Čs. obrana v březnu 1939

Diskuse

Hezký den všem. V MF DNES ze dne 13.12.2008 je zajímavý článek o Háchově jednání v Berlíně v březnu 1939. Autor článku Jan Gazdík se v něm odvolává na objevy historika Jana Uhlíře. Co mě v článku zaujalo, byly údajné obavy Hitlera a Göringa z možné československé vojenské obrany zbylého Československa. V nedávné době jsme zde intenzivně rozebírali možnost čs. obrany v říjnu 1938, ale březen 1939 jsme nějak vynechali. Proto by mě zajímal názor Váš, zejména těch, kteří se obdobím zabývají. Smile
URL : https://www.valka.cz/Cs-obrana-v-breznu-1939-t78767#289434 Verze : 0
Předpokládám, že to bude TENTO článek Smile
URL : https://www.valka.cz/Cs-obrana-v-breznu-1939-t78767#289436 Verze : 0
A čo asi tak mohla Č-S armáda 15.03.1939 brániť, keď Česko-Slovensko už neexistovalo? 14.03.1939 vyhlásili nezávislosť Slovenský štát a Podkarpatská Rus. 15.03.1939 už ČSR neexistovalo a Hácha podpisoval kapituláciu ako prezident fakticky neexistujúceho štátu. A aj keby sa armáda rozhodla brániť, už tu nebola jasná situácia roku 1938, už treba rátať s veľkým množstvom premenných, ktoré situáciu menia na niečo čo sa nedá ani v najlepšej miere predpokladať (postoj slovenských dôstojníkov a mužstva, nehovoriac o vojakoch z podkarpatskej rusi). Teraz nejde o to, čo vedeli títo vojaci 15.03. (kedy by sa možno aj s obranou začalo) ale ich postoj neskôr, po zistení že okrem ČSR existuje aj samostatné Slovensko a samostatná Podkarpatská rus (pod útokmi z Maďarska).
URL : https://www.valka.cz/Cs-obrana-v-breznu-1939-t78767#289453 Verze : 0
Při pohledu na mapu okleštěné republiky je jasné že obrana by byla skutečně pouhým gestem, otázkou ale je, jesti by toto gesto nebylo naprosto zásadním a významným pro českou národní hrdost a mentalitu ?........
URL : https://www.valka.cz/Cs-obrana-v-breznu-1939-t78767#289476 Verze : 0
Jestliže měl Hitler to štěstí i v prosinci 1938 navštívit sudetské území, konkrétně Grulich, bez jediného výstřelu a bez vločky sněhu, v březnu 1939 to měl přeci jen trochu složitější. Když se mu opět na odpor nepostavily zbraně našich vojáků, alespoň počasí mu trochu zkomplikovalo život. Je to zvláštní situace. 5. prosince 1938 sníh napadl až po jeho impozantní návštěvě Sudet. 15. března 1939 tomu bylo naopak a v plné síle. Alespoň příroda se mu a jeho armádě v tom neblahém čase postavila na odpor Smile
URL : https://www.valka.cz/Cs-obrana-v-breznu-1939-t78767#289483 Verze : 0
V tom má buko pravdu. Jediným Hitlerovým rizikem byla skutečnost, zda se podaří uzavřít dohodu včas, případně zda by dokázal zastavit nástup německých jednotek v případě ztroskotání jednání (něco podobného se stalo také v srpnu 1939).
Ale představa, že by snad měl obavy z odporu čs. jednotek (čtvrtina vojáků právě narukovala a teprve se učila pořadovku), to je stupidita osvědčeného politruka Gazdíka z bývalé Obrany lidu (22.11.1989 napsal článek, že socialistickou republiku si rozvracet nedáme), hledajícího neustále senzace. Dotyčný nedávno "objevil", že Francii v roce 1940 "dobyly československé tanky" - někdo z VHÚ mu donesl ukázat číslo časopisu Signal z léta 1940 a upozornil jej na fotografii na titulní stránce. A ejhle, náš Kolumbus vojenské historiografie měl téma.


