutná zvláštní plavidla. Budeme-li podnikat velké vyloďovací operace ve Středozemním moři, není vyloučeno, že expedici přes Kanál bude nutno o dva nebo o tři měsíce odložit. Proto bychom chtěli, aby nám naši sovětští kolegové poradili, co máme v této věci dělat a jak co nejlépe využít vojsk v prostoru Středozemního moře se zřetelem k tomu, že je tam málo lodí. Nechceme však odkládat invazi přes Kanál na pozdější dobu než na květen nebo červen. Přitom by anglo-americká vojska mohla být zasazena na mnoha místech: v Itálii, v prostoru Jaderského moře, v prostoru Egejského moře a konečně na pomoc Turecku, jestliže vstoupí do války. To všechno zde musíme vyřešit. Velmi rádi bychom pomohli Sovětskému svazu a odvedli část německých vojsk ze sovětské fronty. Chtěli bychom, aby nám naši sovětští přátelé poradili, jak bychom jim mohli co nejvíc ulehčit jejich situaci.
Možná že by pan Churchill chtěl k tomu něco dodat.
Churchill: Chtěl bych požádat o dovolení, abych směl svůj projev odložit a vyslovit se až po maršálu Stalinovi. Zároveň chci říci, že v zásadě souhlasím s tím, co řekl president Roosevelt.
Stalin: Pokud jde o první část projevu pana presidenta o válce v Tichomoří, dá se říci toto: my Rusové vítáme úspěchy, kterých dosáhla a dosahují anglo-americká vojska v Tichomoří. Pokud jde o druhou část projevu pana presidenta o válce v Evropě, mám zde také několik připomínek.
Především několik slov o tom, jak jsme vedli a vedeme operace od červencové ofenzívy Němců. Možná že zaběhnu do podrobností, a pak bych mohl svůj projev zkrátit.
Churchill: Jsme ochotni vyslechnout všechno, co chcete říci.
Stalin: Musím mimo jiné říci, že my sami jsme se v poslední době připravovali k ofenzívě. Němci nás předešli. Ale protože jsme se k ofenzívě již připravovali a soustředili velké síly, podařilo se nám po odražení německého útoku rychle přejít do protiútoku. Musím říci, že ačkoli se o nás říká, že všechno plánujeme předem, nečekali jsme ani my sami takové úspěchy, jakých jsme dosáhli v srpnu a září. Proti našemu očekávání se ukázalo, že Němci jsou slabší, než jsme předpokládali. Nyní mají Němci na východní frontě podle údajů naší zpravodajské služby 210 divizí a dalších 6 divizí se přemísťuje na frontu. Kromě toho je tu 50 německých divizí včetně Finů. To znamená, že celkem mají Němci na naší frontě 260 divizí, z toho asi 10 maďarských, asi 20 finských a 16 nebo 18 rumunských.
Roosevelt: Jaký je početní stav německé divize?
Stalin: U Němců má divize zhruba 8 000 - 9 000 mužů bez pomocných sil. Připočteme-li k tomu i pomocné síly, má divize 12 000 - 13 000 mužů. Loni bylo na naší frontě 240 divizí, z toho 179 německých. Letos je na naší frontě 260 divizí, z toho 210 německých, přičemž dalších 6 německých divizí je na cestě na frontu. Na ruské straně je 300 - 330 divizí. Máme tedy víc divizí než Němci i s jejich satelity dohromady. Tohoto přebytku sil využíváme k útočným operacím. Jinak by se o nějakém útoku nedalo mluvit. Avšak postupem doby se rozdíly mezi početností ruských a německých divizí čím dál víc zmenšují. Velké těžkosti nám působí také to, že Němci při ústupu všechno barbarsky ničí. To nám ztěžuje přísun střeliva. Proto se naše ofenzíva zpomalila. V posledních třech týdnech zahájili Němci útočné operace na Ukrajině - na jih a na západ od Kyjeva. Vyrvali nám důležitý železniční uzel Žitomir. O tom jsem již mluvil. V těchto dnech zřejmě obsadí Korosteň, který je také důležitým železničním uzlem. V tomto prostoru mají Němci 5 nových tankových divizí a 3 staré tankové divize, celkem 8 tankových divizí, jakož i 22 - 23 pěších a motorizovaných divizí. Jejich úkolem je znovu obsadit Kyjev. Čekají nás tedy určité těžkosti.
