Nižní Tagil 1918 - díl 2.

Autor: Pavel Jaroslav Kuthan / Pavel J. Kuthan 🕔︎︎ 👁︎ 22.928

27. 9. 1918

Ráno byly vyslány průzkumné hlídky ke zjištění pozic bolševiků. V obranných pozicích před Šajtankou byly ponechány 11. rota 2. čs. střeleckého pluku a čtyři ruské roty národní armády. Velení nad touto obrannou linií převzal ruský kapitán Gerasimov, velitel těchto ruských rot. Úderný prapor a prapor 3. čs. střeleckého pluku mohly se konečně odebrat k odpočinku do svých vagónů v Šajtance. Dopoledne dorazily po železnici na pomoc z Jekatěrinburku 6. a 8. rota 2. čs. střeleckého pluku.

Odpoledne, ve 14.00h, napadli bolševici ruské roty národní armády u vesnice Gorbunov, když předtím jejich zvědové zjistili, že zde obranu nedrží československé oddíly, z nichž měli bolševici respekt. Na pomoc napadeným ruským rotám národní armády u Gorbunova je okamžitě vyslán nadporučíkem Háskem prapor 3. čs. střeleckého pluku (o síle pouhých 151 bojeschopných mužů), jehož příslušníci měli na odpočinek po předchozích bojích jen několik hodin. Pro rychlou přepravu použil prapor povozů. Úderný prapor si zatím Hásek ponechal v záloze, protože očekával možný útok bolševiků i z hlavního směru.

Reklama

Tyto jeho obavy se potvrdily zanedlouho, kdy kapitán Gerasimov z obranné linie před Šajtankou hlásil, že se bolševici se formují k útoku i před jeho linií. Hásek mu posílá okamžitě úderný prapor a tři roty 2. čs. střeleckého pluku. Dvě roty 3. čs. střeleckého pluku, které dorazily z Jekatěrinburku dopoledne, byly poslány do zálohy k zajištění týlu. Nad Šajtanku opět přiletěla dvě bolševická letadla. Silně a přesně začalo střílet opět nepřátelské dělostřelectvo, zejména od předsunutých pozic před vesnicí Gorbunovo.

V obtížné situaci, která vznikla, kdy hrozil mohutný útok nepřítele, vyhlásil nadporučík Hásek tedy bojovou pohotovost i pro všechny lehce raněné a dále i pro „nebojové“ – příslušníky štábu, písaře, kuchaře, řemeslníky, skladníky atd. Poslal též zákopnické oddíly, aby připravily pro možnou demolici mosty za Šajtankou v případě nutnosti ústupu ze Šajtanky.

Bolševici postupovali na přední čs. linii u Šajtanky obchvatem. Když do přední linie obrany ke kapitánu Gerasimovi dorazil úderný prapor a tři roty 2. čs. střeleckého pluku, zahájil zrovna soustředěnou střelbu k zastavení nepřítele. Po krátké prudké střelbě Gerasimov s jednotkami v přední linii, s podporou Kulikovského dělostřelecké baterie zaútočil na zaražené bolševiky. Bolševici po krátkém odporu se dali na zmatený ústup, přičemž za sebou nechali mnoho svých padlých a raněných. Byli zcela překvapení tím, že Čechoslováci se vrhli do útoku. Čechoslováci a Rusové (z národní „bílé“ armády) při tomto útoku ukořistili množství pušek, kulometů a beden munice.

