Bell P-39Q Airacobra

     
Název:
Name:
Bell P-39Q-5-BE Airacobra Bell P-39Q-5-BE Airacobra
Originální název:
Original Name:
Bell P-39Q-5-BE Airacobra
Kategorie:
Category:
stíhací letoun fighter aeroplane
Výrobce:
Producer:
DD.MM.1943-DD.MM.194R Bell Aircraft Corp., Buffalo, New York
Období výroby:
Production Period:
DD.MM.1943-DD.MM.194R
Vyrobeno kusů:
Number of Produced:
4905 všech subverzí
První vzlet:
Maiden Flight:
DD.MM.RRRR
Osádka:
Crew:
1
Základní charakteristika:
Basic Characteristics:
 
Vzlet a přistání:
Take-off and Landing:
CTOL - konvenční vzlet a přistání CTOL - conventional take-off and landing
Uspořádání křídla:
Arrangement of Wing:
jednoplošník monoplane
Uspořádání letounu:
Aircraft Concept:
klasické conventional
Podvozek:
Undercarriage:
pevný fixed
Přistávací zařízení:
Landing Gear:
kola wheels
Technické údaje:
Technical Data:
 
Hmotnost prázdného letounu:
Empty Weight:
2561 kg 5645 lb
Vzletová hmotnost:
Take-off Weight:
3447 kg 7600 lb
Maximální vzletová hmotnost:
Maximum Take-off Weight:
3765 kg 8300 lb
Rozpětí:
Wingspan:
10.36 m 34ft
Délka:
Length:
9.19 m 30ft 2in
Výška:
Height:
3.78 m 12ft 5in
Plocha křídla:
Wing Area:
19.79 m2 213 ft2
Plošné zatížení:
Wing Loading:
? kg/m2 ? lb/ft2
Pohon:
Propulsion:
 
Kategorie:
Category:
pístový piston
Počet motorů:
Number of Engines:
1
Typ:
Type:
Allison V-1710-85 o vzletovém výkonu 895 kW Allison V-1710-85, take-off power 1200 hp
Objem palivových nádrží:
Fuel Tank Capacity:
?
662 l přídavná nádrž
?
145.7 Imp gal drop tank
Výkony:
Performance:
 
Maximální rychlost:
Maximum Speed:
605.1 km/h v 4572 m 376 mph in 15000 ft
Cestovní rychlost:
Cruise Speed:
? km/h v ? m ? mph in ? ft
Rychlost stoupání:
Climb Rate:
? m/s ? ft/min
Čas výstupu na výšku:
Time to Climb to:
8.5 min do 6096 m 8.5 min to 20000 ft
Operační dostup:
Service Ceiling:
10668 m 35000 ft
Dolet:
Range:
844.9 2) km 5252) mi
Maximální dolet:
Maximum Range:
1730 3) km 10753) mi
Výzbroj:
Armament:
1x pevný 37 mm kanón Oldsmobile M4 (T9) v ose vrtule s 30 náboji
4x pevný 12,7mm kulomet Browning M2


226kg bomba
1x fixed 1.46 inch Oldsmobile M4 (T9) cannon with 30 rounds
4x fixed .50 Browning M2 machine gun


500 lb bomb
Uživatelské státy:
User States:








Poznámka:
Note:
1) 531 km/h v 1524 m, 575 km/h v 3048 m
2) max. dolet bez přídané nádrže
3) s přídavnou nádrží
1) 330 mph at 5000 feet, 357 mph at 10,000 feet
2) Maximum range (clean)
3) with drop tank
Zdroje:
Sources:
Pelletier, A. J.: Bell Aircraft Since 1935, Putnam, London 1992. ISBN 1-55750-056-8
Bartoszewski, Piotr: Samolot myśliwski P-39 Airacobra, TBiU Nr.85, Warszawa 1983
McDowell, Ernest: P-39 Airacobra in Action, Aircraft No.43. Squadron/Signal Publications, Carrollton 1980. ISBN 0-89747-102-4
Dorr, Robert F., Scutts, Jerry C.: Bell P-39 Airacobra. Crowood Press Ltd., Marlborough 2000. ISBN 1-86126-348-1
Juszczak, Artur, Pęczkowski, Robert: Bell P-39 Airacobra. Mushroom Model Publications, Sandomierz 2003. ISBN 83-916327-9-2
http://home.att.net/~jbaugher1/p39_15.html
http://www.aerofiles.com/_bell.html
http://en.wikipedia.org/wiki/P-39_Airacobra
URL : https://www.valka.cz/Bell-P-39Q-Airacobra-t1081#4665 Verze : 0
P-39Q byl poslední verzí Airacobry a zároveň tou nejpočetnější. Od předchozích verzí se Q odlišovalo výzbrojí - 7,62mm kulomety v křídlech, používané na předchozích typech, byly odstraněny a nahradily je dva půlpalové Browningy v pouzdrech pod křídlem. Tyto kulomety měly každý 300 nábojů. Američtí piloti byli s totuto změnou spokojeni, protože původní zbraně byly málo účinné, Rusové, kteří dostali většinu strojů, ale pouzdra většinou odstranili. Všechny stroje poháněl stejný motor, Allison V-1710-85 (E19) jako předchozí verzi - P-39N.


