Main Menu
User Menu

Dotaz na sovětského letce

Diskuse
Dobrý den, doslechl jsem se, že na území ČR (především v horác) jsou zbytky střelených letadel z WW2, např. bohužel již odklizený Ju52 u Sněžky. Nevíte o nějakých dalších místech. Děkuji za odpovědi.
URL : https://www.valka.cz/Dotaz-na-sovetskeho-letce-t47192#184516Verze : 0
V případě JU-52 nešlo o sestřel, byla to nehoda. Shodou okolností jsem nedávno něco vyfotil. Fotky přikládám.
URL : https://www.valka.cz/Dotaz-na-sovetskeho-letce-t47192#184549Verze : 0
MOD
více také v tématu 100th BG. Mnoho letadel této jednotky bylo sestřeleno na území Čech. Např. v tzv. letecké bitvě nad Krušnohořím, v okolí obce Kovářská. viz zde
URL : https://www.valka.cz/Dotaz-na-sovetskeho-letce-t47192#184552Verze : 0
MOD
Děkuji za tyto informace, ale tyto trosky už budou nejsíše odklizeny. Mě by spíš zajímalo zda někdo neví kde se dodnes nachází nějaké zbytky havarovaných letadel.
URL : https://www.valka.cz/Dotaz-na-sovetskeho-letce-t47192#184561Verze : 0
Ono to myslím není příliš vhodné takhle veřejně ventilovat- většinu těch věřejně známých vraků si už myslím napůl odnesli lovci suvenýrů a pokoutní prodavači, ty ostatní by to v pak asi také čekalo- je to myslím docela dobrý byznys. Lépe je myslím nechat je odpočívat, dokud se jich neujme něko seriosní.
URL : https://www.valka.cz/Dotaz-na-sovetskeho-letce-t47192#184598Verze : 0
MOD
V létě 1944 byl sestřelen nad našim územím zejména Moravy celý letecký svaz. Např. vím, že "letecká pevnost " (109) dopadla přesně na hranici Moravy a Slovenska - v místě Kasárna. Dodnes je možné vidět snížený smrkový porost. V tomto místě se našly zbytka. Část motoru byl uložen ve škole Velké Karlovice.Kde je dnes nevím.Někdo to jistě prodal... Další letadlo spadlo asi o 7 km dále v místě Stanovnice (dnešní přehrada) část Karolinka.
URL : https://www.valka.cz/Dotaz-na-sovetskeho-letce-t47192#193354Verze : 0
Tohle ventilovat můžu, protože v Liberci je to celkem známo - přímo na Ještědu, kousek pod vrcholem, leží trosky Siebelu Si-204, který tam havaroval někdy v roce 1948. Drobnosti už samozřejmě během let zmizely, ale pár větších kusů se v zemi ještě nalézá (to místo je pro techniku dost špatně přístupné).
URL : https://www.valka.cz/Dotaz-na-sovetskeho-letce-t47192#193360Verze : 0
MOD
Já bych se připojil svou žádostí o pomoc, radu.
Sepisuji diplomovou práci na téma Archeologie letectví 20. století (problematika lokalit s relikty zřícených letounů).
Součástí práce bude i databáze letounů zřícených na našem území, hlavním zdrojem budou knihy a články od Rajlicha a články v REVI, LK ap.
Problém je, že publikací o provedených odryvech letounů zase moc není takže se dotávám k mé žádosti.
Kdybyste nědko věděl o nějakém vyzvednutém (nebo i nevyzvednutém letounu, z jakého koliv období), který nebyl nikde publikován, popřípadě o nějakém článku v nějakém regionálním časopise, nebo co koliv jiného, co by mi mohlo pomoct, byl bych rád za info.
I váš názor na "leteckou archeologii" by mě zajímal.
Díky!
MR
URL : https://www.valka.cz/Dotaz-na-sovetskeho-letce-t47192#193434Verze : 0
MOD
Pro Michal Rak - nevím jak moc Ti to bude platné ale snad ano. Ve Vyškově na Moravě hned vedle bývalého letiště na dálnici Brno - Olomouc je letiště aeroklubu. V jeho areálu je malé ale solidní letecké muzeum. Zde je několik, těchto odkryvů uloženo, Pochází z let 1982 až 1989. Je zde i solidní dokumentace a hlavně tam najdeš možná i lidi nebo kontakty na ně co se na tom podíleli.
V té době o tom vycházeli velmi zajímavé články ve vojensko-populárním časopise Zápisník. To muzeum na internetu najdeš. Pokud bys potřeboval více informací ozvi se.
URL : https://www.valka.cz/Dotaz-na-sovetskeho-letce-t47192#195519Verze : 0
