Současná role Německa a Ruska v energetické bezpečnosti Evropy

Autor: Bc. Jiří Waldhauser 🕔︎︎ 👁︎ 9.920

1 Úvod

Energetická bezpečnost je velmi často skloňovaným pojmem nejenom na politické scéně v České republice, ale ve všech zemích střední a východní Evropy. Řada plynových krizí, kterých byl tento region v posledních letech svědkem a které vážně narušily schopnost některých států zajišťovat pro své občany ty nejzákladnější služby, úvahy o energetice coby centrální součásti bezpečnostní architektury ještě zesílily. Napětí v arabském světě, havárie japonské jaderné elektrárny ve Fukušimě, tenčící se světové zásoby fosilních paliv a rostoucí energetické nároky nově industrializovaných zemí jsou jen příkladem některých dalších aktuálních výzev, které jsou navíc ve středoevropském regionu doplňovány velmi specifickou geopolitickou situací: dominujícím vlivem dvou silných hráčů, se kterými region sousedí.

Ruská federace, na straně jedné, představuje nejvýznamnějšího dodavatele energetických nosičů do střední Evropy, jedno z největších světových nalezišť fosilních paliv a centrální tranzitní zemi. Dominance palivoenergetických bilancí zemí střední Evropy nosiči importovanými z Ruska, jeho sílící pozice v energetických systémech napříč Evropou a tenčící se zásoby v Severním moři činí z energetiky determinující oblast rusko-(středo)evropských vztahů a potenciální hrozbu.

Reklama

Spolková republika Německo, na straně druhé, vystupuje současně v pozici nejvýznamnějšího regionálního spotřebitele, jehož vlastní zásoby jsou velmi rychle vyčerpávány, a světového lídra v inovacích v oblasti energetiky a ekologie. Právě díky silné ekologizaci energetiky je Německo jedním z hlavních protagonistů snižování emisí skleníkových plynů, obnovitelných zdrojů energie a trvalého výstupu z jaderné energetiky v Evropě i ve světě, čímž významně ovlivňuje i své východní sousedy.

Tato práce si klade za cíl zhodnotit stav energetické bezpečnosti ve střední Evropě včetně vlivu významných regionálních hráčů na ní a, pokud to bude možné, doporučit opatření, která by tyto země měly přijmout, aby zvýšily svůj energeticko-bezpečnostní status. Z geografického hlediska budou pod pojmem střední Evropa chápány země Visegrádské čtyřky, tedy Česká republika, Polsko, Slovensko a Maďarsko. Obdobné historické, politické a geografické faktory a stejné energeticko-bezpečnostní výzvy, kterým tyto země čelí, z nich dělají ideální objekt analýzy. Vzhledem k rozsahu práce a intenzitě, s jakou se daným problematikám věnují ostatní autoři, je práce zaměřena především na vliv Německa na energetickou bezpečnost těchto zemí. Vlivem Ruska se, dle mého názoru, již velmi intenzivně zabývala celá řada autorů a proto ho není třeba znovu zvlášť podrobovat analýze, což však neznamená, že bude opomíjeno a že o Rusku dále nebude řeč.

V první části bude vymezen pojem energetická bezpečnost jako takový, stanovena jeho definice, z níž budou další kapitoly vycházet, a bude stručně nastíněna historie energetické bezpečnosti jak v reálně-politické, tak teoretické rovině a představeny pohledy nejvýznamnějších mezinárodních organizací na ní.

V druhé části bude nejprve energetická bezpečnost rozdělena do dvou hlavních dimenzí, vnitřní a vnější, a každé z nich budou přiřazeny jednotlivé oblasti, které do nich spadají. Potom bude stav těchto jednotlivých „komponent“ v zemích Visegrádské čtyřky prozkoumán a budou navržena některá opatření, jejichž přijetí by znamenalo zvýšení bezpečnostního statusu těchto zemí. Důraz přitom bude, vedle vnější dimenze, kam spadá např. diversifikace dodavatelů a přepravních tras nebo mezinárodní energetická spolupráce, kladen také na důležitou vnitřní dimenzi, která bývá nejen v politickém diskursu často opomíjena. Sem je možné zařadit zejména aktivní ovlivňování velikosti spotřeby energie, strukturu palivoenergetické bilance, energetickou efektivnost ekonomiky, velikost zásobních kapacit nebo různé druhy fiskálních opatření.

Ve třetí části se pak práce zaměří na dopady německé energetické politiky, tak jak nastavena v aktuální Energetické koncepci Spolkové vlády, na energetickou bezpečnost zemí Visegrádské čtyřky, přičemž bude akcentována zejména problematika rozvoje obnovitelných zdrojů, opuštění jaderné energie, postupná multinacionalizace energetiky, prohlubování partnerství mezi Německem a Ruskem a v neposlední řadě také perspektiva spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje.

Tato práce se od většiny ostatních liší především svým širokým pojetím konceptu energetické bezpečnosti. Aniž by byla opomíjena, tak surovinová problematika (resp. problematika zemního plynu) není chápana jako synonymum energetické bezpečnosti, ale pouze jako jedna z jejích součástí. Důraz je naopak kladen na další významné komponenty energetiky, jako podpora obnovitelných zdrojů nebo energetická efektivnost.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více