Konstelace z přelomu září a října 1938 se prostě nemohla opakovat, od té doby trend německé bojeschopnosti neustále pozvolna stoupal, kdežto trend československé bojeschopnosti se propastně propadl. Naše šance z roku 1938 spočívala na dvou věcech - na opevnění a na nerušeném provedení mobilizace. K tomu ještě kritická nepřipravenost Německa, jehož velení právě přepracovávalo mobilizační plány, aby se vyrovnalo se začleněním Rakouska. Nemluvě o tom, že v březnu 1939 měli Němci vycvičen další půlročník základní služby, kdežto my jsme přišli o pětinu obyvatel i záložníků. A na rozdíl od podzimu 1938 neměl kdo držet pod krkem Maďary.


Takže veškeré srovnávání bojeschopnosti a poměru sil z podzimu 1938 a jara 1939 je stupidní. Komparace je sice fajn, ale srovnávat bojovou sílu Jana Žižky z roku 1421 a Československého frontu z roku 1965 je podobná ptákovina - jde pouze o rozdíl kategorie.
URL : https://www.valka.cz/Cs-obrana-v-breznu-1939-t78767#289484 Verze : 0
Smile nějak tak jsem si představoval odpověď, zejména na Jirku jsem tak trochu spoléhal.


Nicméně ve mě pořád někde uvnitř dloube myšlenka, co by se stalo, kdyby v březnu cca 30 000 - 50 000 čs. vojáku svedlo ústupovou bitvu, nebo spíše šarvátky a přes těžko dobytné Beskydy, Fatru a Tatry / byla zima a sníh / by ustoupili po několika týdnech do Polska a zde zformovali exilovou armádu řekněme v síle sboru, vedenou třeba gen. Prchalou. Já vím, že je to velmi těžká fantazie, ale otázka je, jak moc utopistická. Minimálně Čeští vojáci na Slovensku, Podkarpatské Rusi a východní Moravě měli šanci. 7. divize byla v Olomouci, 8. divize v Hranicích a 14. mot. divize v Kroměříži. A dalších 8 divizí na Slovensku a P.R. Pokud by dostali ovšem rozkaz. Je to určitě ještě více co by bylo, kdyby bylo, než naše diskuze o říjnu 1938, tedy těžké spekulace, ale možné krátké zamyšlení tímto směrem, podložené konkrétnějšímy čísly, třeba kolik čs. vojáku by reálně mohlo vůbec někam ustoupit a kolik by možná chtělo... Určitě souhlasím s tím co výše psal Radim.ch, tedy že něco takového by národu pomohlo.
URL : https://www.valka.cz/Cs-obrana-v-breznu-1939-t78767#289510 Verze : 0

Citace - welda :

...přes těžko dobytné Beskydy, Fatru a Tatry / byla zima a sníh / by ustoupili po několika týdnech do Polska a zde zformovali exilovou armádu řekněme v síle sboru, vedenou třeba gen.Prchalou...



Tak nevím, ale nejsem si vůbec jistý, zda by Poláci byli v té době tak velkorysí a vpustili by na svoje území cizí vojsko. Navíc ještě české, se kterým byli připraveni v říjnu 1938 bojovat...
URL : https://www.valka.cz/Cs-obrana-v-breznu-1939-t78767#289517 Verze : 0
Jestli se nemýlím, tak Poláci měli s Německem podepsanou smlouvu o neútočení, jistě by si to nechtěli rozházet a tvrdě by se postavili proti vstupu čs vojáků na své území (což by udělali i tak, nejen kvůli smlouvě).
URL : https://www.valka.cz/Cs-obrana-v-breznu-1939-t78767#289518 Verze : 0
To je možné, já netvrdím, že by to tak dopadlo. Jen jsem chtěl otevřít téma k diskuzi. Na druhe straně to bylo právě Polsko, kde se na jaře a v létě 1939 začala shromažďovat čs. armáda. Nemyslím si, že by nás Poláci v dubnu 1939 vítali radostněSad , tedy Bohu žel.
URL : https://www.valka.cz/Cs-obrana-v-breznu-1939-t78767#289524 Verze : 0
welda: s jednotkami v Podkarpatskej rusi nemôžeš rátať, tie boli pod útokom Maďarska, pričom je možné že by boli tiež pod talkom Sičovcov (aj keď je možné že by bojovali proti Maďarsku spolu).