Můžu ještě doporučit knihu J. Bala - Pod křídly je Ostrava. Je to o vykopávkých ruských ledadel na Ostravsku v 80. letech včetně ověření v ruských (sovětských) archívech. Hledej v knihovnách nebo antikvariátech, vyšlo to zhruba v 87 roce
URL : https://www.valka.cz/Dotaz-na-sovetskeho-letce-t47192#195545Verze : 0
MOD
Jižní Morava
Břeclavsko
Hrušky - cca 200metrů vlevo od cesty na Týnec (směrem od Hrušek na Týnec)
rok 1944 (?) podzim??
Typ : jednomotorová stíhačka (Me109 - Fw190?)
Pilot: skočil padákem, odjel vlakem
Důkazy : Svědectví asi 10 pamětníků, popis místa havárie a osudu pilota (100% shoda), relikvie (modrá tlaková flaška Luftwaffe na O2).
Průzkum místa nehody nic nepřinesl a foto chybí,..
URL : https://www.valka.cz/Dotaz-na-sovetskeho-letce-t47192#195575Verze : 0
Děkuji všem za odpověď!
Vyškovské muzeum jsem kontaktoval, ale bohužel neprojevili zájem o spolupráci, víceméně se mnou vůbec nechtěli mluvit. Prý udělali nějakou špatnou zkušenost a informace neposkytují. Snad se tam dostanu i osobně.
Po té knize se rozhodně musím podívát, o letadlech z "východu" toho vím nejméně.
Ještě jenou díky!
MR
URL : https://www.valka.cz/Dotaz-na-sovetskeho-letce-t47192#197395Verze : 0
MOD
29.8.1944 bylo při náletu na Moravskou Ostravu sestřeleno několik amerických bombardérů (konkrétně celá 20.bombardovací squadrona ze stavu 2nd bombardement group vyzbrojená B-17) nad naším územím, přičemž pět sestřelených strojů se zřítilo v pomyslném trojhelníku Luhačovice, Slavičín, Starý Hrozenkov - Vyškovec (viz. obrázek) - možná se jedná o výše zmiňovaný nálet. Část expozice regionálního muzea ve Slavičíně je (nebo alespoň byla) této události věnována.
URL : https://www.valka.cz/Dotaz-na-sovetskeho-letce-t47192#197583Verze : 0
To Anacron & Hambac:
Slavičínské muzeum bylo loni rekonstruováno. Byla přikoupena další budova, takže původní budova je celá uvolněna pro expozici věnovanou Letecké bitvě nad Bílými Karpatami. M. j. se zde nachází motor, palubní zbraně a ostruhové kolo z Bf109G-6AS, horní střelecká věž, kulomety a různé jiné části letadel a výstroje. Klub přátel historie Slavičínska v souvislosti s touto událostí vydal několik brožur. Poslední a aktuální vydání je v muzeu k dispozici.
Velmi pěkné muzeum je v nedalekém Šanově, kde jsou zbytky všech havarovaných amerických letadel a některých letadel německých. Doporučuji návštěvu obou muzeí, je se na co dívat.
Na vcelku pravidelné návštěvy do Slavičína přijíždí p. Loy Dickinson, bývalý navigátor z B-17G, která havarovala u Rudic, viz
www.mesto-slavicin.cz
Taktéž jsem v kontaktu s bývalým bočním střelcem stejné mašiny, p. Josephem Owsianikem. Tento nás svou návštěvou poctil v létě 2005, viz
www.mesto-slavicin.cz
Loni jsme v Německu navštívili bývalého stíhače, který měl 29.8.44 přiznán setřel 1 B-17G a následně nouzově přistál u Bánova, viz
www.obec-banov.cz
a https://www.valka.cz/viewtopic.php/t/46911
Jak tento německý pilot, tak i p. Owsianik mají velký zájem se setkat, takže pokud vše dobře dopadne a bude sloužit zdraví, stane se tak 26.8.2007 ve Slavičíně...
Co se ochoty vyškovských týče... lidé, kteří se o tuto problematiku zajímají, moc dobře vědí, kolik volného času, odříkání a v neposlední řadě financí stojí sbírání informací, svěděctví, kontaktování veteránů, hledání a vyzvedávání vraků. Bohužel se vždy najde někdo, kdo tyto informace zneužije a pak vydává za své, což je vůči původnímu zdroji hodně nefér...Proto se nelze divit, že jednotlivé spolky či soukromé osoby si tyto informace pak chrání. Ve výsledku je to pak určitě na škodu, protože by tyto poznatky mohly značným způsobem obohatit vydávané knihy či muzea, je to ale bohužel daň za nečestné jednání některých jednotlivců Sad
To Michal Rak: pokud zkusíš specifikovat své požadavky, možná bych mohl pomoct. Pošli mail na roman.susil@gmail.com.


