Michael Wittmann

Autor: Nimitz / Murphy 🕔︎︎ 👁︎ 71.043

(22. dubna 1914 - 8. srpna 1944)

"Byl to bojovník každým coulem, žil a dýchal jen pro boj."Generál zbraní SS Josef "Sepp" Dietrich po Wittmannově smrti.

Reklama

Kapitán SS Michael Wittmann byl nejúspěšnějším a nejznámějším tankovým velitelem 2. Světové války. Narodil se 22. dubna 1914 ve Vogelthalu blízko Oberpfalzu. Jeho otec Johann Wittmann byl místním farmářem. 1. únoru 1934 se Wittmann připojil k Reichsarbeitdienst RAD (německé dělnické straně) a byl jejím členem 6 měsíců. 30 října 1934 se zapsal do německé armády k 19. pěšímu pluku jako vojín. Po 2 letech opustil tuto posádku jako poddůstojník. Brzy poté 5. dubna 1937 se připojil k elitní jednotce SS - Leibstandarte SS Adolf Hitler (LSSAH), kde dostal výcvik řidiče na Sd.Kfz 222 (4-kolové lehké obrněné vozidlo) a pak n Sd.Kfz 232 (6-kolové těžké obrněné vozidlo). Již v průběhu výcviku prokázal skvělé řidičské schopnosti. Wittmann se poté přesunul k 17. rotě, což byla obrněná průzkumná jednotka. V létě 1938 byla tato skupina zredukována a přejmenována na Obrněnou průzkumnou četu. V září 1939 poddůstojník Wittmann velel Sd.Kfz 232 v průzkumné skupině LSSAH a podílel se na části tažení do Polska.

V srpnu 1939 byl Michael Wittmann převelen do výcvikového střediska Leibstandarte u Berlínu. V únoru 1940 byl Wittmann přeložen k nově se tvořící skupině SS-Sturm-Batterie (útočná dělostřelecká baterie) vybavena Sturmgeschutz Ausf A. Důvod tohoto převelení byl ten, že Wittmann sloužil 3 roky jen u obrněných vozidel a se svou hodností a zkušenostmi měl nárok na progresivnější jednotku. Ve stejné době se Wittmann stal kamarádem Hannse Philipsena, Helmuta Wendorffa, Alfreda Günthera a dalších členů nové jednotky. V závěru roku 1940 započal Michael Wittmann svou kariéru na Balkáně. (Jugoslávie a Řecko) Při útoku na Řecko velel četě Sturmgeschutz III Ausf A (části útočné baterie LSSAH) a bojoval zde až do poloviny roku 1941.

11. června 1941 byl Michael Wittmann spolu s LSSAH převelen na východní frontu na přípravu nadcházející operace Barbarossa, která začala 22. června. LSSAH měla rozkazy útočit ve směru na jižní Rusko. 12. července dostal Wittmann Železný kříž 2. třídy> za zničení sovětských tanků. O nějaký čas později byl zraněn v boji, ale zůstal se svou jednotkou a byl oceněn odznakem za zranění. 8. září 1941 mu byl udělen Železný kříž 1. třídy a zanedlouho poté po bojích poblíž Rostova Panzer Assault Badge (Odznakem za příkladný tankový útok) (za zničení 6 sovětských tanků v jedné misi). Byl také povýšen na SS-Oberschrführer. Až do června 1942 bojoval Michael Wittmann v Rusku. 5. června 1942 byl kvůli jeho vynikající službě přijat jako kadet do důstojnické školy v Bavarii. 5. září 1942 opustil tuto školu jako Instruktor pro tanková vojska.

Na podzim 1942 dostala 1. motorizovaná divize zbraní SS "Leibstandarte SS Adolf Hitler" status divize "Panzer-Grenadier". Také speciální 13. skupina (kde sloužil I Michael Wittmann) byla přezbrojena na tanky PzKpfw VI Tiger. Výcvik na těchto strojích proběhl v Padebornu v Německu a pak v Ploermelu ve Francii. Na konci ledna 1943 byla LSSAH převelena zpět na východní frontu. Velení speciální 13. skupiny bylo svěřeno kapitánu SS Heinzi Klingovi.

