Pyro I. díl

Co je to vzbuch?

Tento pojem se používá ve smyslu výbuchu, jednak ve spojení ve výrazu: teplota vzbuchu. Ve smyslu výbuchu je vzbuch míněn nežádoucí a neúplný výbušný rozklad, nepřecházející zpravidla v detonaci.

Citlivost výbušin k tepelnému impulsu

K tomu, aby vznikl výbuch ohřátím, musí větší nebo menší část výbušiny dosáhnout určité, nejnižší teploty. Tato teplota charakterizuje výbušinu k tepelnému podmětu. Průběh tepelného výbuchu můžeme vysvětlit na příkladu výbušiny uložené ve zkumavce a ponořené do lázně, vyhřívané třemi způsoby.

• Rychlostí 20°C za minutu
• Při stále teplotě se zpožděním 5 minut
• Při stálé teplotě se zpožděním 5 sekund
   

Nejdříve se výbušina ohřeje na teplotu lázně. Teplota výbušiny zahříváním lázně stoupá, až nastane ve výbušině exotermická reakce, při níž vzniká teplo.   Množství tepla při reakci závisí na teplotě výbušiny a s touto rychle roste. Jakmile jest teplota výbušiny vyšší než teplota lázně, odchází část tepla, vzniklého reakcí do lázně. Teplota výbušiny stoupá tak dlouho, dokud teplo odvedené do lázně se nevyrovná právě teplu vyvinutému reakcí.

Následkem vývoje tepla má pak výbušina větší teplotu než je teplota lázně. Nedochází však k samovolnému výbuchu, neboť reakce probíhá poměrně pomalu. Dalším zvyšováním teploty se zvyšuje i rychlost reakce (teplo vzniklé reakcí je stále vyšší než teplo odváděné), až nastane výbuch.

Nejnižší teplotu lázně, při níž nastává samovolné urychlování rozkladem nazýváme teplota vzbuchu nebo teplota samovznícení. Aby při teplotě lázně, odpovídající teplotě vzbuchu dosáhla výbušina teploty, při níž je rozklad tak rychlý, že probíhá výbušně, je potřeba určitého času. Vzbuch tedy nenastane okamžitě, jakmile se výbušina ohřeje na teplotu vzbuchu, nýbrž s určitým časovým zpožděním - indukční perioda ( zpoždění výbuchu).

Výbušný rozklad se řídí týmiž zákony termodynamiky a chemické kinetiky, jako jiné chemické reakce. K tomu, aby došlo k chemické reakci a tedy i k výbušné přeměně, při které se uvolňuje teplo, je nutné předat molekulám výbušiny určitou minimální tzv. aktivační energii. Rozdíl mezi energii uvolněnou při reakci a dodanou aktivační energii je reakční teplo. Rozdílné teploty vzbuchu jsou dány čistotou složí, chemickou stabilitou a technologii výroby různých výrobců. Při výrobě třeba třaskavé rtuti se výroba řídí ČSN, příklad: kovová rtuť dle ČSN 42 3898 musí mít nejméně 99% čistoty. Přítomnost více jak 1% nečistot i kovů jako Sn, Zn, Pb, Bi, Cd je nežádoucí a ovlivňuje vlastnosti konečného produktu.                                      

Výbušina je starý název dnes již vžité výbušniny, dělíme je na střeliviny, trhaviny, třaskaviny, pyrotechnické slože.