Seesul
URL : https://www.valka.cz/Dotaz-na-sovetskeho-letce-t47192#200403Verze : 0
Dobrý den, rád bych kolegovi Rakovi doporučil projít si i články Zdeňka Bičíka, který byl prvním, kdo o letecké válce nad českými zeměmi psal. Pravda, leccos je překonáno (často proto, že neměl tehdy - v 70. letech - k dispozici dokumenty zahraniční provenience), na druhou stranu se mu podařilo shromáždit informace z domácích zdrojů a také výpovědi pamětníků. Dalším autorem je Jindřch Drebota, druhdy redaktor čaopisu Zápisník, který se svou skupinou Z'77 pátral po havarovaných sovětských letounech na Moravě.


Pokud jde o havarované americké stíhačky (hloubkaře), přehled najdete třeba na https://hloubkari.bloguje.cz/361607-ztraty-americkych-hloubkaru-v-dubnu-1945.php


Zdraví Filnorm
URL : https://www.valka.cz/Dotaz-na-sovetskeho-letce-t47192#200995Verze : 0
To Anacron, sem jsi se už podíval: forum.valka.cz ?
URL : https://www.valka.cz/Dotaz-na-sovetskeho-letce-t47192#201177Verze : 0
Zdravím všechny. V souvislosti s leteckou archeologií mohu také zmínit Pražský letecký archiv - jejich web na původní adrese https://www.volny.cz/plarchiv již není přístupný...
Filnorm
URL : https://www.valka.cz/Dotaz-na-sovetskeho-letce-t47192#204676Verze : 0
Nová adresa webu Pražského leteckého archivu: https://www.plarchiv.eu/
URL : https://www.valka.cz/Dotaz-na-sovetskeho-letce-t47192#206651Verze : 0
Děkuji za odkaz výše Smile
Nemáte někdo náhodou kontakt na někoho z Severočeského leteckého archivu Most?
Díky!
URL : https://www.valka.cz/Dotaz-na-sovetskeho-letce-t47192#206927Verze : 0
MOD
Pár informací, které snad pomohou. Nejedná se však o sestřelená letadla, ale o letecké havárie v okolí Liberce:

1.

Citace - Tango :

Tohle ventilovat můžu, protože v Liberci je to celkem známo - přímo na Ještědu, kousek pod vrcholem, leží trosky Siebelu Si-204, který tam havaroval někdy v roce 1948. Drobnosti už samozřejmě během let zmizely, ale pár větších kusů se v zemi ještě nalézá (to místo je pro techniku dost špatně přístupné).



Zdroj: www.jested.cz

Mohyla letců, památka obětem leteckého neštěstí z 20. srpna 1948, kdy zde při letu z Prahy na liberecké letiště ztratilo v mlze orientaci dvoumotorové letadlo Siebel a skončilo zde, na skalnatém úbočí Ještědu. Dva cestující, shodou okolností konstruktéři letadel, i tři členové posádky zahynuli. Okolo památky jsou dodnes roztroušeny trosky letadla.

www.fronta.cz

2. Jeden článek o haváriích letadel v Isergebirge:

Nemají kříže nad "hroby"

Téměř dvě stovky křížků a pomníčků stojí na místech, kde si Jizerské hory vybraly od lidí to nejcennější - život. Nevedou k nim značené cesty a jejich vyhledávání přináší i v dnešním realistickém světě zážitky plné romantiky a dobrodružství. Jsou němými svědky dávných tragických střetů hajných a lesníků s pytláky, smrti dřevorubců a svážečů dřeva, zbloudilých turistů v zimních bouřích, obětí vrahů i těch, kteří ukončili svůj život vlastní rukou.

Během druhé světové války nalezlo v Jizerských horách svou smrt i 15 letců německého vojenského letectva. Jak píše Miloslav Nevrlý v Knize o Jizerských horách, "nikdo jim nepostavil pomníčky a místa jejich smrti jen někde dočasně označují zarůstající trosky letadel". Tyto letce neposlaly na smrt střely jejich protivníků, ale podcenění záludnosti a nevyzpytatelnosti našich hor, počasí a možná i nedostatečná zkušenost, neboť se jednalo výlučně o cvičné nebo transportní lety.

Zmapováním míst těchto leteckých havárií se podrobně zabýval již zemřelý Emil Novák z Nového Města pod Smrkem a po něm bývalý bedřichovský "pošťák" Heinz Lutz, bohužel ani jeden z nich nebyl leteckým odborníkem. Lutz všechna místa na počátku 70. let navštívil s buzolou a pásmovým metrem, změřil rozměry průseků v lesích a určil jejich směr. Později jsme se stali přáteli a při návštěvách jeho domku v Hraničné jsem z trosek, kterých nasbíral plnou půdu, mohl určit, případně potvrdit typy havarovaných letadel.

Léto 1939

V létě roku 1939 havaroval ve strmé stráni v oblasti dnešní přírodní rezervace Tišina (asi 80 m východně od Věže grálu) bombardovací letoun Heinkel He-111. Při značně snížené dohlednosti letěl letoun severovýchodním kursem, střet se zemí proběhl po svahu vzhůru do smíšeného bukového porostu. Průsek vytvořený padajícím letadlem o rozpětí křídel 22,6 m byl dobře změřitelný: směrem nahoru 37 m při šířce 32 m. Po nárazu začal stroj hořet, trosky byly rozházeny v širokém okolí. Čtyři členové posádky při nárazu zemřeli, jejich těla byla vymrštěna z roztříštěné kabiny mezi blízké stromy, padáky měli vytaženy z vaků. Domněnka, že se letci pokusili vyskočit a padáky se pro malou výšku neotevřely, je mylná. I při minimální rychlosti letounu by vzdálenosti mezi těly musely být větší, z paluby mohli vyskakovat pouze jeden po druhém. Z podobných případů vím, že při havárii dochází k vytažení padáku zachycením o zkroucené vnitřní součásti konstrukce kabiny a zbytky jejího zasklení. Velké kusy trosek letadla byly dopraveny k cestě údolím Hájeného potoka a odtud na nádraží do Bílého Potoka. Tam byla zřejmě dopravena i těla mrtvých letců. (Místo havárie je označeno v mapce písmenem C.)