Jednotky na Slovensku - s najväčšou pravdepodobnosťou by bojovali medzi sebou rozdelené na proslovenskú a pročeskoslovenskú časť, naviac s tým, že veľmi skoro by sa do bojov zapojila Maďarská armáda. Aj keby tu bola vyhláná mobilizácia - otázka je ako by prebiehala a koľko vojakov by nastúpilo a kde.


Myslím že situáciu na slovensku vystihuje tento výňatok:


Citace :

ústavní zákon z 22. listopadu 1938 o autonomii Slovenska a Podkarpatské Rusi. Na jejich základě armáda sice zůstávala jednotná a společná, vojenské složky všech stupňů nepodléhaly orgánům autonomních vlád (ty měly jen spolupůsobit při odvodech a ubytování vojska), staly se však základem pro následný tlak autonomistů právě ve vojenské oblasti. Jednalo se zejména o požadavek dislokovat na Slovensku více jednotek, zvláště speciálních, či umístit zde pouze jednotky se slovenským mužstvem a veliteli. Dodejme, že v roce 1938 byla na Slovensku dislokována třetina mírových sil. Sloužilo tu 46,4 procent všech slovenských důstojníků, 78,6 % slovenských rotmistrů a 77,5 % slovenských délesloužících poddůstojníků. Mužstvo se doplňovalo na teritoriálním základě.


Autonomní slovenská vláda prosadila 12. pro­since 1938 požadavek na zřízení institutu vládních delegátů v ústředních ministerstvech. Na ministerstvu národní obrany pů­sobil Štefan Haššík, zástupcem Ministerstva národní obrany ve slovenské vládě byl Ferdinand Čatloš. Z jejich aktivity vzešel nerealizo­vaný požadavek na ministerstvo, aby byl zpracován přehled aktivních i záložních, případně penzionovaných slovenských důstojníků, které by slovenská vláda mohla navrhnout na místa, kde "jejich přítomnost bude potřebná nebo žádoucí”, jak bylo uvedeno doslova.


Jednotu armády současně cíleně oslaboval tlak části slovenské politické reprezentace, zaměřený především na posun v ideovém pů­sobení na vojáky. Aktivitu vyvíjeli v prvé řadě představitelé Hlinkovy gardy, kteří se snažili přímo vstupovat do řešení ­některých armádních, zvláště personálních otázek v posádkách na Slovensku. Takto postupně rostlo i napětí mezi místními slovenskými orgány státní správy a velením posádek. Organizování protičesky laděných akcí objektivně rozkládalo bojeschopnost armády. Urychlená demobilizace a propuštění dvou ročníků prezenční služby znamenaly počátkem března 1939 snížení stavu na 90 tisíc mužů a organizační redukci na dvanáct divizí.


Vlastnímu zániku ČSR předcházela ve dnech 9.-13. 3. 1939 vojenská akce, jíž se československá vláda pokoušela oddálit rozpad státu. Vyhlášení výjimečného stavu na Slovensku a obsazení některých institucí v Bratislavě - zejména vojenskými posilami z Čech - však vedle rozhodujícího tlaku nacistického Německa jen urychlilo jeho oddělení od českých zemí.

www.listy.cz


Ďalším problémom mohla byť rýchla cesta Nemeckých síl cez Bratislavu a údolím Váhu do tyla ČS jednotiek na Morave - stačilo aby jednotky loajálne slovenskému štátu a príslušníci Hlinkovej gardy obsadili priesmyky na hraniciach medzi Slovenskom a Moravou a následne umožnili nerušený presun nemeckých vojsk do tyla...


Myslím že obrana by spôsobila úplne iné usporiadanie - Slovensko by pravdepodoben skončilo ako Podkarpatská rus, nakoľko by nemalo dosť síl ubrániť sa Maďarskému útoku z konca marca a Čechy by sa pravdepodobne nestali protektorátom, ale okupovaným územím s vojenskou správou, zničenou ekonomikou a ďalšími materiálnymi škodami. To by síce pravdepodobne spomalilo Hitlerov postup Európou, ale asi by to ovplyvnilo aj bežný život občanov (viď neskôr okupované Poľsko, Bielorusko a Ukrajina a činnosť nemeckých okupačných jednotiek a vojnové zločiny).