Jednotlivé výrobní bloky se od sebe opět odlišovaly různým vybavením, od palivových nádrží po pancéřování. P-39Q-1-BE měly 329 litrovou nádrž, jako P-39N-5, ale zároveň dostaly zpět původní pancéřování podle varianty P-39N-1. P-39Q-5-BE (Model 26Q-5) se opět vrátil k odlehčenému pancéřování podle N-5 a 421 litrové nádrži. Tyto stroje dostaly před doručením frontovým jednotkám také pumový zaměřovač A-1. U série P-39Q-10-BE (Model 26Q-10) se zvětšil obsah nádrží na 455 l a mírně poklesla hmotnost pancéře. Vrtule byla automaticky nastavována podle plynu, olejová soustava byla dodatečně odizolována proti chladu a motor byl usazen na gumové silentbloky. První P-39Q-10-BE byly předány v červenci 1943, postaveno bylo celkem 705 kusů, ale dalších 995 s přidělenými čísly 42-21251 až 22245 bylo dokončeno jako P-63E-1 Kingcobra.


P-39Q-15-BE (Model 26Q-15) se od předchozích odlišovaly drobnými úpravami vybavení, které měly zlepšit odolnost uchycení kulometů, vyztužení některých dalších součástí a přemístěním solenoidu baterie. V této podobě vzniklo 1000 kusů a byly dodávány od srpna 1943. Série Q-20(Model 26Q-20) se víceméně shodovala, jen u části strojů byly vypuštěny pouzdra s kulomety pod křídly. P-39Q-21-BE dostaly čtyřlistou vrtuli Aeroproducts, P-39Q-25-BE (Model 26Q-25) měly navíc posílenou konstrukci ocasu a vodorovných ploch. Všech 700 Q-25 bylo dodáno do Sovětského svazu a proto neměly kulomety pod křídly. Protože ale čtyřlistá vtule zhoršila celkovou podélnou stabilitu, u P-39Q-30-BE se vrátila vrtule původní, třílistá.


Stejně jako u verzí D a N vznikly i nyní subverze pro pozemní podporu a průzkum - P-39Q-2-BE bylo pět Q-1, upravených obvyklou sadou fotografického vybavení. 148 strojů Q-5 bylo upraveno na P-39Q-6-BE, opět zástavbou kamer do trupu za křídla. Stejně bylo z osmi Q-10, nyní označenými jako Q-11. 25. července 1944 byla výroba ukončena 9558. strojem.


Pár P-39Q bylo modifikováno na dvoumístné pokročilé cvičné letouny, označené RP-39Q a po roce 1944 TP-39Q. Druhý kokpit byl umístěn dopředu, do míst, kde byl původně umístěn kanón. Tento nový prostor měl pouze základní přístroje a sloužil instruktorovi, který se studentem mohl mluvit přes interkom. Pod trup dostaly dvoumístné stroje novou kýlovou plochu. První byl upraven z P-39Q-5 42-20024 a poprvé vyjel z hangáru 16. září 1943, pod označením TP-39Q-5. Dalších 12 strojů (44-3879, 3885, 3886, 3887, 3889, 3895, 3897, 3905, 3906, 3908, 3917 a 3918) vzniklo z P-39Q-20 jako RP-39Q-22, kýlová plocha měla mírně odlišný tvar než u TP-39Q-5.


První P-39Q byly předány armádě v červenci 1943, poslední v srpnu 1944. Většina jich skončila v ruských rukou, těch několik, které zůstaly americkému vojenskému letectvu, sloužilo např. u 332. stíhací skupiny, která nasadila 75 P-39Q od února 1944 v Itálii. Již po dvou měsících ale byly nahrazeny P-47 a P-39 definitivně opustil výzbroj amerických jednotek.



