1. samostatný úderný prapor

Autor: Pavel Jaroslav Kuthan / Pavel J. Kuthan 🕔︎︎ 👁︎ 30.732

Vznikl nejprve ve formě samostatných úderných rot koncem roku 1917 v rámci 2.čs. střelecké divize v Rusku, jako elitní součást našeho vojska. Sloučením těchto rot vznikl 1.sam. úderný prapor. Měl čtyři pěší roty, jednu rotu kulometnou, zákopnickou minometnou četu a logistické zabezpečení. Znakem úderného praporu byla umrlčí lebka se zkříženými hnáty na červeném podkladu. Po uzavření mírových dohod mezi bolševickou vládou a německo-rakouskými silami, se připravoval přesun celého čs.armádního sboru z Ukrajiny přes Rusko do Vladivostoku a odtud na francouzskou frontu, kde měl pokračovat v boji proti centrálním mocnostem za svobodu Československa.

Úderný prapor se účastnil bojů u Bachmače a následných bojů do té doby neutrálních čs.legií s bolševiky. Dobyl Kansk, porazil pětinásobnou přesilu bolševiků v bitvě u Kljukvené, získal Krasnojarsk. Následně vítězil i v dalších těžkých bitvách – u Nižního Udinsku, Chinguje, Běli, u Kultuku, Irkutska, u Bajkalu přes nějž pronikl a napadl bolševickou armádu, umožňujíce tak ústup čs.sboru na východ. Kam se probíjely jednotlivé části sboru.

Reklama

V září 1918 odchází úderný prapor opět na západ, kde bojuje na uralské frontě, v říjnu na samarské frontě kde je až do prosince. V Jekatěrinburku úderný prapor převzal bojovou zástavu bývalých československých Kornilovců.

Na jaře 1919, kdy čs.armádní sbor místo přesunu do Francie dostává za úkol bránit za každou cenu transsibiřskou magistrálu, je úderný prapor vždy přesouván podle potřeby na místa nejtěžších bojů s bolševiky, kteří chtěli čs.sbor zničit. Při následném stažení do Vladivostoku opět kryje úderný prapor zadní část sboru, stahuje se jako poslední.

25.4.1920 se konečně i úderný prapor, proslavený svými činy jako elitní jednotka celého československého armádního sboru (čs.legie v Rusku), dostal do Vladivostoku, odkud měsíc na to i on odplouvá lodí do své vlasti, která je již skoro dva roky svobodná. Po příchodu do vlasti je úderný prapor sloučen s domácím 6.mysliveckým praporem v Domažlicích, čímž vznikl 6.hraničářský prapor „sibiřských úderníků“, který převzal po 1.sam. úderném praporu prapor a tradici.

Celkem ze stavu 1.sam. úderného praporu, jenž měl 800 mužů, padlo v bojích 13 důstojníků a 120 úderníků.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více