Delo, kanon, houfnice

Mohl by mi prosim nekdo vysvetlit rozdil mezi temito zbranemi? Vim, ze se jedna o rozdil raze, houfnice ma tu nejvetsi a jsou to vetsinou oblehaci dela. Nekde se pise, ze tanky jsou osazene nebo vyzbrojene konony, nekde dely s tim, ze raze je stejna. Je kanon zamenitelny za delo v popisu, pokud se dejme tomu jedna o stejnou razi?
Dekuji.

No tak jak píšeš to není, i kanon může mít velkou ráži (třeba lodní kanony mají docela velkou, větší než většina houfnic). Rozdíl je v délce hlavně udávané v rážích a tím i v úsťové rychlosti a dráze střely. Dělo je souhrný název pro hlavňové dělostřelecké prostředky, tedy kanony, houfnice a moždíře.
Jaký je rozdíl v délce hlavně houfnice a kanonu se v různých zdrojích liší (je to dle doby a země pokud vím různé) Ottův slovník udává že houfnice má délku hlavně 14 - 20 ráží, co je nad 20 je kanon a co je pod 14 je moždíř. V reálu se to myslím tak striktně nebere a za kanon je obvykle považována zbraň nad 30 ráží (obvykle více). Rozdíl krom délky je i v použití, kanon je primárně určen pro přímou střelbu a díky své delší hlavni a vyšší úsťové rychlosti je dráha jeho střely "plochá" tedy její balistická křivka není příliš rozdílná od myšlené přímky vedené osou hlavně. vysoká rychlost střely je pak samozřejmě vhodná k ničení třeba odolných cílů jako betonová opevnění, pancéřová vozidla. Kanon při stejné ráži vyjde pochopitelně těžší než houfnice. jeho lafeta je obvykle konstruována pro střelbu přímou a krom specializovaných protiletadlových kanonů nepoužívá úhly nad cca 40 - 45° (často i méně)
Naopak houfnice se svou kratší hlavní a nižší úsťovou rychlostí střílí nejčastěji tzv horní skupinou úhlů tedy od cca 35 do 80° (opět je to rozdílné podle konkrétní zbraně) to umožňuje že zasahuje i objekty mimo přímou viditelnost (tedy třeba za teréní vlnou, v zákopu za skupinou staveb a podobně. Protože je při stejné ráži (a tedy podobné hmotě střely) výrazně lehčí a také levnější je to nejběžnější dělo palebné podpory, samozřejmě hraje i roli to že může střílet jak přímou tak nepřímou palbou a tedy plnit širší spektrum úkolů než klasický kanon. I houfnice byla někdy (spíše vyjímečně ) lafetována do tanků třeba britské tanky ji měla celkem často, a sloužila především jako palebná podpora.
Moždíře byly dříve užívány především jako děla velké ráže určená pouze ke střelbě horní skupinou úhlů a byla to děla určená především k palbě na odolné objekty jako kryty pevnosti a podobně. Jejich dostřel je nejnižší při stejné ráži zbraně.
Délka hlavně v rážích je standardní termín používaný k vyjádření poměru ráže (tedy vnitřního průměru hlavně) a její délky. Je-li tedy u děla ráže 100mm délka hlavně 44 ráží bude délka hlavně 4400 mm (je třeba samozřejmě připočíst nábojovou komoru a závěr zbraně pokud chceš celkovou délku). Ráže se normálně překrývají a podle nich nelze zbraně odlišit.

Takze je to delka hlavne,ktera je urcujici pro rozdeleni del houfnice, mozdire a kanonu uvedena v razich a nikoliv raze strely, je to tak?


Pokud vsak mam dejme tomu uvedenou pouze razi strely, kolik mi to rekne a delce hlavne?
Dekuji za vycerpavajici odpoved, pripadam si sice trochu jako idiot, ale zase mi to tolik nevadi.

rozhoduje opravdu délka hlavně (vyjádřená v rážích, tedy poměr délky a ráže zbraně).
Pokud je znána jen ráže nelze určit jestli se jedná o kanon nebo o houfnici, je běžné že děla daného státu používají "normalizované" ráže, třeba za WWII sověti používali ráži 122 mm jak pro houfnice tak pro kanony. Lze to samozřejmě vydedukovat (alespoň někdy) podle použití dané zbraně. Pokud je použita pro boj s tanky půjde spíš o kanon (houfnice tak jde použít, ale není to její hlavní úkol) tanky používají až na vyjímky kanony (houfnice jen vyjímečně) protiletadlové a protitankové zbraně jsou kanony.
Proč jako idiot, nikdo neví všecko

No v súčasnosti je delenie kanón/húfnica podľa dĺžky už asi trošku mimo nie? Napríklad 155 mm húfnica Zuzana má dĺžku hlavne 45 kalibrov.... A myslím že niektoré húfnice tejto ráže dosahujú dĺžku hlavne až 50 kalibrov... Skôr rozhoduje použitie - priama/nepriam streľba/streľba hornou skupinou uhlov....

