Přehled (3 článků)

Jestliže účast frankistických letců-dobrovolníků na straně nacistického Německa na východní frontě 2. světové války je už delší dobu známá, pak o zapojení republikánských pilotů do řad sovětského vojenského letectva se začínají objevovat informace až v posledním desetiletí.

V listopadu 2011 se našla poblíž města La Fatarella ve východním Španělsku při výkopových pracích bota velikosti 44,5 s gumovou podrážkou a se zbytky lýtkové kosti. I když byla okamžitě přivolána policie, vzhled boty dával tušit, že nepůjde o zločin z poslední doby, ale že nalezené ostatky budou zajímat spíše archeology. Ti odkryli skelet muže o výšce zhruba 180 cm, jenž měl u sebe náboje do pušky sovětské výroby a dva ruční granáty polského původu. Podle nalezených fragmentů mrtvolu identifikovali jako vojáka republikánských mezinárodních brigád, kterého zabila exploze granátu. Ta ho částečně zavalila a postupující vojáci gen. Franca mu sebrali helmu s puškou a vyčnívající zbytek zakryli zeminou. Podle těchto okolností se dá celkem přesně určit datum „Charlieho“ smrti (jak byl vědeckou veřejností pojmenován). Stalo se tak 14. listopadu 1938 v průběhu závěrečné fáze bitvy na Ebru.

Požadavky na nové německé bombardovací letouny moderní koncepce, které se v podobě strojů He 111E-1, Ju 86D-1 a také Do 17E-1 v únoru 1937 objevily na španělském bojišti, vznikaly již v první polovině 30. let. Tedy v době, kdy Německo stále ještě formálně dodržovalo zbrojní omezení vyplývající z Versailleské mírové smlouvy, vnucené Výmarské republice vítěznými mocnostmi roku 1919. Letouny byly proto původně deklarovány jako civilní typy; ve skutečnosti však vznikaly tak, aby jejich konstrukce bez větších problémů umožnila využití v civilní i vojenské roli.