Léto 1942

Na vrcholku hory Měděnce se zřítil v létě roku 1942 transportní třímotorový letoun Junkers Ju-52. Letěl v husté ranní mlze přímým letem západním kursem. Obyvatelé Nového Města pod Smrkem sice slyšeli velkou ránu, ale nebylo to nic neobvyklého, a tak tomu nevěnovali větší pozornost. Havarované letadlo bylo náhodně objeveno až po pěti dnech, kdy byla již mrtvá těla pěti letců při letním horku v pokročilém rozkladu. Letoun se zřítil po zachycení o vrcholovou skálu přímo dolů po dráze cca 100 m do smrkového lesa, k požáru ale nedošlo. Trosky letounu i těla posádky odtransportovalo příslušné oddělení Luftwaffe. H. Lutz již nemohl nic přesně naměřit, jelikož se okolí značně změnilo. V místě havárie bylo, jak uvádí Emil Novák, roztroušeno množství skleněných střepů z vinných lahví s francouzskými etiketami. Ty jsou tam viditelné ještě dnes. (Místo havárie je označeno v mapce písmenem A.)

edit: Jednalo se He-111 B Arrow https://www.valka.cz/topic/postview/375127/

Prosinec 1942

Na svahu hory Milíř (dříve lesní odd. 11 fojteckého polesí) došlo v prosinci 1942 k pádu vojenského bombardovacího letounu Junkers Ju-88. Letoun měl severní kurs maličko odchýlený k východu, v rovném letu narazil za prudké sněhové bouře do horského úbočí. Trosky nevzníceného stroje byly zabořeny hluboko v zemi. Změřený průsek v porostu byl dlouhý 130 m a široký 13,5 m. Při této bouři napadalo tolik sněhu, že silnice z Rudolfova do Bedřichova byla čtyři týdny neprůjezdná. Německá letadla pátrala po zmizelém letounu marně. Jeho trosky s třemi mrtvými letci objevili dřevorubci teprve v březnu příštího roku, když opadla sněhová vrstva. Pozoruhodné je tvrzení E. Nováka, že pro uložené bomby v letounu bylo místo havárie zcela uzavřeno. S největší pravděpodobností došlo k omylu.

V této době nebylo letounů Ju-88 ještě mnoho. Jejich eskadry byly umístěny na základnách v Norsku, odkud startovaly k náletům na Londýn (v tzv. bitvě o Anglii), ale hlavně proti konvojům plujícím v rámci akce "Půjčka a pronájem" s vojenským materiálem do ruského přístavu Murmansk a účastnily se též bojů ve finské severní oblasti. Některé z těchto eskader byly na podzim 1942 přemístěny do středomořské oblasti k podpoře afrického tažení. Bojové osádky vyzbrojených letounů byly předepsány čtyřčlenné a toto bylo přísně dodržováno. Je zcela vyloučeno, aby bojově vyzbrojené letadlo z těchto vzdálených základen i při totální a nepravděpodobné ztrátě orientace zaletělo až do Jizerských hor. Neozbrojené však byly často používány ke cvičným navigačním letům málo zkušených posádek. Při těchto letech byla pouze tříčlenná posádka: pilot, navigátor a radista, palubní střelec nebyl nutný. Fakt, že místo havárie bylo pečlivě střeženo (což nebylo příliš obvyklé), by však nasvědčoval něčemu jinému: v té době byly ve stádiu letových zkoušek velmi utajované palubní radarové přístroje určené pro noční stíhače, mezi něž patřily také letouny Ju-88. Je velmi pravděpodobné, že právě tento havarovaný letoun sloužil k tomuto ověřování.

Po letech již nikdo neznal přesné místo tragédie, v roce 1970 H. Lutz hledal celých 15 dnů. Jeho námaha byla odměněna nálezem firemního štítku s výrobním číslem a datem převzetí vojenskou správou. Domnívali jsme se, že alespoň u tohoto případu bude snadné zjistit jména mrtvých letců, což se u ostatních případů, i přes veškerou snahu desítek příslušných institucí v Německu a s podporou německého velvyslanectví, nepodařilo. Bohužel, naše badatelská naděje se ukázala marnou, neboť archiv továrny Junkers se stal válečnou kořistí sovětské armády a byl odvezen do SSSR, čímž se stal nedostupným. Úbočí Milíře je dnes odlesněno, místo havárie je dobře viditelné cestou od hráze přehrady na Černé Nise před klesáním k rudolfovské elektrárně, z pravoúhlého ohybu vysoko nahoře mezi bludištěm balvanů. (Místo havárie je mimo výřez mapky.)

