Přehled (8 článků)

První bojové použití atomové ponorky, které vyústilo v potopení argentinského křižníku General Belgrano.

Jednotky argentinské armády 2. dubna 1982 obsadily do té doby prakticky neznámé Falklandské ostrovy, patřící Velké Británii. Argentince zřejmě ani nenapadlo, že by těch pár téměř neobydlených ostrůvků stálo Britům za válečnou výpravu na druhý konec světa. Jenže, to by na Falklandách nesměla být naleziště ropy s vydatností dvou milionů barelů denně a u moci by nesměla být „železná lady“ Margaret Thatcherová.

Desetitýdenní nevyhlášená válka mezi Argentinou a Spojeným královstvím v roce 1982 o dvě britská závislá území v jižním Atlantiku: Falklandy, Jižní Georgii a Jižní Sandwichovy ostrovy.

Argentinské jednotky napadly Falklandy 2. dubna 1982 a rychle překonaly malé opevnění britské námořní pěchoty v hlavním městě Port Stanley...

V době studené války potřebovala britská armáda zajistit obranu před letouny Varšavské smlouvy. V 60. letech byl zahájen vývoj úspěšného systému krátkého dosahu, pro obranu základen a prostorů soustředění vojsk. Celý svět zná tento systém pod označením Rapier.

V minulém díle jsme popsali vývoj a základní varianty britského systému Rapier. Britové však průběžně dbali na zdokonalování jeho možností a snažili se systém prodat i zahraničním zákazníkům. V obou těchto aktivitách byli úspěšní.

Válka o Falklandy by se dala nazvat válkou mezi naivní a příliš nacionalistickou vládou vojenské junty na straně jedné a zemí, která bránila své koloniální území v době, kdy už vlastnictví kolonie nebylo životně důležitým zájmem. Je celkem podivné, že vláda Velké Británie byla ochotna vstoupit do války kvůli ostrovům, které se nacházejí tisíce kilometrů od britských ostrovů, zvlášť když se na těchto ostrovech nenachází kromě ovcí nic, co by mělo nějaký zvlášť strategický význam. Tak proč vláda riskovala toto tažení, které mohlo přinést více škody než užitku? Je to vlastně jeden z mála konfliktů druhé poloviny 20. století, který byl veden dvěma zeměmi ze západního tábora a nebyl veden mezi Východem a Západem, jak bylo v období studené války běžným jevem.

Letecké souboje vždy přitahovaly pozornost. Od dob první světové války byly jejich účastníci považováni za hrdiny, psali se o nic příběhy a stávali se idoly celých generací. Realita leteckých bojů je však mnohem prozaičtější. Ať byla motivace pilotů k boji jakákoli na jedné straně stál vždy vítěz a na druhé poražený ve zmrzačeném nebo hořícím letounu padajícím k zemi. Tento seriál se zabývá souboji od jejich začátku po moderní dobu, kdy obloze neochvějně vládnou proudové motory.