Československá polní pohyblivá chirurgická nemocnice [1952-1953]

Působení čs. jednotek v Koreji


V březnu 1952 odjela do Koreje čs. polní pohyblivá chirurgická nemocnice. Byla určena pro 500 pacientů a měla 30 lékařů, ošetřovatelky a zdravotníky vybrané z ÚVN, Vojenské lékařské akademie a dalších zdravotnických zařízení. V provizorních podmínkách ve vesnici Sogam uskutečnil personál nemocnice do konce července 1952 přes 200 složitých operací. Mezi pacienty bylo také mnoho civilistů, žen a dětí. V dubnu 1953 byla nemocnice přesunuta do vesnice Ousara u Chičonu, kde v nesmírně složitých podmínkách jen od května do října 1953 uskutečnili naši lékaři více než 700 náročných operací a umožnili návrat na frontu 594 pacientům. V říjnu 1953 byla nemocnice odsunuta do Čondzinu, kde sloužila především civilnímu obyvatelstvu.
K 1. prosinci 1953 přešla do působnosti čs. ministerstva zdravotnictví a pomáhala při odstraňování následků války, výstavbě korejského zdravotnictví a výchově jeho lékařských a zdravotnických kádrů. V soutěži týlových nemocnic v roce 1953 se čs. nemocnice umístila na 1. místě.



Obdržené korejské řády a vyznamenání:


4 lékaři obdrželi řád Za svobodu a nezávislost II. Stupně
21 lékařů, ošetřovatelek a zdravotníků řád Státní vlajky III. Stupně
4 příslušníci nemocnice medaili Za práci


Obdržené čs. řády a vyznamenání:


3 lékaři Řád práce
15 příslušníků nemocnice vyznamenání Za statečnost



Zdroj
kolektiv: Vojenské dějiny Československa, díl V., 1945-1955, Naše vojsko, Praha 1989, ISBN 80-206-0056-6

Rozhodnutí o vyslání československé polní nemocnice do Koreje


Na konci roku 1951 byla dosavadní československá pomoc Severní Koreji chápána stále jako nedostatečná. Jak českoslovenští, tak severokorejští představitelé ji přitom kladli na třetí místo za pomoc od Sovětského svazu a Čínské lidové republiky. V té době byly hlavní součástí československé pomoci dodávky nejrůznějších výrobků (oblečení, obuv, pokrývky, stroje, automobily a zdravotncký materiál), další formou bylo převzetí péče o stovky sirotků. Od konce roku 1951 na československých středních a vysokých školách studovali severokorejští studenti (veškeré náklady pobytu a studia v ČSR hradila československá strana).


Po vzoru Maďarska, Bulharska a Rumunska se součástí vládou organizované pomoci mělo stát i vyslání mobilní polní nemocnice se zdravotnickým a ošetřovatelským personálem, kterou by vedli vojenští lékaři. Ostatní zdravotní personál už měl být zčásti tvořen civilisty. Skutečnost, že Československo v tomto ohledu zatím nesplnilo svou povinnost „internacionální pomoci“, musela být napravena (a to byl zřejmě hlavní cíl vyslání nemocnice). K tomu došlo v první třetině roku 1952.


Návrh na vyslání nemocnice do Koreje se přitom objevil již v roce 1950. Jeho původci byli lékaři z Ústřední vojenské nemocnice a ze Státní fakultní nemocnice v Praze. V té době však myšlenka zapadla (Zdroj:NA, fond 1261/2/4, Mezinárodní oddělení ÚV KSČ, 1945-62, sv. 104, aj. 339, Zpráva pro soudruha Gemindera).


O věci Politický sekretariát ÚV KSČ jednal poprvé na svém zasedání 10. ledna 1952. Na tomto pro pomoc Koreji velmi důležitém jednání (kromě nemocnice bylo hovořeno i o dalších formách pomoci - dodávky materiálu, převzetí péče o stovky sirotků a poskytnutí studijních míst na československých středních a vysokých školách) bylo mimo jiné konstatováno, že je nutno zvětšit československý přínos k „úsilí zmírnit utrpení civilního obyvatelstva“. Počet nemocných v KLDR byl tehdy odhadován na půl milionu (Zdroj: NA, 1261/0/22 Politický sekretariát ÚV KSČ 1951-54, sv. 13, aj. 77, bod 7, Pomoc Koreji).


Na tomto zasedání bylo navrženo, aby byla do Koreje vyslána kompletně vybavená polní nemocnice i s potřebným zdravotnickým personálem. Tento návrh přítomní členové politbyra schválili a ministru národní obrany Alexeji Čepičkovi bylo uloženo, aby připravil k odeslání jednu kompletní chirurgickou pohyblivou polní nemocnici. Přípravy měly být dokončeny 29. února 1952 (NA, 1261/0/22 Politický sekretariát ÚV KSČ 1951-54,, sv.16, aj. 83, b. 1a, Zpráva o vysláni jedné chirurgické pohyblivé polní nemocnice).

Dobry den,
kdysi, jeste nez jsem prisel o data v jednom z predchozich PC, jsem mel poznamku ve smyslu...do Koreje odjelo (bylo vyslano) cca 30(?) nakladnich automobilu Tatra 128, ktere se nejak podilely na chodu ci preprave prave teto polni nemocnice. Zminka odkazovala na clanek ve Slovenskem casopisu Apologia, ktery se dnes uz ale jmenuje jinak.


Zajimalo by mne mimo jine, jak takova Ceskoslovenska nemocnice mohla vypadat prakticky. Pokud jsem se dopatral spravne, pak standardizovane Zdravotnicke stany jsou az zalezitosti min od pulky 50 let. Jednalo se tedy o trofejni mismas materialu vyvezeneho ven, ci uz nejake domaci produkty, treba ve ???