Tři ruské roty, podporované čs. baterií kapitána Krejčiříka, se s obtížemi bránily útokům bolševiků na Gorbunovo za jezerem od Šajtanky. Bolševici měli výraznou přesilu a podařilo se jim nakonec zatlačit levé křídlo ruských rot. Tyto ruské roty, složené z nováčků, byly zatlačeny útoky bolševiků až před samotnou vesnici Gorbunovo, kde byly rozprášeny. Jejich příslušníci se dali často na panický útěk. Někteří se houfně vzdali bolševikům. Ruská obrana se tím zhroutila. Část ruských vojáků těchto ustoupila k čs. baterii kapitána Krejčiříka, jemuž se podřídili. Kapitán Krejčiřík zaujal obrannou pozici a celou svou baterii se svým mužstvem a částí ruských vojáků z ruských rot vedl k houževnaté obraně. V takřka beznadějné situaci, kdy si bolševici byli až příliš jisti vítězstvím nad touto skupinou, se úporně se svou jednotkou bránil. Z děl střílel „kartáčem“ přímo do útočících bolševiků na krátkou vzdálenost. Kolem bránící se skupiny kapitána Krejčiříka již byly desítky padlých a raněných bolševiků, a houfy dalších rozzuřeně útočily ve snaze zničit tento odpor. Všichni věděli, že tyto útoky nedokáží delší dobu dále odrážet.

V tuto chvíli však jako na zavolanou dorazil na pomoc prapor 3.čs. střeleckého pluku, vyslaný ze Šajtanky. Po cestě zadržoval některé prchající ruské vojáky a formoval je do oddílů, které vzal s sebou. Sotva tento prapor dorazil ke Gorbunovu a zjistil kritickou situaci kapitána Krejčiříka, okamžitě se rozvinul do rojnice a zahájil palbu na nepřítele. Po chvilce energicky zaútočil, čímž sovětské útočící jednotky, jisté si jejich převahou, zaskočil. Bolševici ustoupili ke Gorbunovu.

Až na krátké přestřelky již do večera k dalším útokům nedošlo. Ve 20.30h zahájil kapitán Krejčiřík se svou baterií rušivou palbu přímo na N. Tagil. Palbu udržoval do 23.00h. Během noci ještě nadporučík Hásek získal hlášení od kozáckých jízdních zvědů, že bolševici (rudé oddíly komisaře Pavla) obsadili několik vesnic vpravo od Šajtanky a v jejím týlu, což skupinu před N. Tagilem mohlo výrazně ohrozit. Eskadrona 1. čs. jízdního pluku držela tedy noční pohotovost v poli pozorováním pohybu u těchto vesnic.

28. 9. 1918

Reklama

Hned za svítání zahájilo sovětské dělostřelectvo palbu na československé pozice. V přední linii se během dopoledne ujala obrany 1. rota úderného praporu se dvěma ruskými rotami. Ráno též přijel z Jekatěrinburku velitel uralské fronty podplukovník Vojcechovský, aby se seznámil s aktuální situací před N. Tagilem. Po poradě s nadporučíkem Háskem ještě před obědem odjel zpět do Jekatěrinburku.

Bolševici se odvážili zaútočit na Šajtanku ve směru po trati, avšak byli odraženi v přední obranné linii. Pokusili se o útok ještě dvakrát, ale opět byli se ztrátami odraženi a ustoupili. Jelikož bylo třeba zjistit kam až se nepřítel stáhl, byla vyslána průzkumná hlídka úderníků, pod velením desátníka Doležálka. Ta během průzkumu narazila na nepřítele, jenž se rozvíjel do rojnice. Desátník Doležálek se svou hlídkou okamžitě na bolševiky zaútočil. Ti, zprvu zaražení náhlým útokem, když zjistili svou obrovskou početní převahu, začali nastupovat k rozdrcení Doležálkova oddílu. Tehdy však naštěstí zasáhl ruský pancéřový vlak, jenž na postupující rojnici bolševiků zahájil palbu z děl a kulometů. Bolševiky zachvátila panika a dali se na ústup. Na bojišti zůstalo více než deset bolševiků padlých a několik zraněných. Doležálkovi se podařilo s jeho oddílem zajmout tři bolševiky živé. Z výslechu těchto zajatců Čechoslováci zjistili, že proti nim jsou pro nejbližší útok vyčleněny 3 sovětské pluky, z nichž každý má sílu kolem 1.000 mužů. Velká část těchto sil byla vyslána údajně k obchvatu. Zastupující velitel 1.úderné roty praporčík Ťalský o tom urychleně podal zprávu nadporučíku Háskovi. Ten poslal do první linie k posílení 3. údernou rotu a 4 ruské roty v očekávání tohoto silného útoku nepřítele.