to buko ono je to asi jinak, to že se Zuzaně (nebo Daně) říká kanonová houfnice ještě neznamená že to dle standardu houfnice opravdu je. Obě jsou takový hybrid v reálu jde o kanon (délka hlavně) používající munici s rozdělenou náplní a běžně střílející horní skupinou úhlů (což je typické pro houfnici) to ale v tomhle případě asi nepomůže, dotaz byl jak se dané zbraně odlišují, zatahovat do toho podobné hybridní systémy asi tazateli nepomůže. Pokud mne paměť neklame tak sovětská 152 mm kanonová houfnice měla délku hlavně 29 ráží a byla přesně na rozhraní kanonů a houfnic (v SSSR té doby) proto i ten název, to ale neřeší to na co se Saturn ptá, rozumné je hledat to co je standardnéí nebo typické ne extrémy, třeba francouzský kanon 75 mm mle 1897 měl délku jen 33 ráží (je to tedy podle tebe houfnice?) dokonce protiletadlový kanon (ty mají obecně nejdelší hlavně) firmy Vicker z roku 1931 měl hlaveň dlouhou 43 ráží (používali ho Holanďané a Dánové) ani on ale není houfnice.
Přiznám se že neznám přesný počet ráží který odlišuje houfnici od kanonu v ČR neb SR dnes, alew pořád to bude na hranici 30ráží ne tam kde je DANA nebo ZUZANA

Delo je všeobecný názov pre hlavňovú delostreleckú zbraň. Vyznačuje sa tým, že spaľovanie výmetnej náplne prebehne v hlavni dela, ktorá je súčasťou zbrane. Odlišuje sa tým od raketových zbraní, u ktorých prebieha spaľovanie pohonnej náplne v spaľovacej komore raketového motoru, ktorý je súčasťou strely.


Delá sa všeobecne dajú rozdeliť na kanóny, húfnice, mažiare, mínomety a zbrane, ktoré nie je možné jednoznačne zaradiť (napríklad ruské zbrane Nona, Vena...). Každá skupina má svoje špecifické podskupiny s typickými znakmi, napríklad protitankové kanóny, protilietadlové kanóny, lodné delá...


Typické pre kanón je:
- obvykle streľba na bodové alebo malorozmerné ciele priamou paľbou alebo spodnou skupinou uhlov
- relatívne vysoká počiatočná rýchlosť strely daná dlhou hlavňou a veľkou prachovou náplňou
- použitie jednotného streliva, alebo deleného streliva s malým počtom dielčích náplní (hlavne u kanónov veľkých kalibrov - cca nad 120mm)


Pre húfnicu je typické:
- obvykle streľba na plošné ciele nepriamou paľbou a hornou alebo strednou skupinou uhlov
- nižšia počiatočná rýchlosť strely daná spravidla kratšou hlavňou a menšou prachovou náplňou
- použitie deleného streliva s veľkým počtom dielčích náplní čo umožňuje regulovať dostrel a tvar balistických kriviek v širokom rozmedzí (už pri kalibroch od cca 75mm)


Typické húfnice majú obvykle väčší kaliber ako typické kanóny z rovnakého obdobia. Pokiaľ napríklad na počiatku 2svv bola typická ráž kanónov 50-75mm, typická ráž húfnic bola 75-130mm.


V rovnakej ráži bola (napríklad počas 2svv) prachová náplň pre kanón zhruba dva krát väčšia ako pre húfnicu. Súčasne je húfnica v rovnakej ráži relatívne ľahšia ako kanón (nižšie tlaky v hlavni -> nižší späťný ráz -> nižšie namáhanie celej konštrukcie -> ľahšia konštrukcia)


V súčasnosti už tradičné delenie delostreleckých zbraní prakticky nefunguje, prekrytie skupín kanónov a húfnic je príliš široké, takže väčšina novších delostreleckých zbraní pre palebnú podporu vojsk sa dá zaradiť do kategórie "kanónová húfnica", ktorá je takmer gumená.
"Kanónová húfnica", sa vyznačuje dlhými hlavňami a veľkými prachovými náplňami, ktoré zodpovedajú prachovým náplniam a dĺžkam hlavní starších kanónov, a tým dosahujú vysoké počiatočné rýchlosti a vysoký dostrel, súčasne ale sú schopné streľby priamou i nepriamou paľbou, spodnou i hornou skupinou uhlov a využívajú delené strelivo s veľkým počtom dielčích náplní. Môžu plniť všetky palebné úlohy, ktoré v minulosti plnili húfnice a kanóny väčších kalibrov.

Mohu se zeptat, co a k čemu je na kononech takové to rozšíření na konci (ústí) hlavně? Děkuji za odpověď.


galerie.valka.cz

To je úsťová brzda.
Snižuje zpětný ráz zbraně.
Ty otvory jsou de facto trysky, kterými unikají spaliny po výstřelu, těsně před tím, než střela opustí hlaveň a "brzdí" hlaveň při zpětném pohybu.