K budovaniu Českolsovenských jednotiek v Poľsku - neviem, myslím že aspoň zo začiatku neboli poliaci možnosťou výstavby takýchto jednotiek moc nadšení, alebo sa mýlim?
URL : https://www.valka.cz/Cs-obrana-v-breznu-1939-t78767#289528 Verze : 0
Ale uvědomte si jednu věc - proč by se proboha mělo v březnu 1939 bojovat. Ten, kdo by vydal takový rozkaz, by si zasloužil sdělit, že pokud chce mermomocí zemřít, tak má použít služební zbraň (nemyslím šavli Very Happy ) a netahat do svého problému podřízené. V březnu 1939 by totiž o nic jiného, než o hromadnou sebevraždu nešlo. Celé by to bylo násobné opakování Čajánkových kasáren - nasazení izolovaných hloučků vojáků (částečně nevycvičených) naprosto bez C4I. Možná tomu nebudete věřit, ale v Evropě vojenství bylo, je a možná i bude vědou. Takto hazardovat se může o několik stovek km na východ, ale ne ve střední Evropě.
URL : https://www.valka.cz/Cs-obrana-v-breznu-1939-t78767#289558 Verze : 0
Dalo by se ovšem polemizovat o tom, jestli by opravdu na jaře 1939 německá armáda opravdu zahájila plný vojenský útok na ČSR, která by ofciálně nepřistoupila na zabrání a trvala u svých spojenců na dodržení smluvních závazků.
URL : https://www.valka.cz/Cs-obrana-v-breznu-1939-t78767#289580 Verze : 0
Pokud vím, Slovensko se oficiálně odtrhlo den před 15.3. takže plánovat nějaké přesuny z tohoto prostoru je poněkud iluzorní. O Podkarpatské Rusi ani nemluvě. Uvědomme si že šance se bránit byla v říjnu 1938, nikoli v březnu 1939. V té době už nebylo možné v podstatě ani provést mobilizaci (Němci by byli na daném místě dřív). takže co vlastně řešíte? to že někdo upřesnil co se dalo u Hitlera? uvědomujete si že to není nijak zásadní změna? To jestli AH měl radost až si cvrnknul do trenek, nebo to vzal s ledovým klidem, je z pohledu reality dost jedno. V době kdy Dr. Hácha "podepsal" už WH byl na pochodu a asi by ho nešlo zastavit (určitě ne celý), je krásné si vyprávět o tom jak hrdinsky by se jednotlivé skupiny bránily, má to ale jeden háček, ten si autor článku nějak nepřipouští, aby "veřejné mínění" nějak zafungovalo, je třeba docela dlouhý čas, jak dlouho by se asi tak bránily ty odřízlé jednotky bez podpory a velení? Den, dva, poslední možná týden? A vy věříte že by se někde zvedla vlna nadšení a ochoty riskovat? No to jste mne tedy rozesmáli (vzpomenu si na vás na silvestra). Pokud naše vláda nebránila zem když byla připravena (v roce 1938) je nesmyslem čekat že by to fungovalo v mnohem horších podmínkách o půl roku později. A počasí je sice hezké, ale v roce 1938 jsme byli připraveni, na rozdíl od toho, v roce 1939 jsme se snažili nezavdat záminku a vojsko bylo na mírových stavech(na podzim 1938 naopak). WH byl silnější, tak o čem si chcete vyprávět? Ústup do Polska Smile ale to si přeci nemělo důvod znepřátelit německo, je docela rozdíl přijmout pár civilistů (a odlifrovat je do cizinecké legie) a nebo přijmout ozbrojenou jednotku (už vidím jak se Plzeňská posádka vzdává v Těšíně Smile )


Hele já mám rád fantazy, ale tohle je už za hranicí i tohoto žánru.
URL : https://www.valka.cz/Cs-obrana-v-breznu-1939-t78767#289586 Verze : 0
Radim.ch - o čom chceš polemizovať? Fakty z ktorých sa vychádza sú jasné - ČSR je federatívny štát so značnou mierou autonómie Slovenska a Podkarpatskej Rusi. Naviac má vážne vnútropolitické problémy, ktoré vyvrcholili pokusom o likvidáciu autonómnej vlády na Slovensku začiatkom marca 1939 vojenskou silou - toto nezmeníš.


