Polský obrněný automobil wz. 29

Wz. 29 byl nejtěžším polským obrněným automobilem.  Jeho vývoj začal v roce 1929 po zklamání z polopásového obrněného automobilu wz. 28. Byl postaven na upraveném podvozku nákladního automobilu Ursus A a  motor o výkonu 35 koňských sil při 2600 ot/min. Pancéřování bylo spojeno nýty a oproti jiným polským konstrukcím měl silnější pancíř. Na korbě byla osazená osmiúhelníková věž vyzbrojená  kanonem SA-18 Puteaux ráže 37 mm a dvěma kulomety Hotchkiss ráže 7,92 mm.  Kanon prostřelil na 500m jen 15 mm plech. Oba dva kulomety nešlo obsluhovat současně a ktomu jeden mířil dozadu. Zásoba střeliva střeliva byla 96 nábojů pro kanon a 4032 pro kulomety. Vozidlo mělo špatnou průchodnost terénem a vysokou siluetu. Mezi další nevýhody patřilo ,že wz. 29 neměl radiostanici ,takže ke komunikaci sloužili praporky a velitel byl velmi vytíženy. Mimo veleni ještě obsluhoval kanon a dva kulomety ve věži a nabíjel.
 
V boji se osvědčili k ničení německých průzkumných vozidel a tanků. Celkem bylo vyrobeno 13 těchto vozidel.

Posádka: 4
Délka: 5,15 m
Výška: 1,85 m
Šířka: 2,47 m
Pancéřování: 4-10 mm
Výzbroj: 37 mm kanon a 3 x kulomet Hotchkiss ráže 7,92 mm
Max.rychlost: 35 km/h
Dojezd v mírném terénu: 250 km
Dojezd na silnici: 380 km