Zdroj:
Pelletier, A. J.: Bell Aircraft Since 1935, Putnam, London 1992. ISBN 1-55750-056-8
Bartoszewski, Piotr: Samolot myśliwski P-39 Airacobra, TBiU Nr.85, Warszawa 1983
McDowell, Ernest: P-39 Airacobra in Action, Aircraft No.43. Squadron/Signal Publications, Carrollton 1980. ISBN 0-89747-102-4
Dorr, Robert F., Scutts, Jerry C.: Bell P-39 Airacobra. Crowood Press Ltd., Marlborough 2000. ISBN 1-86126-348-1
Juszczak, Artur, Pęczkowski, Robert: Bell P-39 Airacobra. Mushroom Model Publications, Sandomierz 2003. ISBN 83-916327-9-2
http://home.att.net/~jbaugher1/p39_15.html
http://www.aerofiles.com/_bell.html
http://en.wikipedia.org/wiki/P-39_Airacobra
URL : https://www.valka.cz/Bell-P-39Q-Airacobra-t1081#305000 Verze : 1
O Airacobrách bolo známe, že mali tendenciu pri tzv. pretiahnutí padať do takmer plochej vývrtky, čo u menej skúsených pilotov spravidla končilo smrteľnými haváriami. Preto v Sovietskom zväze v dňoch 16.10.-19.10.1943 prebehli skúšky na modely P-39Q-10 (výr. č. 42-20561) na správanie sa lietadla pri páde do vývrtky a na možné riešenia tohto nežiaduceho javu.


Hlavný skúšobný pilot 3. oddelenia Vedecko-výskumného ústavu vojenského letectva Červenej armády major Vladimir Jefremovič Golofastov a ďalší skúšobní piloti počas skúšok preukázali, že americký stroj je možné, pri dostatočnej výške, vždy z vývrtky bezpečne vyviesť. Podstatné bolo nespanikáriť pri páde lietadla do vývrtky a nesnažiť sa vybrať ju hneď v počiatku potlačením páky, s pedálmi v neutrálnej polohe. Lietadlo bolo potrebné nechať, kým neurobí šesť až sedem vývrtiek a potom pomaly potlačiť riadiacu páku a pedál v smere proti vývrtke. Zároveň výsledky pokusov preukázali, že je potrebné dbať na dôsledné vyváženie lietadla pred štartom, ktoré mohlo do určitej miery tiež prispieť k menšej šanci prepadu stroja do vývrtky.


Zároveň bolo v rámci skúšok vyskúšané aj tzv. protivývrtkové zariadenie, vyvinuté vedecko-výskumným ústavom letectva. Išlo o padáčik o ploche 3 m2 umiestnený na trubkovej konštrukcii upevnenej pod chvostovou plochou lietadla a ovládaný z pilotnej kabíny. Podľa hodnotenia skúšobného pilota majora Golofastova, ktorý takto upravený stroj testoval hodinu letového času, išlo o účinné zariadenie, keďže otvorenie padáku dokázalo udeliť lietadlu dostatočný moment na vyvedenie lietadla z vývrtky. Napriek priaznivému hodnoteniu zostalo toto zariadenie len v prototype a na sériové lietadlá sa nemontovalo.


Neskôr ešte prebehli skúšky aj na strojoch P-39Q-21/25, čo bola verzia so štvorlistou vrtuľou fy Aeroproducts. V tomto prípade bol mierne zmenený tvar konštrukcie držiacej padák, ktorá bola umiestnená ešte tesnejšie k trupu a bola o čosi kratšia od predchádzajúcej úpravy. Nie je známe, žeby toto zariadenie na tejto výrobnej sérii bolo zavedená sériovo.


