Plukovník Werner Mölders

Autor: Karl Schlange / Schlange 🕔︎︎ 👁︎ 33.825

Narodil se 18. 3. 1913. Po přijímacích zkouškách se dostal mezi tři uchazeče ze šedesáti kteří byli přijati za důstojnické čekatele k 2. pěšímu pluku. 1. 4. 1932 se stal praporčíkem a v říjnu 1932 nastoupil do válečné školy v Dráždanech, potom do Královce a začátkem léta 1933 do školy ženistů do Mnichova. Jakmile byl vydán rozkaz obnovit německé válečné letectvo – Mölders se nadšeně přihlásil a 1. 2. 1934 byl převelen do letecké školy v Chotěbuzi. Zkouška dopadla špatně – a byl prohlášen za neschopného kvůli nevolnostem a závratím. Žádal o možnost opakovat zkoušku a na druhý pokus byl seznám podmínečně schopným. Jeho železná vůle ale tyto potíže zvládla a kurs ukončil jako nejlepších v ročníku. Za projev uznání dostal volnou letenku Lufthansou do Řecka. Z přesvědčeného pěšáka a ženisty se stal letec.

Jeho přání o zařazení se splnilo a 15. 7. 1935 byl převelen k eskadře střemhlavých bombardérů Immelmann do Schwerinu. Velel ve 2. letce střeleckému výcviku a poddůstojnické třídě v obecném výcviku.

Reklama

O rok později převzal Mölders stíhací letku u nově zřizované stíhací eskadry ve Wiesbadenu. Přestože se poručík Mölders okamžitě přihlásil, byla jeho činnost doma zatím považována za potřebnější než ve Španělsku. Teprve v dubnu 1938 se mu po dlouhém naléhání podařilo prosadit své převelení k Legii Condor.

Po krátkém zaškolení přebíral velení 3. letky J88 po Adolfu Gallandovi právě v době, kdy byla ještě vyzbrojena He 51 , které pro svou zastaralost byly používány pro pozemní útoky, po měsíci byla konečně přezbrojena na Messerchmitty Bf 109D, tehdy nejmodernější verzi a třetí letka mohla konečně přejít od bitevních útoků ke stíhačské práci. 24. 5. 1938 oficiálně převzal vedení letky, sbíral zkušenosti a naplno vedl její nasazení v bitvě u Ebra (červenec – listopad 1938). Už při druhém letu na Bf 109 15. 7. se mu podařilo sestřelit I 15 Chato – po návratu ho vítězství stálo basu piv pro pozemní personál – což byla tradiční daň při této příležitosti ve Španělsku (španělská basa piv čítala 80 lahví). O dva dny později sestřelil další I 15 Chato a 19. 7. první I 16 Ratu. Stejné vítězství si zopakoval přesně na den o měsíc později. 23. 8. při volném stíhání sestřelil SB 2 Katuska, ale poté si v tvrdém souboji s letkou I 16 jen tak tak zachránil holou kůži. Další I 16 přidal 9. 9. a 23. 9. a proti stejnému typu získal 15. 10. své první dvojité vítězství při doprovodu italských Savoií. Za vynikající výsledky byl 18. 10. 38 povýšen na kapitána (s platností od 1. 10.) úspěch z 15. října zopakoval o šestnáct dní později opět proti I 16. Svou Bilanci uzavřel sestřelem I 16 dne 3. 11. 38 a s počtem 14 potvrzených vítězství stanul v čele německých stíhačů ve Španělsku (nepotvrzeným patnáctým byla opět I 16), za což obdržel Španělský kříž ve zlatě s brilianty (špan. kříž). Své zkušenosti pečlivě analyzoval, což ukazují následující věty: „První vítězství může být rozhodující pro celou kariéru stíhače. Znám několik stíhačů, u kterých se dostavily opravdové komplexy méněcennosti, když to ani při opakovaných setkáních s nepřítelem neklaplo. Několika takovým začátečníkům jsem k prvnímu sestřelu dopomohl a zábrana se okamžitě prolomila, piloti znovu získali sebedůvěru. Klidně mohu říci, že počet mých sestřelů by byl mnohem větší, kdybych stále znovu k sestřelům nenaváděl mladé letce. Nemůže být naším cílem pěstovat si jednotlivá esa s vysokým počtem sestřelů. Při kvalitě našich mladých pilotů se taková nutně objeví sama od sebe. Mnohem důležitější podle mne je vychovávat co největší počet stíhačů k dobrým průměrným výkonům.

Po návratu musel na čtvrt roku usednout k psacímu stolu a své zkušenosti přepsat do taktických příruček Luftwaffe pro stíhače. Poté se konečně mohl 15. 3. 1939 hlásit jako velitel 1. letky JG 53 eskadry Pikové eso a předávat svým pilotům nahromaděné zkušenosti a kromě létání mu zbýval čas na lovecké zajížďky do Westerwaldu.