To je přehled našich letních operací.
Teď několik slov o tom, kde by měly anglo-americké síly v Evropě podniknout operace, aby usnadnily situaci na naší frontě. Možná že se mýlím, ale my Rusové jsme mysleli, že italské válčiště je důležité jenom proto, aby byla spojeneckým lodím zajištěna svobodná plavba ve Středozemním moři. Jenom v tomto smyslu je italské válčiště důležité. Takový byl náš názor a na tom trváme. Pokud jde o to, aby byl z Itálie podniknut útok bezprostředně na Německo, jsme my Rusové přesvědčeni, že k takovým účelům není italské válčiště vhodné. Vypadá to tedy tak, že italské válčiště je důležité pro svobodnou plavbu Středozemním mořem, ale nemá žádný význam pro další operace proti Německu, protože Alpy přehrazují cestu a brání postupu na Německo. My, Rusové, se domníváme, že největší efekt by přinesl úder zasazený nepříteli v severní nebo v severozápadní Francii. Dokonce i operace v jižní Francii by byly lepší než operace v Itálii. Bylo by dobře, kdyby Turecko bylo ochotno otevřít Spojencům cestu. Z Balkánu by přece jen bylo k srdci Německa blíže. Zde nestojí v cestě ani Alpy, ani Kanál. Avšak největší slabinou Německa je Francie. Je to ovšem nesnadná operace a Němci ve Francii se budou zoufale bránit, ale přece jenom je to nejlepší řešení. To jsou moje připomínky.
Churchill: Už dávno jsme se domluvili se Spojenými státy o tom, abychom zaútočili na Německo přes severní nebo severozápadní Francii. V tomto smyslu se provádějí dalekosáhlé přípravy. Museli bychom uvést spoustu cifer a faktů, abychom ukázali, proč se nám tyto operace nepodařilo uskutečnit v roce 1943. Avšak rozhodli jsme se zaútočit na Německo v roce 1944. Místo pro útok na Německo bylo vybráno v roce 1943. Máme teď před sebou úkol vytvořit podmínky pro přepravu armády přes Kanál do Francie na sklonku jara 1944. K tomuto účelu můžeme do května nebo do června soustředit 16 britských a 19 amerických divizí. Avšak tyto divize mají větší početní stav než německé, o kterých mluvil maršál Stalin. Za těmito silami by následovaly hlavní síly, přičemž se předpokládá, že celkem v operaci „Overlord" přemístíme během května, června a července přes Kanál asi milion lidí. Spolu s armádami ve Středozemním moři a v Indickém oceánu je to všechno, co můžeme my, Angličané, poskytnout, vezmeme-li v úvahu 46 milionnů obyvatel naší země a početnost sil našeho vojenského letectva. Doplnění těchto divizí záleží na Spojených státech. Avšak výše zmíněný termín je ještě daleko. Tato chvíle nastane až za šest měsíců. Jednali jsme spolu s presidentem o tom, jak nejlépe využít našich sil ve Středozemním moři, abychom pomohli Rusům, aniž tím utrpí operace "Overlord", a aby tato operace byla uskutečněna včas nebo jen s nevelkým zpožděním. Odeslali jsme z prostoru Středozemního moře již sedm osvědčených divizí a také část vyloďovacích plavidel pro operaci „Overlord". I když uvážíme tuto okolnost a také špatné počasí v Itálii, přece jenom musíme říci, že jsme trochu zklamáni tím, že jsme dosud nedobyli Řím. Naším prvním úkolem je dobýt Řím; počítáme, že v lednu dojde k rozhodné bitvě a že tuto bitvu vyhrajeme. Velitel 15. armádní skupiny generál Alexander, který podléhá generálu Eisenhowerovi, myslí, že vyhrát bitvu o Řím je naprosto reálné. Přitom se snad podaří zajmout a zničit víc než 11 - 12 nepřátelských divizí. Nemáme v úmyslu postupovat dále do Lombardie, nebo dokonce jít přes Alpy do Německa. Předpokládáme, že postoupíme jenom kousek na sever od Říma k čáře Pisa - Rimini, a pak by bylo možno vylodit se v jižní Francii a přes Kanál.