Listopad 1944

O Svatodušních svátcích v odpoledních hodinách roku 1944 narazilo za jasného počasí do vrcholku hory Smrk transportní letadlo Junkers Ju-52. Let probíhal severozápadním kursem, k nárazu došlo pouze několik desítek metrů od vrcholové chaty (letoun vytvořil průsek v délce 150 m a šířce 16 m), po nárazu začal okamžitě hořet. Přestože bylo na Smrku přítomno mnoho návštěvníků, pro velký žár nemohli tříčlennou posádku zachránit. Letci, pokud nezemřeli nárazem, zahynuli v plamenech. Proč k havárii za příznivého, krásného počasí došlo, se můžeme jenom domýšlet. Pilot neměl patřičnou výšku nad překážkou, snad se domníval, že vrcholek přeletí, anebo se chtěl podívat na chatu i rozhlednu s velkým počtem návštěvníků, svoji roli mohla sehrát také závětrná turbulence za hřebenem. Trosky letounu byly převezeny na nádraží do Bílého Potoka, mrtvé letce odvezli příslušníci Luftwaffe. (Místo havárie je v mapce označeno písmenem B.) E. Novák uvádí typ Ju-52 s otazníkem, ani H. Lutz nenašel žádné trosky, z nichž by se dal letoun přesně identifikovat. Přede dvěma roky mi však dr. Nevrlý předal víčko, které v místě havárie nalezl náhodný turista. Na víčku je ještě po tolika letech zřetelný nápis o složení paliva, takže jsem mohl bezpečně určit, že se jedná o víčko z nádrže spouštěcího paliva právě pro motory letounu Ju-52.

Čtenářům se může zdát podivné, že tři ze čtyř leteckých katastrof se odehrály prakticky na svazích nejvyšší hory Jizerských hor Smrku. Tehdy se však ještě létaly přelety s využitím tzv. srovnávací navigace, kdy pilot porovnával terén pod letounem s mapou, na které měl vyznačeny výrazné orientační body a k nim zakreslenu trať letu. Dominanta Smrku byla zřejmě právě jedním z těchto bodů. Tím byl vyřešen i problém otazníku, ale jedno z tajemství Jizerských hor ještě zbývá.

Léto 1945

Dle výpovědi svědků havaroval počátkem léta posledního roku války někde v oblasti Velké Jizerské louky sovětský pozorovací dvouplošník dřevěné konstrukce s plátěným potahem, letounek PO-2, lidově zvaný Kukuruzník. Údajně jej marně hledala další letadla a bez úspěchu se také vrátila po týdnu marného hledání i četa sovětských vojáků (je velmi pravděpodobné, že v té divočině asi nehledali příliš pečlivě). Někde v močálech a nepropustných lesích možná leží ještě dnes zbytky tohoto letounku a čekají, až je náhodný turista objeví, pokud v drsném prostředí vůbec něco zbylo. Jizerské hory svá tajemství velmi pečlivě střeží.

Další letecké nehody

Aby náš výčet leteckých havárií a nehod v našich horách byl úplný, nelze opomenout ještě dvě nehody z válečného období, které si však nevyžádaly oběti na životech. V říjnu 1938 nouzově přistálo letadlo Junkers JU-86 na Hejnickém hřebenu mezi Holubníkem a Černou horou. Raněný pilot došel pro záchranu na Novou Louku, další dva těžce ranění letci byli však objeveni až díky vystřelovaným raketám. Za bílého dne roku 1942 se zřítil na levý břeh Černého potoka (nad skálou Hlídač Koutu) Messerschmitt 109, z něhož jen zázrakem vyvázl pilot s pouhou zlomeninou ruky. Trosky jsou v místě patrné dodnes.

Dlouhá mírová léta se přelétávalo nad koberci jizerskohorských lesů bez leteckých tragédií. Zcela bez zranění se obešla 24. 8. 1982 dvoučlenná posádka práškovací "anduly" při nouzovém přistání na jižním svahu Smědavské hory. Poškozené jednomotorové letadlo AN 2, jemuž pravděpodobně došlo palivo, odstranila helikoptéra. Severní svahy téže hory si však vyžádaly 23. 4. 1992 při letecké havárii letounů Cessna a Piper, pouhých 150 metrů od sebe, hned čtyři oběti (dva piloti a dva novináři). Francouzská letadla letící z Německa do Běloruska s humanitární pomocí (léky pro děti) narazila pozdě odpoledne v silné mlze do svahu. Zřejmě dosud poslední leteckou nehodou byl 28. 8. 1994 pád dvoumístného "stavebnicového" letadélka u kapličky v Hraběticích. Posádka - otec se synem - vyvázla s otřesy mozku a zlomeninami.

Na místech budou pomníčky. A na závěr bych chtěl ještě uvést, že na uvedených lokalitách již žádné zajímavé trosky letadel nejsou. Pokud byly, tak je Heinz Lutz pečlivě sesbíral. Místa nehod jsou převážně velmi nesnadno přístupná, prostor v blízkosti Věže grálu je navíc v přísně chráněné rezervaci. Díky porozumění vedoucího Správy CHKO Jizerské hory Ing. Jiřího Huška a Lesní správě Frýdlant připravuje Patron, spolek přátel pomníčků Jizerských hor, umístění pamětních desek na místech havárií. A tak i tito mrtví letci budou mít symbolické kříže nad svými "hroby" v Jizerských horách.

