Letecká esa 1. sv. války - Edward Corringham "Mick" Mannock

Autor: Karl Schlange / Schlange 🕔︎︎ 👁︎ 23.822

Edward Corringham "Mick" Mannock

1887 – 1918

Narodil se 1887 jako syn vojáka. Otec ale svou rodinu brzy opustil. Od věku 12 let žil Mannock ve velké chudobě, dlouho a těžce pracoval, aby zabezpečil svou matku a čtyři sourozence. Ve věku 24 let získal Mannock práci u Britské telefonní společnosti v Turecku. Jako by to byl jeho osud, Turecko se roku 1914 připojilo k Německu a vyhlásilo válku Velké Británii. Mannock se stal válečným zajatcem ještě dříve než byl vypálen první výstřel. Během zajetí se Mannosckův zrak, který nikdy nebyl dobrý, bez patřičné lékařské péče ještě zhoršil.

Reklama

Kvůli špatné fyzické kondici poslalo Turecko v roce 1915 Mannocka zpět do vlasti. Mannock ihned nastoupil do Královských armádních lékařských sborů. V Příštím roce se Mannock jako „tunelová krysa“ připojil je královským ženistům. Jeho další zastávkou byl RFC. Základní lékařskou prohlídkou (Mannock byl na jedno oko slepý) prošel v srpnu 1916 a na konci roku 1916 byl odeslán na letecký výcvik do Hendonu. V dubnu 1917 uískal pilotní licenci a byl zařazen ke 40. eskadře. Létal na Nieuportu 17 na ofenzivní hlídky a jako doprovad bombardérů. Mannosckův úspěch bojového pilota nepřišel sám od sebe a nebyl ani vrozený – každé vítězství bylo tvrdě vybojované. Po dva měsíce od příchodu ke 40. eskadře neměl na kontě žádný sestřel. Mezi Mannockovými kolegy se šuškalo, že je podělaný a zběbělý. V následujícím roce získal Mannock 73 vítězství a stal se velkým britským esem. Vypěstoval si nesmiřitelnou nenávist k Němcům a nikdy nebyl tak štastný, jako když někoho z nich zabil, nebo jak říkal: „Poslal německou havěť v plamenech do pekla.

V březnu 1918 byl Mannock ustanoven do funkce velitele letky v nové 74. eskadře, kde létal na SE 5a. Jeden nový rekrut o něm napsal: „… Staral se o mně jako starší bratr. Být v jeho letce bylo nádherné …. Myslel na každého jejího člena a staral se o něj.“ V roce 1918 cestoval Mannock od eskadry k eskadře a neopeřené letce učil svému mottu:“Když útočíš, buď vždy nahoře, málokdy ve stejné výšce a nikdy pod ním.“

Poslední měsíc Mannosckova života byl prošpikován zlými sny o hořících letadlech. Sny o smrti jej nakonec dostihly. Mannock tvrdil, že by byl raději, kdyby mu někdo vystřelil mozek z hlavy, než aby zaživa uhořel v plápolajícím letadle. V červnu 1918 nahradil Billy Bishopa ve funkci velitele 85  eskadry. Když se vrátil z dovolené, kde se zotavoval po chřipce a byl stále ještě slabý, nabídl nováčkovi Donaldu Ingilisovi, že s ním poletí a on si sám zabije svého prvního Němce. Mannock dostal německé dvoumístné letadlo, Ingis se dostal domů. Mannock se v plamenech zřítil do neznámého hrobu. (esa Anglie)

Vyznamenání

VC (Viktorin Kříž)
DSO
DFC s Bar

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více