Další důležitou otázkou je přimět Turecko, aby vstoupilo do války. To by nám umožnilo otevřít spoje přes Dardanely a Bospor, takže bychom mohli zásobovat Rusko přes Černé moře. Kromě toho bychom mohli používat tureckých letišť k boji proti nepříteli. Stačily by jenom malé síly k tomu, aby obsadily Rhodos a jiné ostrovy. Pak bychom mohli navázat bezprostřední kontakt s Rusy a nepřetržitě je zásobovat. Až dodnes se nám podařilo vyslat do severních přístavů Ruska jenom čtyři konvoje, protože nebylo dost doprovodných lodí, ale kdyby byla uvolněna cesta do Černého moře, mohli bychom pravidelně posílat zásoby do jihoruských přístavů.
Stalin: Je třeba říci, že tyto konvoje připluly beze ztrát, aniž narazily cestou na nepřítele.
Churchill: Jak se nám podaří přimět Turecko ke vstupu do války? Co bude muset udělat? Bude muset napadnout Bulharsko a vypovědět Německu válku? Bude muset podniknout útočné operace nebo nebude smět postupovat do Thrákie? Jaký postoj by potom Rusové zaujali vůči Bulharům, kteří si stále ještě pamatují, že je Rusko osvobodilo od Turků? Jaký vliv by to mělo na Rumuny, kteří už dnes hledají cesty, jak se dostat z války ven? Jak by to zapůsobilo na Maďarsko? Nedojde následkem toho v mnohých zemích k velkým politickým změnám? To všechno jsou otázky, na které mají naši ruští přátelé samozřejmě svůj vlastní názor.
Má sovětská vláda zájem o naše akce ve východní části Středozemního moře, které by eventuálně způsobily určitý odklad operace přes Kanál? V této otázce jsme prozatím ještě nedospěli k určitému řešení, a proto jsme přijeli sem, abychom ji vyřešili.
Roosevelt: Je ještě jedna možnost. Možná že by bylo účelné vylodit se v severní části Jaderského moře, zatímco sovětské armády by postoupily až k Oděse.
Churchill: Jestliže dobudeme Řím a budeme blokovat Německo z jihu, můžeme pak přejít k operacím v západní a jižní Francii a také poskytovat pomoc partyzánským armádám. Tyto operace ještě nejsou podrobně rozpracovány. Bylo by možno ustavit komisi, která by tuto otázku prozkoumala a vypracovala podrobný dokument.
Stalin: Mám několik otázek. Pochopil jsem správně, že je pro invazi do severní Francie připraveno 35 divizí?
Churchill: Ano správně.
Stalin: Před zahájením invaze do severní Francie se tedy počítá s operací na italském válčišti k dobytí Říma a pak se má v Itálii přejít do obrany?
Churchill: Ano. Již dnes stahujeme z Itálie 7 divizí.
Stalin: Rozuměl jsem tomu tak, že kromě toho se počítá ještě se třemi operacemi, z nichž jedna bude vylodění v prostoru Jaderského moře?
Churchill: Možná že tyto operace budou pro Rusy užitečné. Jakmile bude 7 divizí z prostoru Středozemního moře staženo, budeme mít 35 divizí pro invazi do severní Francie. Kromě toho budeme mít 20 - 23 divizí v severní Itálii.
