Ocenění československého mírového hnutí

Autor: Ing. Jan Sehnal / seh1 🕔︎︎ 👁︎ 17.247

Květoslav Growka

Po vypuknutí studené války a vzniku světové socialistické soustavy se jednou z účinných forem ideologického boje stalo mírové hnutí. A přitom platilo odvěké, „hovoříš-li o míru, připravuj se na válku“. Sovětský svaz a jeho satelitní státy se stylizovaly do obranné pozice a vytvořily mohutný aparát „hnutí obránců míru“, který pod jejich kontrolou působil i v kapitalistických a rozvojových zemích. I. světový kongres hnutí se uskutečnil v Paříži a Praze ve dnech 20. – 25. 4. 1949, II. pak ve Varšavě o rok později.

Reklama

Vedoucím orgánem hnutí se stala Světová rada míru (1950) se sídlem v Helsinkách, sdružující 70 národních organizací a 9 mezinárodních organizací. Jejím prvním předsedou se stal Fréderic Joliot-Currie (1900-1958), francouzský fyzik, spolunositel Nobelovy ceny (s manželkou Iréne, 1935), člen  francouzské komunistické strany a předseda Světové federace vědeckých pracovníků. Po jeho úmrtí nesla Německá mírová medaile NDR jeho portrét.

Nejvyšší sovět SSSR založil 20. 12. 1949 Mezinárodní Stalinovu cenu „Za upevnění míru mezi národy“, po odhalení Stalinova kultu osobnosti přejmenované 6. 9. 1956 na Mezinárodní Leninovu cenu „Za upevnění míru mezi národy“. Obdobně Světová rada míru založila Mezinárodní cenu míru udělovanou v letech 1950-1955. Mezi 29 nositelů patřili z ČSR např. Julius Fučík in memoriam, básník Vítězslav Nezval a hudební skladatel Václav Dobiáš.

V Československu byl v červenci 1949 založen Československý výbor obránců míru. O rok později založil Československou cenu míru udělovanou za významné zásluhy v mírovém hnutí v oblasti literatury, umění, vědy a politické publicistiky. V roce 1953 došlo k úpravě stanov ceny, začala být udělována za mimořádnou uvědomovací činnost v mírovém hnutí a za významné příklady upevňování míru budovatelskou prací. Takto ji např. v r. 1955 obdrželi národní umělec Josef Skupa, čs. reprezentační družstvo cyklistů a horník Alois Gavlas, pozdější hrdina socialistické práce. V letech 1960-1966 bylo udělování Čs. ceny míru zastaveno.

Popis vyznamenání, které se skládá z medaile (stolní) a nositelné miniatury.

1a. medaile Čs. ceny míru (1950)

av: ve středu vlevo (heraldicky vpravo) letící holubice podle kresby Pabla Picassa, dole vodorovně položená vavřínová ratolest, nahoře opis ČESKOSLOVENSKÁ CENA MÍRU

Reklama

rv: ve středu štít s československým státním znakem, dole lipová ratolest a nahoře opis BUDUJ VLAST – POSÍLÍŠ MÍR

ražená, bronz patinovaný, Ø 67,2 mm

1b. nositelná miniatura

av: ve středu vlevo (heraldicky vpravo) letící holubice podle kresby Pabla Picassa, dole vodorovně položená vavřínová ratolest, nahoře opis ČESKOSLOVENSKÁ CENA MÍRU

rv: hladký

ražená, bronz zlacený, Ø 24,4 mm; pomocí dvou oušek a závěsných kruhů je medaile zavěšena na kovové zlacené obdélníkové stuze se zaoblenými rohy 6 x 23 mm zdobené lipovou ratolestí; na rv. vodorovná zavírací jehlice. Cena se předávala v tmavomodré etui.