21. prosince 1942 byl Michael Wittmann povýšen na poručíka SS. Michaelu Wittmannovi bylo svěřeno velení nad četou roty vybavené stroji Panzer III Ausf L/M. Četa měla za úkol bránit týl roty před nepřátelskou pěchotou a její podporou. Na počátku jara 1943 byl Wittmann převelen od své čety k rotě. 5. června 1943 začal Wittmann svou kariéru jako pancéřové eso na strojích Tiger během operace Citadela (Zitadelle). LSSAH byla umístěna v jižním sektoru útočících jednotek. První den akce Wittmann zničil 2 protitankové děla a 13 T-34, když zachraňoval Wendorffovu četu, která padla do potíží. 7.-8. července zničil 2 T-34 a 2 SU- 122 a 3 T-60/70. 12. července zničil dalších 8 tanků 3 protitanková děla a dělostřeleckou baterii. Tato operace byla ukončena 17. července 1943 a zahrnovala mimo jiné bitvy u Charkova a Kursku. Během bojů zničil Wittmann 30 sovětských tanků a 28 děl. 29. července 1943 byla 13. skupina přiřazena ke skupině 101. SS Panzer Abteilungen, která byla připojena k LSSAH. V říjnu 1943 byla LSSAH poslána do Itálie, aby zde plnila okupační úkoly.

V říjnu 1943 byla 1. SS Panzer-Grenadier-Division "Leibstandarte SS Adolf Hitler" zreorganizována jako 1. obrněná divize SS "Leibstandarte SS Adolf Hitler"

Wittmann sloužil ve 101. skupině (bojoval v tanku Tiger#1331) s takovými pancéřovými esy jako např. Franzem Staudeggerem (Tiger#1325), Helmutem Wendorffem (Tiger#1321) a Jürgenem Brandtem (Tiger#1334). Velením této skupiny byl pověřen kapitán SS Heinz Kling (Tiger#1301). V říjnu 1943, po zahájení sovětské podzimní ofenzívy byla LSSAH znovu převelena na východní frontu do okolí Kieva. Wittmann také změnil tank Tiger#1331 za Tiger#S21 a pod své velení dostal Jürgena Brandta (Tiger#S24). 13. října zničil Wittmann 20 T-34 a 23 proti pěchotních a protitankových děl. Bojové úspěchy ho neopouštěly a v prosinci zničil další tanky a děla.

Reklama

13. ledna 1944 byl Michael Wittmann oceněn Rytířským křížem za vynikající službu vlasti. "Od července 1943 do ledna 1944 zničil 56 obrněných vozidel, T-34 a supertěžké SP. Ve dnech 8-9 ledna se svou četou zastavil a porazil pokusy o průlom sovětské tankové brigády a během bojů zničil 10 vozidel. 13. ledna mu na konto přibylo 19 T-34 a 3 supertěžké SP. "Jeho celkové skóre činilo 88 tanků a SP"-německý rozhlasový hlasatel dne 13.ledna 1944. 15.-16. ledna 1944 dostal poddůstojník Balthasar (Bobby) Woll Rytířský kříž. Balthasar Woll byl vynikající střelec, schopný dokonce velmi přesně střílet I za jízdy.

20. Ledna byl Wittmann povýšen na nadporučíka SS a o dva týdny později dostal telegram od samotného Hitlera - "Jako děkovné ocenění vašeho heroického snažení v bitvách za budoucnost našeho národa vám uděluji jakožto 380. vojákovi Wehrmachtu dubové ratolesti k vašemu Rytířskému kříži. Adolf Hitler." a 2. únoru 1944 dostal toto vyznamenání od samotného Führera ve Vlčím doupěti, Hitlerově velitelském štábu ve východním Prusku.

Michael Wittmann a posádka

Wittmannův tank Tiger S04 a jeho posádka (zleva do prava): SS-Untersturmführer Michael Wittmann,
SS-Rottenführer Bobby Woll,
SS-Panzerchütze Werner Irrgang,
SS-Panzerschütze Sepp Rössner a
SS-Sturmmann Eugen Schmidt.