Bolševici několikrát velkou silou zaútočili na pozice u Šajtanky, avšak jejich útoky, při nichž docházelo ke krvavým prudkým bojům, byly vždy houževnatou obranou odraženy s velkými ztrátami.

I. prapor 3. čs. střeleckého pluku se zbytkem ruských rot toho dne také úspěšně dobyl zpět vesnici Gorbunov. Během boje s bolševiky, kteří ustoupili, utrpěl tento prapor, posílený ruskými rotami nemalé ztráty. I. prapor 3.čs. střeleckého pluku ztratil 2 padlé a 6 zraněných, ruské roty ztratily celkem 156 mužů (padlých, zraněných a nezvěstných). Bolševici utrpěli též citelné ztráty. Podařilo se též při dobytí Gorbunova ukořistit i tři kulomety Maxim s bednami munice. Pro velké vysílení a zprávu od kozáckých hlídek, že bolševici provádějí obchvat a plánují obklíčení, se zeslabený I. prapor 3. čs. střeleckého pluku se zbytky ruských rot musel bohužel opět z Gorbunova stáhnout do svých ranních pozic. Ten večer měl prapor 3. čs. střeleckého pluku již jen 90 mužů včetně velitele.

29. 9. 1918

Během noci přeběhlo k ruským rotám několik příslušníků ze sovětských jednotek. Ti varovali před tím, že bolševici chystají velký útok na Šajtanku, kterým hodlají rozdrtit odpor Čechoslováků a rot ruské národní „bílé“ armády. Od rána trvala též dělostřelecká palba mezi oběma stranami. Dopoledne provedly sovětské jednotky (3 sovětské pluky, každý o 1.000 mužích) několik útoků, které měly spíše rušivý ráz a také měly odpoutat pozornost obránců. Další z útoků nepřítele byl odražen ještě k večeru, v 17.30.

Též bylo oběma stranami během dne dělostřelecky opět bombardováno Gorbunovo, které nebylo však obsazené žádnou stranou. I. prapor 3. čs. střeleckého pluku byl konečně vyměněn zde v pozicích třemi rotami 2. čs. střeleckého pluku. Velmi vyčerpaní příslušníci I. praporu 3. čs. střel. pluku si konečně mohli odejít do svých vagónů odpočinout a regenerovat se.

30. 9. 1918

Ráno přijela po železnici Čechoslovákům do Šajtanky vítaná posila – II. prapor 8. čs. střeleckého pluku „Slezského“, který dorazil po cestě z Vladivostoku. Jeho příslušníci, svěží a s novou výstrojí a výzbrojí, byli srdečně uvítáni ostatními Čechoslováky. 14-ti denním bojem již unavení Čechoslováci ze Šajtanky byli nadšeni z vítané posily svých druhů z 8. čs. pluku, jehož další části měly dorazit po železnici vzápětí. Všichni nyní cítili, že se jim bude mnohem lépe odolávat bolševickým útokům a jejich síla roste.

Reklama

II. prapor 8. čs. střel. pluku vyměnil unavené československé a ruské roty v první linii před Šajtankou. Nadporučík Hásek předal velení nad vojenskou skupinou před N. Tagilem veliteli 8. čs. střel. pluku podplukovníku Kvapilovi, který též do Šajtanky dorazil, a ujal se velení úderného praporu.

Vyčerpaný I. prapor 3. čs. střeleckého pluku, jenž v bojích utrpěl velké ztráty, odjel po železnici k regeneraci do Jekatěrinburku. Kolem oběda nad Šajtankou opět kroužila bolševická letadla, ale zdržela se pouze u průzkumné činnosti.

1. 10. 1918

Dopoledne vyrazil ze Šajtanky po železnici směrem ke stanici Anatolskaja k regeneraci do Jekatěrinburku na zasloužený odpočinek i 1. sam. úderný prapor. Do Šajtanky již byl na cestě k posílení obránců I. prapor 8. čs. střel. pluku. Před stanicí však byl zjištěn pokus bolševiků o obchvat a obklíčení Šajtanky. Příslušníci I. praporu 8. pluku rychle vyskákali ze svého vlaku poté a rozvinuli se do útoku proti nepřátelskému obchvatu. Došlo k boji s bolševickou přesilou, která prudce zaútočila, když zjistila, že moment překvapení je ztracen.

