Přehled článků autora

1 Úvod

Energetická bezpečnost je velmi často skloňovaným pojmem nejenom na politické scéně v České republice, ale ve všech zemích střední a východní Evropy. Řada plynových krizí, kterých byl tento region v posledních letech svědkem a které vážně narušily schopnost některých států zajišťovat pro své občany ty nejzákladnější služby, úvahy o energetice coby centrální součásti bezpečnostní architektury ještě zesílily. Napětí v arabském světě, havárie japonské jaderné elektrárny ve Fukušimě, tenčící se světové zásoby fosilních paliv a rostoucí energetické nároky nově industrializovaných zemí jsou jen příkladem některých dalších aktuálních výzev, které jsou navíc ve středoevropském regionu doplňovány velmi specifickou geopolitickou situací: dominujícím vlivem dvou silných hráčů, se kterými region sousedí.

2 Pojem energetická bezpečnost

Většina autorů zastává názor, že pojem energetická bezpečnost se poprvé objevil v roce 1973, v době prvního ropného šoku, kdy Organizace arabských zemí vyvážejících ropu (OAPEC, předchůdce OPEC), během právě probíhající jomkippurské války, vyhlásila embargo na vývoz ropy do zemí podporujících Izrael. V důsledku tohoto embarga cena ropy, v podstatě přes noc, vzrostla na čtyřnásobek a stáhla rozvinutý svět do hluboké dlouhotrvající recese doprovázené vysokou inflací. Islámská revoluce v jednom z největších světových nalezišť ropy, Iránu, a následující válka s další ropnou velmocí, Irákem, na konci sedmdesátých let úvahy o energetice, coby klíčovému odvětví mezinárodní bezpečnosti ještě zesílila.

3 Dimenze a komponenty energetické bezpečnosti

To, že je chápání EB v médiích a politickém diskursu velmi zjednodušené a zabývá se pouze dílčími aspekty celku, přičemž jiné naprosto opomíjí, nijak nepřekvapuje. Bohužel je tomu tak i ve značné části odborných publikací. Někdy je EB považována za synonymum evropské závislosti na dodávkách ruského plynu, jindy je akcentována pouze problematika ropy, přičemž ostatní surovinové zdroje jsou opomíjeny, a v některých případech je EB zužována na emise skleníkových plynů a jimi způsobeného globálního oteplování. Velmi časté je také výhradní zaměření na vnější dimenzi EB a naprosté přehlížení té vnitřní.

4 Německo a jeho vliv na energetickou bezpečnost střední Evropy

SRN je spolu s RF jedním z nejvýznamnějších hráčů na evropském energetickém poli a vliv její politiky na EB středoevropských zemí je značný. Následující část práce se zaměřuje na současnou energetickou politiku Německa, vysvětluje její dopady na střední Evropu a snaží se zemím V4 doporučit opatření, která by v reakci na německé energetické cíle měly přijmout.

5 Závěr

Prvním a pravděpodobně nejdůležitějším poznatkem, který z analýzy EB situace zemí V4 vyplývá je, že i přes existenci řady potenciálních i přímých hrozeb situace v žádném případě není kritická a obavy, mnohdy hraničící s hysterií, které část veřejnosti má, nejsou opodstatněné. Vlády zemí V4 mají v rukou širokou paletu nástrojů vnější a vnitřní energetické politiky, které mohou efektivně využít k dlouhodobému zajištění své energetické bezpečnosti.

Seznam zkratek, obrázků a literatury

Energetická bezpečnost je velmi často skloňovaným pojmem nejenom na politické scéně v České republice, ale ve všech zemích střední a východní Evropy. Řada plynových krizí, kterých byl tento region v posledních letech svědkem a které vážně narušily schopnost některých států zajišťovat pro své občany ty nejzákladnější služby, úvahy o energetice coby centrální součásti bezpečnostní architektury ještě zesílily. Napětí v arabském světě, havárie japonské jaderné elektrárny ve Fukušimě, tenčící se světové zásoby fosilních paliv a rostoucí energetické nároky nově industrializovaných zemí jsou jen příkladem některých dalších aktuálních výzev, které jsou navíc ve středoevropském regionu doplňovány velmi specifickou geopolitickou situací: dominujícím vlivem dvou silných hráčů, se kterými region sousedí.