Královské věnné město Vysoké Mýto a jeho c. (a) k. vojenské posádky

Autor: Vladimír Mucha, Ing. / IR98 🕔︎︎ 👁︎ 28.327

V královském věnném městě Vysoké Mýto (Hohenmauth) se začala stálá vojenská posádka formovat během první poloviny 18. století. Od roku 1722 až do druhé poloviny 19. století působily za městskými zdmi v různém časovém intervalu části pluků jízdních dragounů č. 9 Erzherzog Albrecht (v letech 1722-1724), č. 13 Eugen Prinz von Savoyen (r. 1725), pěší pluk č. 57 Prinz zu Sachsen-Coburg-Saalfeld (v letech 1768-1773) a pluk jízdních hulánů č. 1 Erzherzog Otto (r. 1807). Části výše zmíněných jednotek byly ubytovány převážně po hospodách a měšťanských domech. První kasárny vystavělo město v letech 1830-1834 na nároží náměstí a Tůmovy ulice. V první polovině 19. století přibyly jako vojenské objekty ještě konírny v Tůmově a Komenského ulici, jízdárna na místě dnešních Havlíčkových sadů a vojenská strážnice na náměstí (zbouraná po požáru v roce 1838).

V roce 1866 prošla rakouská armáda hlubokou reorganizací. V této době se začala utvářet konečná podoba vysokomýtské posádky, jejíž stabilní základ tvořily před Světovou válkou následující tři jednotky. Zeměbranecký pěší pluk č.30 Vysoké Mýto (LIR. No.30 Hohenmauth), pěší pluk č.98 (IR. No.98 Ritter von Rummer) a zeměbranecký jízdní hulánský pluk č.2 (LUR. No.2). Nyní se pojďme zabývat vznikem a vývojem těchto jednotek podrobněji.

Reklama

V roce 1869 byl založen zeměbranecký pěší prapor č. 30, který působil ve Vysokém Mýtě jako garnizónní jednotka v letech 1869-1894. Z kádru tohoto praporu byl po různých dislokačních a strukturálních změnách v roce 1898 zřízen zeměbranecký pěší pluk č. 30 Vysoké Mýto. Nejprve byly pro potřeby tohoto praporu vystavěny v roce 1885 kasárna na Pražském předměstí v blízkosti nádraží v dnešní Vraclavské ulici. V roce 1901 dostal čerstvě zformovaný pěší pluk nový kasárenský komplex mezi ulicemi Žižkovou, Jiráskovou a Prokopa Velikého. Posádka tak začala využívat tři objekty určené pro aktivní mužstvo, kantýnu a důstojnickou jídelnu. Dále se zde nacházely tři budovy pro mužstvo v záloze, augmentační skladiště, stáje a plukovní věznice. Jako cvičiště využívali vojáci od roku 1883 městské pozemky na Hartech, přičemž první vojenská střelnice byla umístěna na severním okraji města v lokalitě Na Plese při Bučkově kopci. Nová vojenská střelnice s prachárnou byla zřízena v roce 1883 na jižním okraji města nedaleko lesa Dráby.

Vysokomýtská ostrostřelecká hudba v roce 1882 oficiálně přivítala na Královském náměstí pěší prapor polních myslivců č. 39 sloužící do té doby v Praze. Myslivecký prapor byl následně změněn na pěší polní prapor č. I a položil tak základ nově tvořenému pěšímu pluku č. 98 Ritter von Rummer (založen r. 1883 v Josefově). Pro trvalou základnu tohoto pěšího pluku byly vybudovány v roce 1888 rozsáhlé kasárna s kancelářskou budovou a plukovní nemocnicí v dnešní Husově ulici ve směru na Litomyšl. Jeho náhradní prapor (Ersatzbataillon) zde sídlil v letech 1890-1915 (v červnu r. 1915 byl z politických důvodů přeložen do Kaposváru). V kasárnách později působily jednotlivé polní prapory č. IV (v letech 1899-1914) a opět č. I (v letech 1894-1899).

Od roku 1886 byl ve Vysokém Mýtě umístěn zeměbranecký jízdní hulánský pluk č. 2 (založen r. 1883). Pro tuto jednotku byly vystavěny v roce 1890 kasárna v dnešní Husově ulici nad kasárenským komplexem využívaným pěším plukem č. 98. Pro potřeby jízdního pluku byly dále vystavěny konírny a jízdárny při cestě směrem na Luži.

Mezi další jednotky působící ve Vysokém Mýtě lze zařadit polní prapor č. III zeměbraneckého pěšího pluku č. 12, který zde působil v letech 1894 až 1898. Dále doplňovací okresní velitelství (1883-1918), zeměbranecké doplňovací okresní velitelství (1898-1918) a domobranecké doplňovací okresní velitelství (1898-1918). V rámci reorganizací a přesunů mezi vyššími vojenskými celky přibylo do Vysokého Mýta v roce 1908 velitelství 51. zeměbranecké pěší brigády (do r. 1914) a od července roku 1913 začala plně fungovat zeměbranecká nemocnice (do r. 1918).

V průběhu světového konfliktu zůstaly dočasně ve Vysokém Mýtě jen náhradní prapory zeměbraneckého pěšího pluku č. 30, pěšího pluku č. 98 a náhradní eskadrona zeměbraneckého hulánského pluku č. 2.

Použité prameny:
Archivní dokumenty regionálního muzea Vysoké Mýto, c. a k. schematismy patřičných let a badatelská práce v dobových dokumentech.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více