Cvilín

zřícenina hradu
     
Název:
Name:
Cvilín Cvilin
Další názvy:
Other Names:
Lobenštejn
Šelenburk
Typ:
Style:
hrad castle
Stav:
Condition:
zřícenina ruins (not small)
Přístupnost:
Accessibility:
volně přístupno open free
Obec:
Municipality:
Úvalno Uvalno
GPS souřadnice:
GPS Coordinates:
50°04'08.5441643"N 17°43'38.2754517"E
První písemná zmínka:
First Written Reference :
DD.MM.1253
Památky a muzea v okolí:
Places of Interest and Museums in the Vicinity:
Hrad a zámek Krnov
Krnov
Hrad a zámek Krnov
Krnov
Poznámka:
Note:
- -
Zdroje:
Sources:
https://www.valka.cz/
http://amapy.centrum.cz




Cvilín
Lobenštejn či Šelenburk



Úvod


Hrad Cvilín se nachází v okrese Bruntál (kraj Moravskoslezský) a katastrálně spadá pod Úvalno. Hrad je rovněž v pramenech nazýván jako Lobenštejn či Šelenburk.


Zřícenina hradu Cvilína stojí na jednom z posledních výběžku Brantické vrchoviny, zvedající se nad inundačním pásmem řeky Opavy, asi 3 km JV od Krnova v nadmořské výšce 422,8 m.


První zmínka o hradu, i když nepřímá pochází z roku 1253, i když místo bylo osídleno již v pravěku. Ve slezské fázi komplexu lužických popelnicových polí zde bylo zbudováno rozsáhlé hradisko mající tvar nepravidelného protáhlého oválu, obepnutého valemvalem v celkové délce 2400 m a jeho maximální šířka a největší délka ohrazeného prostoru činí 400 x 900 m. V současnosti je val již místy značně setřelý a nevýrazný, a v některých jeho úsecích – zvláště pak na západní a jihozápadní straně je jeho průběh dosti nejasný a sporný. Nelze vyloučit ani, že by byl areál hradiště využit v době hradištní, i když pochopitelně ne v celém jeho rozsahu. O existenci osídlení svědčí jen nevelká kolekce keramických zlomků, hlasících se do 10. – 11. století ve Slezském zemském muzeu v Opavě, jsou to i ojedinělé fragmenty přináležející mladohradištnímu období. Další přímé či nepřímé důkazy o osídlení této oblastí přináší např. H. Weinelt či L. Jisl.


Místo bylo vybráno tedy opravdu dobře – jak z hlediska strategické důležitosti (tj. kontrola důležité stezky probíhající údolím podél řeky z Opavy do Krnova a dále do Slezska, ale také širokého okolí.) Rovněž předchozí existence pravěkého hradiska s některými zachovalými fortifikačními prvky a konfigurace terénu přispěla k rozhodnutí postavit hrad právě na tomto místě.



Stavebně historický vývoj


Někdy v průběhu první poloviny 13. století byla separovaná plocha využita ke stavbě kamenného hradu, téměř obdélníkového tvaru přibližných rozměru 72 x 54 m, orientovaného delší osou ve směru SZ-JV, byl oddělen od okolního terénu ve skále vytesaným příkopem. Jeho šířka se na třech stranách při vrcholu pohybuje kolem 25 m, avšak na jižní a JV přístupové straně dosahuje až 35 m. Původně snad pleché rovné dno příkopu, místy 9-10 m široké, mělo na přístupové straně dvojnásobný rozměr. Na východní straně, nad prudkým srázem, zůstalo postupné prohlubování a zvětšování příkopu ve středověku nedokončeno.
I přes přestavby se dá rozlišit původní stav hradu tak jak byl postaven v 1. polovině 13. století. Nelze přesně říci zda se jednalo z hlediska stavebního slohu o pozdně románský nebo raně gotický hrad. Prvotnímu zděnému hradu přináležela mohutná 3,2 – 4 m silná, původně zřejmě značně vysoká (přes 9 m) obvodová hradbahradba jádra, mírně lichoběžníkového, téměř ortogonálního půdorysu. Obkroužena byla poněkud nepravidelným přibližně obdélníkovým, poněkud nespravedlivým příkopem se zaobleným východním nárožím. Ze tří stran byl ponechán rozlehlý ochozový prostor, využitý nejméně na jihovýchodní straně jako cca 11 m široký parkán, obehnaný zprvu zdí stejně mohutnou, jako byla hradba vlastního jádra (3,3 m). Součástí byla rovněž studna a podsklepený palác který jestli byl více prostorový byl spíše dvou než tříprostorový. Dominantní obrannou stavbou tohoto hradu byl mohutný bergfritbergfrit o průměru 14 m (v současnosti se tyčí stále do výšky 8,5 m a je tak nejvyšší v české části Slezska), situovaný na přístupové, jižní straně. Asi v místech pozdějšího mostu se zprvu mocně opevněným parkánem přicházelo k vstupní bráně do jádra umístěném ve východním nároží hradu a sevřené parkánovou a hlavní hradební zdí. Brána vystupovala ve formě jakési hranolové branské věže (neví se zda převyšovala vlastní hradbu či nikoliv) a v průjezdu byla zabezpečena tzv. vlčí jámou, předpokládá se její překlenutí padacím mostem.