88 bílých kruhů (počet vítězství) bylo namalováno kvůli příležitosti focení této fotky. Fotografem byl SS Büschel z oddělení propagandy SS. 28. února měla Wittmannova jednotka, pod velením kapitána SS Heinze Klinga, 5 Rytířských křížů (včetně Klinga) a Wittmann byl jako jediný, jenž měl I dubové ratolesti. Na přelomu únoru a března byla větší část této skupiny převelena do Belgie poblíž Monsu. Během přesunu bylo Wittmannovi svěřeno velení nad 2. rotou 101. skupiny divize LSSAH. Po opuštění východní fronty Wittmann prohlásil, že protitanková děla byla mnohem obtížnější zničit než tanky. 1. března se Wittmann vzal za ženu Hildegardu Burmsesterovou a svědkem byl ženichův střelec Bobby Woll.

V tomto čase se Wittmann stal národním hrdinou a bylo jej možné všude vidět. Propaganda z něj udělala hrdinu celého německého národa. V dubnu 1944 navštívil Henschelovu a Sohnovu továrnu v Kasselu a mluvil se zaměstnanci, jimž děkoval za obrovskou práci při výrobě tanku Tiger I. Během návštěvy si prohlédl výrobní linku nejnovější verze tanku Tiger I Ausf E. V květnu 1944 se Wittmann připojil k 101. jednotce, která byla dislokována v okolí Lisieux v Normandii- Francie.

V této době, Bobby Woll (držitel Železného kříže 1. a 2. třídy a Rytířského kříže) obdržel velení tanku a bojoval v Normandii, dokud nebyl při leteckém útoku zraněn. Do aktivní služby se vrátil v březnu 1945. Do konce války sloužil na západní frontě. Válku přežil a stal se elektrikářem. Zemřel roku 1996.

LSSAH byla částí obrněných rezerv, jejichž součástí byla také 12. pancéřová divize "Hitlerjugend" a divize "Panzer Lehr". V tomto období bylo velení nad 101. skupinou svěřeno Heinzi von Westernhagenovi (Tiger#007) a velitelem 1. roty se stal Kapitán SS Mobius. 6. června 1944 (den vylodění) dostal Wittmann nový typ tanku Tiger I#205. Od 6. do 12. června se 101. skupina přesouvala na frontu do Normandie. Na cestě byla Wittmannova 2. rota zredukována na pouhých 6 tanků leteckými útoky. Wittmannova skupina byla spolu s divizí SS "Panzer Lehr" a 12. obrněnou divizí SS "Hitlerjugend" pod velením Erwina Rommela. 13. června začaly boje v oblasti okolo Bayeux. V této době byla 2. rota poblíž vesnice Villiers-Bocage, na jihu od Caen. 13. června naprosto 2. rota zničila 4. "jízdní" pluk, který se přesouval po silnici 175 na kopec 231.

Reklama

13. června 1944, týden po vylodění se spojenců v Normandii, měla 2. rota po přesunech a neustálých leteckých útocích 4 tanky Tiger a Panzer IV a byla rozložena na kopci 213 nad vesnicí Bocage. Úkolem bylo zastavit postup 7. obrněné divize (famózních pouštních krys), která obkličovala německé linie a útočila na silnici do Caen. Kolem 8. hodiny ráno zaútočila Wittmannova skupina na kolonu britských obrněnců směřující po níže položené silnici. Wittmann čekal, dokud se čelní vozidlo nepřiblíží na vzdálenost 100m a pak zničil první a poslední vozidlo, tak, aby znemožnily únik ostatním. Skryt v malém lesíku, pálil Wittmannův tank na překvapenou britskou kolonu, ničíc ji tak kousek po kousku. Během hektických 5-ti minut zničila 2. rota 25 tanků a dalších 28 vozidel (14 obrněných a 14 protileteckých) 4. pluku "ostrostřelců" 22. obrněné divize předtím, než se mohla stáhnout před valící se pohromou. Zatímco 3 tanky Tiger a PzKpfw IV podporovaly tento útok střelbou z kopce 213 8 dalších tanků z 1. roty se přesunulo do vesnice Bocage, aby zde zničily další britskou tankovou skupinu. V ulicích vesnice byly boje tak urputné, že pás Wittmannova tanku byl roztržen protitankovým projektilem a posádka tanku musela vyskákat z tanku. Další dva tanky byly během bojů ztraceny, ale večer již byla vesnice v německých rukou. Britské ztráty představovaly 25 tanků, 14 protileteckých vozidel, 14 obrněných vozidel a stovky mužů. Ztráty 501. praporu činily 6 výborných Tigerů, ale po celý následující týden byli Britové velmi opatrní při postupu a tak Wittmannův útok zastavil britský postup na Caen.