Chci ještě říci, že největším problémem je přesun potřebných sil. Jak jsem již řekl, zahájíme operaci „Overlord" s 35 divizemi. K těmto divizím budou potom přibývat další divize přepravované z USA, takže jejich počet pak stoupne na 50 - 60. Chci dodat, že britské a americké letecké síly ve Velké Británii budou v nejbližších šesti měsících zdvojnásobeny až ztrojnásobeny. Kromě toho se nepřetržitě připravuje soustřeďování sil ve Velké Británii.
Stalin: Ještě jednu otázku. Pochopil jsem správně, že kromě operací k dobytí Říma se plánuje ještě jedna operace v prostoru Jaderského moře a také operace v jižní Francii?
Churchill: V okamžiku, kdy bude zahájena operace „Overlord", se počítá s útokem na jižní Francii. K tomu se použije vojsk, která bude možno postrádat v Itálii. Avšak tato operace ještě není podrobně vypracována.
Stalin: A ještě jednu otázku: Jestliže Turecko vstoupí do války, co bude v tomto případě podniknuto?
Churchill: Mohu říci, že by stačily nanejvýš 2 - 3 divize k obsazení ostrovů podél západního pobřeží Turecka, aby zásobovací lodi mohly plout do Turecka a aby byla otevřena cesta do Černého moře. Ale nejdříve pošleme Turkům 20 letek a několik pluků protiletecké obrany, což je možné bez újmy pro ostatní operace.
Stalin: Podle mého názoru by bylo lepší, kdyby za základ všech operací v roce 1944 byla vzata operace „Overlord". Kdyby se současně s touto operací vylodila vojska v jižní Francii, mohly by se obě skupiny vojsk ve Francii spojit. Proto by bylo dobře, kdyby byly uskutečněny dvě operace: operace „Overlord" a jako podpůrná operace vylodění v jižní Francii. Přitom operace v prostoru Říma by měla odvést pozornost. Kdyby byla ve Francii vyloděna vojska na severu i na jihu, bylo by možno při spojení těchto sil dosáhnout jejich většího soustředění. Francie je slabinou Německa. Pokud jde o Turecko, pochybuji, že Turecko vstoupí do války. Nevstoupí do války, i kdyby byl na ně vyvíjen sebevětší tlak. To je můj názor.
Churchill: Vycházeli jsme z toho, že sovětská vláda má velký zájem na tom, abychom přiměli Turecko ke vstupu do války. Může se ovšem stát, že se nám nepodaří přimět Turecko, aby vstoupilo do války, ale musíme se vynasnažit, abychom pro to udělali všechno.
Stalin: Ano, musíme se pokusit o to, abychom přiměli Turecko vstoupit do války.
Churchill: Souhlasím s úvahami maršála Stalina o tom, že by nebylo žádoucí, aby se síly rozptylovaly, ale jestliže máme v prostoru Středozemního moře 25 divizí, bude přece jenom možno 3 - 4 divize a 20 letek poskytnout Turecku, a to tím spíše, že tyto síly jsou dnes zaměstnány ochranou Egypta a bude je možno odtud přesunout na sever.
Stalin: 20 letek je veliká síla. Bylo by jistě dobře, kdyby Turecko vstoupilo do války.
Churchill: Obávám se, že těchto šest měsíců, v jejichž průběhu bychom mohli dobýt Řím a připravit se k velkým operacím v Evropě, bude naše armáda zahálet a nebude vyvíjet na nepřítele tlak. Mám obavy, že v takovém případě by mi parlament vytýkal, že neposkytuji Rusům žádnou pomoc.
Stalin: Myslím, že „Overlord" je velká operace. Byla by značně usnadněna a přinesla by zaručený úspěch, kdyby byla podporována z jižní Francie. Já osobně bych to riskoval. Přešel bych v Itálii do obrany a vzdal se dobytí Říma a místo toho zahájil operaci v jižní Francii, která by odvedla síly Němců ze severní Francie. Za takové 2 - 3 měsíce bych zahájil operace v severní Francii. Tento plán by zajistil úspěch operace „Overlord", přičemž by se obě armády mohly spojit a zvětšovat své síly.