Nutno podotknout, že hrad během své existence až do jeho značné destrukce v 1. polovině 19. století kdy byl použit zřejmě hlavně jako zdroj staviva na stavbě císařské silnice z Opavy do Krnova. Během své existence prodělal několik více či méně důležitých stavebních uprav. Např. v srpnu 1474 hrad na kterém se bránil vévoda Jan Krnovský dobyla vojska Matyáše Korvína krále českého a uherského, byl hrad poškozen. Mezi léty 1493 – 1521 byl opraven a přestavován Jiřím z Šelenberka a Kosti (odtud také pochází novější název hradu – Šelenburk). A znovu byl přestavován od roku 1530 kdy se začalo s jeho velkou přestavbou a dalším opevňováním takže v době zániku se jednalo vlastně již o pozdně gotický hrad nebo ranně renesanční pevnost. Přičemž jsou nálezy doloženy i jeho využití během 30-ti30-ti leté války.války.


Nelze opomenout předsunuté opevnění hradu, které se nachází cca 250 JV od hradu, na hraně svahu klesajícího poměrně prudce ke korytu Hájnického potoka. Nachází se stále v rámci pravěkého, valem vymezeného areálu. Jádro opevnění má tvar nepravidelného kruhu o průměru 28 – 29 m, obíhán je plytkým příkopem širokým 8,5 m. Následuje val místy již značně rozvezlý šířky 10 m. Pokud jde soudit dle nalezeného keramického materiálu jedná se již o pozdější záležitost spadající do období třicetileté války, i když není úplně vyloučeno že vznikl již v 15. století.


Archeologický výzkum


Archeologický výzkum lokality a částečná konzervace hradu proběhla mezi lety 1933 až 1942 výzkum prováděl krnovský stavitel G. A. Horny. Jenže výsledky nepublikoval a k dispozici není ani žádná dokumentace – pokud´ kdy nějaká vůbec byla. Navíc část nálezů uložených hlavně v muzeích v Opavě a v Krnově byla v roce 1945 poškozena či kontaminována s jinými nálezy. Z těchto dlouholetých výzkumů pochází značné množství nejrůznějších nálezů – bohužel bez jakýchkoliv statigrafických údajů. Např. jen v Opavském zemském muzeu je evidováno na 11 413 kusů a přibližně polovina tohoto množství je také uložena i ve sbírkách krnovských, rovněž Bruntálské muzeum má několik desítek keramických zlomků.
Co se keramiky týče největší masu nálezů pochází z 14. až počátku 15. století ovšem představuje typickou šedě pálenou redukční hrnčinu s okraji formovanými převážně do podoby jednoduchého či složitějšího okruží – zřejmé jsou i přechodové typy. Vysoké zastoupení mají džbány zejména však poháry – někdy ovšem netradičně tvarované a velmi tvrdě pálené. Hojný je rovněž kachlový materiál představovaný staršími režnými komorovými kachli (i menšího formátu), např. s loveckým motivem jelena se psem apod. – všechny vycházejí zřetelně z jedné dílny. Pozdější mladší skupinu kachlů prezentují již polévané exempláře – ponejvíce zelenou polevou – nebo kusy s rostlinnými motivy.
Technickou keramiku zastupují například přesleny tyglíky, kahánky, ale např. i cihla s otiskem dětské nohy.
Méně jsou zastoupeny předměty z parohu a kosti a skleněné střepy.
Hojně jsou rovněž zastoupeny železné předměty, které jsou – pomineme li hřebíky jako pozůstatek ze stavební činnosti zastoupeny hlavně částmi zbroje, zbraněmi, kovovými součástmi výstroje pro koně ale např. i kamennými koulemi jak do vrhacích praků tak i do děl. Spadají nejen do období ranného, vrcholného a pozdního středověku ale i období dřívějšího (již vzpomenuté pravěké) i pozdějšího – 30ti-leté války z této doby pochází části palných zbraní a zbroje. Nicméně valná část z více než 1000 kovových jednotlivých kusů pochází právě z 16. – 17. století. Ve výčtu kovových předmětů – hlavně pak zbraní by se dálo pokračovat dál (např. značně jsou zastoupeny hroty šípů) nicméně některé druhy zbraní nelze
přesněji časově zařadit – třeba některá kopí apod.


