1. smíšená brigáda [1936-1939]

Historie brigády
1. smíšená brigáda byla založena v říjnu 1936 v Alcalá de Henares s prapory 5. pluku, které byly zpočátku „Corbata“, „La Victoria“, „El Amanecer“ a „Milicias Gallegas“. Prapor „Lister“ nebo „El Corbata“, pojmenovaný podle přezdívky svého šéfa, majora domobrany Juana Rodrígueze Zarzaleja, tvořily 4., 6. a 9. rota. 26. října opustila brigáda Alcalá de Henares, aby byla vyzbrojena v Cerro de los Ángeles, zřídila své velitelské stanoviště ve Valdemoru a pokryla levý sektor ve Vallecas. 30. října 1936 zaútočila směrem na Esquivias, ale operace se nezdařila, protože nemohla následovat tanky určené na její podporu. 11. listopadu držela pozice v sektoru levého břehu Manzanares od Puente de Andalucía po stanici Cerro Negro. 26. byla určena do první linie z Villaverde do La Marañosa. 7. ledna 1937 byla v Puente de Vallecas a dostala rozkaz začít na Playa de Madrid protiútok na Casa de Campo ve směru na Aravacu. 19.1.1937 zaútočila na Cerro de los Ángeles a obsadila některé vedlejší pozice, aby byla nakonec odražena. Při této operaci byl zabit velitel praporu „Victoria“, kapitán pěchoty Miguel Valverde, a zraněn byl komisař Puente. V této době se brigáda rozrostla o další čtyři prapory, „Thaelmann“, „Cruz“, „Heredia“ a „José Díaz“ a přistoupila k její rozdělení na 1. a 1. bis. 3. února provedla diverzní útok na Villaverde Bajo a vrátila se do Madridu, aby se připojila k bitvě u Jaramy. 8.2. osvobodila Espolón de Vaciamadrid a 19.2. pokračovala v útoku na El Pingarrón, na jehož zákopy několikrát zaútočil – ten den, čtyřikrát –, přičemž všechny byly odraženy. Při operacích byli zabiti všichni velitelé praporů, jeden komisař praporu a další byl zraněn. Brigáda musela být stažena, aby nahradila utrpěné ztráty. Zúčastnila se také bitvy u Guadalajary, do které se přesunula jako záloha, postupovala po národní dálnici II z Trijueque a obsadila Gajanejos, Muduex a Utande. Po bitvě se vrátila do Madridu, kde se od 10. do 14. dubna zúčastnila neúspěšného pokusu dobýt Cerro Garabitas. V bojích v Cerro Negro jižně od Tagusu ve dnech 8. až 14. května vynikl prapor „Galicijských milicí“. 5. července se brigáda odvážným manévrem infiltrovala v nočním pochodu národními liniemi a nacházela se 300 m od Brunete. O dva dny později obsadila Villanueva de la Cañada. V bitvě u Brunete zahynul náčelník brigády major Sánchez a 212 důstojníků, mezi nimi i náčelník štábu Emilio Conejo. Velením brigády byl jmenován velitel pěchoty Francisco del Cacho Villaroig. 1. smíšená brigáda, přítomná ve všech velkých bitvách války, působila v bitvě u Belchite a útočila 24. srpna 1937 na Fuentes de Ebro, aniž by byla schopna postoupit. V bojích zemřel velitel praporu "José Díaz" major Armenta a jeho komisař Ortiz de Zárate. Po bitvě 1. smíšená brigáda pokračovala v krýtí sektoru Alcañíz. V bitvě u Teruelu infiltrovala, opakovala manévr z Brunete, následovala 9. smíšenou brigádu a 100. smíšenou brigádu s úkolem obsadit Concud, ale ztratila orientaci a místo toho, aby Concud obklíčila, zaútočila čelně a byla odražena. V pozdním odpoledni se jí však podařilo vstoupit do města. Přestože se na jaře 1938 zúčastnil i bitvy o Aragonii, její role nebyla tak oslnivá jako při jiných příležitostech. Pokusila se bránit sektor od Ebra po Calandu a poté silniční křižovatku Valdealgorfa, ale totální kolaps fronty zatáhl 1. smíšenou brigádu di ústupu. V květnu 1938 působila na předmostí Balaguer, kde byla přidělena role zálohy na jih od Bellmuntu. 25. července udělal první krok k bitvě na Ebru, překročil řeku přes Illetas, dobyl Mora de Ebro a dosáhl linie Cerro de San Marcos-Sierra de Pandols. 10. srpna obsadila pozice rovnoběžné s roklí Santa Magdalena na levém křídle Pandolů, které ztratila a ustoupila do výšin Sierra, kde zůstala až do vystřídání 15. srpna. Znovu se vrátila do Pandols, kde zůstal až do posledního závěru bitvy. 1. smíšená brigáda byla kvůli své reorganizaci soustředěna v oblasti Las Garrigas a před hrozbou národní ofenzivy na Katalánsko byla vyslána do sektoru Alcanó a Aspe. Zde odolala prvním útokům CTV (Corpo Truppe Volontarie) proti Borjas Blancas, a pokusila se bránit Igualadu, ale brzy se přidala ke všeobecnému ústupu. 3. února měla na starosti obranu Gerony, ale tyto rozkazy nepatřily do říše reality, ale byly vyjádřením přání. Ještě krátce vzdorovala na březích Ter a Muga, 8.2.1939, než překročila hranici v Port-Bou, při západu slunce příštího dne.