Úderný prapor, jenž mezitím dorazil do stanice Anatolskaja, reagoval též na vzniklou situaci. 1. a 4. úderná rota okamžitě poklusem podél trati utíkaly zpět k Šajtance na pomoc ohroženému I. praporu 8. čs. střel. pluku. Mezitím však tento prapor přesilu bolševiků odrazil a úderné roty doběhly, když se sovětské jednotky již rychle stahovaly.

I. prapor 8. pluku potom vyměnil v pozicích u vesnice Gorbunov unavené roty 2. čs. střel. pluku, které se mohly tak také stáhnout k odpočinku.

2. 10. 1918

Když brzy ráno dorazil po železnici do Šajtanky i III. prapor 8. čs. střel. pluku, probíhaly již přípravy k velkému československému útoku na N. Tagil. III. prapor 8.pluku byl po příjezdu s podporou Kulikovského baterie a třemi ruskými rotami odeslán okamžitě k obchvatu bolševiků zprava. Posílenému praporu se podařilo tímto obchvatným pochodem dorazit ke stanici San Donato a obsadit jí.

Části 2. čs. střel. pluku, které též v předchozích bojích měly ztráty, odjely k odpočinku po železnici do Jekatěrinburku. 1.sam. úderný prapor zůstal zatím v záloze k chystanému závěrečnému útoku na N. Tagil.

3. 10. 1918

Do Šajtanky se z Anatolskaje opět vrátil k připravovanému zítřejšímu útoku 1. sam. úderný prapor, jehož unavení příslušníci již očekávali, že budou odesláni po mnoha dnech každodenních bojů také do Jekatěrinburku k odpočinku. Jejich očekávaní se však nenaplnilo.

Shromážděny a připraveny na nadcházející útok na N. Tagil byly i ostatní jednotky.

Během dne se nepřítel po krátkých slabších dělostřeleckých přestřelkách pokusil znovu prorazit pozice u Gorbunova, ale byl vždy odražen. Pro jistotu byla obrana u Gorbunova posílena 3. rotou úderného praporu.

4. 10. 1918

Dopoledne Čechoslováci zahájili útočnou operaci k dobytí Nižního Tagilu, kde byla přesila sovětské obrany. Od rána duněla silná dělostřelecká palba obou stran. V čs. pozicích účinky opětované palby nepřítele způsobovaly zkázu a zranění.

Jednotky u Gorbunova zahájily útok na nepřítele před 12 h jako první. Rozhořel se prudký boj. Následně ve 12h zahájila útok i hlavní útočná skupina. Podél železnice, po níž popojížděl pancéřový vlak, pomalu hlavní útočná skupina postupovala k N. Tagilu, likvidujíce odpor hlídek nepřítele. Úspěšně tak hlavní skupina postoupila až před N. Tagil, kde zaujala obranné pozice a čekala na souběžný útok obchvatu posíleného III. praporu 8.pluku, který měl útočit od San Donata. Mezitím stále zuřila prudká dělostřelba. Část sovětských jednotek se na nádraží připravovala k neústupné obraně.

Skupina u vesnice Gorbunovo provedla na nepřítele útok, jehož jádrem byla zkušená 3. rota úderného praporu. Při energickém útoku proti zakopanému silně střílejícímu nepříteli se podařilo vesnici nakonec dobýt a sovětské jednotky zahnat na panický útěk. V ulicích vesnice došlo i k osobním bojům, bojovalo se i granáty. Čechoslováci ve vesnici ukořistili několik opuštěných bolševických kulometů s množstvím munice. Bolševici se pokoušeli za vesnicí zformovat k houževnaté obraně u pahorku zvaného Lysa Gora. Zde se hodlali proti Čechoslovákům udržet do příchodu posil ve svých předem připravených opevněných pozicích. Na tyto pozice na Lysé Goře hájené kulometnými hnízdy a děly zaútočila okamžitě 3. úderná rota, která odvážnou ztečí rozprášila tyto zbytky odporu bolševiků.