Zdroj: PRCHAL, Jaroslav. Nemají kříže nad "hroby". Krkonoše - Jizerské hory. Roč. 2002, č. 03, s. 14 - 15.
URL : https://www.valka.cz/Dotaz-na-sovetskeho-letce-t47192#206950Verze : 0
MOD
Moc zajímavé, to určitě využiji!
Díky!
URL : https://www.valka.cz/Dotaz-na-sovetskeho-letce-t47192#207700Verze : 0
MOD
2 Michal Rak:


NZ Wink


Doufám, že alespoň části své diplomky zveřejníš zde, abysme si početli Smile
URL : https://www.valka.cz/Dotaz-na-sovetskeho-letce-t47192#207706Verze : 0
MOD
To podle toho jak to dopadne Very Happy
URL : https://www.valka.cz/Dotaz-na-sovetskeho-letce-t47192#207713Verze : 0
MOD
Dobrý den, včera se mi dostala do ruky kniha "Na vyškovském směru" (Josef Mikš, 1986), která pojednává o bojích na Vyškovsku a mj. uvádí ztráty sovětské 5. letecké armády (např. u Lulče 27. dubna 1945). Když si odmyslíme ideologický nános, celkem důležitý zdroj, řekl bych.
URL : https://www.valka.cz/Dotaz-na-sovetskeho-letce-t47192#208845Verze : 0
Zdravím po delší době! Rád bych upozornil na několik fotek týkajících se zmíněné havárie 1/Lt Roberta W. Whiteheada - viz https://hloubkari.bloguje.cz
URL : https://www.valka.cz/Dotaz-na-sovetskeho-letce-t47192#213423Verze : 0
Dobrý den, rád bych Vás upozornil na pomníčky Lt. Preddyho a Capt. Reutera, kteří zahynuli při útoku na letiště Planá u Českých Budějovic 17. dubna 1945.
Zdraví Filip
URL : https://www.valka.cz/Dotaz-na-sovetskeho-letce-t47192#219202Verze : 0
na prostějovsku je sestřelenej mezek 109 ale je zaražený ve starém lomu a jsou vidět jen ocasní plochy kterém jsou ukrity v křový kdo nevý nenajde a na stichovském letišti byli vraky německých gigantu tedka se už tam váli par části
URL : https://www.valka.cz/Dotaz-na-sovetskeho-letce-t47192#230596Verze : 0
Z knihy : Messerschmitt Bf 109s of JG 52 in Deutsch Brod - vydavatelství Japo
Je to popisek k jedné fotografii

Citace :

Jak 3(9?), "npor.Alexeje Cvetkova, sestřelený 20.4.1945 v 16:30 dvěma stíhači u Žernova, cca 8 km západně od Náchoda"



Další popisky k fotografii havarovaného letadla je z knihy :
Focke Wulf FW 190F,G - vydavatelství Japo


Citace :

Raketový Fw 190F-8 s PB 1 od 9./SG 77 v Chrudimi 1945.



dále:


Citace :

Fw 190F-8 sestřelený 8.5.1945 u Hlohové u Domažlic, pravděpodobně při pokusu o úlet do amerického zajetí....



Další popisek je z knihy Bf109K - vydavatelství Japo


Citace :

V Chebu ukončil svou kariéru Bf109K-4 "žlutá 13".



+ další fotky zničených nebo sestřelených letadel na letištích Kbely, HB..


Dávám to sem spíš pro ty kteří se o to zajímají hlouběji.
URL : https://www.valka.cz/Dotaz-na-sovetskeho-letce-t47192#230663Verze : 0

Citace - Slater :

Fw 190F-8 sestřelený 8.5.1945 u Hlohové u Domažlic, pravděpodobně při pokusu o úlet do amerického zajetí....



Šlo o jeden ze čtyř letounů, které byly toho dne sestřeleny americkými průzkumnými mustangy. Více viz FOUD, Karel a kol. Poslední akce.


Filip
URL : https://www.valka.cz/Dotaz-na-sovetskeho-letce-t47192#230808Verze : 0
filnorm: podle pamětníků v okolí Mikulova popadalo na konci války několik letadel (duben - květen 1945). Ke třem víme zhruba místo dopadu. Např:
www.kvh.estranky.cz
URL : https://www.valka.cz/Dotaz-na-sovetskeho-letce-t47192#244674Verze : 0

Citace - MAUS :

na prostějovsku je sestřelenej mezek 109 ale je zaražený ve starém lomu a jsou vidět jen ocasní plochy kterém jsou ukrity v křový kdo nevý nenajde a na stichovském letišti byli vraky německých gigantu tedka se už tam váli par části



Minimálně jeden Me 323 byl zničen/poškozen 27. srpna 1944 při útoku amerických hloubkařů.
URL : https://www.valka.cz/Dotaz-na-sovetskeho-letce-t47192#248602Verze : 0
Mohl by prosím někdo poskytnout bližší informace o tomto letci (Г.Г.Куценок), který padl 2. května 1945 u obce Tovačov na Přerovsku?
URL : https://www.valka.cz/Dotaz-na-sovetskeho-letce-t47192#256288Verze : 0
jediné, co jsem našel, je datum narození por. Kucenoka- 22.1.1923.
To jste ale asi našel taky...viz www.vets.estranky.cz