22. července dostal Wittmann za úspěch u vesnice Bocage zkřížené meče ke svému Rytířskému kříži. Na toto vyznamenání jej osobně navrhl velitel LSSAH generál tankových vojsk a generál zbraní SS Josef "Sepp" Dietrich. Slavnost proběhla dne 25. června 1944 a Adolf Hitler osobně dekoroval Wittmanna, který se tak stal nejvíce vyznamenaným německým tankistou 2. světové války.

V tu samou dobu byl povýšen na kapitána SS. Wittmannovi byla nabídnuto místo instruktora na tankové výcvikové škole, ale odmítnul a vrátil se do Normandie 6. července a zařadil se tak do právě probíhající bitvy o Caen (od 3. do 10. července). Poblíž Caen bojoval až do srpna. Byl mu přidělen nový tank Tiger#007. Počátkem srpna byla 101. skupina převelena do oblasti Cintheaux. V té době se Němci snažili znovu dobít Caen, které byly naprosto zničeny předchozími boji. 8. srpna 1944 začala nová bitva u Cintheaux. Tato bitva byla pro Wittmanna poslední. V 12:55 (podle hlášení poddůstojníka Höflingera Tiger#213, který stál v týlu napravo od Wittmanova tanku) byl poblíž cesty Caen- Cintheaux Wittmannův tank zničen a celá posádka zabita. Po konci bojů byly zbytky Wittmannovi posádky anonymně pohřbeny (kromě toho, co zbylo v tanku).

Až do roku 1983 bylo zničení Wittmannova tanku opředeno záhadami. Dokonce I pro členy 101. skupiny. Mnoho zdrojů uvádí, že tank se stal obětí "palebného přepadu", ale mnoho jednotek si na tento přepad činí nároky. Mezi nimi např. 1. polská obrněná divize, 4. kanadská obrněná divize (kanadské Shermany pravděpodobně obklopily Wittmannův tank a rozstřílely jej na kousky) nebo 33. nezávislá britská obrněná brigáda. V memoárech 101. skupiny stojí, že tento tank byl zničen leteckou bombou. Oba ukázané obrázky Wittmannova tanku bez věže s hlavní kanónu jsou ve skutečnosti obrázkem zničeného tanku podporučíka SS Alfreda Günthera. Tento tank byl zničen leteckou bombou. Mimo tyto dvě verze si nároky na Wittmannův tank činí I ty jednotky, které dokonce nebyly v tu dobu na bojišti. V roce 1945 pan Serge Varin vyhledal tank Tiger#007. Pan Varin se zajímal o tento tank, protože věž tanku byla odtržena od trupu. Pan Varin si prohlédl tank a zjistil, že tank nebyl poničen žádným projektilem vypáleným během bitvy. Jediné poškození na trupu tanku byla velká díra v zadní části, poblíž motoru.

Po dalším vyšetřování pan Varin shrnul své poznatky a prohlásil, že úder byl proveden ze vzduchu. Letecká raketa zasáhla zadní část tanku (jen 25mm pancéřování), poničila sání vzduchu a exploze iniciovala výbuch motoru a skladu munice. Druhá exploze okamžitě zabila posádku a vyhodila věž tanku do vzduchu. Podle této verze byl Wittmannův tank zasažen raketou vypálenou z letadla Hawker Typhoon MklB. Typhoon byl vybaven vysoce výbušnými raketami. Ty v průběhu bojů způsobily Němcům těžké ztráty na tancích. (Například 8. srpna 1944 zničily Typhoony 135 tanků a mezi nimi I Tiger#007.)

