svobodník

Nevíte kde sehnat více informací o hodnosti svoboník v r-u armádě? Např. jaké měl příplatky k žoldu, zda byl nějak jinak zvýhodněn. Zda velil skupince lidí apod. záleží to hodně na zařazení, sem si toho vědom.

Obecně - svobodník podle mě z titulu toho, že byl svobodník, nikomu nevelel, svobodník je v podstatě vojín osvobozený (od toho ten název) od určitých povinností, které mají běžní vojíni. Ale to je jen obecné konstatování - podrobnosti o frajtrech RU armády žádné neznám ani mě nenapadá, kam se po nich poohlédnout...

Jan Vogeltanz - MALÝ SLOVNÍK STARÉHO VOJENSKÉHO NÁZVOSLOVÍ:


"Svobodník
Původ názvu (něm. Gefreiter, odtud slangové „frajtr") je třeba znovu hledat v mnohokrát zmíněné době formování lancknechtských vojsk v 16. století, kdy gefreyter znamenal zkušeného knechta, stojícího už svou pozicí výše než obyčejní rekruti. Byl osvobozen - odtud název - od sice běžných, ale často poněkud ponižujících povinností, bylo mu svěřováno velení hlídky i menší dozory a koneckonců také jeho žold byl o pár krejcarů vyšší.

V novodobých armádách se tento stupeň konstituuje v hodnostní hierarchii různě. Například u pruské jízdy byl zaveden až počátkem 19. století, naproti tomu ve Francii v předchozím věku, dávno před revolucí, vstupovali jako svého druhu svobodníci do královské armády mladí šlechtičtí dobrovolníci toužící po dobrodružství, vystrojení a vyzbrojení na vlastní náklady (tedy ex propriis jako někteří kadeti v císařských regimentech) a těšící se v řadách pěších pluků poměrné volnosti. Byli to tak řečení anspesades, původně i s poddůstojnickou píkou.


Později - za jiných podmínek ovšem - šlo o tzv. vojáky první třídy. V Itálii měli podobné postavení appuntanti nebo také soldáti scelti, tj. výteční. Tolik tedy stručně několik příkladů rozmanitosti pojetí jednoho termínu během staletí..."