Akt po rezuľtatam letnych issledovanii na štopor importnovo samoljota Aerokobra P-39Q-10 s dvigateljem Allison V-1710-85, s podkryľnymi puľemjotami, kalibra 12,7 mm, NII VVS KA, 1943 (zbierka autora)
Bondarenko, N. A.: Skušební letec, Naše vojsko, Praha 1978
Kotelnikov, V.: Realii lend-liza, mesačník Aviacija i Kosmonavtika, roč. 1996, č. 2, str. 38-45
https://coollib.com/b/260697/read#t15
www.testpilot.ru

Bell P-39Q Airacobra -


Bell P-39Q Airacobra -


Bell P-39Q Airacobra -


Bell P-39Q Airacobra - P-39Q-10 s protivývrtkovým padákom

P-39Q-10 s protivývrtkovým padákom
Bell P-39Q Airacobra - P-39Q-21/25 s protivývrtkovým padákom

P-39Q-21/25 s protivývrtkovým padákom
URL : https://www.valka.cz/Bell-P-39Q-Airacobra-t1081#517185 Verze : 9
Bell P-39Q-15-BE Airacobra 42-8747, 16. GIAP, léto 1944, stroj G. A. Rečkalova.
Letoun místo taktického čísla nese iniciály pilota (RGA), hvězdičky na přídi symbolizují Rečkalovova vítězství v té době.

Bell P-39 Airacobra Side view by Basil Zolotov
Bell P-39Q Airacobra - Source : https://basilzolotov.com

Source : https://basilzolotov.com
URL : https://www.valka.cz/Bell-P-39Q-Airacobra-t1081#369958 Verze : 2
Bell P-39Q-25 Airacobra “Bílá 55″ 44-32488, 16. GIAP, letiště Stefanesti 1944. Pilot G. Golubjev.

Bell P-39 Airacobra Side view by Basil Zolotov
Bell P-39Q Airacobra - Source : https://basilzolotov.com

Source : https://basilzolotov.com
URL : https://www.valka.cz/Bell-P-39Q-Airacobra-t1081#369950 Verze : 3
Bell P-39Q-15 Airacobra “Bílá 21″ 44-2498, velitelská letka 72. GIAP, osobní stroj velitele pluku P. F. Zavaruchina. Červený vrtulový kužel a bíle lemovaný pruh na trupu byly identifikační znaky 72. GIAP.

Bell P-39 Airacobra Side view by Basil Zolotov
Bell P-39Q Airacobra - Source : https://basilzolotov.com

Source : https://basilzolotov.com
URL : https://www.valka.cz/Bell-P-39Q-Airacobra-t1081#369961 Verze : 2
Bell P-39Q-15-LO Airacobra "Bílá 93″ 44-2844, osobní stroj poručíka Dimitrije A. Kalinina, 2. letecká armáda, 7. stíhací sbor, 20. stíhací divize, 508. IAP, 1. ukrajinský front. V srpnu 1944 létal z letiště Turbia v Polsku. Stroj je kamuflován standardní barvou USAAF Olive Drab se spodními plochami Neutral Grey.

Bell P-39 Airacobra Side view by Basil Zolotov
Bell P-39Q Airacobra - Source : https://basilzolotov.com

Source : https://basilzolotov.com
URL : https://www.valka.cz/Bell-P-39Q-Airacobra-t1081#369967 Verze : 2
P-39Q z výzbroje 4. Stormo italského spojeneckého letectva (Co-Belligerent) roku 1945.
Bell P-39Q Airacobra -


Zveřejněno s laskavým svolením autora

URL : https://www.valka.cz/Bell-P-39Q-Airacobra-t1081#403098 Verze : 0
.
Bell P-39Q Airacobra - Aircobra patřící 10. skupině (10° Gruppo) Italského spojeneckého letectva (Italian Co-Belligerent Air Force). Italské Airacobry byly používány zejména v roli bitevníků, když od konce léta 1944 útočily na německé autokolony. Zobrazený stroj koncem roku 1944 operoval z letiště Galatina u Lecce. Letoun nese  kamufláž sestávající z tmavé zelené na horních a bočních plochách světle šedé na spodních plochách. Marking na přídi je pozůstatkem z doby služby u USAAF.

Aircobra patřící 10. skupině (10° Gruppo) Italského spojeneckého letectva (Italian Co-Belligerent Air Force). Italské Airacobry byly používány zejména v roli bitevníků, když od konce léta 1944 útočily na německé autokolony. Zobrazený stroj koncem roku 1944 operoval z letiště Galatina u Lecce. Letoun nese kamufláž sestávající z tmavé zelené na horních a bočních plochách světle šedé na spodních plochách. Marking na přídi je pozůstatkem z doby služby u USAAF.
Zveřejněno s laskavým svolením autora

URL : https://www.valka.cz/Bell-P-39Q-Airacobra-t1081#411500 Verze : 0
.
Bell P-39Q Airacobra - Bell P-39Q  Airacobra s/n 42-19547 Texas Ed, 46th Fighter Squadron, 21st Fighter Group,  7th Army Air Force, atol Canton, léto 1943. Pilot tohoto stroje Capt. Felix P. Scott později (v lednu 1944) na tomto letounu docílil nočního sestřelu bombardéru Nell. To už však stroj nesl pozměněný marking. V létě 1943 Airacobry této jendotky nosily nátěr Coral Sand (korálová písková) na horních a bočních plochách a barvou Sky Blue (nebeská modř) na spodních plochách. V průběhu léta 1943 také došlo ke změně kruhových výsostných znaků na typ s křidélky. U tohoto letounu však nebyl opraven znak na spodní ploše křídla, takže po celou dobu služby letounu zůstal zespodu znak staršího typu.

