Group Captain Denys Edgar Gillam

Autor: Michal Rak 🕔︎︎ 👁︎ 27.013


Denys Edgar Gillam
www.telegraph.co.uk

Narodil se 18. listopadu 1915 v Teignmouthu v Devonu. O létání se zajímal již od mládí a svou pilotní licenci získal v soukromé pilotní škole v Norfolku v září 1934. Již v únoru následujícího roku se přihlásil k RAF a v březnu 1939 byl poslán ke své první jednotce 29. peruti, u které sloužil jeden rok. Poté byl přidělen k meteorologické letce v Aldergrove v Severním Irsku. V červnu 1938 se podílel na zásobování ostrova Rathlin, který byl od pevniny odříznut silnou vichřicí. Gillam na ostrov dvakrát dopravil potraviny v letounu Westland Wapiti, za což obdržel Kříž letectva – AFC. V září 1939 byl poslán k 616. "South Yorkshire" peruti Pomocného letectva (Auxiliary Air Force). Jednalo se o nejmladší peruť této složky RAF, které vznikla v listopadu 1938 a zpočátku létala se zastaralými stíhačkami Gloster Gauntlet Mk.II. Ty začaly v říjnu 1939 nahrazovat nové Spitfiry Mk.I a v době Gillamova příchodu byla peruť na letišti Leconfield. Gillam se měl podílet na zlepšení pilotních dovedností mladých pilotů. S jednotkou zasáhl do bitvy nad Dunkerque, kde získal první vítězství, když 1.června poškodil jeden Ju 88, a hlavně do následné Bitvy o Británii, kdy se stal nejúspěšnějším pilotem u jednotky. Peruť ale v bitvě utrpěla těžké ztráty, sám Gillam byl sestřelen 2. září během souboje s Bf 110, kdy se mu sice podařilo jednu stodesítku zničit, druhá ale zasáhla jeho Spitfire Mk.I X4181 tak těžce, že ho musel opustit na padáku, a byla stažena na odpočinek. To se ale jeho netýkalo. Dne 6. září 1940 se stal spoluvelitelem B letky 312. čs. stíhací perutě.

Reklama


Denys Edgar Gillam
www.militarysignaturearchive.co.uk

V pořadí druhá čs. stíhací peruť se začala formovat 29. srpna v čs. leteckém depu v Cosfordu z pilotů, kteří do Británie dorazili během léta ze severní Afriky. První základnou nové jednotky se stalo letiště Duxford, kam se vybraní piloti dostavili 5. září a odkud v té době operovala i 310. čs. stíhací peruť. Veliteli perutě se stali S/L Ján Ambruš a S/L Frank H. Tyson. Veliteli letek pak F/L Josef Duda s Harrym A.G. Comerfordem a F/L Alois Hlobil s D. E. Gillamem. Peruť dostala do výzbroje standardní stíhačku Hawker Hurricane Mk.I, bohužel většina letounů pocházela z prvních, předválečných sérií a byla ve špatném technickém stavu. Díky bohatým zkušenostem pilotů, ale šlo přeškolování na novou techniku poměrně rychle a již 23. září provedla peruť první hlídkové lety nad letištěm. Již o tři dny později se ale peruť přesunula na letiště Speke u Liverpoolu, kde byla 2. října prohlášena za operační. Obrana přilehlého města se také stala hlavním úkolem jednotky. Své první vítězství si připsala peruť 8. října 1940 a britský velitel B letky byl u toho.


Denys Edgar Gillam
www.bbm.org.uk

Kolem čtvrt na pět toho dne byl na letišti Speke vyhlášen již třetí letecký poplach a proto členové hotovostního roje urychleně vyrazili ke svým Hurricanům, které mechanici již připravují ke startu. Do stroje P2575 DU-P nasedl F/L Gilliam a okamžitě začal rolovat na vzletovou dráhu, následován P/O Vašátkem v Hurricanu L1926 DU-J. Ale s třetím letounem L1807, do jehož kabiny se nasoukal Sgt. Stehlík, jsou potíže. Motor ne a ne naskočit. Po usilovné snaze mechaniků ale motor zabere a Stehlík se může vydat za svými druhy, kteří jsou již ve vzduchu.