8.čs. střel. pluk zaútočil nyní dle plánu na samotný N. Tagil. V zuřivých bojích, které se rozhořely se silnou sovětskou obranou, se podařilo 8. pluku dobýt železářský závod a okolí. Sovětské jednotky se ve zmatku před úspěšným československým útokem, podporovaným ruskými rotami, daly na zmatený ústup. Čechoslováci a příslušníci ruské národní armády brzy dobyli celé město. V dobytých částech města vybíhali do ulic obyvatelé a vítali nadšeně Čechoslováky jako osvoboditele od bolševické vlády.

Souběžně s tímto útokem zaútočila i obchvatná skupina od San Donata. Útokem z nečekaného směru, kdy bolševici v hrůze, že Čechoslováci útočí z jejich týlu, opouštěli své vlaky a těžké zbraně, zabránila obchvatná skupina nepříteli v ústupu po železnici.

Následně došlo k tvrdému boji o nádraží, kde se sovětské jednotky tvrdě bránily. Nakonec i zde je jejich odpor zlomen a nádraží je ovládnuto Čechoslováky.

Nižní Tagil byl dobyt. Byla vztyčena ruská a československá vlajka na městem.

V bojích byly ukořistěny 2 bolševické pancéřové vlaky včetně, 4 děla, 40 kulometů, mnoho pušek, beden munice a granátů. Sovětská strana utrpěla v bojích o N. Tagil celkově obrovské ztráty – 1.000 mužů padlých a zraněných. Množství bolševiků bylo i zajato. Ti byli shromážděni do prázdných ukořistěných bolševických vlaků a jejich střežení svěřeno mladým ruským rotám. Čechoslováci v bojích o N. Tagil měli ztráty 42 mužů padlých (z toho 23 padlých z 1. sam. úderného praporu) a několik desítek zraněných.

Do konce dne bylo město plně zajištěno.

Druhý den, 5. 10. 1918, do N. Tagilu ze Šajtanky přijely za svými jednotkami ještě vlaky 8. čs. střel. pluku a 1. sam. úderného praporu. Během dne hledali úderníci padlé své druhy z prvních útoků na N. Tagil. Našli je před bolševickými pozicemi často zohavené, okradené o šatstvo a osobní majetek. Bolševici je zde nechali nepochované ležet od útoku 22.9. Mnoho padlých úderníků bylo ještě dodatečně po smrti bolševiky pobodáno bodáky či jinak zohaveno. Někteří padlí byli rozmetáni výbuchy.

Úderníci své padlé druhy posbírali, očistili a odnesli s ostatními padlými Čechoslováky z bojů o N. Tagil na nádraží. Byli uloženi do rakví, které vyrobili ruští místní řemeslníci. Později byli důstojně pohřbeni s vojenskými poctami za četné účasti truchlícího ruského obyvatelstva.

Odpoledne odjela do Jekatěrinburku k zaslouženému odpočinku 3. rota úderného praporu. 1. a 4. rota úderného praporu se zákopnickým oddílem odjely do San Donato, kde měly napadnout zbytky bolševiků ustupujících na Perm. Zbylé sovětské jednotky však, když zjistily, že San Donato je v čs. rukách, a únik po železnici je tak znemožněn, zapálily své vlaky a ustoupily do lesů.

Následný den odjel tedy i zbytek úderného praporu do Jekatěrinburku k odpočinku.

Nižní Tagil se stal jedním z mnoha míst v širém Rusku, které jsou spojeny z boji československých legionářů. Ti zde nebojovali jen za sebe a za budoucí Československo, do něhož se chtěli přes Vladivostok všichni vrátit. Bojovali zde i za nové demokratické Rusko, proti sovětské hrůzovládě. Dobytím Nižního Tagilu získali Čechoslováci přístup na Alapajevsk a Jegoršino a zabezpečili přístup na Jekatěrinburg.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více