Přehled (4 článků)

Na trůn nastoupil po svém otci Filipovi II. v roce 336 př. n. l. ve věku 20 let a většinu let své vlády strávil dlouhým vojenským tažením po západní Asii a Egyptě. Do svých třiceti let vytvořil jednu z největších říší v dějinách, která sahala od Řecka až po severozápadní Indii. V bitvách byl neporazitelný a je všeobecně považován za jednoho z největších a nejúspěšnějších vojevůdců historie.

Alexandrova krátká vláda představuje rozhodující okamžik v dějinách Evropy a Asie. Jeho výpravy a jeho osobní zájem o vědecké bádání přinesly mnoho pokroků v oblasti geografie a přírodovědy. Jeho kariéra vedla k přesunu velkých civilizačních center na východ a zahájila nový věk řeckých teritoriálních monarchií; rozšířila helénismus v rozsáhlé kolonizační vlně po celém Blízkém východě a vytvořila, když ne politicky, tak alespoň ekonomicky a kulturně, jednotný svět rozprostírající se od Gibraltaru po Pandžáb, otevřený obchodu a společenským stykům a se značným přesahem společné civilizace a řeckého koinē jako lingua franca.
Lze říci, že Římská říše, šíření křesťanství jako světového náboženství a dlouhá staletí Byzance byly do jisté míry plody Alexandrova úspěchu.

Po tom, čo sa mu podarilo potlačiť povstanie Iónskych Grékov v roku 495 BC, si Dáreios I uvedomil, že pokiaľ budú dostávať podporu z Grécka, stále budú zdrojom problémov. Preto sa rozhodol dobyť Grécko, zabezpečiť západné hranice a položiť základy ďalšej európskej expanzie. Tiež bol nahnevaný na pochybný mestský štát Atény, ktorý mal tú drzosť, že počas Iónskej rebélie pomáhal vyhnať Peržanov zo Sárd, hlavného mesta Iónie. Prisahal im pomstu. Dáreios sa pokúsil vniknúť do Grécka po mori aj po súši už v roku 492 BC. Na nešťastie však búrka zničila jeho flotilu.

V období 8. až 6. storočia p. n. l. vzniká na území Grécka nový typ usporiadania ľudskej spoločnosti, grécky mestský štát – polis. Polis symbolizoval samostatnosť, sebestačnosť a určitú mieru demokracie umožňujúcu občanom účasť na správe veci verejných.