V roce 1966 bylo udělování Čs. ceny míru obnoveno. Byla však zavedena její nová podoba:

2. Čs. cena míru (1966)

av: medaile nese obraz holubice a růže na několikanásobně profilovaném květu, opis zdola ČESKOSLOVENSKÁ CENA MÍRU - , sign. MM (Miroslav Mlynář)

rv: v celé ploše nápis ČESKO / SLOVENSKÝ / VÝBOR / OBRÁNCŮ / MÍRU

ražená, stříbro, punc na hraně 900 a MK, Ø 31,5 mm; ouško kruhové, závěs kruhový, stuha kovová obdélníková 6 x 25,8 mm nese iniciály ČSVOM, na rv. vodorovná zavírací jehlice.

V roce 1968 došlo k další změně, která ukončila platnost udělování této formy Čs. ceny míru – Čs. výbor obránců míru byl přejmenován na Československý mírový výbor a bylo zapotřebí vytvořit novou podobu ceny, přičemž se moderní stylizací vrátila původní podoba z roku 1950.

3. Čs. cena míru (70. léta)

av: ve středu vlevo (heraldicky vpravo) letící holubice podle kresby Pabla Picassa, dole vodorovně položená vavřínová ratolest, nahoře opis ČESKOSLOVENSKÁ CENA MÍRU

rv: ve středu pavéza s československým státním znakem (vzor 1960), dole lipová ratolest, nahoře opis BUDUJ VLAST x POSÍLÍŠ MÍR

ražená, bronz patinovaný a leštěný (včetně hrany), Ø 66 mm. (Není mi známo, že by medaile měla nositelnou miniaturu.)

Reklama

Čs. mírový výbor přijal v r. 1977 (s platností od 1. 1. 1978) Zásady pro udělování vyznamenání v československém  mírovém hnutí, které odpovídaly stavu společnosti v období tzv. normalizace. Např. „při podávání návrhů na vyznamenání a jejich schvalování je třeba postupovat podle platného kádrového pořádku Národní fronty“, což de facto znamenalo prověření orgány KSČ. Zásady vedle Čs. ceny míru v podobě zlaté (?) medaile a diplomu zavedly nový druh vyznamenání.

4. Medaile československého mírového hnutí (1978)

av: ve středu vlevo (heraldicky vpravo) letící holubice s vavřínovou snítkou v zobáčku, nad ní malá pěticípá hvězda, opis zdola MEDAILE ČESKOSLOVENSKÉHO MÍROVÉHO HNUTÍ –

rv: hladký

ražená, bronzová patinovaná, Ø 30,7 mm; ouško pevné hranaté, závěs trojúhelníkový rýhovaný prstenec; stuha kovová 9 x 33 m s plastickým kvítkem a vinoucí se stuhou; na rv. vodorovná zavírací jehlice.

V roce 1974 oslavovala Světová rada míru v Praze 25. výročí svého založení. Při této příležitosti byla vydána pamětní medaile.

5. Pamětní medaile k 25. výročí založení SRM

av: ve středu vlevo (heraldicky vpravo) letící holubice podle kresby Pabla Picassa, opis zdola CONCILIUM PACIS MUNDI ·

rv: ve středu číslice 25 s ratolestí, opis ANIVERSARIUM, sign. MM (Miroslav Mlynář)

ražená, bronzová, Ø 30 mm; ouško drátěné kolmé, stuha látková modrá mašličková.

V 80. letech vznikla ještě celá řada medailí, které však vzhledem k jejich podobě stolních medailí neřadíme do faleristiky (Pablo Picasso – Světová rada míru 1981; Medaile Praha 1983 České mírové rady; Pamětní medaile k 40. výročí mírového hnutí 1949-1989) či odznaků mírových shromáždění (např. Praha 1981; setkání Za mír a život proti nukleární válce Praha 1983).

Budiž závěrem řečeno, že tato vyznamenání patří svou formou sice na okraj faleristiky, ale přesto musí být zdokumentována. V socialistickém Československu nejde totiž o výjimku, ale takto byla konstruována i vyznamenání jiných organizací a složek (např. SČSP, Lidové milice, podniková ocenění apod.). Tento pouhý náčrt problematiky by si zasloužil podrobnější studium pramenů v archivech a knihovnách, protože autor se opíral jen o vlastní archiv výstřižků a konspektů.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více