Tak isto sa nedá zmeniť politika AH vo vzťahu ku Slovensku - a jeho nátlak na slovenských predstaviteľov ktoré vyvrcholilo 14.03.1939 - Slovenský snem vyhlásil nezávislosť Slovenského štátu..., nasledujúci deň vyhlásila nezávislosť aj Podkarpatská Rus (teda vlastne Karpatská Ukrajina...) - aj keď je možné že ak by Hácha nepodpísal uvedené dokumenty, je možné že k vyhláseniu nezávislosti nedôjde.


Takže 15.03.1939 máme ČSR tvorenú územím Čiech a Moravy, oddelenú od zvyšku územia na Podkarpatskej Rusi čerstvo vyhláseným Slovenským štátom. S tým že snahy o vyhlásenie nezávislosti prebiehajú aj na Podkarpatskej Rusi...


Vyhlásenie nezávislosti Slovenska, ktoré by nenasledoval podpis Háchovej "kapitulácie" by mal len 2 scenáre - pokus o vojenské obsadenie Slovenska (spojené s odporom obyvateľstva a časti armády) a následný vojenský zásah Wehrmachtu proti ČSR, v rámci pomoci "spojencovi", alebo uznanie nezávislosti Slovenska zo strany vlády v Prahe a faktický zánik Československa.... - pričom v tom druhom prípade nie je isté, či by spojenci naďalej uznávali dohody s neexistujúcim štátom (otázka následnictva...), čo by v tom horšom prípade umožnilo AH útok na zvyšok územia bez obáv zo spojencov, alebo by AH vyprovokoval nejaký incident, ktorým by zlegalizoval vojenský zásah a následné obsadenie územia.


Variantu že Nemecko nepríde na pomoc Slovenskej vláde nepokladám za reálnu - podporovatelia AH boli v celej Európe a ak by AH hodil svojho spojenca cez palubu tak by mu mohlo pokaziť reputáciu u jeho podporovateľov...


EDIT: kým som to napísal, tak ma môj provider 2 x odpojil, preto to trvalo trocha dlhšie, vrátane jedného anonymous odoslania
URL : https://www.valka.cz/Cs-obrana-v-breznu-1939-t78767#289594 Verze : 0
Celá tahle diskuze je o tom, že stejně jako generace našich dědů a otců i mezi námi se najdou lidi, kteří se dodnes nedokáží smířit s takovou odevzdaností jakou projevila vláda v letech 1938 a 1939. Tiše závidíme Poláků jejich několik týdnů národní hrdosti a hledáme pečlivě každého Čecha který jakkoliv uškodil okupantům jen proto, abychom sami sobě dokázali že nejsme národ srabů.
URL : https://www.valka.cz/Cs-obrana-v-breznu-1939-t78767#289598 Verze : 0
Házet do jednoho pytle září 1938 a březen 1939 je hodně podivné a hlavně zbloudilé. V září 1938 jsme měli plně zmobilizovanou armádu v obranných postaveních (z valné části stálých) na hranicích, funkční C4I a s výjimkou letectva byl poměr sil vcelku vyrovnán.
V březnu 1939 jsme měli stát v rozpadu, armádu v mírových počtech těsně po odchodu nejlépe vycvičených vojáků do zálohy a umístěnou v mírových posádkách, nefunkční C4I a veškeré operační plány v počátečním stadiu přepracování. I kdyby se podařilo vyhlásit pohotovost, vojáci by se ani nestihli zakopat na pozicích a střetli by se v otevřeném terénu minimálně s trojnásobnou převahou protivníka. Pokud někdo tvrdí, že se v takovýchto podmínkách do toho mělo VĚDOMĚ jít, tak by se měl nechat vyšetřit u Chocholouška...Very Happy
URL : https://www.valka.cz/Cs-obrana-v-breznu-1939-t78767#289607 Verze : 0
A zkoušel to někdo? Tedy - narazili okupanti někde na odpor? Nemyslím organizovanou obranu, ale více méně spontání reakci vojáků na německý příjezd.
URL : https://www.valka.cz/Cs-obrana-v-breznu-1939-t78767#289624 Verze : 0
Podle mé informace při opouštění pozic zapálili vojáci Luční a snad i Rennerovu boudu. Protektorátní vláda ji pak musela zaplatit. Byla obnovena v r. 39/40. Na stavbu prý byli jmenovitě povoláni i v X/38 tam sloužící vojáci.
URL : https://www.valka.cz/Cs-obrana-v-breznu-1939-t78767#289629 Verze : 0
Tak koukám, že se diskuze hezky rozběhla. Smile Musím se teď trochu přiznat, že jsem svůj druhý příspěvek zde napsal schválně poněkud provokativně, Sad abych rozproudil diskuzi na toto téma. Abychom ho mohli v klidu nějak a doufám že jednoznačně uzavřít.


