Vývoj římského republikánského zřízení (1)

Autor : 🕔16.11.2004 📕15.716

Seriál

  1. Vývoj římského republikánského zřízení (1)
  2. Vývoj římského republikánského zřízení (2)
  3. Vývoj římského republikánského zřízení (3)
  4. Vývoj římského republikánského zřízení (4)
  5. Vývoj římského republikánského zřízení (5)
  6. Vývoj římského republikánského zřízení (6)
  7. Vývoj římského republikánského zřízení (7)

Podobné články

Další články autora

Spolupracovali: Saša Kolouch a Petr Zlesák

Úvod

Když Římané vyhnali svého posledního krále Tarquinia Superba (roku 510, případně 509 př.n.l.), stal se Řím republikou spravovanou volenými úředníky. Celá organizace římského státu byla téměř geniálně propracovaná a řídila se několika základními zásadami - princip volitelnosti úředníků (až na výjimky byli úředníci voleni lidovým shromážděním), princip časového omezení funkce (úředník zastával svoji funkci po přesně stanovenou dobu, většinou jeden rok), princip kolegiality (všechny úřady s výjimkou diktátora byly zpočátku zastávány dvojicí, a později ještě větším počtem, mužů a k rozhodnutí byl potřeba souhlas obou/všech úředníků na stejné úrovni) a konečně zásada nemožnosti zastávat více než jeden úřad najednou. Zastávání veřejného úřadu bylo čestné čili bezplatné. Funkci tak mohli zastávat pouze dostatečně bohatí občané, a to se všemi důsledky, které z takového uspořádání vyplývaly. Dalším důležitým znakem tohoto systému bylo přesné rozdělení kompetencí a dále fakt, že každý úředník (opět s výjimkou diktátora) nesl plnou zodpovědnost za své konání v úřadě - během funkčního období měl sice imunitu, ale po jeho skončení mohl být lidovým shromážděním souzen za své skutky.

To vše zaručovalo, že státní správa hladce fungovala a moc nemohla být uzurpována jedincem (pokud by se někdo zmocnil moci nezákonně, mohl být kýmkoliv jakožto tyran beztrestně zabit). Existovala jediná výjimka, která nerespektovala prakticky žádné z výše uvedených pravidel, a tou byl diktátor, specifický úředník, kterému byla v případě vážné krize na omezenou dobu svěřena téměř neomezená moc. Kontinuitu vlády navíc zajišťoval senát, jakási rada starších, jehož členové se pravidelně neměnili a který si v římské republice vydobyl pevnější mocenské postavení, než mu oficiálně náleželo. Suverénním nositelem moci byl lid, který ji vykonával prostřednictvím lidových shromáždění (i když zpočátku toto právo zůstalo vyhrazeno pouze jedné složce římských občanů, patricijům, kdežto plebejové na chod státu měli vliv jen minimální). Římané neměli psanou ústavu, což jim však nebránilo, aby tu svoji tradiční (nepsanou) velmi přísně dodržovali.

Pokusme se nyní podrobněji podívat na římské uspořádání státu:

- Doba královská (do 509 př.n.l.)
- Počátek republiky (kolem 509 př.n.l.)
- Raná republika (509 – 400 př.n.l.)
- Období sociálních nepokojů (444 – 367 př.n.l.)
- Vrcholná republika (367 – 100 př.n.l.)
- Římská republika kolem roku 100 př.n.l.

Seriál

  1. Vývoj římského republikánského zřízení (1)
  2. Vývoj římského republikánského zřízení (2)
  3. Vývoj římského republikánského zřízení (3)
  4. Vývoj římského republikánského zřízení (4)
  5. Vývoj římského republikánského zřízení (5)
  6. Vývoj římského republikánského zřízení (6)
  7. Vývoj římského republikánského zřízení (7)

Podobné články

Další články autora

Autor : 🕔16.11.2004 📕15.716

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře

  • Kohy

    Ano spoustu příslušníků policie jen dělalo svojí práci nehledě na ideologii ale spoustu znich bohužel viděli na ideologii i své obohacení a nezdráhali se mučit nevinné popřípadě je střílet mlátit atd . v této situaci je to těžké říct kdo a nebo...

    Bratři Mašínové - fakta · 4 days ago

  • RaS

    Doporučuji knihu pana Karla Pacnera Atomoví špioni. Je tam velmi podrobně a fundovaně popsáno, jak se ten který stát dobral své jaderné bomby a jak se tomu světové společenství snažilo (neúspěšně) zabránit.

    Operace Opera – předehra · 1 week ago

  • CZjak

    radiostanice byly však nee v takovém počtu jakým si žádalprolém byl v tom, že v roce 1941 měli pouze velitelské však od Prosince při protiofenzívě měl výhradně každý v 1942 byly již z 82% kvůli i dodávkám spojenců zjisti si informace pro příště a...

    Obranná válka SSSR??? díl 3. · 1 week ago

  • jikjik

    Pokud je mi známo, maršál G.I. Kulik byl náčelníkem správy DRRA dělostřelectva, ne tanků.

    Americké kořeny sovětského tanku T-34 · 1 week ago

  • volado1

    Sprosti vrahovia,nic ine

    Bratři Mašínové - fakta · 1 week ago

  • jikjik

    25. ledna 1935 ... V zemi zuřil hlad organizovaný soudruhem Stalinem a jinými soudruhy. - a tím jsem skončil. Dál to nemá cenu číst. 1) Hladomor byl v roce 1933. 2) Stalin se jako jeden z mála staral ten hlad zlikvidovat. 3) Většina zemřelých na...

    Výcvik sovětských letců pro 2. světovou válku · 1 week ago

  • jikjik

    Ano, autor má naprostou pravdu. Sovětská armáda převyšovala německou početně i kvalitou výzbroje. Například tank T34 byl tak dobře pancéřován, že velitel neviděl ven a ani neměl radiostanici. podobně ta skvělá letadla, která sice dosahovala...

    Obranná válka SSSR??? díl 3. · 2 weeks ago

  • R

    Dobrý den, nevím zda to již někomu dnes pomůže, ale připojím svůj názor. Igor byl veselý a hodný kluk. Osudnou se mu stala láska k jeho psímu kamarádovi, který byl vystrašený pod buňkou a Igor se pro něj vracel z již nastartovaného OT-64. Provádět...

    Úmrtia vojakov OS SR v zahraničných operáciách · 4 weeks ago

  • seky

    Článek ucházející, ale je tu jeden obrovský, vemi podstatný nesmysl. Motor V2 rozhodně nevychází z Liberty ani omylem. Nemá ani podobnou koncepci a ani podobný design dílů. Jsou to dva naprosto odlišné motory v každém směru. Ve zkratce:...

    Americké kořeny sovětského tanku T-34 · 1 month ago

  • Patrik Novák

    Velice poučné čtení. Děkuji

    Českoslovenští letci v polské kampani 1939  · 1 month ago