Churchill: Mohl bych uvést ještě více argumentů, ale chci jenom říci, že by nás to oslabilo, kdybychom nedobyli Řím. Kromě toho, chceme-li podniknout leteckou ofenzívu na Německo, musíme dosáhnout čáry Pisa - Rimini. Chtěl bych, aby tuto otázku projednali vojenští odborníci. Boj o Řím je už v proudu a doufáme, že v lednu se nám podaří Řím dobýt. Ustoupit od dobytí Říma by znamenalo pro nás porážku, a já bych to nedokázal ve sněmovně vysvětlit.
Roosevelt: Mohli bychom uskutečnit operaci „Overlord" ve stanovené lhůtě, kdyby nebylo operací ve Středozemním moři. Budou-li operace ve Středozemním moři, oddálí se tím zahájení operace „Overlord". A já bych nechtěl „Overlord" oddalovat.
Stalin: Ze zkušeností z našich operací víme, že úspěch bývá zajištěn tehdy, je-li úder zasazen ze dvou stran, a že operace podniknutá z jedné strany není dost účinná. Proto se vždy snažíme zasadit nepříteli úder ze dvou stran, aby musel přesunovat síly hned tím, hned oním směrem. Myslím, že i v tomto případě by bylo dobře provést operaci z jihu i ze severu Francie.
Churchill: Já osobně s tím plně souhlasím, ale myslím, že bychom mohli podniknout záškodnické akce v Jugoslávii a také přimět Turecko ke vstupu do války, ať již podnikneme invazi do jižní a severní Francie nebo ne. Já osobně považuji za velmi negativní jev nečinnost naší armády v prostoru Středozemního moře. Proto nemůžeme zaručit, že termín 1. května bude přesně dodržen. Přesné stanovení tohoto data by bylo hrubou chybou. Nemohu obětovat operace ve Středozemním moři jenom proto, abych dodržel datum 1. května. Musíme ovšem dospět v této věci k jednoznačné dohodě. Tuto otázku by mohli projednat vojenští odborníci.
Stalin: Dobře. My jsme nevěděli, že se budou projednávat i ryze vojenské otázky, a proto jsme nevzali s sebou zástupce generálního štábu, ale myslím, že maršál Vorošilov a já to můžeme nějak zařídit.
Churchill: A jak to uděláme s otázkou Turecka? Neměli bychom ji také postoupit k projednání vojenským odborníkům?
Stalin: To je politická i vojenská otázka. Turecko je spojencem Velké Británie a udržuje přátelské styky s SSSR i s USA. Je třeba, aby Turecko přestalo lavírovat mezi námi a Německem.
Churchill: Možná že budu mít šest nebo sedm otázek týkajících se Turecka. Ale chtěl bych si je nejdřív promyslet.
Stalin: Dobře.
Roosevelt: Já s tím plně souhlasím, abychom přiměli Turecko ke vstupu do války, ale kdybych byl já na místě tureckého presidenta, řekl bych si za to tak vysokou cenu, že by to určitě poškodilo operaci „Overlord".
Stalin: Je třeba se pokusit o to, abychom přiměli Turecko válčit. Turecko má mnoho divizí, které zahálejí.
Churchill: My všichni chováme vůči sobě vzájemné přátelství, ale je přirozené, že máme rozdílné názory. To chce čas a trpělivost.
Stalin: To je pravda.
Roosevelt: Zítra ráno se tedy sejdou vojenští experti a ve čtyři hodiny bude zasedat konference.

Literatura:
Antonín Šnajdárek - Druhá světová válka v dokumentech a fotografiích, nakl. Svoboda, Praha 1968
Reklama

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více