Na druhé straně vím, nebo si alespoň myslím, že v březnu 1939 jsme nemohli sice nic vybojovat, ale otázka zní jestli jsme nemohli vyvést ze země nějakou ??? část armády, která by později mohla pokračovat v boji. A na tuhle otázku jsme si zde příliš nezodpověděli. Možná by bylo dobré sumarizovat, kolik vojáků by mohlo pro takový ústup reálně připadnout. Řekl bych, že Jirka by mohl mít poměrně přesné informace kolik vojáků, jaké národnosti bylo na jaře 1939 ve stavu a kde byli umístěni. Protože snahy o vyvedení části vojáku byly. Např. Čejka popisuje v knize Bitva o Francii na str. 179 poradu vyšších důstojníku / gen. Fiala, gen. Fajfr, gen. Janoušek, gen. Vicherek, plk.Moravec, plk.Havel, plk.Píka, pplk. Mašín, ... / o úletu čs. letectva a o cituji: " rychlém ústupu z dosahu okupantu ". Takže určité snahy důležitých velitelů zde určitě byly. Jaký by to mělo význam pro budoucnost nemusím asi rozebírat.
URL : https://www.valka.cz/Cs-obrana-v-breznu-1939-t78767#289631 Verze : 0

Citace - Lom :

Podle mé informace při opouštění pozic zapálili vojáci Luční a snad i Rennerovu boudu. Protektorátní vláda ji pak musela zaplatit. Byla obnovena v r. 39/40. Na stavbu prý byli jmenovitě povoláni i v X/38 tam sloužící vojáci.