Zdravím ze Zlína


Roman
URL : https://www.valka.cz/Dotaz-na-sovetskeho-letce-t47192#256388Verze : 0
Dobrý den, identifikační údaje tohoto pilota a letounu najdete na hloubkari.cz


Filip
URL : https://www.valka.cz/Dotaz-na-sovetskeho-letce-t47192#281356Verze : 0
Já viděl jeden vrak z 2.svět.v nízkých tatrách.je na dost nepřístupným místě. "břichem nahoru" je ještě docela zachovalej.Schovavaly jsme se v něm před deštěmSmile. je to dopravní typ přesně nevím. převážel Ruský vojáky a "zakopl o vrchol jednoho kopce. Má i fotky někde.
URL : https://www.valka.cz/Dotaz-na-sovetskeho-letce-t47192#297740Verze : 0
Z havarovaného dopraváku je v Tatranskom múzeu v Starom Smokovci vystavený guľomet UBT, prajdepodobne z Li-2. Je možné že to bude ten čo si videl.
Zdroj: Návšteva múzea pred 13 rokmi.
URL : https://www.valka.cz/Dotaz-na-sovetskeho-letce-t47192#297764Verze : 0
MOD
Našiel som odkaz na haváriu - išlo o Li-2, zásobujúceho SNP, ktorý havaroval na Zadnom Gerlachovskom štíte v noci z 14. na 15. októbra 1944, ev. č. 184/4808. Štartoval z letiska Iwonicz 13. októbra, ale keďže pre nepriaznivé počasie na Troch Duboch neprijímali, vrátilo sa do Ľvova. Na ďalší deň odtiaľ vyštartovalo na ďalší let na Tri duby.
Podľa doleuvedeného zdroja sa lietadlo dostalo do zlej poveternostnej situácie nad juhom Poľska, s nárazovým vetrom až 38 m/s, strácalo výšku i rýchlosť. Navyše vysadil aj výškomer, preto pilot hlásil návrat na letisko do Ľvova.
Po 180°otáčke nad Liptovom pilot narazil do masívu Tatier.
Miesto tragédie objavili horolezci až 11.8.1945, komisionálna obhliadka miesta tragédie prebehla 10. - 12. 9. 1945.
Telá obetí boli znesené až 19. 7. 1946 a ich pohreb prebehol v Gerlachove 28. 7. 1946.
Pri katastrofe zahynulo 24 ľudí, vrátane trojčlennej posádky lietadla.
Z mŕtvych bolo 16 príslôušníkov 2. čs. paradesantnej brigády s veliteľom kpt. Ladislavom Pfliegelom zo Žiliny, 5 príslušníkov ČA so zvláštnym určením a 3 členovia posádky. Z Príslušníkov ČA a posádky sa podarilo identifikovať len mená pilota nadporučíka N.N. Buchlatova a mechanika S.D. Borodinja, na rozdiel od príslušníkov 2. čs. parab.




Zdroj: Ivan Bohuš - www.slovaci.cz
URL : https://www.valka.cz/Dotaz-na-sovetskeho-letce-t47192#297765Verze : 0
MOD
Díval jsem se na obrázky Li-2 a pravděpodobně je to ten typ, ale tento vrak bude jiný, protože leží v nízkých tatrách na vrcholu jednoho kopce v Jánské dolině. Chybělo jim jen pár metrů aby ho přeletěli měli smůlu. Najdu fotky a dodám.
URL : https://www.valka.cz/Dotaz-na-sovetskeho-letce-t47192#297766Verze : 0
Aha, Nízke Tatry Very Happy, nejako som to prehliadol a tak to ma poplietlo Very Happy
URL : https://www.valka.cz/Dotaz-na-sovetskeho-letce-t47192#297771Verze : 0
MOD
No poplietol som sa asi tým vynikajúcim sudovým červeným čo vo mne koluje od obeda Very Happy.


Našiel som ešte na stránke www.gemerskapoloma.sk zmienku o tom, ako 16. októbra havaroval Douglas 17 (?, asi skôr išlo o C-47??) na kopci Flós o 22.30. Stroj letel s pomocou pre SNP, zahynulo v ňom 18 vojakov 2. čs. parab., prežili len 3. Lietadlo letelo z letiska Rzeszów.


Do spoločného hrobu boli 19. 10. 1944 pochovaní títo vojaci:
1. Ihnatjev (Ignatiev??), Valentin Chrizanofič; Kyjev
2. Atanasjev, Sergej Antoljevič; Azerbajdžan
3. Zajdel, Kazimier; Krosno
4. Anušin, Pavel Evsejevič; Patropavlovsk
5. Potapskyj, Mikolaj Jakovlevič, ruský letec
6. Obuchov, Alexander Michajlovič; Semenovka
7. Ďavidko, Mikolaj; Temruk
8. Francovič, Antonín Marek; Antonovka
9. Srb, Vladimír; Poľsko
10. Ovčinko, Peter Alexandrovič
11. Sidum, Vasiľ, (2. čs. parab)
12. Rajsfeld, Marcel, (2. čs. parab)
13. Irásek, Václav, (2. čs. parab)
14. Dolník, Michal, (2. čs. parab)
15. Korbel, Jaroslav, (2. čs. parab)
16. Fuťko Ján, (2. čs. parab)


Piatich ťažko zranených spolu s vojakmi ošetrenými v Hute previezli do povstaleckej nemocnice v Dobšinnej. Vo vojenskej nemocnici v Dobšinnej zomreli:
1. Lazár Lebovič
2. Ondrejkovič, Pavel (obaja vojaci čsl. jednotky v ZSSR)


O ďalších troch ťažko ranených po 19. 10. 1944 nie sú žiadne správy:
1. Novák, Alexander
2. Štrojsa, Jozef
3. Poláček, František
Títo príslušníci haváriu prežili.


