Druhá americká válka za nezávislost (1812–1814)

Autor : 🕔05.10.2004 📕20.574
Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 55.755,- Kč
♡ Chci přispět

Druhá americká válka za nezávislost (v anglosaské historiografii nazývaná The War of 1812 – pozn. překl.) začala 18. června oficiálním prohlášením prezidenta Jamese Madisona o válečném stavu mezi Spojenými státy a Velkou Británií. Kongres hlasoval pro válku 4. a 8. června. Válka, která způsobila velké škody americké ekonomice, následovala po dlouhém období komplikovaných vztahů mezi oběma zeměmi, způsobených zejména konfliktem Velké Británie s napoleonskou Francií. Britové se zmocňovali amerických lodí, zajímali jejich námořníky a pokoušeli se jim bránit ve vplutí do francouzských přístavů. Válka byla též výsledkem vlivu tzv. válečných jestřábů v Kongresu, především Henryho Claye a dalších kongresmanů ze západu, kteří usilovali o získání dalších území dobytím Kanady. Velká Británie, netušící nic o vyhlášení války, paradoxně přerušila 23. června nařízení omezující americkou plavbu.

1812 – americká fregata Old Ironsides (Constitution) porazila britskou loď Guerriere u Nového Skotska. Constitution velel komodor Isaac Hull.

1812 – v námořním střetu na jezeře Erie zajaly americké síly pod velením poručíka Jesse Duncana Elliotta dvě britské brigy Detroit a Caledonia. Elliott byl později nucen Detroit zapálit.

1812 – generál Stephen Van Rensselaer byl poražen Brity a indiány v bitvě u Queenstown Heights v Kanadě na niagarské hranici. Asi 1 000 amerických vojáků padlo nebo utrpělo zranění. Během střetu zahynul britský generál Isaac Brock, jenž dobyl Detroit.

1812 – americká fregata Constitution zničila britskou fregatu Java v souboji u břehů Brazílie. Old Ironsides velel komodor William Brainbridge.

1813 – kapitán James Lawrence, velící americké fregatě Hornet, zajal britskou loď Peacock.

1813 – britské síly kapitulují v kanadském Yorku, nyní Torontu, před Američany pod velením brigádního generála Zebulona M. Pikea, který však v bitvě padnul.

1813 – kapitán James Lawrence volal: „Nedejte loď!“ na svou posádku, když ležel smrtelně raněn na palubě Chesapeake, posléze poražené a zajaté britskou fregatou Shannon ve střetu u pobřeží Massachusetts.

1813 – britské námořní vítězství u pobřeží Anglie zaznamenal Pelican zajetím americké lodě Argus, která předtím ukořistila 27 britských obchodních plavidel.

1813 – bitva na jezeře Erie představovala významné americké „námořní“ vítězství. Improvizovaná americká flotila pod velením Olivera Hazarda Perryho jednoznačně porazila Brity po krvavém průběhu střetu. Během bitvy byla ochromena Perryho vlajková loď Lawrence, což jej donutilo pokračovat v boji z paluby jiné lodi. Na Lawrence se vrátil, aby přijal britskou kapitulaci, a poté odeslal generálovi Williamu Henrymu Harrisonovi, veliteli západní oblasti, vítěznou depeši obsahující slova: „Střetli jsme se s nepřítelem, a je náš.“ Američané získali kontrolu nad jezerem Erie a Britové museli vyklidit Detroit, což dále posílilo americké postavení v oblasti Velkých jezer.

1813 – Generál Harrison porazil Brity pod velením generála Henryho A. Proctora v bitvě u Thames v Ontariu v Kanadě. V bitvě padnul šavanský (Shawnee) indiánský náčelník a spojenec Britů Tecumseh. Jeho smrt přinesla rozpad indiánské konfederace.

1814 – Washington, D.C. dobyly britské jednotky pod velením generála Roberta Rosse. Kapitol, Bílý Dům a další vládní budovy byly zapáleny v odplatě za předchozí vypálení budov kanadské vlády v Yorku (Torontu) americkými oddíly.

1814 – v bitvě na jezeře Champlain zničila nově vytvořená americká flotila pod velením velitele lodi (Master-Commandant; hodnost o stupeň za kapitánem lodi – pozn. překl.) Thomase Macdonougha britskou eskadronu. To donutilo britského generála Sira George Prevosta a jeho armádu zrušit obléhání americké pevnosti Plattsburgh a ustoupit po souši do Kanady.

1814 – v Gentu byla 24. prosince zástupci Spojených států a Velké Británie podepsána dohoda ukončující americko-britskou válku. Senát dohodu ratifikoval v únoru 1815. Americkými vyjednavači byli John Quincy Adams, James A. Bayard, Henry Clay, Jonathan Russell a Albert Gallatin. Ve smyslu článků dohody se všechna dobytá území vrátila oběma stranám a ustavila se komise pro stanovení hranic mezi Spojenými státy a Kanadou od řeky St. Croix na západ k Lesnímu jezeru. Britové nedosáhli svého cíle zřídit na severozápadě nárazníkový indiánský stát. Citové pohnutky, které napomohly vzniku války, tj. utlačování amerických námořníků a práv neutrálního obchodu, dohoda nezmiňovala.