Bavíme se pořád o březnu 39 - já měl dojem že tato oblast byla odtržena už v říjnu 38.
URL : https://www.valka.cz/Cs-obrana-v-breznu-1939-t78767#289635 Verze : 0
Vyvedení části armády, to je hezká představa - zvláště tolik let po válce. Ale trošku si pletete pojmy. Aby to bylo možné provést, muselo by být Česko-Slovensko ve válečném stavu, jinak vojáci neměli žádnou povinnost kamkoli mimo hranice jít. Dobrovolnictví na rozkaz je sice zajímavá věc, ale málokdy funguje. A válečný stav vyhlašoval kdo? President republiky.
Takže nic.
Reálně mohlo dojít pouze k incidentům typu Místku (střet při porušení podmínek strážní služby), kde jej zavinili Němci, kteří byli moc hr, a proto tak trochu dostali na budku. Nakonec i sama německá branná moc uznala, že incident způsobila sama a věc se dále neřešila. Kpt. Pavlík byl popraven za odbojovou činnost, nikoli za aktivní účast v místeckém incidentu.
Kdy se ona Čejkova údajná schůzka měla odehrát? Plk. Moravec odletěl z Prahy 14. března, ještě předtím, než se zjistilo, co byl president republiky v Berlíně nucen podepsat. Takže to bude spíše nějaká "čejkijáda" ex post.
URL : https://www.valka.cz/Cs-obrana-v-breznu-1939-t78767#289639 Verze : 0
to Welda, představme si že armáda bojuje, třeba den, či dva, co ale chceš vyvádět? a hlavně kam? I kdyby se někdo rozhodl (nedovedu si představit jak) že kdo se přihlásí ustoupí za hranice, tak kam, do Polska? s tím jsme nebyli moc kamarádi a sotva by nechalo ustoupit bandu Čechoslováků na své území a dát tak Hitlerovi perfektní záminku k napadení (ostatně hranice kudy by to šlo byla jen krátká, přes slovenské hory by se asi neustupovalo a ten kousek "Zaolší" by asi nestačil. Přelet našich letadel je na stejné úrovni, kam? a kudy? do Rumunska? prostě i fantazie by se měla držet reálu. To že Čejka cosi uvádí je hezké, ale ne moc jisté. A pokud se o tom opravdu uvažovalo asi rychle zjistili že není co, koho a kam. O čem tady chceš debatovat a co chceš "definitivně řešit" ? Debata je o ničem a řešení nikdy nebude definitivní, vždy se najde někdo kdo řekne"ale kdyby..." a byť to bude nesmysl opět to začne. Je paradoxem že v roce 38 jsme se vzdali v době kdy jsme měli solidní šanci, vymýšlet že jsme "mohli bojovat" v roce 39 je nesmysl, to už nebyla šance, to byl nesmysl. Je to trochu o tom že novináři nechtějí napadnout to že velkou vinu na roce 1938 měl Beneš, tak si vymýšlí nesmysly (zde inspirované historickým "objevem" ) o roce 39. nezlobte se ale celý "objev" je o ho.ně, to že na Dr, Háchu byl mimořádně silný tlak, že zkolaboval a musel být resuscitován a že Göring mu hrozil bombardováním Prahy, žádný objev není, to jsem se učil už já ve škole a to je sakra dávno, to jestli AH byl nadšený více nebo méně na věci nic nemění, WH byl už v pohybu než "to Hácha podepsal" a sotva by ho šlo zastavit. Příště ten "objevitel" zveřejní třeba že AH byl v Praze dřív než Dr. Hácha, protože toho úmyslně zdrželi na nádraží v Berlíně a já si smíchy cvrnknu. Jestli takovéhle objevitele platím z daní, nebudí to ve mně libé pocity.
URL : https://www.valka.cz/Cs-obrana-v-breznu-1939-t78767#289647 Verze : 0
Ale to víš, bitaxe, že tyto "objevitele" platíš ze svých daní. Tito hoši chodí do zaměstnání, za což berou peníze, v archívech jim kopírují zdarma dokumenty (ty cvakneš cca 10,- Kč za stránku), digitalizují jim zdarma fotografie (ty cvakneš 50,- až 100,- Kč za kus), ústav pro ně nakupuje ze zahraničí knihy podle jejich speciálních požadavků (průměrně 1 500,- Kč kus) - a oni si v pracovní době píší knihy, které vydávají v soukromých nakladatelstvích, kde dostávají (přiznejme, že většinou mizerné) honoráře. A aby vypadalo, že v zaměstnání NĚCO dělají, tak občas v hospodě (v pracovní době) pokecají se spřízněným novinářem, který jejich zprávu zmrví a nafoukne. No, a oni jsou z obliga - ten novinář (čti blbec) to nepochopil či zkomolil.
A jede se dále močálem černým, kolem bílých skal.
URL : https://www.valka.cz/Cs-obrana-v-breznu-1939-t78767#289657 Verze : 0
Ano takhle nějak jsem to myslel, nějak mi "výtěžnost" ústavu nepřijde ekonomická. Ale to bychom odbíhali od tématu Smile který je sice o ničem, ale je to téma.
URL : https://www.valka.cz/Cs-obrana-v-breznu-1939-t78767#289660 Verze : 0
Smile No upřímně řečeno, podobnou odpověď jsem tak trochu čekal. Abychom si rozuměli, nejsem zastáncem nějakých nesmyslných hypotéz. Pouze jsem chtěl v nějaké serioznější diskuzi toto téma rozebrat a uzavřít. Takže jsem trochu schválně psal své příspěvky tímto tónem Sad , čímž se Vám pánové omlouvám. Měl jsem na věc celkem podobný názor jako Bitaxe či JF, jen jsem si chtěl ověřit, zda to vidíte podobně, proto jsem tu trochu podsunoval některé teorie, dnes Bohu žel veřejně prezentované v "seriozních" médiích.