3. září dorazila válka i na západní hranice Německa, ale střety s nepřítelem ve vzduchu byly spíše ojedinělé. Werner Mölders otevřel své skóre ve druhé světové válce 20. 9. 1939 sestřelem Curtissu ve stejné době, jako jeho bratr Viktor na Bf 110 ohlásil sestřel polského bombardéru. O několik dní později přijímá Mölders, kupodivu ve stejný den jako jeho bratr Viktor v Polsku, z rukou komodora eskadry Železný kříž druhé třídy a převzal velení skupiny. Po sedmém vítězství obdržel 2. 4. 1940 Železný kříž první třídy (železný kříž).

10. května „podivná válka v sedě“ na západě skončila a nápor ke kanálu La Manche přinesl dostatek příležitostí k boji. Möldersovi se nejdříve dařilo ničit pouze osamělé protivníky, ale 17. května sestřelil svého čtrnáctého, patnáctého a šestnáctého protivníka – všechno francouzské stíhače. Po dosažení 20. vítězství byl jako první stíhač Luftwaffe vyznamenán Rytířským křížem Železného kříže (železný kříž). 5. června byl ale sestřelen lt. Pommier-Layrarguesem na Dewotine D 520 po překvapivém útoku 60 kilometrů za frontou poblíž Compiégne. Po čtyřech týdnech v zajateckém táboře byl po francouzské kapitulaci propuštěn.

19. července byl mimo pořadí povýšen na majora a jmenován velitelem eskadry JG 51. Už při prvním letu na britské ostrovy sestřelil jeden Spitfire – byl však raněn střepinou granátu do kolena. Podařilo se mu ale přistát zpět na domovském letišti. O čtyři týdny později obdržel Zlatý letecký odznak s brilianty (LW odznaky). 20. září 1940 ohlásil Mölders svůj 40. sestřel – den na to obdržel Dubové ratolesti k Rytířskému kříži Železného kříže (železný kříž) jako druhý důstojník německého Wehrmachtu (prvním byl generál Dietl za nasazení horských myslivců v Norsku). O pouhé čtyři dny později dosáhl 40. vítězství i major Adolf Galland a  obdržel Dubové ratolesti jako třetí. Mölders, soupeřící s Gallandem, byl právě na návštěvě u Göringa na Romintenském vřesovišti, kde ulovil jelena. Když se dozvěděl o Gallandově „čtyřicátém“ , odletěl ještě téhož dne zpět, nasedl do svého stroje, odstartoval a sestřelil 41. protivníka. V říjnu byl jeho bratr Viktor sestřelen nad Anglií a padl do zajetí. Mölders byl 25. 10. 1940 povýšen na podplukovníka. V Bitvě o Británii zvýšil své skóre z 25 sestřelů na 68, a to v desetiměsíčním nasazení.

Galland včera jako první obdržel Meče“ ohlásil mu 21. června 1941 jeho pobočník. O pouhé dva dny později OKW oznámilo, že podplukovníku Möldersovi byly po sestřelu 72. protivníka jako druhému propůjčeny Meče k Dubovým ratolestem Rytířského kříže (železný kříž)  na nově otevřené východní frontě (k 22. 6. 1941). Nové bojiště zvýšilo příležitost k sestřelům - 15. července sestřelil Mölders svého 100. a 101. protivníka a jako první voják Wehrmachtu dostal Rytířský kříž Železného kříže s Dubovými ratolestmi, Meči a Brilianty (železný kříž). Při předávání vyznamenání v Hitlerově hlavním stanu měl proslavenou diskuzi s Hitlerem na obhajobu münsterského biskupa a jeho pastýřských listů.

Reklama

Následovalo 20. 7. 41 povýšení na plukovníka a zákaz bojového létání. A 7. 8. 1941 byl ve 28 letech povýšen na generála stíhačů.

Při letu He 111 na státní pohřeb generálplukovníka Ernsta Udeta havaroval 22. 11. 1941 ve špatném počasí u Vratislavi a Werner Mölders si při nehodě zlomil vaz. 28. 11. 1941 se konal slavnostní státní pohřeb na říšském ministerstvu letectva v Berlíně.

V rámci psychologické války vypustili Britové pověst, že Mölderse sestřelila německé protiletadlová obrana na příkaz nejvyššího velení za jeho katolické postoje a dokonce sepsala falešný dopis, ve kterém kritizoval protikřesťanský nacionálně socialistický režim. RAF ho shodila nad Německem a během krátké doby byl „Möldersův dopis“ znám v celém Německu. Nebojácní kněží ho četli z kazatelen.

I po válce nějakou dobu trvaly spekulace kolem jeho smrti, ale vše se časem vyjasnilo.

Po Werneru Möldersovi je pojmenován torpédoborec Bundeswehru, kasárna ve Visselhövede a v roce 1973 Eskadra JG 74 přijala čestné pojmenování Eskadra Mölders.

Prameny:
Stíhačky nad Španělskem 1936 – 1939, Svatopluk Matyáš
Mölders, Frizt von Forell
Mit Schwerten und Brillianten, Günter Fraschka
Legion Condor, M. Skotnicki, T. Nowakowski, K. Zalewski
Stíhací esa Luftwaffe, Svatopluk Matyáš
Stíhací esa Luftwaffe, Mike Spick

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více