Bastionové opevnění vzniklo v Itálii v 16. století jako reakce na růst palebné síly a pohyblivosti dělostřelectva. Vyvinulo se do systémů příkopů a mohutných zemních valů (odolných proti obléhacímu dělostřelectvu), které chránily dělostřelectvo působící boční palbou na nepřítele
postupem času se začala obrana členit do hloubky. Na hraně vnější stěny příkopu vznikla krytá cesta umožnňující manévr střelců. Dalším obranným prvkem byl ravelin - samostatný objekt umožňující pokrýt dělostřelcům lépe pokrýt palbou předpolí pevnosti.
Bastionové openění ovládlo na dlouhou dobu (16.-19. století) fortifikační stavitelství a během této doby vzniklo mnoho fortifikačních škol. Až vývoj železnice, rýhovaných děl, vysoce účinných výbušnin a zavedení branné povinnosti vedl k ústupu bastionového opevnění, podobně jako novinky v dělostřelecké výzbroji ve století 15. vedly k jeho vzniku.
bastionová fronta
URL : https://www.valka.cz/Bastionova-pevnost-t18989#70961
Verze : 0
fortifikační školy 16. - 19. stol. - stručný přehled
staroitalská (zač. 16. stol.) – bastionový systém pro staroitalskou školu jsou typické bastiony s uchy, kolmo navazující na kurtiny. Celkovou dispozici můžeme vidět na plánu Verony. Současný stav je po rakouské rekonstrukci v 19. stol. – valy byly přebudovány a byla zbudována Carnotova zeď
novoitalská (2. 1/2 16. stol.) – bastionový systém vychází ze školy staroitalské, kterou doplňuje o střední a vnější obrannou linii.
španělská (16. a zač 17. stol.) – bastionový systém
staroněmecká (2. 1/2 16. stol.)– bastionový systém vychází ze školy staroitalské
staroholandská (17. stol.) – bastionový systém Ve staroholandské škole se využívaly často vodní příkopy, několik linií zemních valů a předsunuté prvky
novoholandská (2. 1/2 17. stol. a poč. 18. stol.)– bastionový systém *první coehornův systém - Nijmwegen, Breda, Bergen-op-Zoom *druhý coehornův systém *třetí coehornův systém
francouzská– bastionový systém * paganův systém
velkého rozmachu dosáhla za maršála Vaubana koncem 17. století. * první vaubanův systém všiměte si tvaru kleští a ucha bastionu * druhý vaubanův systém * třetí vaubanův systém
Vaubanovi nástupci *první Cormontaignův systém *druhý Cormontaignův systém *meziérská škola - máme jedinečnou možnost studovat meziérskou školu v Terezíně, který je podle jejích myšlenek postaven. Bousmard Chasseloup-Laubat *metská škola-moderní systém
staropruská (18. stol.) – klešťový systém
Začátkem 19. století se začíná prosazovat soustava polygonální, jejímž duchovním otcem je markýz de Montalembert. Ten prosazuje čelní palbu a nahrazení bastionů kaponierámi. Jeho myšlenky se ve Francii neprosazují, ovlivňují však výrazně německé a rakouské stavitele.
URL : https://www.valka.cz/Bastionova-pevnost-t18989#71947
Verze : 0
Reklama
Příklady staroholandské školy
URL : https://www.valka.cz/Bastionova-pevnost-t18989#71948
Verze : 0
první, druhý a třetí vaubanův systém
třetí vaubanův systém
první vaubanův systém
druhý vaubanův systém
URL : https://www.valka.cz/Bastionova-pevnost-t18989#71949
Verze : 0
Neuf-Brisach ... příklad třetího vaubanova systému
URL : https://www.valka.cz/Bastionova-pevnost-t18989#72154
Verze : 0
Reklama
Typickým prvkem staroitalské školy jsou bastiony se zaokrouhlenými uchy, které kryjí dvojitý zapuštěný bok s kazematovými střílnami.
URL : https://www.valka.cz/Bastionova-pevnost-t18989#72467
Verze : 0
Jako příklad pevnosti stavěné podle novoitalské školy může posloužit protiturecká pevnost Leopoldov vybudovaná v letech 1665-69
Charakteristické znaky jsou bastiony se zapuštěnýmu boky a obrana členěná na vnější, střední a vnitřní obrannou linii - krytá cesta, raveliny a bastiony
URL : https://www.valka.cz/Bastionova-pevnost-t18989#73802
Verze : 0
Takže přispěju svojí troškou do mlýna, dávám opis výkresu bationovým opevněným tak jak jsem jej ofotil v Josefově.