Nalezeno bylo i několik mincí převážně však až ze 17. století., není zcela jasné zda byly objeveny brakteáty z 12. – 13. století nebo se jednalo o Přemkovy jednostranné „duté“ haléře. Mincování na Cvilíně totiž bylo nedávno doloženo rozpoznanými dvěmi železnými razidly.
K dalším významným nálezům patřilo dnes již nezvěstné pečetidlo či zlatý 18ti karátový prsten.


Literatura:
KOUŘIL, Pavel – Prix, D. – Wihoda, M.: Hrady českého Slezska, Archeologický ústav Akademie věd ČR Brno, Brno – Opava 2000, 645 s
URL : https://www.valka.cz/Cvilin-t61299#220944 Verze : 2
Jednou z dominant hradu je i tento Bergfrit tyčící se stále do výšky kolem 8,5 m. Dá se na něj v pohodě vylézt.
Cvilín - Bergfrit a za ním stojící JV hradba.

Bergfrit a za ním stojící JV hradba.
Cvilín - Vršek Bergfritu a - tloušťka zdí je ovlivněna zaoblením vrcholu a částečný pohled do jeho vnitřku.

Vršek Bergfritu a - tloušťka zdí je ovlivněna zaoblením vrcholu a částečný pohled do jeho vnitřku.
Cvilín - Konstrukce Bergfritu při zemi.

Konstrukce Bergfritu při zemi.
Cvilín - Mezera mezi Bergfritem a zdí

Mezera mezi Bergfritem a zdí
URL : https://www.valka.cz/Cvilin-t61299#221661 Verze : 0
Kresebná rekonstrukce hradu Cvilína tak jak mohl nejspíš vypadat v 15. století - autorem je F. Würml.
URL : https://www.valka.cz/Cvilin-t61299#224747 Verze : 0
Pohledy z let 1880, 1884, 1900 a 1915 na zřízeninu hradu Cvilína od H. Kinzera.
URL : https://www.valka.cz/Cvilin-t61299#224748 Verze : 0
Tatéž hradba při pohledu z druhé strany a okno v ní.
URL : https://www.valka.cz/Cvilin-t61299#224752 Verze : 0
Studna je v bezprostřední blízkosti bergfritu, vzdálenost od čelní hradby je asi 2 m, je s ní spojena 1,7 m silnou příčkou. Studna je do skály vytesaná, má zhruba kruhový tvar o průměru cca 4 m, vyzděna je pečlivě z lomového kamene. Při archeologickém odkryvu byla vybrána do 18, přičemž zhruba v 9 metrech se narazilo na vodu. Ústí bylo obezděno zhruba 1,1 m sirokým věncem zdiva z lomového kamene, které bylo základem pro zastřešení studny.
URL : https://www.valka.cz/Cvilin-t61299#224843 Verze : 0
Nejdelší obytné stavení na hradě, pozdně gotický hlavní palác, byl vybudován podél celé severovýchodní hradby. Podsklepen byl jen ve své jižní části dvojicí původně valeně sklenutých suterénních prostor, do kterých se dalo sestoupit úzkou chodbou (1,8 až 2,2 m) ve zděném přístavku, který byl přiložen k nádvořní stěně paláce.
URL : https://www.valka.cz/Cvilin-t61299#226159 Verze : 0

Diskuse

Dovolím si menší poznámku. Hrad Cvilín spadá katastrálně pod obec Úvalno a ne pod Krnov.


V.
URL : https://www.valka.cz/Cvilin-t61299#221527 Verze : 0
Krnov-Cvilín je vlaková zastávka.
Ps.: Cvilín býval jevištěm proslavené hry "Boj o území Chippewayů"
URL : https://www.valka.cz/Cvilin-t61299#221665 Verze : 0
Přesně jak píše kolega pbla.. Krnov-Cvilín je vlaková zastávka. Jinak bydlím přímo v Krnově, takže na hrad to mám kousek
URL : https://www.valka.cz/Cvilin-t61299#221861 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více