Úvod

Tématem mé bakalářské práce je Komparace prezidentských voleb Edvarda Beneše v letech 1935 a 1946. Edvard Beneš hrál jednu z hlavních rolí ve většině klíčových zlomů československých i evropských dějin celé první poloviny dvacátého století. Spolu s T. G. Masarykem se zasloužil o vznik samostatného Československa, v období První republiky se stal úspěšným evropským politikem a po odstoupení Masaryka z pozice hlavy státu i druhým československým prezidentem. Za druhé světové války se postavil do čela nového odboje za obnovu československého státu a po jejím skončení byl v úřadu prezidenta potvrzen. Co vedlo k Benešově volbě prezidentem v daných letech a za jakých okolností a politické situace byly volby provedeny, se pokusím v této práci popsat.

Při zpracování tématu mi k detailnějšímu seznámení se s Benešovou osobou pomohla jeho Politická biografie od Jindřicha Dejmka. Tato nová, dvoudílná a značně obsáhlá biografie popisuje celý Benešův život od narození, přes studium a život ministra zahraničí, až po jeho smrt. K pochopení Benešova myšlení, jeho postojů a názorů v oblasti zahraniční politiky a také k základnímu pohledu na jeho postavení v československé politice je kniha velmi nápomocná, avšak mnohé podrobnosti o válečných událostech a zahraničních vztazích jiných států, byly pro účely této práce zbytečné.

K poznání politického Benešova myšlení a zejména jeho úvah o demokracii jsem využila jeho vlastní knihy Demokracie dnes a zítra. Věnuje se zde vzniku demokracie, jejímu vývoji po první světové válce, následné krizi i předpokládanému vývoji po skončení druhé světové války. Součástí je i jeho ideální představa demokratického státu.

Z množství publikací popisující období První republiky jsem využila zejména druhý díl knihy Boj o Hrad: Kdo po Masarykovi? od Antonína Klimka. Ten se zde velmi podrobně věnuje popisu vnitropolitické situace od roku 1926 až do doby zvolení druhého prezidenta. Pro mnou zvolené téma práce se nejdůležitější částí knihy stala až poslední třetina, jejíž zpracování politického vývoje let 1933 – 1935 do nejmenších detailů dalo by se říci, mi velmi pomohlo pochopit situaci ve státě i chování jednotlivých stran při Benešově volbě v roce 1935. Pro zorientování se i v jiných oblastech První republiky a to nejen politických, mi posloužila kniha od Zdeňka Kárníka České země v éře První republiky, díl druhý (1930 – 1935). Autor se zde kromě politického vývoje věnuje i hospodářskému a kulturnímu vývoji republiky. Na rozdíl od Klimka se Kárník v knize nevěnuje toliko zákulisním politickým vyjednáváním a spíše se čtenáře snaží seznámit s obecným politickým vývojem První republiky, vývojem jejích politických stran a zhodnocení jednotlivých výsledků parlamentních a prezidentských voleb.

Při zpracování samotné situace před prezidentskou volbou 1935 a po ní jsem vycházela především ze studia primárních pramenů, tedy dobových tiskovin hlavních politických stran. Tyto tiskoviny byly k dispozici v Národní knihovně v Praze a v Národním archivu v Praze jak v tištěné podobě, tak na mikrofilmu. Konkrétně se jednalo o Národní listy, Venkov, Lidové listy, České slovo, Právo lidu a Rudé právo, vše z prosince roku 1935. K dotvoření obrazu o jednání politických stran při prezidentské volbě mi pomohla i publikace Ferdinanda Kahánka Zákulisí prezidentské volby vydaná v roce 1939. Autor v ní na základě svých poznámek a deníku zpětně komentuje politická vyjednávání o budoucím prezidentovi. Nutno ale podotknout, že pokud bych vycházela pouze z této knihy, obraz o volbě by byl značně zkreslený, protože Kahánek byl novinářem agrárnického tisku, vystupoval proti Benešovi, a tudíž je jeho pohled na věc neobjektivní.

Při studiu prezidentské volby 1946 jsem vycházela z několika knih, věnujících se období po druhé světové válce a následnému politickému vývoji Československé republiky. Zde bych ráda zdůraznila, že k samotné prezidentské volbě roku 1946 bylo velmi těžké sehnat jakékoliv konkrétnější materiály, neboť dosud toto téma nebylo podrobněji zpracováno. Většina literatury mnou nalezená se omezila na konstatování o Benešově znovuzvolení, případně, kdy, kde a kolika hlasy se tak stalo. Jedním z důvodu je nejspíš i ta skutečnost, že prezidentská volba proběhla zcela jasně.

Základní přehled o fungování politického systému sledovaného období mi poskytla publikace Politický systém českých zemí 1848 – 1989, kde je velmi přehlednou formou zpracována otázka rozdělení moci ve státě, stranického systému a stručného historického vývoje. Pro detailnější pohled na poválečné Československo jsem využila dvou knih od Karla Kaplana. První, s názvem Pravda o Československu 1945 – 1948, se zabývá obdobím bezprostředně po druhé světové válce a s ním související politikou odčinění Mnichova, odsunu Němců, Česko – slovenských vztahů, či vztahů k maďarské menšině. V druhé autorově knize, nazvané Československo v letech 1945 – 1948, je popsán poválečný vývoj republiky až do nástupu komunistické strany k moci v únoru 1948, jejíž předzvěstí byly květnové parlamentní volby v roce 1946. K dotvoření obrazu o poválečném období republiky mi byla též nápomocná kniha Jana Rataje KSČ a Československo I., zabývající se nejen politickým vývojem, ale též ekonomickým a kulturním, tedy všemi aspekty tehdejšího života.

Stejně jako u roku 1935, i u zpracovávání prezidentské volby 1946 jsem vycházela z primárních pramenů. Tentokrát to byly noviny z června roku 1946, konkrétně Lidová demokracie, Svobodné slovo, Právo lidu a Rudé právo, které jsem měla možnost studovat v Národním archivu v Praze v tištěné podobě. Bohužel ani tisk z této doby nebyl příliš sdílný, co se týče okolností a zákulisí prezidentské volby.

Celý text bakalářské práce je rozdělen do tří kapitol. První kapitola by měla komplexně představit osobu Edvarda Beneše jeho život, práci pro odboj, kariéru ministra zahraničí i prezidentské období. Zmíněna bude též i jeho duševní práce, názory a myšlenky, kvůli kterým se tolikrát dostal do sporů s ostatními československými politiky.

Ve druhé kapitole se budu již plně věnovat prezidentské volbě z roku 1935. Po představení teoretického způsobu volby dle platné ústavy podrobněji vylíčím politickou situaci předcházející volbě, která v té době byla velmi napjatá. Následuje popis kampaně politických stran v dobovém tisku, jež se díky své provázanosti na jednotlivé strany stalo nedílnou součástí volby. Nakonec popíši samotný průběh volby.

Třetí kapitola věnovaná prezidentské volbě 1946 se svou strukturou neliší od druhé. Po představení platné ústavní volby následuje politická situace, zcela odlišná od volby předcházející. K dokreslení atmosféry volby poslouží kampaň v dobovém tisku a samotný průběh volby.

V závěru provedu diachronní komparaci prezidentských voleb let 1935 a 1946 na základě srovnání politické situace (mezinárodní i vnitřní), politické kampaně, volby dle platné ústavy a průběhu volby.