Jakmile se odlepil od země spatřil před sebou siluetu Junkersu Ju 88, který se právě vynořil z mraků. Stehlík na nic nečeká a začíná na německý letoun pálit ze svých osmi Browningů. To už se na scéně objevují i zbylé dva Hurricany a bombardér nemá proti velmi zkušeným pilotům žádnou šanci. Těžce zasažený Junkers Ju 88 A-1 (W.Nr.4068, M7+DK) od 2./KGr. 806, který odstartoval z Nantes k průzkumu škod způsobených nočním náletem na Liverpool, nouzově přistál v Bromborough Dock, Porth Sunlight u Birkenheadu. Ze sestřeleného letounu se zachránil pilot Oblt. Helmut Brückmann, navigátor Lt. Zur See Hubert Schlegel a radista Uffz. Helmut Weth; střelec, válečný zpravodaj Sonderführer Horst Lehmann, který nebyl stálým členem osádky, přišel o život. Mezitím již úspěšní piloti přistáli zpět ve Speke a přijímali gratulace od svých kolegů. Pro Gillama to bylo poslední, osmé jisté vítězství, pro Vašátka třinácté a pro Stehlíka sedmé. Celá jejich akce trvala pouhých jedenáct minut a je často označována za nejrychlejší sestřel u Fighter Command RAF.


Gillam a jeho manželka Nancye.
www.bbm.org.uk

Denys Gillam u 312. perutě zůstal až do 1. prosince 1940, kdy jeho místo zaujal F/L A.M. Dawbarn. U třistadvanáctky se také v listopadu dozvěděl, že za své dosavadní úspěchy obdržel Záslužný letecký kříž – DFC. Gillam se přesunul do Trnhillu, kde se stal velitelem nedávno vzniklé 306. polské stíhací perutě, v jejímž čele zůstal až do března 1941. Poté byl poslán na velitelství 9. skupiny, kde zůstal čtyři měsíce.

Reklama

V červenci 1941 se vrátil do aktivní služby jako velitel 615. perutě. V té době se peruť začala přezbrojovat na nové Hurricany Mk.IIB a hlavně čtyř kanónové Mk.IIC. Jejími hlavními úkoly byly totiž protilodní průzkumy a útoky na pozemní cíle. O tom že se jedná o velmi nebezpečné akce se dvakrát přesvědčil sám Gillam. Dne 17. října 1941 byl jeho Huricane zasažen flakem při ozbrojeném průzkumu v okolí belgického městečka Zeebrugge a Gillam si domů přinesl zranění na obou nohách. V té době se také dozvěděl, že mu byl podruhé udělen DFC (DFC&bar).

Ještě více měl na mále 23. listopadu 1941. Toho dne podnikla jeho peruť, chráněná třemi perutěmi Spitfirů, útok na letiště Bourbourg (Ramrod XII). Akce ale skončila katastrofálně. Šestsetpatnáctka přišla o Sgt. G. Willise, který byl sestřelen flakem a zahynul. Více štěstí měli Sgt. Zayzierski, který svůj poškozený Hurricane dotáhl až domů, a sám Gillam. Také jeho Hurricane Mk.IIB Z5078 schytal nad cílem několik ran od německého flaku a pilot proto ihned obrátil k pobřeží. Nedaleko od Dunkerque ale musel svůj letoun opustit na padáku a se zraněními na ruce a obou nohách ho po nějaké době z ledové vody vytáhl rychlý záchranný člun. Gillam skončil v nemocnici a v prosinci obdržel Řád za význačné služby – DSO. Ještě hůře však dopadla doprovodná 315. polská stíhací peruť, která při střetu se stíhači z JG26 přišla o čtyři piloty.

Po uzdravení absolvoval Gillam přednáškové turné po USA a zpět do Británie se vrátil v březnu 1942.

Přesunul se do Duxfordu, kde se stal prvním velitelem prvního křídla vyzbrojeného novými stíhačkami Hawker Typhoon Mk.IA/B. Jednotka se skládala z perutí č. 56., 266. a 609. a jejím hlavním úkolem bylo zachycování německých Jabo, tedy stíhaček vyzbrojených pumami, které prováděly rušivé útoky na cíle v jižní Anglii. První vítězství na novém typu získali 9. srpna 1942 P/O I. M. Munro a P/O N. J. Lucas od 266. perutě, kteří nad pobřežím u Norfolku sestřelili průzkumný Ju 88. První větší akcí, do které se Duxfordské křídlo zapojilo, ale bylo spojenecké vylodění u Dieppe 19. srpna 1942. Gilamovi piloti provedli nad přístav celkem tři lety a přinesli si tři vítězství (F/L Dawson – Do 217, P/O Munro Do 217 pr., W/C Gillam Fw 190 pš.), ale také ztratili dva své kolegy.

