Spojenecké tažení střední Evropou od 22. března do 8. května 1945 (4)

Autor: Luboš Pavel / mindphaser 🕔︎︎ 👁︎ 21.407

Zatímco 12. skupina armád prováděla svůj řez napříč Německem, 6. skupina armád generála Deverse operující na jihu měla dva úkoly. Kromě krytí pravého křídla postupující 12. skupiny armád měla eliminovat německé pokusy o zorganizování boje do posledního muže v Alpách v jižním Německu a západním Rakousku. Pro splnění obou úkolů vyslal Devers 7. armádu generálplukovníka Alexandra M. Patche rozmístěnou v levé části svého sektoru, aby provedla velký obchvat, během kterého bude nejprve postupovat na severozápad podél Bradleyho pravého křídla, poté se společně s 3. armádou stočí na jih a po obsazení Norimberku a Mnichova bude bez zastávky dále postupovat do Rakouska. Francouzská 1. armáda měla provést útok směrem na jih a jihovýchod, obsadit Stuttgart a podél švýcarských hranic dále postupovat do Rakouska.


Všechny domy v jedné z německých vesnic
jsou označeny bílou vlajkou. (National Archives)

Reklama

Počáteční odpor nepřítele v sektoru 6. skupiny armád byl tužší, než s jakým se při svém postupu setkala 12. skupina. Příčinou toho bylo, že německé jednotky rozmístěné v této oblasti byly méně dezorganizované, nežli tomu bylo na severu. Přesto však 28. března provedla 7. armáda průlom z předmostí na Rýnu, v oblasti na jih od Frankfurtu, jehož se zúčastnily všechny její tři sbory - XV. sbor na severním úseku, XXI. sbor uprostřed a VI. sbor na jižním úseku operačního prostoru 7. armády. 45. pěší divize náležející k XV. sboru musela 6 dnů tvrdě bojovat, než se jí 3. dubna podařilo obsadit Aschaffenburg, ležící 58 km východně od Rýna. U Heilbronnu, ležícího 80 km za hranicemi Německa, se jednotky VI. sboru setkaly s nečekaně silným odporem. Přestože bylo nasazeno velké množství obrněné techniky ke zlomení nepřátelské obrany, bylo potřeba svádět 9 dnů trvající intenzivní boj, nežli se Heilbronn dostal zcela pod kontrolu amerických jednotek. Přesto se však 7. armádě do 11. dubna podařilo do hloubky proniknout německou obranou, zejména na severu, a byla připravena zahájit plánovaný postup na jihovýchod a následně se stočit na jih. A tak když 15. dubna Eisenhower nařídil celé Pattonově 3. armádě vyrazit údolím Dunaje směrem na jihovýchod s cílem obsadit Linz a následně postupovat na jih na Salzburg a do středního Rakouska, nařídil rovněž 6. skupině armád, aby postupovala směrem do oblasti jižního Německa a západního Rakouska. Po nově stanovené ose útoku se postupující 7. armádě podařilo rychle obsadit Bamberg, ležící asi 160 km od Rýna, od kterého je Norimberk vzdálen asi 50 km. Jakmile se však postupující jednotky 16. dubna přiblížily k předměstí Norimberku, setkala se 7. armáda na stejným způsobem obrany využívajícím protiletecká děla, s jakým se setkala 1. armáda u Lipska. Teprve až po prolomení vnějšího obranného kruhu tvořeného protileteckými děly a boji dům od domu, se podařilo 20. dubna Norimberk zcela obsadit. Po obsazení Norimberku nenarazila na hrotu 7. armády postupující 12. tanková divize na silnější odpor, rychle postoupila o dalších více než 80 km k Dunaji a 22. dubna, následována zbytkem XXI. a XV. sborem, ji překročila.

Mezitím VI. sbor na levém křídle 7. armády postupoval souběžně s francouzskou 1. armádou směrem na jihovýchod. Během dvou současně vedených útoků po křídlech obsadila 21. dubna francouzská 1. armáda Stuttgart a následující den společně s čelními jednotkami VI. sboru postoupila k Dunaji. Podobně se dařilo 3. armádě na levém křídle 6. armády, která rychle postupovala, aniž by narazila na silnější odpor, a jejíž čelní jednotky 24. dubna rovněž dosáhly břehu Dunaje.