Nakonec bylo dokázáno, že Wittmannův tank zničila "A" tanková skupina brigády "Northamptonshire Yeomanry". Britská posádka Shermanu pozorovala postupující Tigery a zahájila palbu, když byly 800m vzdáleni. Podle deníku "A" tankové skupiny ve 12:20 3 Tigery jely přímo k Britům a byly zničeny v 12:40, 12:47 a 12:52 bez žádných britských ztrát. Poté, co byl první tank zničen, druhý Tiger opětoval palbu, ale byl zasažen a zničen mohutnou explozí. Třetí tank byl vyřazen po zásahu 2 střel. Wittmannův tank byl zničen jako druhý v 12:47 britským Shermanem VC Firefly vyzbrojeným 17 librovým kanónem, který mohl prorazit pancéřování Tigera na vzdálenost 800m. Síla exploze odtrhla věž, která se vznesla do vzduchu a padla pár metrů od trupu tanku. Wittmann nevěděl o přítomností kanadských tanků a důvěřoval tomuto útoku. Jinak by jistě útočil jinším směrem. Když se Wittmann nevrátil z boje, hledali jej členové 12. obrněné divize SS "Hitlerjugend" den a noc z 8. na 9.

Michael Wittmann spolu se svou posádkou byli zabiti v akci 8. srpna 1944 u Gaumesnil poblíž Cintheaux a byli pohřbeni v neoznačeném hrobě. V březnu 1983 byl tento hrob objeven při stavbě silnice. Ostatky byly vykopány a bylo je možno identifikovat podle záznamů z Wittmannovi zubní lékařské zprávy a identifikačních známek Heinricha Reimarse (řidiče). Osádka tanku Tiger#007 byla oficiálně pohřbena na německém vojenském hřbitově "De La Cambe" v Normandii. Hřbitov je možné nalézt u silnice mezi Isigny-sur-Mer a Bayeux. Michael Wittmann je pohřben ve 47. čtverci, 3. řadě 120 hrob. Dne 8. srpna 1944 bylo složení tanku Tiger#007 následující

SS-Sturmmann Rudolf "Rudi" Hirschel (radista) 24/1/3 - 44/8/8 (20 let),
SS-Unterscharführer Henrich Reimers (řidič) 24/5/11 - 44/8/8 (20 let),
SS-Unterscharführer Karl Wagner (pozorovatel) 20/5/31 - 44/8/8 (24 let),
SS-Sturmmann Günther Weber (nabíječ) 24/12/21 - 44/8/8 (20 let),
SS-Haupsturmfuhrer Michael Wittmann (velitel) 14/4/22 - 44/8/8 (30 let).

Kapitán SS Michael Wittmann ukončil svou kariéru jako velitel 2. roty 101. pancéřové skupiny (část 1. SS obrněné divize "Leibstandarte SS Adolf Hitler". Wittmann byl nejúspěšnějším tankovým esem 2. světové války. Jeho přátelé o něm prohlašovali, že byl tichým mužem dokonce I v boji a že měl 6. smysl, díky kterému věděl kde a jak napadnout nepřítele. Wittmann velel výborné posádce, která byla s ním schopna plně spolupracovat a takřka "předvídat" jeho rozkazy.

Wittmann byl vysoce ceněn jak svými kamarády, tak jeho nadřízenými. Reprezentoval skutečného hrdinu, který bojoval až do hořkého konce vlasti. Jeho osobní statečnost je naprosto nesporná a Wittmannovo místo ve vojenské historii je zcela zaslouženo.

Narozen
22. dubna 1914 ve Vogelthalu

Bojová působnost
Polsko (1939)
Balkán (1940/41)
Východní fronta (1941-1944)
Normandie (1944)

Vyznamenání
Železný kříž 1. a 2. třídy
Rytířský kříž
Rytířský kříž s dubovými ratolestmi
Rytířský kříž s dubovými ratolestmi a zkříženými meči

Počet vítězství 141 tanků
132 protitankových děl
většina tohoto skóre byla dosažena na východní frontě

Zemřel
Zabit v akci 8. srpna 1944 poblíž Cintheaux Gaumesnil, u Caen, ve Francii

Pohřben
De La Cambe, německý vojenský hřbitov ve Francii

Z webu George Parady www.achtungpanzer.com přeložil Bronislav Němec

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více