Pokud se týká Čejky a výše zmíněné porady, tak pokud jsem to dobře pochopil, tak se měla odehrát někdy z 13. na 14. března a na jejím základě měl mimo jiné odletět Moravec a spol.
URL : https://www.valka.cz/Cs-obrana-v-breznu-1939-t78767#289778 Verze : 0
to welda, není zač se omlouvat, tohle je diskusní část a kdo nechce diskutovat nemusí, je tedy každého věcí zda se zapojí či ne Smile Tiskové hypotézy jsou opravdu dost zvěrské a obávám se že natolik nesmyslné že jim snad někdo i uvěří. Víra v to že ti kdo pro nás nehnuli prstem v době kdy jsme byli schopni obrany by se za nás bili v době kdy obrana by byla jen nesmyslným gestem, je hloupější než víra třeba v Santa Clause Smile . tak by to zcela jistě nebylo, dokonce by ani nevyloučili Německo ze společnosti národů, prostě maximálně by se tak týden po tom co bychom prohráli objevila nóta, že nebyla dodržena Mnichovská dohoda, ale s tím že jsme si za to vlastně mohli sami. Prostě proč by si dělali problémy (z jejich pohledu to bylo rozhodnutí realistické a správné). Nápady o ústupu kamsi nemají reálný základ, jediný stát se kterým jsme měli solidní styky a společnou hranici bylo Rumunsko, přesun armády tam je silně iluzorní, stejně jako přelety letadel (Maďarsko celkem úspěšně bojovalo se Slovenskem v podobné sestavě, takže by asi došlo ke ztrátám a naše letouny by stejně v Rumunsku nebyly moc platné. Takže prostě v roce 1939 už opravdu tohle udělat nemělo smyslu. Obávám se Beneš a spol prostě tohle prošvihli o půl roku dřív, tehdy to smysl mělo, mělo to i šanci na úspěch. Dr. Hácha už po pravdě nemohl dělat v podstatě nic, udělal co se dalo, ale jeho pozice byla ve srovnání s Benešovou zcela jiná.
URL : https://www.valka.cz/Cs-obrana-v-breznu-1939-t78767#289803 Verze : 0
Smile ta omluva byla spíše za formu, než za obsah... Mám obavu, že máš pravdu a to asi ve všem. V této souvislosti mne trochu mrzí, že většina národa glorifikuje Beneše a chudáka Háchu zatracuje Sad . No s tím Bohu žel asi nic moc neuděláme.


Na druhé sraně ta představa několi desítek tisíc čs. vojáku v boji ... ta je ale fakt lákavá ...
URL : https://www.valka.cz/Cs-obrana-v-breznu-1939-t78767#289879 Verze : 0
Představa několika set tisíc čs. vojáků je lákavá, tak by to bylo v roce 1938, představa pár desítek tisíc o půl roku později mne spíš děsí.
URL : https://www.valka.cz/Cs-obrana-v-breznu-1939-t78767#289902 Verze : 0
Myslím si, že i na Slovensku byla v době mobilizace uplně jiná situace než o rok pozdeji.
URL : https://www.valka.cz/Cs-obrana-v-breznu-1939-t78767#289941 Verze : 0
No pokud by bojovali na jaře 1939 sami proti Němcům, Maďarům, možná Slovákům či Polákům, tak to by byl asi pěkný masakr. No nic, mám pocit pozvolna téma vyčerpáváme, tak to možná shrneme a Sad uzavřeme.


Boj v březnu 1939 by byl nesmysl a vyvést ze země nějaké větší bojové jednotky velmi komplikované, až téměř nemožné.


No škoda..., možná by se historie vyvíjela jinak. Smile
URL : https://www.valka.cz/Cs-obrana-v-breznu-1939-t78767#290267 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více