Poté, co 6. skupina armád společně s 3. armádou dokončila vyčišťovací operace jižního Německa a přiblížila se k hranicím Rakouska, bylo všem zúčastněným - Němcům i Spojencům - zřejmé, že válka je téměř u konce. V řadě měst byly vyvěšeny bílé vlajky jako symbol kapitulace, aby bylo zabráněno jejich zbytečnému zničení, a Spojencům se přicházely vzdát skupiny Němců, jejichž počty se pohybovaly od desítek po tisíce vojáků. 7th army

Zatímco 30. dubna části XI. a XXI. sboru obsadily Mnichov, ležící asi 65 km jižně od Dunaje, o dva dny dříve již vstoupily první jednotky VI. sboru na území Rakouska. 4. května V. a XII. sbor 3. armády postoupily do Československa a jednotky VI. sboru se spojily s čelními jednotkami 5. americké armády působící na italské frontě, čímž došlo ke spojení evropské a středozemní operační oblasti. Ve stejný den se jednotkám XV. sboru podařilo obsadit Salzburg, ležící v operační oblasti 7. armády, a Berchtesgaden, město, jež se mělo stát Hitlerovým velitelským stanovištěm - "národní pevností". V době, kdy spojenecké armády na jihu postupovaly směrem na Alpy, Montgomeryho 21. skupina armád rychle postupovala směrem na sever a severovýchod. Přestože se čelním jednotkám na pravém křídle britské 2. armády podařilo 19. dubna jihovýchodně od Hamburku postoupit k Labi, museli Britové svést ještě týdenní boj o Brémy, které byly obsazeny 26. dubna. O tři dny později, 29. dubna, se Britům, nedávno posíleným XVIII. výsadkovým sborem, podařilo překročit Labe. Předmostí na východním břehu Labe bylo rychle rozšiřováno a do 2. května padly do britských rukou města Lübeck a Wismar, čímž se podařilo izolovat německé jednotky na Jutlandském poloostrově.


Pochod vítězů Düsseldorfem; Německo, 8.května 1945. (National Archives)

V levé části sektoru 21. skupiny armád se podařilo jednomu sboru kanadské 1. armády poblíž německo-holandských hranic postoupit až ke břehům Severního moře a další rychle postupovaly střední částí Holandska, čímž se jim podařilo izolovat zbývající německé jednotky rozmístěné v této oblasti. Rychlý postup Kanaďanů měl však negativní dopad na holandské civilní obyvatelstvo. Odříznuté německé jednotky doslova zaplavily téměř celé Holandsko a způsobily značný nedostatek jídla mezi holandskými civilisty, kteří se dostali na pokraj smrti hladem. Eisenhower souhlasil s uzavřením dohody s německými veliteli izolovaných jednotek o dočasném zastavení střelby a spojeneckém zásobování země potravinami. Následné letecké shozy byly zahájeny 28. dubna.

Na konci měsíce dubna se soumrak nad Třetí říší změnil v temnou noc. Její armády byly roztříštěny a Němci již ovládali pouze zlomek území, které kontrolovali před několika lety. S únikovou cestou na jih do Rakouska obsazenou postupující 12. skupinou armád a Berlínem obklíčeným Sověty, spáchal 30. dubna Adolf Hitler sebevraždu a zanechal svému nástupci admirálu Karlu Dönitzovi pro německý národ smutnou povinnost požádat o kapitulaci Německa. Po pokusu dojednat možnost, že by se Německo vzdalo pouze západním Spojencům (návrh byl striktně odmítnut), dal 7. května Dönitz svolení svému zástupci generálu Alfredu Jodlovi dojednat bezpodmínečnou kapitulaci na všech frontách. Příslušné dokumenty byly podepsány ještě téhož dne a v platnost vstoupily 8. května 1945. Přes občasné boje izolovaných jednotek byla válka v Evropě u konce.

Zdroje a doplňující materiály na internetu:
Central Europe - http://www.army.mil/cmh-pg/brochures/centeur/centeur.htm
Rhineland - http://www.army.mil/cmh-pg/brochures/rhineland/rhineland.htm
Southern France - http://www.army.mil/cmh-pg/brochures/sfrance/sfrance.htm
Ardennes-Alsace - http://www.army.mil/cmh-pg/brochures/ardennes/aral.htm

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více