Podporučík Šogo Saito

Autor: Karl Schlange / Schlange 🕔︎︎ 👁︎ 17.316

Šogo Saito se stal známým jako „Král taranových útoků“ v průběhu konfliktu u Nomonchanu. Narodil se v prefektuře Aomori v roce 1918. Roku 1935 nastoupil letecký výcvik na letišti Tokorozawa a stíhací výcvik dokončil v Akenu v listopadu 1936.

Když vypukl v květnu 1939 konflikt na Mongolských hranicích, byl Saito členem 24. Sentai v Hailaru, Mandžusko. 24. května dosáhl svého prvního vítězství když vlétl sám do formace sovětských I-15bis nad jezerem Bjur  sestřelil dva z nich – vzlétl později později než jeho jednotka a nepřátelskou formaci zaměnil za vlastní k níž se chtěl připojit.

Reklama

První velký souboj nad Nomonchanského incidentu vypukl 22. června když přes 100 Sovětských letadel dvakráte překročilo hraniční řeku do Mandžuského území. Jediná japonská jednotka která se nepříteli postavila byla 24. Sentai s 18 Ki-27. Saito sestřelil tři nepřátelská letadly v plamenech a jednoho donutil opustit letoun na padáku. Když viděl další tři sovětské stíhače nouzově přistávat, napadl je a zapálil.

Boj pokračoval dál a Saito zjistil že mu došla munice. Rozhodl se vrátit zpět na základnu, ale obklíčilo ho osm I-16. Při vědomí, že bez munice nemá šanci se rozhodl do jednoho Polikarpova vrazit. Rychle si vyhlédl oběť a při srážce se sovětskou stíhačkou jeho pravé křídlo zničilo ocasní plochy I-16 a nepřátelský pilot ztratil kontrolu nad svým strojem – Saito dosáhl svého čtvrtého vzdušného vítězství. A když se mu ze svého stroje podařilo vyskočit padákem dorazil na svou základnu pěšky.

21. července Saito samostatně zničil čtyři nepřátelské stíhačky a jednu pravděpodobně. Také zachránil život svému velícímu důstojníkovi když poté co po vystřílení munice nalétl taranem na stíhačku jež ho ostřelovala což přimělo protivníka vyklidit oblohu pryč z dosahu tohoto nečekaného útoku.

O dva dny později Sověti zahájily masivní bombardovací útok za řekou Chalchyn-gol, čítající 120 stíhačů eskortujících 23 bombardérů SB-2. V následném nejdelším souboji celého konfliktu, nebyli Japonci úspěšní ve snaze zadržet nálet – Saito sestřelil jeden bombardér, ale vzápětí byl napaden hordou stíhačů a dostal zásah kulkou která ho zranila na levé noze. Dostal se ze souboje a vrátil se na základnu, kde ho ihned hospitalizovali.

Mezitím co léčil své rány boje v půli září skončily, Saito dosáhl 25 vítězství a stal se nejlepším esem 24. Sentai. Po návratu do služby sloužil se svou jednotkou na Filipínách na začátku Druhé světové války, potom byl přeložen na Novou Guineu, kde sestřelil B-24 a několik dalších sestřelů – přesné číslo není známo. Padl  2. července 1944 na ostrově Hollandia jako pěšák v boji s americkými jednotkami.

Pramen:
Aces of the Rising Sun 1937-1945

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více