Pozn: Po mojom maili od starostu obce som dostal odpoveď, že telá všetkých zomrelých boli exhumované a následne prevezené na vojenský cintorín v Košiciach.




To Labros: A v akej lokalite Nízkych Tatier to bolo??
URL : https://www.valka.cz/Dotaz-na-sovetskeho-letce-t47192#297783Verze : 0
MOD
Leží na vrcholu jednoho kopce v dolní části Jánské doliny. Asi 5 km východně od Liptovského Jána. Zítra dodám foto pokud ho ještě najdu.
URL : https://www.valka.cz/Dotaz-na-sovetskeho-letce-t47192#297790Verze : 0
Li-2 pristávajúci pri Brezne na letisko Rohozná : Lietadlo letelo zo severozápadu, narazilo na protiľahlý svah letiska. Traja príslušníci posádky uhoreli, ďalší traja prežili s ťažkými popáleninami.
Zo zdroja sa nedajú zistiť ďalšie podrobnosti.


Zdroj: https://www.vusz.sk/linky/cb/snp.htm



Ďalšie havárie Li-2:


1. 13. 10. 1944- po 22.30 kopec Dolná Skala nad obcou Malachov; Li-2 zo 7. Gatčinského leteckého pluku, veliteľ kpt V. F. Voronin, 2. pilot Osinov, navigátor ppor. Glazkov, palubný mechanik staršina Ščerbakov, strelec-rádiotelegrafista staršina Vorobjev, palubný strelec staršina Strukov, štart letisko Krosno; počas vyčkávania došlo ku poruche výškomeru.Zahynul aj vojak 2.čs parab.


2. 15. 10. 1944 - Šiare, medzi obcami Badín a Sielnica, veliteľ por. I. Anisov, 340. letecký pluk, 2. pilot ppor. Tarunov, navigátor ppor. Terechov, palubný mechanik por. Godin, strelec-rádiotelegrafista Rjavočkin, palubný strelec Lebedev. Počas prvého okruhu im bolo nariadené nepristávať, pri nasadzovaní kurzu na druhý okruh po prudkom manévri došlo ku strate rýchlosti a havárii.


Zdroj: www.banskabystrica.sk/download_file_f.php?id=2524
URL : https://www.valka.cz/Dotaz-na-sovetskeho-letce-t47192#297791Verze : 0
MOD
No mohlo by sa asi jednať asi o toto (strana 93):


"Dňa13. októbra 1944 havarovalo v blízkosti Liptovskej Porúbky na vrchu Slemä ruské dopravné lietadlo a pri havárii zahynulo 13 slovenských a 6 ruských vojakov. O 7 dní boli pochovaní v Nižnej Boci a nad ich hrobom prehovorili generál Rudolf Viest a predstaviteľ odboja v Liptove Adam Benko. "


Liptovská Porúbka Je asi 5 km východne od Liptovského Jána.


Zdroj: www.podturen.sk/files/kniha.pdf
URL : https://www.valka.cz/Dotaz-na-sovetskeho-letce-t47192#297792Verze : 0
MOD
To je ono. Vrchol se kmenuje Slema. Ted jsem si vzpoměl, když to vidím. Je to tak. A jsem netušil, že jich tam havarovalo tolik. Ale tohle místo je naštěstí špatně přístupný, a tak je vrak dost zachovalý.
URL : https://www.valka.cz/Dotaz-na-sovetskeho-letce-t47192#297862Verze : 0

Citace - labros :

To je ono. Vrchol se kmenuje Slema. Ted jsem si vzpoměl, když to vidím. Je to tak. A jsem netušil, že jich tam havarovalo tolik. Ale tohle místo je naštěstí špatně přístupný, a tak je vrak dost zachovalý.



Tak boli to "furmani", ktorí vozili vojakov a materiál pre povstanie. Hádam nájdeš aj tie fotky vraku, som celkom zvedavý Smile.


No som rád že sme sa nakoniec cez počiatočné nedorozumenia spôsobené výborným červeným sudovým vínkom z Pezinka Very Happy dopátrali.
URL : https://www.valka.cz/Dotaz-na-sovetskeho-letce-t47192#297867Verze : 0
MOD
Jo jo. Díky za spolupráci:). Zejtra prohledám šufle(snad je najdu) a dám je sem.
URL : https://www.valka.cz/Dotaz-na-sovetskeho-letce-t47192#297880Verze : 0