V této funkci setrval Gillam až do října, kdy odchází na odpočinek a působí na několika štábních místech. V srpnu 1943 odjíždí podruhé do USA, kde přednáší ve Fort Leavenworthu. Po návratu do Británie se ujímá v prosinci 1943 velení 146. křídla Typhoonů u 2nd TAF. Od ledna do března 1944 velí letišti Tangmere a v dubnu 20. sektoru u 2nd TAF. V červenci 1944 se opět ujímá velení 146. křídla, tentokrát v hodnosti Group Capitain. V srpnu je podruhé vyznamenán DSO (DSO&bar). Dne 24. listopadu 1944 vedl své piloty k útoku na budovy velitelství německé 15. armády v Dordrechtu, kde zrovna probíhala konference a při kterém zahynulo mnoho vysokých německých důstojníků.


Wing Commander D.E. Gillam, DSO., DFC & Bar.,AFC., pilot Typhoonu z North Grinston, Malton, Yorks.
www.iwm.org.uk

Nový rok 1945 zastihl 146. křídlo, skládající se z perutí č. 193., 197., 257., 263. a 266., na letišti Antverpy-Deurne, kde bylo také překvapeno posledním velkým útokem Luftwaffe na západní frontě během operace Bodenplatte. Toto letiště se stalo cílem pro Messerschmitty Bf 109 od JG77, které ovšem při ztrátě deseti piotů, způsobili Britům jen malé škody. Gillamova jednotka přišela o jeden Typhoon, plus několik dalších bylo poškozeno, a sousední 145. křídlo Spitfirů, vedené Novozélanďanem W.V. Crawford-Camptonem, dokonce neutrpělo ztráty žádné. V lednu také obdržel Gillam již třetí DSO (DSO&2bar) s poznámkou, že kdyby se to stalo za první světové války, obdržel by automaticky i Viktoriin kříž – VC.

Operační službu opustil Denys Gillam v únoru 1945 a působil na štábu 84. Skupiny jako Goup Capitain Operations a to až do října, kdy odchází z RAF. V roce 1946 nastupuje k 616. peruti obnoveného Pomocného letectva RAF. V profesním životě je úspěšným obchodníkem až do svého odchodu do důchodu v roce 1981. Poté se se svou druhou ženou, sestrou jiného stíhacího esa RAF H.A.C. Bird-Wilsona (3+6-3-3),věnuje farmaření.

Reklama

Group Capitain Denys Edgar Gillam DSO, DFC, AFC zemřel v září 1991.

DATUM ČAS Peruť TYP soupeř MÍSTO
1.6.1940 8:25 616. Spitfire Mk.I Ju 88A pš. Dunkerque
15.8.1940 13:15 616. Spitfire Mk.I Ju 88 5 mil V Flamborough Head
26.8.1940 12:30 616. Spitfire Mk.I Bf 109E oblast Deal-Dover
29.8.1940 16:30 616. Spitfire Mk.I Bf 110 5 mil od Le Touquet
30.8.1940 15:00 616. Spitfire Mk.I Bf 109E pr. Redhill
  16:30 616. Spitfire Mk.I Bf 109E Eastchurch
  16:30 616. Spitfire Mk.I 2 Bf 109E pš. Eastchurch
31.8.1940 9:40 616. Spitfire Mk.I Bf 109E Canterbury
1.9.1940 11:00 616. Spitfire Mk.I Bf 109E pr. Oblast Folkestone
  14:25 616. Spitfire Mk.I Do 17 J Esterly
  14:25 616. Spitfire Mk.I Do 17 pr. J Esterly
  14:25 616. Spitfire Mk.I Do 17 pš. J Esterly
2.9.1940 16:40 616. Spitfire Mk.I X4181 Bf 110 Maidstone
8.10.1940 16:15 312. Hurricane Mk.I P2575 DU-P 1/3 Ju 88A-1 5 km JV Birkenhead
9.10.1941   615. Hurricane Mk.IIC 2 He 59 NH Ostende
19.8.1942 ~14:00 Duxford Wg. Typhoon Mk.IB R7698 Fw 190 pš. Kanál
14.1.1944   146. Wg. Typhoon Mk.IB Fw 190 pš. St.Pol

Celkem: 7+1-3-6 vítězství, 2 letadla zničená na hladině

Prameny:
Foreman J.: Fighter Comand war diaries, part 2, Air Research Publication, Walton-on-Thames, 1998
Franks N.: RAF Fighter Comand Losses of the Second World War, volume 1, Midland Publishing, Leicester, 2000
Franks N.: Operace Jubilee, Mustang, Plzeň, 1997
Rajlich, J.: Na nebi hrdého Albionu, 1.část, Ares, Praha 1999
Shores C., Williams C.: Aces High, Grub Street , London, 1994
Shores C.: Aces High, volume 2, Grub Street , London, 1999
Thomas C.: Typhoon and Tempest Aces of WW2, Osprey, 1999

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více