P.S. pro Vrbu. Jinak malá poznámka, pokud někdy budeš v blízkosti Jaroměře a já se budu nacházet v blízkosti svého rodiště rád tě provedu částí podzemí ( období květen až říjen).
URL : https://www.valka.cz/Bastionova-pevnost-t18989#87243
Verze : 0
řez
URL : https://www.valka.cz/Bastionova-pevnost-t18989#87244
Verze : 0
Největší pevnost postavená Pruskem Frydrichem II na konci XVIII století a byla tzv. Donjonového typu, polygonální struktury. Takže ne Bastionová!
URL : https://www.valka.cz/Bastionova-pevnost-t18989#87246
Verze : 0
Ahoj Cichy - díky za nabídku, určitě ji využiju kdybys chtěl navštívit olomoucké forty, tak se ozvi (a nebo kdybys měl zájem o občasné bunkrologické výpravy po střední evropě ... komárno, krakov, poznaň aj. ...)
Tento příspěvek se trochu zamotává - byl založen ještě před rozdělením pevnostních staveb, teď by měl být asi přesunutý do názvosloví a měl by být rozdělený na část faktografickou a na část "kecací" kde by jsme probrali právě ty sporné body ... Zkusím to navrhnout adminovi - myslím že pevnosti nemají moderátora
Takže k předchozímu příspěvku: Na Stříbrné Hoře jsem nebyl a nic moc o ní nevím, ale z těch obrázků je jasný toto:
- pevnost není bastionová, ale není ani polygonální - je klešťová - to je tuším novopruská škola -neznám terén, takže se o tom špatně píše (jenom z toho půdorysu) samotná klešťová pevnost je zesílena rohovou hradbou -je tam hodně detašovaných fortů - to prusové dělali - ovšem to vůbec neznamená, že by šlo o polygonální opevnění
z tvých příspěvků cítím, že jsem asi nevystihl dobře o co mi jde. Když mluvím o bastionovém opevnění, myslím tím i novopruskou školu, protože si myslím, že vychází ze stejných principů. Stejně tak když mluvím o polygonálním opevnění patří sem jak pruské polygonální pevnosti, tak i rakouská škola - montalembertovy věže, nebo "bastiony" v Komárně. Ve stejnou dobu stavěli francouzi opevnění, které se přidržovalo zásad bastionového opevňování (souvislé bastionové opevnění Paříže) ale změny ve vojenství na operační úrovni zapříčinily to, že ač z prvků bastionového opevnění patří do systémů polygonálních ... mám pocit, že jsem to ještě více zamotal
Shrnul bych periodizaci novodobého opevnění: bastionové polygonální fortové moderní
jsou to jenom názvy, nemajín se samotnou funkcí nic společného (viz. bastionové) a nejsou to žádná dogmata - je to jen pomůcka
... ale aby to bylo ještě zamotanější musím upozornit na členění "funkční" - tj. např pevnosti pobřežní (ty jsou uplně jiné), horské uzávěry atd...
Takže abych to shrnul: 1) Stříbrná Hora není polygonální (asi to je překlep ... asi tam má být klešťová) 2) I když je to pevnost klešťová, tak je to jedno, protože já tvrdím, že klešťový systém ,je jen odnoží bastionového systému. 3) Ty rondely uprostřed pevnosti jsou asi dobrá turistická atrakce, ale se samotnou klešťovou pevností toho moc společného nemají
P.S.: Chtěl bych připomenout, že ještě existovalo polní opevnění - je dobře známé z rytin zobrazujících bitvy, ale informace o něm jsou více než skoupé ... kdyby někdo něco věděl, bylo by to super
URL : https://www.valka.cz/Bastionova-pevnost-t18989#89144
Verze : 0
Diskuse
Jen bych doupravil jednu myšlenku. Terezín je velmi zajímavou stavbou, ale není stavěn dle meziérské fort. školy. Jediné, kdy by se mohla uplatnit tato idea, byl při oponentuře projektu Terezína pl. Querlondem - projektantem Josefa.
URL : https://www.valka.cz/Bastionova-pevnost-t18989#364226
Verze : 0
Cichy Ja jsem také z Josefova. Ta tvoje fotka, i když je stará, tak to rozdělení není správné (úplně) a proto jí zde již nenajdeš. Mimochodem jí bohužel používá pořád Kupka ...
Pro Vrbu. Velmi rád bych se někdy u Vás zastavil v Olomouci. jednou do roka tam jezdím. Jinak pokud děláte pořád výjezdy po opevnění (před 1.sv.v.) do Evropy, rád bych se někdy přidal.
URL : https://www.valka.cz/Bastionova-pevnost-t18989#364228
Verze : 0
Přidejte se k nám
Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady.
Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.