SA des Automobiles Donnet [1926-1934]

Société des établissements Donnet-Denhaut [1915-1919]
     
Název:
Name:
SA des Automobiles Donnet SA des Automobiles Donnet
Originální název:
Original Name:
SA des Automobiles Donnet
Historie názvů:
History of Names:
DD.05.1915-DD.MM.1919 Société des Établissements Donnet-Denhaut
DD.MM.1919-DD.MM.1924 Société française des Automobiles Zedel
DD.MM.1924-DD.05.1926 Société française des Automobiles Donnet-Zedel
DD.05.1926-DD.MM.1934 SA des Automobiles Donnet
DD.05.1915-DD.MM.1919 Société des Établissements Donnet-Denhaut
DD.MM.1919-DD.MM.1924 Société française des Automobiles Zedel
DD.MM.1924-DD.05.1926 Société française des Automobiles Donnet-Zedel
DD.05.1926-DD.MM.1934 SA des Automobiles Donnet
Obory výroby:
Production Subjects:
letectví, automobily aviation, automotive industry
Sídlo hlavního závodu:
Headquarters:
DD.05.1915-DD.MM.1927 Neuilly-sur-Seine /
DD.MM.1927-DD.MM.1934 Nanterre /
DD.05.1915-DD.MM.1927 Neuilly-sur-Seine /
DD.MM.1927-DD.MM.1934 Nanterre /
Názvy a sídla poboček:
Subsidiary Name and Location:
DD.07.1919-DD.MM.1929 Pontarlier /
DD.MM.191R-DD.MM.192R Gennevilliers /
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ...
DD.07.1919-DD.MM.1929 Pontarlier /
DD.MM.191R-DD.MM.192R Gennevilliers /
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ...
Vznik:
Founded:
DD.05.1915
DD.05.1915
Zánik:
Cancelled:
20.12.1934 bankrot
20.12.1934 bankrupcy
Produkty:
Products:
DD.MM.1915-DD.MM.1915 Donnet-Denhaut DD.1
DD.MM.1916-DD.MM.1916 Donnet-Denhaut 160 hp Canton Unné
DD.MM.1916-DD.MM.1917 Donnet-Denhaut 150 hp Hispano-Suiza
DD.MM.1917-DD.MM.1917 Donnet-Denhaut 160 hp Lorraine
DD.MM.1917-DD.MM.1917 Donnet-Denhaut 200 hp RR
DD.MM.1917-DD.MM.1918 Donnet-Denhaut 200 hp biplace
DD.MM.1917-DD.MM.191R Donnet-Denhaut 200 hp triplace
DD.MM.1917-DD.MM.1917 Donnet-Denhaut 230 hp Lorraine
DD.MM.1918-DD.MM.1919 Donnet-Denhaut 275 hp triplace
DD.MM.1918-DD.MM.191R Donnet-Denhaut 400 hp bimoteur
DD.MM.1918-DD.MM.1918 Donnet-Denhaut P.10
Poznámka:
Note:
- -
Zdroje:
Sources:
donnetzedel.free.fr
histoire-nanterre.org
https://en.wikipedia.org/wiki/Donnet
URL : https://www.valka.cz/SA-des-Automobiles-Donnet-1926-1934-t222443#620083 Verze : 0

Société des Établissements Donnet-Denhaut / Société française des Automobiles Zedel