History of the unit:
The 1st Mixed Brigade was established in October 1936 in Alcalá de Henares with battalions of the 5th Regiment, which were initially "Corbata", "La Victoria", "El Amanecer" and "Milicias Gallegas". The "Lister" or "El Corbata" battalion, named after the name of its boss, Major General Juan Rodríguez Zarzalej, consisted of the 4th, 6th and 9th companies. On October 26, the Alcalá de Henares brigade left to arm itself in Cerro de los Ángeles, set up its command post in Valdemor, and covered the left sector in Vallecas. On October 30, 1936, it attacked the Esquivias, but the operation failed because it could not follow the tanks designed to support it. On November 11, it held positions in the left bank sector of Manzanares from the Puente de Andalucía to the Cerro Negro station. The 26th was assigned to the front line from Villaverde to La Marañosa. On January 7, 1937, she was in the Puente de Vallecas and was ordered to launch a counterattack on the Playa de Madrid at the Casa de Campo in the direction of Aravaca. On January 19, 1937, she attacked Cerro de los Ángeles and occupied some side positions to be repulsed in the end. During the operation, the commander of the "Victoria" battalion, Captain Miguel Valverde, was killed and Commissioner Puente was wounded. At this time, the brigade expanded by four more battalions, "Thaelmann", "Cruz", "Heredia" and "José Díaz" and proceeded to divide it into 1st and 1st bis. On February 3, she carried out a diversionary attack on Villaverde Bajo and returned to Madrid to join the Battle of Jarama. 8.2. liberated Espolón de Vaciamadrid and 19.2. she continued the attack on El Pingarrón, whose trenches he attacked several times - that day, four times - all of which were repulsed. During the operations, all battalion commanders were killed, one battalion commissioner and another were wounded. The brigade had to be withdrawn to make up for the losses suffered. She also took part in the Battle of Guadalajara, where she moved as a backup, advanced on the National Highway II from Trijueque and occupied Gajanejos, Muduex and Utande. After the battle, she returned to Madrid, where she took part in an unsuccessful attempt to conquer Cerro Garabitas from April 10 to 14. The battalion of the "Galician militia" stood out in the fighting in Cerro Negro south of Tagus from 8 to 14 May. On July 5, the brigade infiltrated the national lines in a nightly maneuver and was located 300 m from Brunete. Two days later, she occupied Villanueva de la Cañada. The Chief of Brigade, Major Sánchez, and 212 officers, including Chief of Staff Emilio Conejo, were killed in the Battle of Brunete. The commander of the brigade was appointed infantry commander Francisco del Cacho Villaroig. The 1st Mixed Brigade, present in all the great battles of the war, operated in the Battle of Belchite and attacked Fuentes de Ebro on August 24, 1937, without being able to advance. Major Armenta, commander of the "José Díaz" battalion, and his commissioner, Ortiz de Zárate, died in the fighting. After the battle, the 1st Mixed Brigade continued to cover the Alcañíz sector. At the Battle of Teruel, she infiltrated, repeated the maneuver from Brunete, followed by the 9th Mixed Brigade and the 100th Mixed Brigade to occupy Concud, but lost orientation and, instead of encircling Concud, attacked head-on and repulsed. In the late afternoon, however, she managed to enter the city. Although he took part in the Battle of Aragon in the spring of 1938, her role was not as dazzling as on other occasions. She tried to defend the sector from Ebra to Calanda and then the Valdealgorf road junction, but the total collapse of the front dragged on the 1st Mixed Retreat Brigade. In May 1938, she worked on the Balaguer bridgehead, where she was assigned the role of reserve south of Bellmunt. On July 25, he took the first step towards the Battle of Ebro, crossed the river through the Illetas, conquered the Mora de Ebro and reached the line Cerro de San Marcos-Sierra de Pandols. On August 10, she occupied a position parallel to the gorge of Santa Magdalena on the left wing of the Pandoli, which she lost and retreated to the heights of the Sierra, where she remained until the replacement on August 15. She returned to the Pandols, where he remained until the last end of the battle. The 1st Mixed Brigade was concentrated in the Las Garrigas area due to its reorganization and was sent to the Alcanó and Aspe sectors before the threat of a national offensive against Catalonia. Here she resisted the first CTV (Corpo Truppe Volontarie) attacks against Borjas Blancas, and tried to defend the Igualada, but soon joined the general retreat. On February 3, she was in charge of defending Gerona, but these orders did not belong to the realm of reality, but were an expression of desire. She resisted for a short time on the banks of Ter and Muga, February 8, 1939, before crossing the border in Port-Bou, at sunset the next day.