1815 – největší bitva války a nejzářivější americké vítězství se odehrálo 8. ledna 1815, dva týdny po jejím oficiálním ukončení gentskou smlouvou. V bitvě u New Orleans bojovalo na britské straně 7 500 veteránů pod velením generálmajora Sira Edwarda Pakenhama. Americké síly pod velením generála Andrewa Jacksona čítající asi 4 500 mužů, mnoho z nich zkušených střelců z Kentucky a Tennessee vyzbrojených vysoce přesnými dlouhými puškami, se silně opevnily v zákopech. Ráno 8. ledna podnikly Britové v sevřených řadách na jejich linie dva útoky. Během půl hodiny byli Britové odraženi, Pakenham padnul, a s ním zemřelo nebo utrpělo zranění dalších 2 036 mužů. Americké síly přišly o 8 mrtvých a 13 raněných. Ačkoli bitva neměla žádný vliv na výsledek války, povzbudila americkou národní hrdost, kterou během konfliktu otřáslo několik demoralizujících porážek. Bitva navíc učinila z Andrewa Jacksona válečného hrdinu a stala se základem pro vzestup jeho politické kariéry.


Bitva u New Orleans

 
Zdroje a literatura:
CARRUTH, Gorton, The Encyclopedia of American Facts and Dates. 10. vyd. New York: Harper Collins Publishers, ©1997
The West Point Atlas (New York 1959)
Autor : 🕔05.10.2004 📕20.574

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Poslední komentáře

  • Štefan Sotak Zaujímavé je, že keď sa hovorí o špiónoch Západu, tak sa o nich píše ako o hrdinoch. A keď sa hovorí o špiónoch Západu, tak sú to zradcovia (Jidášske dolary a podobné frázy).

    Co pudí špiony · 4 days ago

  • Tomáš Koty Kotačka Jenže pak to dopadá tak, že lidi řvou jak byla F-15 skvělý letadlo... a už se nikdo nezmiňuje, že prakticky žádný z těch sestřelů nebyl jen za účasti F-15tek - a že vlastně šlo o kooperaci několika různých strojů.

    F-15A Baz versus MiG-25 - Past jako z učebnice · 2 weeks ago

  • Radek Novák Pěkně popsáno,akorát mi tam chybí ta bitva v Itálii :-) Docela pozdní koment,ale nikdo to tu ještě nepochválil :D

    Vojenská organizace Slovanů v časně slovanském období · 2 weeks ago

  • 3,14ranha Budiž, slovo svobodné jsem měl napsat s uvozovkami... přesto to jsou volby a o překvapení(z pohledu globálních elit) není nouze (Brexit, D. Trump , polská vláda... ), nic podobného tady za bolševika nebylo ani náhodou ! A když už to umírnění...

    Bratři Mašínové - fakta · 2 weeks ago

  • Miloš Fabián Článek je dobrý, ale chtělo by to si jej po sobě přečíst a zapracovat na elementární gramatice. Takhle je ostuda publikovat jej na tomhle portálu.

    Regia Aeronautica v severní Africe · 2 weeks ago

  • Radek Novák Tak to máte velmi naivní představu o světě :-) Volby svobodné nejsou,jsou zmanipulované a nahrávají velkým stranám,už jen systémem.NATO po nás nechce žádnou gentlemanskou pomoc,manipuluje s myšlením lidí skrz média a vojákům nabízí různé mise...

    Bratři Mašínové - fakta · 2 weeks ago

  • Wally Dobrý den,

    Mě by zajímalo kde a jak se mužů přihlásit do kurzu?

    Předem děkuji.

    el_capitan@centrum.cz

    Nudíte se? Jeďte na výcvik SOG Defence!  · 2 weeks ago

  • ABC Pravda. Jenže i kdyby Německo nezaútočilo na Polsko a byl pořád mír, tak by si nás stejně ponechali jako Protetorát a situace z doby březen až srpen 1939 by trvala ještě hodně let a bez války by Mnichov nebyl oduznán. V tom případě by přežití...

    Benešova Sofiina volba · 2 weeks ago

  • Letusak Na druhou stranu se ani nevedelo, ze Hitler chysta nacistickou svetovladu, vyhlazovaci tabory a vystehovani/vyhlazeni nenemecke populace Evropy. Takhle s odstupem vice jak sedmdesati let s tim vsim, co vime, se to samozrejme posuzuje mnohem snaze.

    Benešova Sofiina volba · 2 weeks ago

  • ABC Kdyby Nacisté vyhráli, mohli by si s českým národem dělat, co by chtěli, klidně čtvrtinu povraždit, čtvrtinu poněmčit a zbytek odvézt do Ruska na otrockou práci. A Čecha by už víc nebylo v české zemi! Beneš několikrát hazardoval s osudem...

    Benešova Sofiina volba · 3 weeks ago