Ke vzniku firmy Donnet-Denhaut došlo v roce 1915, kdy se po dvou letech opět setkali bývalí spolupracovníci, průkopník ve stavbě létajících člunů François Victor Denhaut a jeho sponzor švýcarský inženýr Jérôme Donnet. Spolu založili novou firmu, která nesla jméno Société des Établissements Donnet-Denhaut a sídlila na pařížském předměstí Neuilly-sur-Seine. Výrobní závod měla na ostroje Grande Jatte, na bulváru de Levallois. Zde pro francouzské námořní letectvu na konci roku 1915 postavili svůj první stroj, dvouplošný průzkumný létající člun po válce dodatečně pojmenovaný DD.1. Tento letoun se příliš nelišil od jejich předchozí produkce z dob firmy Donnet-Lévêque, stal se ale základem pro vylepšený DD.2 s většími rozměry, hvězdicovým motorem Canton Unné o dvojnásobném výkonu a lehkou výzbrojí. Ten byl stavěn v sérii pro námořní letectvo Francie v počtu 90 kusů (podle starších pramenů pouze 36) pod označením Donnet-Denhaut Canton Unné 160 ch. Na něj navázal pouze mírně upravený Donnet-Denhaut Hispano-Suiza 140/150 ch, lišící se hlavně motorem. I tuto verzi po válce firma pojmenovala DD.2. Vyrobeno bylo 195 (nebo podle starších pramenů 365) kusů. Následující Donnet-Denhaut Lorraine 160 ch měl zvětšené rozpětí, směrovku a samozřejmě motor zmíněný již v jeho názvu. Postaveno bylo 130 kusů. Obě tyto varianty se ještě v roce 1917 staly základem pro další varianty, které dostaly motor Hispano-Suiza 8 Bd. První z nich byla Donnet-Denhaut Hispano-Suiza 200 ch Reconnaissance Rapide, více méně shodná s DD 160 ch Lorraine. 65 těchto strojů "rychlého průzkumu" od srpna 1917 doplnila hlavní sériová varianta, pojmenovaná Donnet-Denhaut Hispano-Suiza 200 ch "biplace", někdy také nazývaná "bombardement". Ta vycházela z DD 150 ch Hispano-Suiza. Tyto stroje zůstaly ve výrobě do konce války a bylo jich postaveno kolem 500 kusů. Po válce jim výrobce začal říkat DD.8. Od této verze byla odvozena "doprovodná" varianta Donnet-Denhaut Hispano-Suiza 200 ch triplace (později DD.9), která měla sloužit k doprovodu pouze lehce ozbrojených létajících člunů francouzského námořnictva tam, kde hrozil střet s nepřátelskými letadly. Proto měl druhé střeliště na hřbetě, obě střeliště měla dva kulomety Lewis.

Počátkem roku 1918 vznikly také první letouny, které nevycházely ze společného základu. Donnet-Denhaut Hispano-Suiza 275 ch triplace byl další doprovodnou variantou, která ale měla důkladně upravený trup, výkonnější motor, a křídla o shodném rozpětí. Objednáno a snad i postaveno bylo pouze 30 kusů, které většinou sloužily po válce v leteckých školách a upravené na dopravní. Dalším byl velký dvoumotorový stroj s motory v tandemu, pojmenovaný Donnet-Denhaut Hispano-Suiza 400 ch bimoteur, později DD.10. Také byl postaven v 30 kusech, které se dostaly do služby na samém konci války a poměrně rychle ze služby také vymizely. Tou dobou už se opět rozešly cesty Donneta a Denhauta, mezi kterými došlo k neshodám. Denhaut se v roce 1919 stal technickým ředitelem pro stavbu hydroplánů ve firmě Béllanger, mezitím pak byl nahrazem mladým inženýrem Mauricem Percheronem. Ten ještě v roce 1918 navrhl třímotorový hydroplán Donnet-Denhaut P.10, který vznikl jako prototyp, a z něj odvozený čtyřmotorový P.15, který snad byl postaven, ale nikdy nevzlétl.