Bell P-39Q Airacobra s/n 42-19547 "Texas Ed", 46th Fighter Squadron, 21st Fighter Group, 7th Army Air Force, atol Canton, léto 1943. Pilot tohoto stroje Capt. Felix P. Scott později (v lednu 1944) na tomto letounu docílil nočního sestřelu bombardéru Nell. To už však stroj nesl pozměněný marking. V létě 1943 Airacobry této jendotky nosily nátěr Coral Sand (korálová písková) na horních a bočních plochách a barvou Sky Blue (nebeská modř) na spodních plochách. V průběhu léta 1943 také došlo ke změně kruhových výsostných znaků na typ s "křidélky". U tohoto letounu však nebyl opraven znak na spodní ploše křídla, takže po celou dobu služby letounu zůstal zespodu znak staršího typu.
Zveřejněno s laskavým svolením autora

URL : https://www.valka.cz/Bell-P-39Q-Airacobra-t1081#464397 Verze : 0
Bell P-39Q Airacobra (42-19595) z výzbroje 362nd Fighter Squadron, která v roce 1943 operovala ze základen v Kalifornii.
Bell P-39Q Airacobra -


Zveřejněno s laskavým svolením autora

Bell P-39Q Airacobra -


Zveřejněno s laskavým svolením autora

URL : https://www.valka.cz/Bell-P-39Q-Airacobra-t1081#530714 Verze : 0
Bell P-39Q-1 Airacobra ("Sad Sack", 42-19510), která v roce 1944 sloužila u 72nd Fighter Squadron ze sestavy 21st Fighter Group na atolu Makin v Tichomoří. Pilotem letounu byl kapitán James van Nada.
Bell P-39Q Airacobra -


Zveřejněno s laskavým svolením autora

URL : https://www.valka.cz/Bell-P-39Q-Airacobra-t1081#530728 Verze : 0
Stroj Bell P-39Q-20-BE (sériové číslo 44-3569, uvedené v podobě 43569 na SOP) měl sloužit u 71st Fighter Group, a byl ztracen 2.9.1944, Nová Georgie.
Bell P-39Q Airacobra - (USAF)

(USAF)
URL : https://www.valka.cz/Bell-P-39Q-Airacobra-t1081#31399 Verze : 0
Pohled do pilotní kabiny P-39Q
Bell P-39Q Airacobra -


URL : https://www.valka.cz/Bell-P-39Q-Airacobra-t1081#65178 Verze : 0
Konstrukce SOP
Bell P-39Q Airacobra -


URL : https://www.valka.cz/Bell-P-39Q-Airacobra-t1081#179672 Verze : 0
Střed VOP - tato část procházela trupem - omlouvám se, že nebude k dispozici celkový pohled na VOP, ale fotka se nezdařila.
Bell P-39Q Airacobra -


URL : https://www.valka.cz/Bell-P-39Q-Airacobra-t1081#179678 Verze : 0
Konstrukce VOP - zde její pravá část - při "pohledu zhora".
Bell P-39Q Airacobra -


URL : https://www.valka.cz/Bell-P-39Q-Airacobra-t1081#179683 Verze : 0
Letoun který byl v polském letectvu nebyl ke školním účelům, šlo o osobní letoun generála Fjodora Polynina, velitele polského letectva na východní frontě (velel v letech 1944 - 47). Pokud vím byla to jediná Airacobra v polském letectvu a zbytky jsou tedy patrně z ní.

https://wp.scn.ru/en/ww2/f/297/29/0/1
kniha "Bell P-39 Airacobra" z vydavatelství Mushroom model publicatons, vydaná v roce 2003, autoři Artur Juszczak a Robert Peczkowski, ISBN 83-916327-9.2
URL : https://www.valka.cz/Bell-P-39Q-Airacobra-t1081#250935 Verze : 1
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy


Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více