Konec válečných zakázek vedly k finančním problémům a hrozbě bankrotu. Donnet se proto rychle přeorientoval, podobně jako jiné firmy, na stavbu automobilů. K tomu účelu červenci 1919 koupil továrnu Zedel SA, nacházející se podhůrském městečku Pontarlier těsně u hranic se Švýcarskem. Tu zde v roce 1901 založil švýcarský podnikatel Ernest Zürcher, majitel automobilky Zürcher et Luthie & Cie., aby mohl beze cla exportovat do Francie (Zedel je fonetická výslovnost zkratky ZL). Donnet tak získal práva na poměrně luxusní automobily Zedel CE, které začal v malé sérii upravené vyrábět jako CES. V roce 1920 je doplnil první skutečně nový typ P, určený opět pro majetnější zákazníky. Další model, Cl5, již ale napodoboval malá auta stavěná v malých sériích Citroënem. V roce 1922 vznikla jeho robustnější definitivní podoba, Cl6, která zůstala ve výrobě až do roku 1929 a v užitkové podobě do roku 1932. Donnet, který v roce 1919 firmu přejmenoval podle své nově získané značky, počátkem roku 1924 vrátil do názvu firmy své jméno. Ve stejné době se do výroby dostal další, ještě menší model, G, s motorem o 7 koních. Pro něj v Pontalier nebyla kapacita, jejich výroba tedy probíhala v bývalém leteckém závodě Donnet-Denhaut, a v blízkém závodě v Genneviliers, který mu dříve dodával díly, začala stavba motorů. Úspěch nového vozítka vedl vedení firmy ke konsolidaci výroby v oblasti Paříže. V roce 1925 si pronajali pozemky bývalé firmy Vinet et Deguingaud v Nanterre, opět nedaleko staré továrny. Zde začala stavba impozantní pětipatrové továrny připravené pro výrobu podle posledních amerických metod. Slavnostní otevření nové továrny také bylo příležitostí ke změně názvu, a od května 1926 se firma jmenovala prostě Donnet.

Nová továrna zahájila výrobu v roce 1928 typy G2 a Cl6, a brzy se k nim přidal luxusní typ K. Továrna v Nanterre byla postupně vybavována zařízením z původního alpského závodu, který definitivně zavřel své brány v roce 1929. Do Nanterre se také přesunulo sídlo firmy. Tou dobou měla společnost již rozsáhlou síť prodejců napříč Francií, vlastní noviny, opatrně se začalo s výrobou těžkých užitkových vozidel a v roce 1927 se společnost dostala na pátou pozici v pořadí francouzských automobilek (na předchozíc hmístech jsou samozřejmě Renault, Citroën, Peugeot a dnes méně známý Mathis). Dokonce koupila tři jiné automobilky, Delahaye, Unic a Chenard & Walcker. A právě když se v roce 1929 výroba v novém závodě pořádně rozjela, přišla hospodářská krize. Nové modely Cl7 a Cl10, které právě začaly být vyráběny ve velké sérii, se špatně prodávaly, a společnost se snažila ušetřit jak to šlo. Ani propouštění, ani rušení vedlejších služeb, inzerce atd. příliš nepomohlo, a výroba nového maličkého typu 4 CV, který měl být prodejný i v nových podmínkách, si také vyžadovala investice. Trošku času získala reorganizace výroby, auta pod novými názvy Donnastar, Donnarex, Donnaquatre, Donnasix a Donna Super byla nabízena již pouze jako kupé a salóny. 20. prosince 1934 tak po dlouhém boji přišel bankrot. Jeden z dodavatelů, firma Contin, se ještě nějakou dobu pokoušel získat zpět něco z nesplacených poptávek nabízením neprodaných aut pod jménem Donnet-Contin. Tak skončila Donnetova firma, a samotný Jérôme Donnet mizí v propadlišti dějin - snad se odebral na odpočinek, informace o jeho dalších osudech chybí. Něco po něm ale přeci zůstalo - jeho moderní továrnu v Nanterre už předtím na podzim 1934 koupil jistý Henri Théodore Pigozzi, generální ředitel francouzské pobočky Fiatu, který zde v prosinci založil novou firmu jménem Société Industrielle de Mécanique et de Carrosserie Automobile, mnohem známější pod zkratkou Simca. A posledním uživatelem tohoto závodu se stal paradoxně Donnetův starý konkurent, Citroën...

Morareau, Lucien. Les hydravions Donnet-Denhaut de l'Aviation Maritime Française, Avions 2000/07-08.
Liron, Jean. Les hydravions de Francois Denhaut, Le Fana de l'Aviation 1987/01-03.
donnet-zedel.nl
donnetzedel.free.fr
histoire-nanterre.org

URL : https://www.valka.cz/SA-des-Automobiles-Donnet-1926-1934-t222443#620686 Verze : 5
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více